Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.6.13 / dotaz č. 40662
Dobrý den. Prosím mohli by jste mi poradit se zateplením podlahy nevytápěné půdy nad nad obytnými místnostni domku? Strop nad kuchyní ,koupelnou a jídelnou má sádrokart.podhled,na něm cca 5cm izol.vaty bez parotěsu. část stropu je z beton.strop. desek v kolejnici,další část je také sádr.podhled ,5cm iz.vaty ale navazující strop je-podbití-trámy záklop. shora už nic není.Další část-obytné pokoje jsou odděleny zdí,která v tomto místě zvyšuje podlahu půdy o schod cca 30cm.Stropy v 1.pokoji-přiznané trámy, shora zaklopeny deskami síly 3cm. 2. pokoj stejný pouze ještě mezi přiznanými trány vytvořen nový laťový podhled pod záklopovými deskami.Dříve nad těmito stropy byla vrstva 5cm hliněných cihel a vrstva slámy-sena atd.nyní vše odstraněno.Mám záměr tyto stropy dočasně shora zateplit izolací unirol profi 0,033-2krát 120mm.půda nebude pochozí.Tato izolace by měla být později použita do zateplení podkroví s krokvemi síly 12cm.Součin.prostupu tepla dle kalkulátoru by měl být 0,214 a při síle 24cm R-7,2. Sleduji různé diskuse co se týká použití parotěsu a mám v těch rozporných radách-názorech zmatek-jeli v mém případě nutný a proč či nikoliv a proč. Prosím můžete mi poradit? Resp .uvést na pravou míru nakolik je můjzáměr správný? Děkuji velmi za ochotu a přeji Vám hezký den.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Stávající stropy jsou materiálově různorodé. Konstrukce ani v minulosti parozábranu neobsahovala a shora byla do jisté míry zateplená vrstvou slámy na hliněných cihlách. To byly vrstvy, které konstrukci jako celek difúzně příliš neuzavíraly. Z hlediska možné kondenzace ve stropní konstrukci bylo spíše nevýhodné dodatečné vložení tepelné izolace ze strany interiéru. V konstrukci se teplota směrem k chladnému prostoru půdy snižuje, to znamená, že nad tepelnou izolací nad sádrokartonem byla již poměrně nízká. Nyní po odstranění horních vrstev ta oblast prochládá ještě víc. Z důvodu absence parozábrany prostupuje vodní pára obsažená v teplém vzduchu do chladných vrstev, kde kondenzuje, resp. může kondenzovat za určitých podmínek rozdílu teplot a vlhkostí. Kondenzace ohrožuje především dřevěné konstrukce. Stropní trámy skryté mezi podbitím a záklopem mohou pak po letech vykazovat narušení hnilobou.
Bude-li provedeno dodatečné zateplení shora položením tepelné izolace na podlahy půdy, tak z hlediska kondenzace je to opatření, které stávající situaci vlhkostně teplotního chování nezhorší. Vláknitá izolace má faktor difúzního odporu µ kolem 1 je tedy téměř jako vzduch. Difúzně konstrukci tedy prakticky neuzavírá. Z hlediska tepelné izolace se pak mění průběh teploty tak, že v nosné konstrukci pod tepelnou izolací jsou teploty vyšší, tedy bezpečnější z hlediska kondenzace. Zjednodušeně řečeno. Pro ověření by se daly provést výpočty kondenzace v konstrukci, věřím, že by vyšly dobře. Počítá se to však pro jednosměrný tok tepla, ale v konstrukci mohou být tepelné mosty (místa, kde izolace není) a tam se to pak chová jinak.
Postupu zateplení 2 x 12 cm vaty Isover bez dodatečné parozábrany bych se nebál. Jedná se o vláknitou izolaci na bázi skelných vláken, vlákno je hydrofobizované. Uváděná tepelná vodivost λ 0,033 je hodnota deklarovaná. Ve skutečnosti je „tepelných vodivostí“ víc (normová, výpočtová, při stanovené praktické nebo jiné vlhkosti apod.). Deklarovaná je jakoby nejlepší, ale to vůbec neznamená, že to tak bude. V konstrukci zabudovaném materiálu bude vždy nějaká praktická vlhkost větší než 0. Takže vypočtený součinitel U bude trochu jinak, záležet bude i na tom, zda bude vata vkládána do nějakého roštu nebo ne. Rošty přerušující izolaci vždy výsledek zhoršují. Přesto navržená tloušťka je vyhovující a navíc je počítáno i s tím, že je to dočasné opatření.
Izolace by měla proběhnout v ploše půdy nepřerušeně v dané tloušťce, tedy i tam, kde podlahy mají různou úroveň. Chtělo by to zateplit i svisle vystupující zeď a její korunu. Na krajích střechy by měla izolace dojít co nejdále, to ale záleží na tvaru detailu ukončení střechy.
Problematická pak trochu může být ochrana izolace shora proti znečištění. Výrobce uvádí potřebu její ochrany. Není vhodné pokládat na izolaci nějakou fólii a tím to uzavřít. Parotěsné fólie se pak zespodu orosí a promočí se izolace. Pokud tedy bude potřeba izolaci ochránit, tak vysoko difúzní fólií s nepřelepenými přesahy a v zimě kontrolovat.
Dříve či později bude vhodné rovněž zkontrolovat stav skrytých dřevěných trámů, především v uloženích do zdiva.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Stávající stropy jsou materiálově různorodé. Konstrukce ani v minulosti parozábranu neobsahovala a shora byla do jisté míry zateplená vrstvou slámy na hliněných cihlách. To byly vrstvy, které konstrukci jako celek difúzně příliš neuzavíraly. Z hlediska možné kondenzace ve stropní konstrukci bylo spíše nevýhodné dodatečné vložení tepelné izolace ze strany interiéru. V konstrukci se teplota směrem k chladnému prostoru půdy snižuje, to znamená, že nad tepelnou izolací nad sádrokartonem byla již poměrně nízká. Nyní po odstranění horních vrstev ta oblast prochládá ještě víc. Z důvodu absence parozábrany prostupuje vodní pára obsažená v teplém vzduchu do chladných vrstev, kde kondenzuje, resp. může kondenzovat za určitých podmínek rozdílu teplot a vlhkostí. Kondenzace ohrožuje především dřevěné konstrukce. Stropní trámy skryté mezi podbitím a záklopem mohou pak po letech vykazovat narušení hnilobou.
Bude-li provedeno dodatečné zateplení shora položením tepelné izolace na podlahy půdy, tak z hlediska kondenzace je to opatření, které stávající situaci vlhkostně teplotního chování nezhorší. Vláknitá izolace má faktor difúzního odporu µ kolem 1 je tedy téměř jako vzduch. Difúzně konstrukci tedy prakticky neuzavírá. Z hlediska tepelné izolace se pak mění průběh teploty tak, že v nosné konstrukci pod tepelnou izolací jsou teploty vyšší, tedy bezpečnější z hlediska kondenzace. Zjednodušeně řečeno. Pro ověření by se daly provést výpočty kondenzace v konstrukci, věřím, že by vyšly dobře. Počítá se to však pro jednosměrný tok tepla, ale v konstrukci mohou být tepelné mosty (místa, kde izolace není) a tam se to pak chová jinak.
Postupu zateplení 2 x 12 cm vaty Isover bez dodatečné parozábrany bych se nebál. Jedná se o vláknitou izolaci na bázi skelných vláken, vlákno je hydrofobizované. Uváděná tepelná vodivost λ 0,033 je hodnota deklarovaná. Ve skutečnosti je „tepelných vodivostí“ víc (normová, výpočtová, při stanovené praktické nebo jiné vlhkosti apod.). Deklarovaná je jakoby nejlepší, ale to vůbec neznamená, že to tak bude. V konstrukci zabudovaném materiálu bude vždy nějaká praktická vlhkost větší než 0. Takže vypočtený součinitel U bude trochu jinak, záležet bude i na tom, zda bude vata vkládána do nějakého roštu nebo ne. Rošty přerušující izolaci vždy výsledek zhoršují. Přesto navržená tloušťka je vyhovující a navíc je počítáno i s tím, že je to dočasné opatření.
Izolace by měla proběhnout v ploše půdy nepřerušeně v dané tloušťce, tedy i tam, kde podlahy mají různou úroveň. Chtělo by to zateplit i svisle vystupující zeď a její korunu. Na krajích střechy by měla izolace dojít co nejdále, to ale záleží na tvaru detailu ukončení střechy.
Problematická pak trochu může být ochrana izolace shora proti znečištění. Výrobce uvádí potřebu její ochrany. Není vhodné pokládat na izolaci nějakou fólii a tím to uzavřít. Parotěsné fólie se pak zespodu orosí a promočí se izolace. Pokud tedy bude potřeba izolaci ochránit, tak vysoko difúzní fólií s nepřelepenými přesahy a v zimě kontrolovat.
Dříve či později bude vhodné rovněž zkontrolovat stav skrytých dřevěných trámů, především v uloženích do zdiva.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice