Internetová poradna i-EKIS / odpověď
8.4.19 / dotaz č. 105995
Dobrý den,
Chtěl bych Vás požádat o radu k rekonstrukci vytápění a rozvodu vody v bytě. Jedná se o byt v 2. NP. Dům je cihlový prozatím bez zateplení stěn. Plánujeme v rámci rekonstrukce zateplit stropy (nad bytem nevytápěná půda) a možná severní stěnu domu.
Chtěl bych Vás požádat o dvě informace:
1) je možné vést rozvody vody v bytě v dutině mezi zatepleným sádrokartonovým stropem a původním stropem nad kterým je nevytápěná půda? Čili připevnit vodovodní trubky na stávající strop, pod něj pak cca 50cm spustit sádrokartonový strop (SDK, parotěs, 20cm izolace). Původní strop je 40cm silný (rákosová omítka, násyp, dlažba na půdě).
2) jaký byste doporučili systém vytápění? Mě napadá kombinace teplovodní radiátory, elektrokotel, krbová kamna na dřevo s výměníkem, doplněno fotovoltaickými panely pro ohřev vody v letních měsících.
Plocha bytu je 90m2, objem po zateplení 251m3, výška stropu 2,78. Děkuji za doporučení.
Chtěl bych Vás požádat o radu k rekonstrukci vytápění a rozvodu vody v bytě. Jedná se o byt v 2. NP. Dům je cihlový prozatím bez zateplení stěn. Plánujeme v rámci rekonstrukce zateplit stropy (nad bytem nevytápěná půda) a možná severní stěnu domu.
Chtěl bych Vás požádat o dvě informace:
1) je možné vést rozvody vody v bytě v dutině mezi zatepleným sádrokartonovým stropem a původním stropem nad kterým je nevytápěná půda? Čili připevnit vodovodní trubky na stávající strop, pod něj pak cca 50cm spustit sádrokartonový strop (SDK, parotěs, 20cm izolace). Původní strop je 40cm silný (rákosová omítka, násyp, dlažba na půdě).
2) jaký byste doporučili systém vytápění? Mě napadá kombinace teplovodní radiátory, elektrokotel, krbová kamna na dřevo s výměníkem, doplněno fotovoltaickými panely pro ohřev vody v letních měsících.
Plocha bytu je 90m2, objem po zateplení 251m3, výška stropu 2,78. Děkuji za doporučení.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Pokud jde o zdroj tepla, vycházet je potřeba z možností připojení na distribuční síť a to jak elektrickou, tak plyn nebo CZT. Pokud by dům měl napojení na centrální teplárnu ve městě, pak by doporučení patrně směřovalo k využití možnosti napojení na centrální zásobování teplem. Ale patrně tomu tak není.
Využít plynový kotel, pokud má dům provedenou plynovou přípojku a možnost napojení na rozvod plynu v domě pro Váš byt. Je to také zajímavá varianta a má logiku tehdy, že by se plynem připravovala i teplá voda na mytí. Výhodou je, že máte jeden zdroj tepla, který vše zabezpečí. Složitější bývá najít místo pro umístění kotle, někde vedle komínu, který musí být opatřený vložkou pro kondenzační spotřebič. Ta by byla dvouplášťová, tedy s přívodem spalovacího vzduchu ke kotli. Vzhledem k tomu, že byt je umístěný v posledním podlaží pod půdou, bylo by možné vytvořit i novou spalinovou cestu přes střešní plášť. Nevýhodou je, že vše toto jsou již poměrně značné investice a budoucí úspora je pouze v rozdílu ceny plynu a elektřiny, kde plynový kondenzační kotel se zdá být zatím stále o cca 60 haléřů za 1 kWh levnější než elektrický přímotopný kotel. Také by to mělo finanční logiku s kombinací vaření na plynu.
Pokud není jiná možnost, než elektrický kotel, je jisté, že náklady na pořízení zdroje budou nejmenší ze všech variant a kotel lze umístit v bytě prakticky všude. Ale náklady na vytápění se mohou brzy blížit ke 2,8 až 3 Kč za 1 kWh. Rozhodně má význam snížit spotřebu tepla zateplením. Odpadají ale náklady za servisní roční prohlídky plynového kotle a starost o komín, revize a prohlídky komínu. Proti FV instalaci na ohřev teplé vody asi bez námitek, nutno ověřit dimenzi krovu na přitížení panely a zvážit si návratnost podle odhadové spotřeby teplé vody, to je individuální.
Před pořízením radiátorů a zdroje je potřeba nechat projektanta ústředního vytápění spočítat tepelné ztráty po jednotlivých místnostech a soustavu správně dimenzovat. Zda k tomu pořídit jako druhý doplňkový zdroj krbová kamna na dřevo s výměníkem je spíše věcí individuální rozvahy. Můj názor je, že lidé spíše hledají uživatelský komfort a kamna na kusové dřevo ušetří náklady na topení jen tehdy, pokud je někdo bude obsluhovat. Vhodnější variantou jsou peletová interiérová kamna s výměníkem. Pracují v automatickém režimu, lze je ovládat i dálkově, mívají zásobník kolem 30 kg pelet a v přechodném období by mohla bohatě postačit při občasném plnění. Malý elektrokotel by byl jako rezerva. Provoz v bytě bude mnohem čistší a zbývá tedy najít jen vhodný suchý sklad pro pytlované pelety.
V každém případě ale zdůrazňuji, že je potřeba vyjít z výpočtu tepelných ztrát a ročná potřeby tepla na vytápění, aby člověk předem věděl, kolik kg pelet bude vlastně potřebovat a mohl si provoz správně představit.
Uvažujete s teplovodním rozvodem. Pokud bude hlavní vedení umístěno v podhledu, pak k radiátorům budou tak jako tak svislá vedení a pokud by měla být skrytá, tak je to o drážkách ve zdivu. Rozvody lze skrýt i ve vodorovných drážkách, ale je nutno zvážit oslabení stěny z pohledu statiky. Spíše doporučuji dobře rozmyslet umístění radiátorů a podle délky tras pak zvolit kudy a to s ohledem na dispozici bytu, dveře apod. Možností je také skrytí měděných trubek rozvodu do podlahových lišt.
Za sebe rozhodně nedoporučuji ve vysokých místnostech zděných domů snižovat stropy SDK podhledem a nad něj vkládat tepelnou izolaci. Prostor nad tepelnou izolací bude již prochládat, rovněž celá skladba původního stropu s dřevěnými trámy, všemi násypy a půdovkami se ocitne „ve chladné zóně“ a tedy se nevyužije schopnost její akumulace. Důvod proč ne je i to, že se často setkáváme s plísněmi nad sníženým podhledem nebo ve vnitřních rozích styku sádrokarton – obvodová stěna a to právě v důsledku prochladnutí prostoru nad izolací. Jako nejvhodnější řešení lze doporučit položení zateplení na podlahu půdy shora. O tom, jak to provést, v jaké tloušťce a jaké materiály je v této poradně řada odpovědí. Toto zateplení ušetří nemalé peníze a i něco na dimenzi radiátorů.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Pokud jde o zdroj tepla, vycházet je potřeba z možností připojení na distribuční síť a to jak elektrickou, tak plyn nebo CZT. Pokud by dům měl napojení na centrální teplárnu ve městě, pak by doporučení patrně směřovalo k využití možnosti napojení na centrální zásobování teplem. Ale patrně tomu tak není.
Využít plynový kotel, pokud má dům provedenou plynovou přípojku a možnost napojení na rozvod plynu v domě pro Váš byt. Je to také zajímavá varianta a má logiku tehdy, že by se plynem připravovala i teplá voda na mytí. Výhodou je, že máte jeden zdroj tepla, který vše zabezpečí. Složitější bývá najít místo pro umístění kotle, někde vedle komínu, který musí být opatřený vložkou pro kondenzační spotřebič. Ta by byla dvouplášťová, tedy s přívodem spalovacího vzduchu ke kotli. Vzhledem k tomu, že byt je umístěný v posledním podlaží pod půdou, bylo by možné vytvořit i novou spalinovou cestu přes střešní plášť. Nevýhodou je, že vše toto jsou již poměrně značné investice a budoucí úspora je pouze v rozdílu ceny plynu a elektřiny, kde plynový kondenzační kotel se zdá být zatím stále o cca 60 haléřů za 1 kWh levnější než elektrický přímotopný kotel. Také by to mělo finanční logiku s kombinací vaření na plynu.
Pokud není jiná možnost, než elektrický kotel, je jisté, že náklady na pořízení zdroje budou nejmenší ze všech variant a kotel lze umístit v bytě prakticky všude. Ale náklady na vytápění se mohou brzy blížit ke 2,8 až 3 Kč za 1 kWh. Rozhodně má význam snížit spotřebu tepla zateplením. Odpadají ale náklady za servisní roční prohlídky plynového kotle a starost o komín, revize a prohlídky komínu. Proti FV instalaci na ohřev teplé vody asi bez námitek, nutno ověřit dimenzi krovu na přitížení panely a zvážit si návratnost podle odhadové spotřeby teplé vody, to je individuální.
Před pořízením radiátorů a zdroje je potřeba nechat projektanta ústředního vytápění spočítat tepelné ztráty po jednotlivých místnostech a soustavu správně dimenzovat. Zda k tomu pořídit jako druhý doplňkový zdroj krbová kamna na dřevo s výměníkem je spíše věcí individuální rozvahy. Můj názor je, že lidé spíše hledají uživatelský komfort a kamna na kusové dřevo ušetří náklady na topení jen tehdy, pokud je někdo bude obsluhovat. Vhodnější variantou jsou peletová interiérová kamna s výměníkem. Pracují v automatickém režimu, lze je ovládat i dálkově, mívají zásobník kolem 30 kg pelet a v přechodném období by mohla bohatě postačit při občasném plnění. Malý elektrokotel by byl jako rezerva. Provoz v bytě bude mnohem čistší a zbývá tedy najít jen vhodný suchý sklad pro pytlované pelety.
V každém případě ale zdůrazňuji, že je potřeba vyjít z výpočtu tepelných ztrát a ročná potřeby tepla na vytápění, aby člověk předem věděl, kolik kg pelet bude vlastně potřebovat a mohl si provoz správně představit.
Uvažujete s teplovodním rozvodem. Pokud bude hlavní vedení umístěno v podhledu, pak k radiátorům budou tak jako tak svislá vedení a pokud by měla být skrytá, tak je to o drážkách ve zdivu. Rozvody lze skrýt i ve vodorovných drážkách, ale je nutno zvážit oslabení stěny z pohledu statiky. Spíše doporučuji dobře rozmyslet umístění radiátorů a podle délky tras pak zvolit kudy a to s ohledem na dispozici bytu, dveře apod. Možností je také skrytí měděných trubek rozvodu do podlahových lišt.
Za sebe rozhodně nedoporučuji ve vysokých místnostech zděných domů snižovat stropy SDK podhledem a nad něj vkládat tepelnou izolaci. Prostor nad tepelnou izolací bude již prochládat, rovněž celá skladba původního stropu s dřevěnými trámy, všemi násypy a půdovkami se ocitne „ve chladné zóně“ a tedy se nevyužije schopnost její akumulace. Důvod proč ne je i to, že se často setkáváme s plísněmi nad sníženým podhledem nebo ve vnitřních rozích styku sádrokarton – obvodová stěna a to právě v důsledku prochladnutí prostoru nad izolací. Jako nejvhodnější řešení lze doporučit položení zateplení na podlahu půdy shora. O tom, jak to provést, v jaké tloušťce a jaké materiály je v této poradně řada odpovědí. Toto zateplení ušetří nemalé peníze a i něco na dimenzi radiátorů.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice