Internetová poradna i-EKIS / odpověď
12.3.19 / dotaz č. 105039
Vážení,
jsem uživatelem bytu v panelovém domě o 32 bytových jednotkách. Každoročně nám správce domu provede zúčtování spotřeby tepla dle vyhlášky 269/2015Sb. a metodického pokynu, a konkrétně za topnou sezónu 2018 tímto způsobem (citace správce):
Provede se nastavení dolní a horní přípustná hranice -20% +100% a spustí se rozúčtování.
Po prvním rozúčtování byty č. 6,8,11,12,15,18,19,21,22,24,25,26 a 31 byly pod hranicí -20% a jsou dány stranou a spotřební složka je dopočtena tak, aby částka odpovídala spodní hranici(dle m2 jednotlivých bytů) .
Od spotřební složky se odečtou vypočítané částky spotřební složky výše uvedených bytů a znova se provede rozúčtování zbývajících bytů.
Po tomto druhém rozúčtování jsou pod dolní hranici ještě byty č.5 a 16 a ty musí být také dopočteny.
Po dalším rozúčtování jsou již všechny byty v toleranci.
Vysvětlete mi prosím jednu nelogičnost (z mého pohledu) a moje kardinální otázka zní:
Proč je třeba provádět druhé rozúčtování, když již při prvním byly regulérně zjištěny spotřeby tepla v jednotlivých bytech k průměru spotřeby pro vytápění v zúčtovací jednotce a byty 5 a 16 byly regulérně nad 80%, konkrétně 82,63% a 81,20%???
Výsledkem druhého rozúčtování bylo toto:
- byty 5 a 16 původně nad 80% se dostaly pod limit 80%,
- jejich spotřební náklady a naměřené dílky byly přičteny k původním 13 bytům a takto odečteny od celkové spotřební složky, čímž došlo ke snížení tzv. upravených nákladů,
- tím došlo ke snížení částky za tzv. upravenou jednotku,
- v důsledku nižší upravené jednotky byli zvýhodněni limitní uživatelé (80 až 200%) o konkrétní částku 438,84 Kč, která se rozdělila mezi jednotlivé uživatele dle toho, jaká výše dílků jim byla naměřena a zároveň došlo k poškození uživatelů bytů 5 a 16, kteří byli při prvním rozúčtování v limitu a ve druhém částkou 438,84 Kč přispívají ke zvýhodnění limitních uživatelů, konkrétně výškou částky dle toho, jak byli v prvním rozúčtování vzdáleni od limitu 80%, tedy 191,72 Kč a 247,12 Kč,
-náklady podlimitních uživatelů se nezměnily.
Níže ještě uvádím citaci našeho správce z metodického pokynu, když byly výsledky zúčtování rozporovány:
Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude provedena úprava výpočtové metody uvedená ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., v § 3, odst. 2, písm. a), b) a c) tak, aby byly dodrženy základní parametry vyhlášky:
- rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pouze je dnou u všech příjemců služeb,
- u všech příjemců služeb je rozúčtována v základní složce stejná výše Kč/m2,
- iterace (postupný upřesňující výpočet) se provádí pouze ve spotřební složce; postupným opakováním v cyklech se postupuje tak dlouho až žádný bytový / nebytový prostor v zúčtovací jednotce nepřekračuje povolené limitní hodnoty,
- u příjemců služeb, u nichž bylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude náměr korigován korekčním koeficientem.
Děkuji Vám za pochopení a budu se těšit na Vaši odpověď.
S pozdravem
jsem uživatelem bytu v panelovém domě o 32 bytových jednotkách. Každoročně nám správce domu provede zúčtování spotřeby tepla dle vyhlášky 269/2015Sb. a metodického pokynu, a konkrétně za topnou sezónu 2018 tímto způsobem (citace správce):
Provede se nastavení dolní a horní přípustná hranice -20% +100% a spustí se rozúčtování.
Po prvním rozúčtování byty č. 6,8,11,12,15,18,19,21,22,24,25,26 a 31 byly pod hranicí -20% a jsou dány stranou a spotřební složka je dopočtena tak, aby částka odpovídala spodní hranici(dle m2 jednotlivých bytů) .
Od spotřební složky se odečtou vypočítané částky spotřební složky výše uvedených bytů a znova se provede rozúčtování zbývajících bytů.
Po tomto druhém rozúčtování jsou pod dolní hranici ještě byty č.5 a 16 a ty musí být také dopočteny.
Po dalším rozúčtování jsou již všechny byty v toleranci.
Vysvětlete mi prosím jednu nelogičnost (z mého pohledu) a moje kardinální otázka zní:
Proč je třeba provádět druhé rozúčtování, když již při prvním byly regulérně zjištěny spotřeby tepla v jednotlivých bytech k průměru spotřeby pro vytápění v zúčtovací jednotce a byty 5 a 16 byly regulérně nad 80%, konkrétně 82,63% a 81,20%???
Výsledkem druhého rozúčtování bylo toto:
- byty 5 a 16 původně nad 80% se dostaly pod limit 80%,
- jejich spotřební náklady a naměřené dílky byly přičteny k původním 13 bytům a takto odečteny od celkové spotřební složky, čímž došlo ke snížení tzv. upravených nákladů,
- tím došlo ke snížení částky za tzv. upravenou jednotku,
- v důsledku nižší upravené jednotky byli zvýhodněni limitní uživatelé (80 až 200%) o konkrétní částku 438,84 Kč, která se rozdělila mezi jednotlivé uživatele dle toho, jaká výše dílků jim byla naměřena a zároveň došlo k poškození uživatelů bytů 5 a 16, kteří byli při prvním rozúčtování v limitu a ve druhém částkou 438,84 Kč přispívají ke zvýhodnění limitních uživatelů, konkrétně výškou částky dle toho, jak byli v prvním rozúčtování vzdáleni od limitu 80%, tedy 191,72 Kč a 247,12 Kč,
-náklady podlimitních uživatelů se nezměnily.
Níže ještě uvádím citaci našeho správce z metodického pokynu, když byly výsledky zúčtování rozporovány:
Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude provedena úprava výpočtové metody uvedená ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., v § 3, odst. 2, písm. a), b) a c) tak, aby byly dodrženy základní parametry vyhlášky:
- rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pouze je dnou u všech příjemců služeb,
- u všech příjemců služeb je rozúčtována v základní složce stejná výše Kč/m2,
- iterace (postupný upřesňující výpočet) se provádí pouze ve spotřební složce; postupným opakováním v cyklech se postupuje tak dlouho až žádný bytový / nebytový prostor v zúčtovací jednotce nepřekračuje povolené limitní hodnoty,
- u příjemců služeb, u nichž bylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude náměr korigován korekčním koeficientem.
Děkuji Vám za pochopení a budu se těšit na Vaši odpověď.
S pozdravem
Vážený pane, děkuji za váš dotaz.
Tak, jak to popisujete, zřejmě došlo k následující situaci: ze 33 bytů spadlo 13 bytů pod hranici 80 % průměrných nákladů. Byty č. 5 a 16 byly těsně nad hranicí 80 %.
V souladu s vyhláškou 269/2015 Sb. se upravila spotřební složka, čímž se změnila i výše průměrných nákladů. Tím se stalo, že byty 5 a 16 spadly pod hranici 80 %.
Proto se provedlo ještě třetí rozúčtování.
Podle vašeho popisu se domnívám, že správce postupoval při rozúčtování nákladů na teplo v souladu s vyhláškou.
Jak píšete, byty č. 5 a 16, spolu s ostatními 13 byty s nižší spotřebou, doplatily teplo ostatním 18 bytům s vyšší spotřebou. To je v souladu s vyhláškou. Postup daný vyhláškou má jisté fyzikální opodstatnění, vyplývající z toku tepla mezi jednotlivými byty – tento tok se běžně dostupnými metodami nedá změřit. Zákonodárce se patrně snaží, aby všichni platili za vytápění zhruba stejně, bez ohledu na naměřenou spotřebu.
Nelze hovořit o zvýhodňování jedněch bytů proti ostatním. Stát prostě reguluje tuto oblast nějakým způsobem. V jiných oblastech, které regulovány nejsou, je situace jednodušší. Například v domech, kde má každý dům vlastní vytápění, si nikdo nemůže stěžovat na nespravedlivé vyúčtování, protože vůbec neví, kolik jeho soused platí za teplo.
Přeji příjemné a teplé bydlení!
Karel Srdečný
Tak, jak to popisujete, zřejmě došlo k následující situaci: ze 33 bytů spadlo 13 bytů pod hranici 80 % průměrných nákladů. Byty č. 5 a 16 byly těsně nad hranicí 80 %.
V souladu s vyhláškou 269/2015 Sb. se upravila spotřební složka, čímž se změnila i výše průměrných nákladů. Tím se stalo, že byty 5 a 16 spadly pod hranici 80 %.
Proto se provedlo ještě třetí rozúčtování.
Podle vašeho popisu se domnívám, že správce postupoval při rozúčtování nákladů na teplo v souladu s vyhláškou.
Jak píšete, byty č. 5 a 16, spolu s ostatními 13 byty s nižší spotřebou, doplatily teplo ostatním 18 bytům s vyšší spotřebou. To je v souladu s vyhláškou. Postup daný vyhláškou má jisté fyzikální opodstatnění, vyplývající z toku tepla mezi jednotlivými byty – tento tok se běžně dostupnými metodami nedá změřit. Zákonodárce se patrně snaží, aby všichni platili za vytápění zhruba stejně, bez ohledu na naměřenou spotřebu.
Nelze hovořit o zvýhodňování jedněch bytů proti ostatním. Stát prostě reguluje tuto oblast nějakým způsobem. V jiných oblastech, které regulovány nejsou, je situace jednodušší. Například v domech, kde má každý dům vlastní vytápění, si nikdo nemůže stěžovat na nespravedlivé vyúčtování, protože vůbec neví, kolik jeho soused platí za teplo.
Přeji příjemné a teplé bydlení!
Karel Srdečný