Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.11.18 / dotaz č. 101527
Dobrý den,
řeším rekonstrukci starého domu a nevím, zda ho zateplit, či ne. Zda se mi nezvýší vlhkost v domě a zda je nějaká reálná návratnost investice. Jen základní informace, jedná se o starý kamenný dům cca 70 cm silné obvodové zdi, které nejsou odizolovány. Jinak vnitřek domu, i v rámci podlah, prošel kompletní rekonstrukcí. Minulý rok jsem zrekonstruoval půdu na obytné podkroví, kde jsem zvednul patro za pomocí 30cm cihel porotherm a udělal nový krov se střechou. Nyní tedy musím 1. patro určitě zateplit a nevím, zda zároveň zateplit i přízemí kamenného domu. Co se týče vlhkosti v domě, tak nyní si myslím že vlhkost je na hraně únosnosti. Tzn. musíme větrat pořád a i přes to se plíseň vyskytuje za nábytkem a v rozích místností.
Děkuji za jakékoliv informace či pomoc.
řeším rekonstrukci starého domu a nevím, zda ho zateplit, či ne. Zda se mi nezvýší vlhkost v domě a zda je nějaká reálná návratnost investice. Jen základní informace, jedná se o starý kamenný dům cca 70 cm silné obvodové zdi, které nejsou odizolovány. Jinak vnitřek domu, i v rámci podlah, prošel kompletní rekonstrukcí. Minulý rok jsem zrekonstruoval půdu na obytné podkroví, kde jsem zvednul patro za pomocí 30cm cihel porotherm a udělal nový krov se střechou. Nyní tedy musím 1. patro určitě zateplit a nevím, zda zároveň zateplit i přízemí kamenného domu. Co se týče vlhkosti v domě, tak nyní si myslím že vlhkost je na hraně únosnosti. Tzn. musíme větrat pořád a i přes to se plíseň vyskytuje za nábytkem a v rozích místností.
Děkuji za jakékoliv informace či pomoc.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení staršího domu je problematické, ale není v zásadě nemožné. Jedná se o správné vyhodnocení stávajícího stavu konstrukcí, jejich vlhkosti a podílu jednotlivých příčin výskytu vody a plísní v a na konstrukci. Technický řešení je složitější, finančně náročnější a podle zvolené varianty nemusí být vždy úplně 100%. V každém případě vždy finančně náročnější a vyžadující větší pečlivost při provádění.
Vlhkost ve starých kamenných domech je zpravidla zapříčiněna dvěma hlavními důvody:
První je absence vodorovné hydroizolace a s tím související kapilární transfer vlhkosti z oblasti založení do soklových partií zdiva. Projevuje se více méně celoročně. Možných řešení je řada. Nejlepší bariérové metody, kde dobrý výsledek přinese podřezání s vložením dodatečné hydroizolace. U nepravidelného kamenného zdivo bez vhodné spáry poněkud problém. Další možností injektáž. Pak ostatní metody – elektroosmotické, elektromagnetické a vzduchoizolační.
Posledně jmenované jsou hojně používané, pokud se provádí v rámci rekonstrukce domu zásah do podlah a popisoval jsem je v poradně mnohokrát. Ve Vašem případě je to ale patrně pasé, protože zmiňujete, že podlahy jsou zrekonstruovány.
Druhý důvod je kondenzace vzdušné vlhkosti na chladných plochách stěn, tedy převážně v koutech a rozích, u podlahy a stropu, tedy tam, kde je tepelný most. Potíže akcelerují počátkem podzimu a trvají do jara. Plíseň pak bohužel přetrvává i v letním období. Řešením je zateplení tepelně málo izolujících stěn, což kamenné zdivo bezesporu je, ale hlavně dodatečné zateplení tepelných mostů a doplňková opatření.
Za třetí neuškodí zmínit větrání, protože pokud při rekonstrukci došlo k výměně oken za dokonale utěsněná nová, pak zvýšení vlhkosti vzduchu v interiéru znamená velikou „zátěž“ na chladný povrch tepelného mostu, kde jsme náhle o pár °C pod rosným bodem.
Řešením je volba zateplení provětrávanou fasádou s použitím tepelné izolace na bázi minerálních vláken. Vhodné skladby jsou na webu k nahlédnutí. Hlavní zásady jsou:
Zvolit takový systém roštu, který nevytváří velké bodové a lineární tepelné mosty. Zvolit dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Zajistit tepelnou izolaci správnou proti-větrnou fólií ale s minimálním difúzním odporem. Dodržet správnou tloušťku provětrávané mezery pod fasádním obkladem a přívodní a odtahové štěrbiny. Takto lze fasádu provést jen v úrovni 1.NP a vršek na novém zdivu již provést obvyklou lepenou technologií kontaktního zateplovacího systému. Architektonicky může působit celkem příznivě, podle druhu obkladu. Lze i použít obklad deskami, na které lze aplikovat tenkovrstvou omítku.
Hlavní obtíž je řešení soklu. Ten je potřeba zateplit především, protože pokud plísně u podlah prioritně souvisejí s tepelným mostem, nic by bez tohoto nebylo vyřešeno. Postupuje se tedy cestou vytvoření provětrávané mezery na spodní části základu (vhodně vyřešit přívodní a odtahové vedení vzduchu) a zateplení soklové části v rozsahu alespoň 40 cm (doporučuje se více, ale omezením je hloubka založení) pod terénem a nad terén po začátek zateplení stěn. Detaily je možno navrhovat s provětráním pod obkladem soklu (obložit sokl) apod. Při výkopu kolem domu se provede účinný drenážní systém. To vše již ale musí řešit konkrétní projektový návrh.
Rada na závěr. Nestavět nábytek ke kritickým rohům a stěnám. Sledovat vlhkost (vlhkoměr) a pokusit se přizpůsobit tomu větrací režim. Odstranit povrchové malby vázající vlhkost a použít jiné (vápno apod.).
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení staršího domu je problematické, ale není v zásadě nemožné. Jedná se o správné vyhodnocení stávajícího stavu konstrukcí, jejich vlhkosti a podílu jednotlivých příčin výskytu vody a plísní v a na konstrukci. Technický řešení je složitější, finančně náročnější a podle zvolené varianty nemusí být vždy úplně 100%. V každém případě vždy finančně náročnější a vyžadující větší pečlivost při provádění.
Vlhkost ve starých kamenných domech je zpravidla zapříčiněna dvěma hlavními důvody:
První je absence vodorovné hydroizolace a s tím související kapilární transfer vlhkosti z oblasti založení do soklových partií zdiva. Projevuje se více méně celoročně. Možných řešení je řada. Nejlepší bariérové metody, kde dobrý výsledek přinese podřezání s vložením dodatečné hydroizolace. U nepravidelného kamenného zdivo bez vhodné spáry poněkud problém. Další možností injektáž. Pak ostatní metody – elektroosmotické, elektromagnetické a vzduchoizolační.
Posledně jmenované jsou hojně používané, pokud se provádí v rámci rekonstrukce domu zásah do podlah a popisoval jsem je v poradně mnohokrát. Ve Vašem případě je to ale patrně pasé, protože zmiňujete, že podlahy jsou zrekonstruovány.
Druhý důvod je kondenzace vzdušné vlhkosti na chladných plochách stěn, tedy převážně v koutech a rozích, u podlahy a stropu, tedy tam, kde je tepelný most. Potíže akcelerují počátkem podzimu a trvají do jara. Plíseň pak bohužel přetrvává i v letním období. Řešením je zateplení tepelně málo izolujících stěn, což kamenné zdivo bezesporu je, ale hlavně dodatečné zateplení tepelných mostů a doplňková opatření.
Za třetí neuškodí zmínit větrání, protože pokud při rekonstrukci došlo k výměně oken za dokonale utěsněná nová, pak zvýšení vlhkosti vzduchu v interiéru znamená velikou „zátěž“ na chladný povrch tepelného mostu, kde jsme náhle o pár °C pod rosným bodem.
Řešením je volba zateplení provětrávanou fasádou s použitím tepelné izolace na bázi minerálních vláken. Vhodné skladby jsou na webu k nahlédnutí. Hlavní zásady jsou:
Zvolit takový systém roštu, který nevytváří velké bodové a lineární tepelné mosty. Zvolit dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Zajistit tepelnou izolaci správnou proti-větrnou fólií ale s minimálním difúzním odporem. Dodržet správnou tloušťku provětrávané mezery pod fasádním obkladem a přívodní a odtahové štěrbiny. Takto lze fasádu provést jen v úrovni 1.NP a vršek na novém zdivu již provést obvyklou lepenou technologií kontaktního zateplovacího systému. Architektonicky může působit celkem příznivě, podle druhu obkladu. Lze i použít obklad deskami, na které lze aplikovat tenkovrstvou omítku.
Hlavní obtíž je řešení soklu. Ten je potřeba zateplit především, protože pokud plísně u podlah prioritně souvisejí s tepelným mostem, nic by bez tohoto nebylo vyřešeno. Postupuje se tedy cestou vytvoření provětrávané mezery na spodní části základu (vhodně vyřešit přívodní a odtahové vedení vzduchu) a zateplení soklové části v rozsahu alespoň 40 cm (doporučuje se více, ale omezením je hloubka založení) pod terénem a nad terén po začátek zateplení stěn. Detaily je možno navrhovat s provětráním pod obkladem soklu (obložit sokl) apod. Při výkopu kolem domu se provede účinný drenážní systém. To vše již ale musí řešit konkrétní projektový návrh.
Rada na závěr. Nestavět nábytek ke kritickým rohům a stěnám. Sledovat vlhkost (vlhkoměr) a pokusit se přizpůsobit tomu větrací režim. Odstranit povrchové malby vázající vlhkost a použít jiné (vápno apod.).
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.