Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.10.19 / dotaz č. 111943
Dobrý den, rád bych navštívil vaše Centrum pasivního domu, nicméně protože jsem z Plzně, je vzdálenost trochu limitují, tak bych chtěl alespoň využít možnost dotazů přes email.
1) Často se uvádí že náklady na stavbu pasivního domu jsou téměř stejné nebo jen málo vyšší (5-10%) než stavba běžného domu - otázka je zda to platí i v současné době, kdy za poslední 2 roky šli ceny materiálů a práce rapidně nahoru, a také je časté že pokud je stavba prováděna dodavatelsky, tak firmy svoje práce v případě pasivních domů značně přidražují, ale zároveň nejsou často dodrženy správné postupy a kvalita provedení (mohou vznikat reklamace a vícenáklady). Také když si vezmu jenom technologie a materiály navíc které odlišují ne-pasivní dům a pasivní dům: 150-200 tis. rekuperace, 100-150 tis. zateplení navíc, 50 tis. náklady na řešení vzduchotěsnosti, 150 tis. předokenní žaluzie jako stínění, náklady za tepelné čerpadlo (ty jsou ale vyvážené nižšími provozními náklady na vytápění a sníženou sazbou elektřiny), kvalitnější okna atd. - tudíž prostým součtem mi vychází že vícenáklady jsou značně nad 10%.
2) Pokud bych stavěl pasivní dům bez cílení na dotace, a dodržel bych dostatečnou izolaci a neprůvzdušnost, ale nenainstaloval bych rekuperaci, nehrozí zvýšené riziko plísní a vlhkosti? (Konkrétně se bavím o bungalovu, VPC zdivo, zateplení stěn a podlahy polystyren, strop zateplení-OSB-parotěs-SDK, podlahové topení, 1/3 okna fix)
3) V rámci dotací Nová zelená úsporám je nejvyšší částka dotace 450 000 Kč, ale zároveň se uvádí že je hrazeno pouze 1/2 vynaložených nákladů. To znamená že je dotována 1/2 vynaložených nákladů na technologie k pasivnímu domu (např. pořídím Tep.čerpadlo za 300 a rekuperaci za 150, a dotace bude 225), nebo vynaložené náklady za celou stavbu , tudíž celková částka je značně vyšší, takže dostanu dotaci na dům 450?
S pozdravem
1) Často se uvádí že náklady na stavbu pasivního domu jsou téměř stejné nebo jen málo vyšší (5-10%) než stavba běžného domu - otázka je zda to platí i v současné době, kdy za poslední 2 roky šli ceny materiálů a práce rapidně nahoru, a také je časté že pokud je stavba prováděna dodavatelsky, tak firmy svoje práce v případě pasivních domů značně přidražují, ale zároveň nejsou často dodrženy správné postupy a kvalita provedení (mohou vznikat reklamace a vícenáklady). Také když si vezmu jenom technologie a materiály navíc které odlišují ne-pasivní dům a pasivní dům: 150-200 tis. rekuperace, 100-150 tis. zateplení navíc, 50 tis. náklady na řešení vzduchotěsnosti, 150 tis. předokenní žaluzie jako stínění, náklady za tepelné čerpadlo (ty jsou ale vyvážené nižšími provozními náklady na vytápění a sníženou sazbou elektřiny), kvalitnější okna atd. - tudíž prostým součtem mi vychází že vícenáklady jsou značně nad 10%.
2) Pokud bych stavěl pasivní dům bez cílení na dotace, a dodržel bych dostatečnou izolaci a neprůvzdušnost, ale nenainstaloval bych rekuperaci, nehrozí zvýšené riziko plísní a vlhkosti? (Konkrétně se bavím o bungalovu, VPC zdivo, zateplení stěn a podlahy polystyren, strop zateplení-OSB-parotěs-SDK, podlahové topení, 1/3 okna fix)
3) V rámci dotací Nová zelená úsporám je nejvyšší částka dotace 450 000 Kč, ale zároveň se uvádí že je hrazeno pouze 1/2 vynaložených nákladů. To znamená že je dotována 1/2 vynaložených nákladů na technologie k pasivnímu domu (např. pořídím Tep.čerpadlo za 300 a rekuperaci za 150, a dotace bude 225), nebo vynaložené náklady za celou stavbu , tudíž celková částka je značně vyšší, takže dostanu dotaci na dům 450?
S pozdravem
Dobrý den,
děkuji za dotazy, odpovídám postupně dle otázek.
ad 1) Toto tvrzení stále platí. Ceny stavebních materiálů šli nahoru, ale to pro všechny stavby. Úsporný dům není o větších izolacích, lepších oknech nebo technologii. Jde především a promyšlený koncept budovy, správnou orientaci, umístění a množství prosklených ploch. Což nepřináší žádné vícenáklady, ale energetickou náročnost budovy ovlivňuje nejvíce. Co se týká řízeného větrání, tak v současné době stavět dům bez řízeného větrání je velký hazard se zdravým obyvatel a velmi diskomfortní záležitost, proto je otázkou, zda řízené větrání vnímat jako vícenáklad. I pokud se zvyšují tloušťky tepelných izolací, tak cena samotné izolace je velmi nízká a na stavbě je jedno, zda se lepí na fasádu 10, 20 nebo 30 cm, cena chemie pro lepení a na fasádu je stejná. Dalším příkladem je stínění, to by přece mělo být řešeno i u běžného domu, ne jen u pasivního, i u běžného domu nechceme aby se přehříval. Na toto nemá pasivní standard žádný vliv, jen je to jeden z hlídaných parametrů, což je spíše plusem.
ad 2) i u běžného domu je těsnost objektu velice vysoká. Dům bez řízeného větrání bude vždy problematický a jeho stavbu bych nedoporučoval. Nicméně i tak, je lepší mít dům těsný, než netěsný, který bude mít problémy s lokální kondenzací vody, bude mít zvýšené ztráty atd.
3) maximální dotace v rámci dotačního titutlu nové zelená úsporám oblasti B je 450 000Kč s touto dotací se vhodně kombinuje podoblast B.3 což je 35 000Kč, celkem tedy 485 000Kč. Dotace tvoří maximálně 1/2 uznatelných nákladů, což jsou v jednoduchosti veškeré náklady na obálku budovy a technologie (stěny, izolace, podlaha, střecha, okna, rekuperace, vytápění, příprava teplé vody atd.). Neměl by být problém prokázat dvojnásobek dotované částky.
děkuji za dotazy, odpovídám postupně dle otázek.
ad 1) Toto tvrzení stále platí. Ceny stavebních materiálů šli nahoru, ale to pro všechny stavby. Úsporný dům není o větších izolacích, lepších oknech nebo technologii. Jde především a promyšlený koncept budovy, správnou orientaci, umístění a množství prosklených ploch. Což nepřináší žádné vícenáklady, ale energetickou náročnost budovy ovlivňuje nejvíce. Co se týká řízeného větrání, tak v současné době stavět dům bez řízeného větrání je velký hazard se zdravým obyvatel a velmi diskomfortní záležitost, proto je otázkou, zda řízené větrání vnímat jako vícenáklad. I pokud se zvyšují tloušťky tepelných izolací, tak cena samotné izolace je velmi nízká a na stavbě je jedno, zda se lepí na fasádu 10, 20 nebo 30 cm, cena chemie pro lepení a na fasádu je stejná. Dalším příkladem je stínění, to by přece mělo být řešeno i u běžného domu, ne jen u pasivního, i u běžného domu nechceme aby se přehříval. Na toto nemá pasivní standard žádný vliv, jen je to jeden z hlídaných parametrů, což je spíše plusem.
ad 2) i u běžného domu je těsnost objektu velice vysoká. Dům bez řízeného větrání bude vždy problematický a jeho stavbu bych nedoporučoval. Nicméně i tak, je lepší mít dům těsný, než netěsný, který bude mít problémy s lokální kondenzací vody, bude mít zvýšené ztráty atd.
3) maximální dotace v rámci dotačního titutlu nové zelená úsporám oblasti B je 450 000Kč s touto dotací se vhodně kombinuje podoblast B.3 což je 35 000Kč, celkem tedy 485 000Kč. Dotace tvoří maximálně 1/2 uznatelných nákladů, což jsou v jednoduchosti veškeré náklady na obálku budovy a technologie (stěny, izolace, podlaha, střecha, okna, rekuperace, vytápění, příprava teplé vody atd.). Neměl by být problém prokázat dvojnásobek dotované částky.