Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.4.19 / dotaz č. 106770
Dobrý den,
řeším částečné zateplení domu z roku 1943. Dům má obvodové zdi v šíři 45 cm postavené z vnější strany z struskových cihel (na Kladně používané z ocelárny) a z pálených červených ve vnitřních řadách. Dům má přístavbu z roku 1967, kde byly použity struskové tvárnice o šíři 30 cm. Při použití těchto tvárnic došlo k odskoku ve štítové zdi. Chci tuto část (celou štítovou zeď) a zeď druhého patra zateplit. V styčném roku těchto dvou zdí se uvnitř objektu u stropu objevují plísně. U ostatních zdí (hlavně zdi z ulice) chci jen udělat novou fasádu. Je možné, takto zateplit dům a přinese toto řešení nějakou úsporu v energii za otop? Ztráty jsou spočítané pro současný stav na 17,5 kW. Děkuji za odpověď.
řeším částečné zateplení domu z roku 1943. Dům má obvodové zdi v šíři 45 cm postavené z vnější strany z struskových cihel (na Kladně používané z ocelárny) a z pálených červených ve vnitřních řadách. Dům má přístavbu z roku 1967, kde byly použity struskové tvárnice o šíři 30 cm. Při použití těchto tvárnic došlo k odskoku ve štítové zdi. Chci tuto část (celou štítovou zeď) a zeď druhého patra zateplit. V styčném roku těchto dvou zdí se uvnitř objektu u stropu objevují plísně. U ostatních zdí (hlavně zdi z ulice) chci jen udělat novou fasádu. Je možné, takto zateplit dům a přinese toto řešení nějakou úsporu v energii za otop? Ztráty jsou spočítané pro současný stav na 17,5 kW. Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Pokud se jedná o rodinný dům, tak tepelná ztráta 17,5 kW je z pohledu dnešních cen energií a potřeby tepla na vytápění poměrně veliká a slušelo by se ji co nejvíce snížit. To se jistě nepodaří, pokud zateplení domu zůstane „na půl cesty“, tedy vyřeší se pouze jedna, patrně ta zmiňovaná, štítová stěna.
Na druhou stranu je nutno připomenout, že tepelná ztráta domu se nerealizuje jen obvodovými stěnami, ale rovněž okny, stropem pod půdou nebo střešním pláštěm podkroví a podlahou na terénu nebo nad nevytápěným sklepem. Při úvahách o postupu zateplování stávajícího objektu je vždy nutno nahlížet na dům jako celek, včetně úvah o zdroji tepla a nákladech za používané nebo třeba plánované jiné topné medium.
U starších dosud nezateplených domů se starými okny se podíl tepelné ztráty obvodovými stěnami pohybuje nejčastěji v rozmezí 20 až 35%. Kompletním zateplením fasád se dá únik tepla touto konstrukcí snížit až 4x. Velmi výhodné je zároveň provést výměnu oken, neboť při poměrně značné tloušťce dodatečného zateplení je nutno ta nová osadit blíže k líci fasády, tedy do jiné pozice tak, aby vnější ostění bylo kolem 15 cm. Pokud jsou okna již vyměněna v původní pozici, je nepříjemné, že šířka ostění bude nepříjemně veliká, někdy přes 30 cm. Tím se přijde o světlo.
Nicméně úspora tepla na vytápění může po celkovém zateplení fasád být 20 až 25 %, spolu s výměnou oken se lze dostat až kolem 35 % úspory. K tomu zbývá než připomenout, že pořád běží dotační program Nová zelená úsporám, který lze, pokud již tako jako tak plánujete opravu fasád, velmi doporučit. Vždyť při opravě bez zateplení budete platit lešení, opravy omítek podkladu, nové štuky a nátěry a kdoví co ještě. Při zateplení k tomu přibude náklad za izolant a komponenty systému a po odpočtení dotace se může dojít k zajímavé ceně.
Zpět k plísním a zdi jako takové. Zdivo 45 cm z plných cihel, byť část ze struskových, které jsou možná o něco málo, ale jen velmi málo lepší, má velmi chabé tepelně izolační vlastnosti. Řečí normy – teplený odpor takového zdiva bude na hodnotě R kolem 1,0 m2.K/W, tedy i z pohledu součinitele prostupu tepla kolem 1,0 W/m2.K. Obdobně na tom bude strusková tvárnice 30 cm.
Pokud to porovnáme s normou - jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky:
Norma stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pro plnou cihlu (nebo podobné kombinace) tloušťky 45 cm (nebo 30 cm různé starší tvárnice) vychází doporučení zateplit 16 cm běžného EPS F nebo kolem 14 cm šedého děrovaného EPS aby se dosáhlo doporučené hodnoty a jinými slovy, tím cca 4x zlepšíme tepelně izolační vlastnosti stávající stěny.
Plísně se vyskytují v rozích na vlhkém povrchu, kde kondenzuje vzdušná vlhkost. Ke kondenzaci na studeném povrchu dochází v okamžiku, kdy souhrn teploty vnitřního vzduchu a množství vlhkosti, které je vněm obsaženo vede ke zvýšení jeho relativní vlhkosti. V důsledku toho je vyšší teplota rosného bodu, ale na zdi je teplota v tu chvíli o dost nižší, tedy ke kondenzaci vždy dojde.
Pokud se zateplí jen jedna stěna a navazující za roh již ne, zůstane tepelná vazba, resp. tepelný most de facto nevyřešen. Stanou se i případy, kdy je to poté horší, protože průběh izoterm v konstrukci to ovlivní tak, že vnitřní roh je ve výsledku ještě chladnější. Aby k tomu nedošlo, je jediné doporučení – provést tepelně izolační obálku souvisle a bez přerušení všude, přes všechna riziková místa, přes rohy a nároží a pokud možno v jednotné tloušťce.
Pokud se plísně objevují u stropu mezi přízemím a patrem, pak toto místo souvislé zateplení po výšce dobře řeší. Horší to bývá u soklu a návaznosti pod střechou, kde je nutno správně promyslet a navrhnout provedení zateplení těchto detailů.
Na závěr doporučím osobní bezplatnou konzultaci v poradenském středisku EKIS, jejich seznam naleznete na stránkách mpo-efekt a jistě bude některé poblíž Vás. Pokud přinesete stavební dokumentaci domu, dostane se Vám jistě konkrétnějšího doporučení.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz.
Pokud se jedná o rodinný dům, tak tepelná ztráta 17,5 kW je z pohledu dnešních cen energií a potřeby tepla na vytápění poměrně veliká a slušelo by se ji co nejvíce snížit. To se jistě nepodaří, pokud zateplení domu zůstane „na půl cesty“, tedy vyřeší se pouze jedna, patrně ta zmiňovaná, štítová stěna.
Na druhou stranu je nutno připomenout, že tepelná ztráta domu se nerealizuje jen obvodovými stěnami, ale rovněž okny, stropem pod půdou nebo střešním pláštěm podkroví a podlahou na terénu nebo nad nevytápěným sklepem. Při úvahách o postupu zateplování stávajícího objektu je vždy nutno nahlížet na dům jako celek, včetně úvah o zdroji tepla a nákladech za používané nebo třeba plánované jiné topné medium.
U starších dosud nezateplených domů se starými okny se podíl tepelné ztráty obvodovými stěnami pohybuje nejčastěji v rozmezí 20 až 35%. Kompletním zateplením fasád se dá únik tepla touto konstrukcí snížit až 4x. Velmi výhodné je zároveň provést výměnu oken, neboť při poměrně značné tloušťce dodatečného zateplení je nutno ta nová osadit blíže k líci fasády, tedy do jiné pozice tak, aby vnější ostění bylo kolem 15 cm. Pokud jsou okna již vyměněna v původní pozici, je nepříjemné, že šířka ostění bude nepříjemně veliká, někdy přes 30 cm. Tím se přijde o světlo.
Nicméně úspora tepla na vytápění může po celkovém zateplení fasád být 20 až 25 %, spolu s výměnou oken se lze dostat až kolem 35 % úspory. K tomu zbývá než připomenout, že pořád běží dotační program Nová zelená úsporám, který lze, pokud již tako jako tak plánujete opravu fasád, velmi doporučit. Vždyť při opravě bez zateplení budete platit lešení, opravy omítek podkladu, nové štuky a nátěry a kdoví co ještě. Při zateplení k tomu přibude náklad za izolant a komponenty systému a po odpočtení dotace se může dojít k zajímavé ceně.
Zpět k plísním a zdi jako takové. Zdivo 45 cm z plných cihel, byť část ze struskových, které jsou možná o něco málo, ale jen velmi málo lepší, má velmi chabé tepelně izolační vlastnosti. Řečí normy – teplený odpor takového zdiva bude na hodnotě R kolem 1,0 m2.K/W, tedy i z pohledu součinitele prostupu tepla kolem 1,0 W/m2.K. Obdobně na tom bude strusková tvárnice 30 cm.
Pokud to porovnáme s normou - jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky:
Norma stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pro plnou cihlu (nebo podobné kombinace) tloušťky 45 cm (nebo 30 cm různé starší tvárnice) vychází doporučení zateplit 16 cm běžného EPS F nebo kolem 14 cm šedého děrovaného EPS aby se dosáhlo doporučené hodnoty a jinými slovy, tím cca 4x zlepšíme tepelně izolační vlastnosti stávající stěny.
Plísně se vyskytují v rozích na vlhkém povrchu, kde kondenzuje vzdušná vlhkost. Ke kondenzaci na studeném povrchu dochází v okamžiku, kdy souhrn teploty vnitřního vzduchu a množství vlhkosti, které je vněm obsaženo vede ke zvýšení jeho relativní vlhkosti. V důsledku toho je vyšší teplota rosného bodu, ale na zdi je teplota v tu chvíli o dost nižší, tedy ke kondenzaci vždy dojde.
Pokud se zateplí jen jedna stěna a navazující za roh již ne, zůstane tepelná vazba, resp. tepelný most de facto nevyřešen. Stanou se i případy, kdy je to poté horší, protože průběh izoterm v konstrukci to ovlivní tak, že vnitřní roh je ve výsledku ještě chladnější. Aby k tomu nedošlo, je jediné doporučení – provést tepelně izolační obálku souvisle a bez přerušení všude, přes všechna riziková místa, přes rohy a nároží a pokud možno v jednotné tloušťce.
Pokud se plísně objevují u stropu mezi přízemím a patrem, pak toto místo souvislé zateplení po výšce dobře řeší. Horší to bývá u soklu a návaznosti pod střechou, kde je nutno správně promyslet a navrhnout provedení zateplení těchto detailů.
Na závěr doporučím osobní bezplatnou konzultaci v poradenském středisku EKIS, jejich seznam naleznete na stránkách mpo-efekt a jistě bude některé poblíž Vás. Pokud přinesete stavební dokumentaci domu, dostane se Vám jistě konkrétnějšího doporučení.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.