Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.11.18 / dotaz č. 101658
Dobrý den, doporučuje se nepřestávat topit, jen snižovat třeba termostat a hlavně, když se odchází z domova na několik hodin, třeba do práce, tak dělat to samé. Že prý byt prochladne natolik, že se pak spotřebuje daleko víc energie na jeho opětné zahřátí. Já jsem se touto radou řídila několik let a měla jsem docela vysoké náklady na elektřinu, ale myslela jsem si, že to jinak nejde. Pak jsem si přečetla jinde úplně opačné tvrzení a tak jsem to vyzkoušela. Na noc jsem začala kotel vypínat úplně a zapínala až ráno. Vůbec jsem tím nijak netrpěla, protože nikdy nestačily zdi promrznout natolik, abych byla ráno nějak nepříjemně překvapená. Zapínám hodinu před vstáváním a za tu chvíli mám ve všech místnostech kolem dvaceti stupňů a do dvou hodin už je tady normálních 21 stupňů. A vraceli mi 8.000 korun, které jsem jinak vždycky protopila. Takže ta "pověst" že promrznou zdi a že se pak propálí daleko víc, než kdyby se topilo pořád, se mi zdá jako nesmysl. Moje známá mi ale tvrdí, že podle ní to nesmysl není, že jí to funguje. Jaký je váš názor?
Dobrý den,
děkujeme za váš dotaz. Vytápění a vlastní spotřeba energie pro vytápění přímo souvisí s akumulační schopností stavby. Proto to může být případ od případu různé. Váš dům má zřejmě dobré vlastnosti, když to funguje, jak popisujete.
Vždy platí, že největší tepelná ztráta je stropem a okny. Tyto vlastnosti lze velmi dobře vyhodnotit měřením infrakamerou v zimním období, kdy teploty klesnou pod 0°C.
Obecně platí, že nejvíc energie se spotřebovává na natopení vychladlého objektu, proto se volí např. noční útlum o cca 2°C než pro komfortní vytápění cca 20 – 22°C. Dále obecně platí, že 1°C nad 20°C spotřebuje o 6 % energie více.
S pozdravem
Ing. Josef Šťastný
děkujeme za váš dotaz. Vytápění a vlastní spotřeba energie pro vytápění přímo souvisí s akumulační schopností stavby. Proto to může být případ od případu různé. Váš dům má zřejmě dobré vlastnosti, když to funguje, jak popisujete.
Vždy platí, že největší tepelná ztráta je stropem a okny. Tyto vlastnosti lze velmi dobře vyhodnotit měřením infrakamerou v zimním období, kdy teploty klesnou pod 0°C.
Obecně platí, že nejvíc energie se spotřebovává na natopení vychladlého objektu, proto se volí např. noční útlum o cca 2°C než pro komfortní vytápění cca 20 – 22°C. Dále obecně platí, že 1°C nad 20°C spotřebuje o 6 % energie více.
S pozdravem
Ing. Josef Šťastný
Odpovídá: Ing. Josef Šťastný* - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk