Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.7.19 / dotaz č. 109116
Dobrý den, nerozumím vyúčtování v bytovém domě se společným kotlem na ohřev vody na osobní hygienu apod. a vodoměry v bytech na studenou a teplou vodu.Za m3 je cena 74,17 Kč. a ta by měla být snad za protečenou vodu dle vodomėrů stejná ? Na ohřev vody jsou snad doložitelné faktury spotřeby plynu a elektřiny a ty bych chápala jako dodatečné rozpočitatelné náklady na ohřev spotřebovaných m3 teplé vody dle vodoměrů v bytech.Proč se počítá teplá voda spotřebovaná na převážně osobní hygienu podle m2 bytové jednotky ? V malém bytě cca 30-50 m2 bude spotřeba teplé vody dle vodoměru např. 70 m3 , protože tam majitel nastėhuje 10 osob a v bytě 100 m2 bude bydlet jedna osoba pracující v jiném městě a bude mít spotřebu teplé vody 4 m3 a zaplatí kvůli větší velikosti bytu víc ?Druhý kotel je určen k vytápění, kde bych pochopila výpočet podle m2 bytu, ovšem s tím , že jsou zde opět zohledněny stavy naměřených dílků na radiátorech .
Dobrý den,
doplnění odpovědi od editora MPO:
Dodávka společně připravované teplé vody je vyúčtována podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcího předpisu, tj. vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.
Ze zmíněné vyhlášky § 4 odst. 1 ukládá, že základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
Pojďme vyložit strohou řeč právnické mluvy:
1) Dodávka teplé vody v objektu je zajišťována pomocí dvojitého potrubí, tzv. cirkulací. Co není okamžitě spotřebováno, vrací se zpět do zdroje tepla, kde je kolující teplá voda opět dohřáta, aby mohla zase kolovat zacykleným potrubím. Z uvedeného vyplývá, že i když nikdo teplovou neodebírá, je pohotovostně stále připravována. Tato technická nutnost zajišťuje, že při otevření kohoutkem vytéká teplá voda téměř okamžitě (odtočí se pouze voda mezi kohoutkem a vnitřním rozvodným potrubím). Tato „pohotovost dodávky“ způsobuje, že 30 % nákladů na přípravu teplé vody zaplatí i uživatel bytu, který je například na dlouhou dobu v zahraničí a neodebere ani jedem m3 teplé vody.
2) Plat za základní složku ve výši 30 % z celkových nákladů na společnou přípravu teplé vody se určí podle § 6 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb., kde je uvedeno, že náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební.
*Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
**Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.
Hvězdičkou máme vyznačeno, že tzv. platba za teplo na společnou přípravu teplé vody pro „pohotovost dodávky“ se dělí mezi uživatelé bytů podle spravedlivého měřítka, tj. podle podílu plochy prostoru vůči součtu všech podlahových ploch objektu.
Dvěma hvězdičkami máme vyznačeno, že spotřební složka platby za teplo na přípravu teplé vody se rozpočítává podle náměrů vodoměrů na teplou vodu.
3) Ještě je nutno zaplatit kromě tepla i studenou vodu, která je potřeba na společnou přípravu teplé vody. V § 4 odst. 7 vyhlášky č. 269/2015 Sb., se říká, že náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Toto právní ustanovení říká, že jsou podle vodoměrů rozděleny celkové náklady na dodávku studené vody, tzn. rozdělují se náklady z centrálního vodoměru. Vzhledem k situaci, že součet vodoměrů ve všech užívaných prostorách ve velké většině je nižší než náměr na centrálním vodoměru, jsou náměry s uživatelských vodoměrů použity jako poměrové údaje. Z uvedeného vyplývá, že za tuto studenou vodu se platí více, než kdyby byla v bytě nakoupena přímo od vodáren.
4) Stejná situace platí i pro dodávku studené vody pro přímou spotřebu studené vody. Vlastník objektu má na patě objektu fakturační měřidlo dodavatele, kterému hradí dodávku studené vody podle smlouvy a platného ceníku. Tento náklad je pak rozdělen mezi uživatele bytů poměrně podle náměrů na jejich vodoměrech.
Tolik info od editora MPO. Snad vám tato odpověď podá více informací.
odpověď poradce:
nejsem odborníkem v této oblasti. Nicméně pokud máte vlastní kotelnu v domě, je rozpočítání ošetřeno vašimi smluvními podmínkami v rámci SVJ nebo družstva. Doporučuji se obrátit tam, případně na Sdružení bytových družstev a SVJ.
doplnění odpovědi od editora MPO:
Dodávka společně připravované teplé vody je vyúčtována podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcího předpisu, tj. vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.
Ze zmíněné vyhlášky § 4 odst. 1 ukládá, že základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
Pojďme vyložit strohou řeč právnické mluvy:
1) Dodávka teplé vody v objektu je zajišťována pomocí dvojitého potrubí, tzv. cirkulací. Co není okamžitě spotřebováno, vrací se zpět do zdroje tepla, kde je kolující teplá voda opět dohřáta, aby mohla zase kolovat zacykleným potrubím. Z uvedeného vyplývá, že i když nikdo teplovou neodebírá, je pohotovostně stále připravována. Tato technická nutnost zajišťuje, že při otevření kohoutkem vytéká teplá voda téměř okamžitě (odtočí se pouze voda mezi kohoutkem a vnitřním rozvodným potrubím). Tato „pohotovost dodávky“ způsobuje, že 30 % nákladů na přípravu teplé vody zaplatí i uživatel bytu, který je například na dlouhou dobu v zahraničí a neodebere ani jedem m3 teplé vody.
2) Plat za základní složku ve výši 30 % z celkových nákladů na společnou přípravu teplé vody se určí podle § 6 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb., kde je uvedeno, že náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební.
*Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
**Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.
Hvězdičkou máme vyznačeno, že tzv. platba za teplo na společnou přípravu teplé vody pro „pohotovost dodávky“ se dělí mezi uživatelé bytů podle spravedlivého měřítka, tj. podle podílu plochy prostoru vůči součtu všech podlahových ploch objektu.
Dvěma hvězdičkami máme vyznačeno, že spotřební složka platby za teplo na přípravu teplé vody se rozpočítává podle náměrů vodoměrů na teplou vodu.
3) Ještě je nutno zaplatit kromě tepla i studenou vodu, která je potřeba na společnou přípravu teplé vody. V § 4 odst. 7 vyhlášky č. 269/2015 Sb., se říká, že náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Toto právní ustanovení říká, že jsou podle vodoměrů rozděleny celkové náklady na dodávku studené vody, tzn. rozdělují se náklady z centrálního vodoměru. Vzhledem k situaci, že součet vodoměrů ve všech užívaných prostorách ve velké většině je nižší než náměr na centrálním vodoměru, jsou náměry s uživatelských vodoměrů použity jako poměrové údaje. Z uvedeného vyplývá, že za tuto studenou vodu se platí více, než kdyby byla v bytě nakoupena přímo od vodáren.
4) Stejná situace platí i pro dodávku studené vody pro přímou spotřebu studené vody. Vlastník objektu má na patě objektu fakturační měřidlo dodavatele, kterému hradí dodávku studené vody podle smlouvy a platného ceníku. Tento náklad je pak rozdělen mezi uživatele bytů poměrně podle náměrů na jejich vodoměrech.
Tolik info od editora MPO. Snad vám tato odpověď podá více informací.
odpověď poradce:
nejsem odborníkem v této oblasti. Nicméně pokud máte vlastní kotelnu v domě, je rozpočítání ošetřeno vašimi smluvními podmínkami v rámci SVJ nebo družstva. Doporučuji se obrátit tam, případně na Sdružení bytových družstev a SVJ.