Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.4.19 / dotaz č. 105827
Prosím srovnejte obecně topení dřevem, uhlím, biomasou – výhody, nevýhody. Dřevo je letos levné, bude ještě pár let kvůli kůrovci... Děkuji.
Ti, co už dlouhá léta topí dřevem, pamatují výrazně nižší cenu dřeva, pravda je, že díky kůrovci cena dřeva zatím nestoupá. Dřevem se odjakživa topilo na venkově, kde se většinou dřevo získávalo samovýrobou přímo v lese. Nízká cena však byla vyvážena pracností, protože těžba dřeva byť z neduživých či polámaných stromů je namáhavá a riziková práce a je k ní potřeba mít i patřičné vybavení. Motorová pila potřebuje servis a spotřebovává benzín, dřevo je nutno přiblížit k cestě, kam se ne vždy dá zajet osobním autem s vlekem, lepší je traktor. Doma je třeba mít prostor, kam přivezené dřevo umístit a ponechat alespoň dva roky vyschnout. Pak přijde na řadu cirkulárka a štípačka. Práce spojená s přípravou takovéhoto topiva patří spíše mezi nevýhody. Stále více lidí proto kupuje zpracované dřevo. Pokud budeme uvažovat jen cenu paliva, patří kusové dřevo k nejlevnějším energonositelům, hned po hnědém uhlí, což můžeme považovat za výhodu, stejně tak skutečnost, že dřevo je považováno za obnovitelný zdroj.
V případě uhlí, kromě relativně nejnižší ceny za palivo, nevím o žádné výhodě. Nikdo netopí uhlím dobrovolně, vždy je to ten, kdo nevidí jinou možnost. Buďto lokalita není plynofikována, nebo není dostatek prostředků na vstupní investici na pořízení tepelného čerpadla, které může být navíc spojeno s rekonstrukcí otopné soustavy a zateplením domu. Nebo nemá už sílu na získání dříví z lesa svépomocí, a pokud má tedy kupovat palivo, tak přece uhlí vyjde levněji.
Pokud zůstaneme stále v oblasti vytápění rodinných domů a kotlů s ručním přikládáním kusového paliva, velký podíl těchto zařízení představují zastaralé kotle s nízkou účinností a vysokými emisemi. V současnosti již lze pořídit nové kotle nad 10kW výkonu pouze ve 4. a vyšší emisní třídě, zatímco provoz kotlů 1. a 2. třídy bude po 1. 9. 2022 pod pokutou zakázán. To už je dnes všeobecně známá věc a řada majitelů takových kotlů provedla, nebo se připravuje na výměnu kotle za modernější zdroj s využitím kotlíkových dotací. Existuje i skupina majitelů, kteří stále nevěří, že by jim někdo mohl provoz jejich kotle zakázat.
Kusové dřevo patří mezi biomasu, stejně jako výrobky z něj: dřevěné brikety a pelety. Oboje se vyrábí většinou z odpadu, ale je nutno do nich vložit energii a manipulaci, proto jsou dražší než kusové dřevo a pro spalování pelet je třeba speciálních kotlů. Výhodou pelet je pak možnost regulace výkonu kotle v širokém rozsahu při zachování stejné účinnosti i emisí. Brikety se vyrábějí cíleně pro rychlé hoření, nebo naopak pro dlouhodobé vydávání tepla.
Dřevěná štěpka se využívá u větších zařízení. Alternativní pelety vyráběné ze zbytků zemědělských plodin a rostlin jsou levnější než čistě dřevěné, vyžadují však přizpůsobené spalovací zařízení, které se dokáže vyrovnat s tvorbou strusky.
V případě uhlí, kromě relativně nejnižší ceny za palivo, nevím o žádné výhodě. Nikdo netopí uhlím dobrovolně, vždy je to ten, kdo nevidí jinou možnost. Buďto lokalita není plynofikována, nebo není dostatek prostředků na vstupní investici na pořízení tepelného čerpadla, které může být navíc spojeno s rekonstrukcí otopné soustavy a zateplením domu. Nebo nemá už sílu na získání dříví z lesa svépomocí, a pokud má tedy kupovat palivo, tak přece uhlí vyjde levněji.
Pokud zůstaneme stále v oblasti vytápění rodinných domů a kotlů s ručním přikládáním kusového paliva, velký podíl těchto zařízení představují zastaralé kotle s nízkou účinností a vysokými emisemi. V současnosti již lze pořídit nové kotle nad 10kW výkonu pouze ve 4. a vyšší emisní třídě, zatímco provoz kotlů 1. a 2. třídy bude po 1. 9. 2022 pod pokutou zakázán. To už je dnes všeobecně známá věc a řada majitelů takových kotlů provedla, nebo se připravuje na výměnu kotle za modernější zdroj s využitím kotlíkových dotací. Existuje i skupina majitelů, kteří stále nevěří, že by jim někdo mohl provoz jejich kotle zakázat.
Kusové dřevo patří mezi biomasu, stejně jako výrobky z něj: dřevěné brikety a pelety. Oboje se vyrábí většinou z odpadu, ale je nutno do nich vložit energii a manipulaci, proto jsou dražší než kusové dřevo a pro spalování pelet je třeba speciálních kotlů. Výhodou pelet je pak možnost regulace výkonu kotle v širokém rozsahu při zachování stejné účinnosti i emisí. Brikety se vyrábějí cíleně pro rychlé hoření, nebo naopak pro dlouhodobé vydávání tepla.
Dřevěná štěpka se využívá u větších zařízení. Alternativní pelety vyráběné ze zbytků zemědělských plodin a rostlin jsou levnější než čistě dřevěné, vyžadují však přizpůsobené spalovací zařízení, které se dokáže vyrovnat s tvorbou strusky.