Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.7.19 / dotaz č. 109073
Dobrý den,
vlastním cca 100 let starý RD z plných cihel. Dům je částečně v odřezu s tím, že je zeminou zasypáno první podlaží (dvě zdi ze čtyř) , které slouží jako dílna. Ze strany, kde je zemina jsem provedl oddrenážování do hloubky 1,8m pod terénem (nopová fólie a rýha ze stěrku až k povrchu terénu). Z druhé strany jsou dveře na zahradu. Dům nemá, a ani neplánuji dodělávat vodorovnou izolaci, proto jsem právě provedl oddrenážování.
První podlaží (dílna) a druhé podlaží (obytné místnosti -kuchyně, wc, obývací pokoj, chodba) jsou vyzděny z plných cihel tl. 0,45m. Nad 2. podlažím je obytné podkroví se štítovými zdmi tl. 0,3m z plných cihel.
Rád bych se zeptal na jednu věc, obecně se nedoporučuje zateplovat obvodové zdi malou tl. izolantu, u starších domů s vyšší vlhkostí už vůbec ne v případě použití polystyrenu kvůli kondenzaci vody. Nicméně budu dělat novou fasádu, aby dům pěkně vypadal a uvažuji o zateplení. V domě již byly instalována plastová okna předchozím majitelem a nechci je měnit. Bohužel, tím pádem nemohu zateplovat větší tl. izolantu (10 a více cm), protože bych tím výrazně omezil přirozené denní světlo v jednotlivých místnostech. Tudíž mám dvě možnosti, buďto rekonstruovat fasádu a nezateplovat, nebo zateplit, ale s max. tl izolantu bude 30-50mm. Abych výrazně nenarušil vlhkostní parametry, izoloval bych minerální vatou s difúzně co nevíce otevřeným lepidlem i finální omítkou.
Myslíte, že takto zvolený postup zateplení je možný a vhodný, nebo by i tak mohly vznikat problémy s vlhkostí a měl bych od zateplení upustit a udělat jen novu fasádu?
Děkuji Vám za konzultaci a přeji pěkný den.
vlastním cca 100 let starý RD z plných cihel. Dům je částečně v odřezu s tím, že je zeminou zasypáno první podlaží (dvě zdi ze čtyř) , které slouží jako dílna. Ze strany, kde je zemina jsem provedl oddrenážování do hloubky 1,8m pod terénem (nopová fólie a rýha ze stěrku až k povrchu terénu). Z druhé strany jsou dveře na zahradu. Dům nemá, a ani neplánuji dodělávat vodorovnou izolaci, proto jsem právě provedl oddrenážování.
První podlaží (dílna) a druhé podlaží (obytné místnosti -kuchyně, wc, obývací pokoj, chodba) jsou vyzděny z plných cihel tl. 0,45m. Nad 2. podlažím je obytné podkroví se štítovými zdmi tl. 0,3m z plných cihel.
Rád bych se zeptal na jednu věc, obecně se nedoporučuje zateplovat obvodové zdi malou tl. izolantu, u starších domů s vyšší vlhkostí už vůbec ne v případě použití polystyrenu kvůli kondenzaci vody. Nicméně budu dělat novou fasádu, aby dům pěkně vypadal a uvažuji o zateplení. V domě již byly instalována plastová okna předchozím majitelem a nechci je měnit. Bohužel, tím pádem nemohu zateplovat větší tl. izolantu (10 a více cm), protože bych tím výrazně omezil přirozené denní světlo v jednotlivých místnostech. Tudíž mám dvě možnosti, buďto rekonstruovat fasádu a nezateplovat, nebo zateplit, ale s max. tl izolantu bude 30-50mm. Abych výrazně nenarušil vlhkostní parametry, izoloval bych minerální vatou s difúzně co nevíce otevřeným lepidlem i finální omítkou.
Myslíte, že takto zvolený postup zateplení je možný a vhodný, nebo by i tak mohly vznikat problémy s vlhkostí a měl bych od zateplení upustit a udělat jen novu fasádu?
Děkuji Vám za konzultaci a přeji pěkný den.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Provést opravu fasády domu z plných cihel na tloušťku 45 a 30 cm bez dodatečného zateplení by byla velká škoda a vlastně i chyba. Je však potřeba provést dodatečné zateplení takovou metodou, která bude ke stávajícímu zdivu pokud možno šetrná a umožní alespoň nějaké odvětrání vlhkosti.
Zatížení vlhkostí, které v daném případě působí nepříznivě, je od zemní a vzlínající vlhkosti. Z toho důvodu jste provedl drenáže, štěrkové obsypy a nopovou fólii kolem pod terén zapuštěné části domu. Otázkou je, do jaké míry toto opatření vede k reálnému snížení vlhkosti zdiva, resp. jakou vlhkost a salinitu stávající zdivo má. Zateplovací systémy, jak se obecně uvádí, lze provádět na zdivo do vlhkosti stanovené pro daný výrobek. Hlavní výrobci systémů ETICS nabízejí varianty systémů pro vlhké a mírně zasolené zdivo. Vlhkost by však určitě neměla přesahovat hodnoty uváděné například pro sanační omítky (max. 7 až 8%, resp. měla by být spíše nižší. Správný postup je, vyžádat si technickou pomoc od výrobce. Mají na to své techniky, kteří jsou schopni odebrat vzorek zdiva, zajistit základní laboratorní rozbor a doporučit sanační systém správné skladby a to obvykle v ceně dodávky systémového řešení.
Tyto sanační systémy jsou obvykle řešeny izolantem na bázi děrovaného šedého EPS s reflexní vrstvou, mají vysoce prodyšná lepidla a omítkový systém. Výhodou šedého EPS je nižší tepelná vodivost (až 0,032 W/m.K) proti běžnému bílému EPS 70 F (0,039 W/m.K).
Tloušťka izolantu tedy může být o něco nižší.
Při dodatečném zateplení fasády by se měly splnit požadavky energetické legislativy, tedy v daném případě doporučené hodnoty dle ČSN. Tyto normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší hodnota, tím lepší izolace.
Pro obvodovou stěnu platí:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K).
Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Plná cihla bez zateplení má tento součinitel – cca 1,4 (W/m2.K).
Se zateplením 10 cm šedého děrovaného EPS – cca 0,26 (W/m2.K).
Se zateplením 12 cm šedého děrovaného EPS – již bezpečně pod doporučenou hodnotu
0,25 (W/m2.K) a to i na zdivu z plných cihel tloušťky jen 30 cm.
Pokud by se zateplovalo minerální vatou, tek její tepelná vodivost je vyšší a hodnoty pod 0,25 se dosáhne až při tloušťce vaty alespoň 16 cm.
Z uvedeného vyplývá doporučení provést zateplení v doporučené tloušťce 10 až 12 cm děrovaným šedým EPS se sanačním účinkem na vlhčí zdivo. Ostění oken možno zkosit.
Minerální vatu příliš nedoporučuji, při malé tloušťce se nedosáhne dobrých izolačních vlastností, navíc je zde riziko kondenzace ve vatě a tím i snížení jejích izolačních vlastností. Zateplovat vatou v tloušťce do 6 nebo 8 cm nedoporučuji.
V případě zdiva s vyšší vlhkostí než je únosné pro kontaktní lepený systém se pak již jako poslední možnost jeví zateplení odvětranou fasádou s minerální vatou 16 cm a fasádní obklad. Zde se dostáváme do celkové tloušťky s obkladem a větranou mezerou více než 22 cm, tedy není kvůli již osazeným oknům reálné.
Menší tloušťku izolantu lze pak ještě dosáhnout zateplením z fenolických desek, které mají deklarovanou tepelnou vodivost až 0,021 W/m.K, tedy by pro doporučenou hodnotu celkovou stačilo jen asi 8 cm izolantu. Tyto systémy jsou ale již dražší a nemají děrovanou sanační variantu pro vlhčí zdivo.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Provést opravu fasády domu z plných cihel na tloušťku 45 a 30 cm bez dodatečného zateplení by byla velká škoda a vlastně i chyba. Je však potřeba provést dodatečné zateplení takovou metodou, která bude ke stávajícímu zdivu pokud možno šetrná a umožní alespoň nějaké odvětrání vlhkosti.
Zatížení vlhkostí, které v daném případě působí nepříznivě, je od zemní a vzlínající vlhkosti. Z toho důvodu jste provedl drenáže, štěrkové obsypy a nopovou fólii kolem pod terén zapuštěné části domu. Otázkou je, do jaké míry toto opatření vede k reálnému snížení vlhkosti zdiva, resp. jakou vlhkost a salinitu stávající zdivo má. Zateplovací systémy, jak se obecně uvádí, lze provádět na zdivo do vlhkosti stanovené pro daný výrobek. Hlavní výrobci systémů ETICS nabízejí varianty systémů pro vlhké a mírně zasolené zdivo. Vlhkost by však určitě neměla přesahovat hodnoty uváděné například pro sanační omítky (max. 7 až 8%, resp. měla by být spíše nižší. Správný postup je, vyžádat si technickou pomoc od výrobce. Mají na to své techniky, kteří jsou schopni odebrat vzorek zdiva, zajistit základní laboratorní rozbor a doporučit sanační systém správné skladby a to obvykle v ceně dodávky systémového řešení.
Tyto sanační systémy jsou obvykle řešeny izolantem na bázi děrovaného šedého EPS s reflexní vrstvou, mají vysoce prodyšná lepidla a omítkový systém. Výhodou šedého EPS je nižší tepelná vodivost (až 0,032 W/m.K) proti běžnému bílému EPS 70 F (0,039 W/m.K).
Tloušťka izolantu tedy může být o něco nižší.
Při dodatečném zateplení fasády by se měly splnit požadavky energetické legislativy, tedy v daném případě doporučené hodnoty dle ČSN. Tyto normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší hodnota, tím lepší izolace.
Pro obvodovou stěnu platí:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K).
Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Plná cihla bez zateplení má tento součinitel – cca 1,4 (W/m2.K).
Se zateplením 10 cm šedého děrovaného EPS – cca 0,26 (W/m2.K).
Se zateplením 12 cm šedého děrovaného EPS – již bezpečně pod doporučenou hodnotu
0,25 (W/m2.K) a to i na zdivu z plných cihel tloušťky jen 30 cm.
Pokud by se zateplovalo minerální vatou, tek její tepelná vodivost je vyšší a hodnoty pod 0,25 se dosáhne až při tloušťce vaty alespoň 16 cm.
Z uvedeného vyplývá doporučení provést zateplení v doporučené tloušťce 10 až 12 cm děrovaným šedým EPS se sanačním účinkem na vlhčí zdivo. Ostění oken možno zkosit.
Minerální vatu příliš nedoporučuji, při malé tloušťce se nedosáhne dobrých izolačních vlastností, navíc je zde riziko kondenzace ve vatě a tím i snížení jejích izolačních vlastností. Zateplovat vatou v tloušťce do 6 nebo 8 cm nedoporučuji.
V případě zdiva s vyšší vlhkostí než je únosné pro kontaktní lepený systém se pak již jako poslední možnost jeví zateplení odvětranou fasádou s minerální vatou 16 cm a fasádní obklad. Zde se dostáváme do celkové tloušťky s obkladem a větranou mezerou více než 22 cm, tedy není kvůli již osazeným oknům reálné.
Menší tloušťku izolantu lze pak ještě dosáhnout zateplením z fenolických desek, které mají deklarovanou tepelnou vodivost až 0,021 W/m.K, tedy by pro doporučenou hodnotu celkovou stačilo jen asi 8 cm izolantu. Tyto systémy jsou ale již dražší a nemají děrovanou sanační variantu pro vlhčí zdivo.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice