Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.10.19 / dotaz č. 113488
Dobrý den, mohu se zeptat na skladbu podlahy, pokud bych na ní chtěl v koupelně pokládat dlažbu a pod ní elektrické podlahové topení?
Ve skladbě jste psal, že lze použít nopy a eps polystyren ale skladba v případě podlahového topení by musela byt jiná.
Ještě bych měl otázku k zateplení stěny PIR panely. Chápu to dobře, nejprve udělat na roubené stěně rošt do roviny, na něj kotvit PIR izolaci(jak je to zde technologií kotvení a jak je to s napojením na stěny a strop)? Vzniklá mezera mezi pir deskou a roubenou stěnou bude tedy provětrávána a před Pir desku už dát klasickou cd a cw profily a sádrokarton a zde také řešit parotěsnost u stěn a stropu a hydroizolaci?
Děkuji za odpověď.
Ve skladbě jste psal, že lze použít nopy a eps polystyren ale skladba v případě podlahového topení by musela byt jiná.
Ještě bych měl otázku k zateplení stěny PIR panely. Chápu to dobře, nejprve udělat na roubené stěně rošt do roviny, na něj kotvit PIR izolaci(jak je to zde technologií kotvení a jak je to s napojením na stěny a strop)? Vzniklá mezera mezi pir deskou a roubenou stěnou bude tedy provětrávána a před Pir desku už dát klasickou cd a cw profily a sádrokarton a zde také řešit parotěsnost u stěn a stropu a hydroizolaci?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš zájem o poradenství a dotaz.
Pokud by bylo v koupelně instalováno podlahové topení, skladbu je potřeba tomu přizpůsobit. Záleží trochu i na zvolené technologii podlahového vytápění, tedy bude-li se jednat o teplovodní rozvod, elektrické kabely nebo elektrickou topnou rohož do stěrky pod dlažbu. Také zda to bude vytápění nepřerušované zajišťující celou tepelnou potřebu místnosti (nebo tam bude ještě jiné topné těleso?) či se bude podlahou přitápěn jen v okamžiku užívání koupelny.
Princip bude stejný, ale je potřeba si uvědomit, že v případě klasického systému podlahového topení v betonové desce o tloušťce několika centimetrů, tuto nahříváme topnou vodou kolem 40°- 35°C a pod podlahou je provětrávaná dutina z důvodu odvlhčení, kde v některých místech (například u přívodů vzduchu) může být teplota pod 0°C. Mířím k požadavku na tloušťku tepelné izolace. Měli bychom se spíše blížit hodnotám požadovaným na konstrukci mezi vnějším a vnitřním prostředím, vždyť teplotní rozdíl bude kolem 35 °C. Ač to v ČSN přímo uváděné není, klonil bych se za sebe k takové konstrukci a skladbě, která se dostane na hodnotu součinitele prostupu tepla v rozmezí 0,24 až 0,16 (W/m2.K). To je hodnota požadovaná až doporučená pro konstrukci podlahy nad venkovním prostorem.
V praxi by to tedy bylo ne 10 až 12, ale alespoň 16 cm izolantu na bázi podlahového EPS + například 20 mm XPS systémové desky pro uložení topných trubek. Zde se již jeví větší nárok na celkovou tloušťku skladby. To lze eliminovat tím, že jako tepelná izolace může být použitá tepelně izolační deska do podlahy na bázi PIR nebo PUR pěny s tepelnou vodivostí kolem 0,22 W/m.K (obdobně jako na stěně). Postačí pak v tloušťce kolem 10 cm.
Nad tepelnou izolací bude pak skladba zvolena podle podlahového topného systému a to zase podle systémového řešení suché montáže pro tento účel.
Ohledně stěny – vzniklá mezera mezi roubenou stěnou vzniká především z důvodu zajištění roviny pro předsazenou izolační vnitřní stěnu a nemyslel jsem tím jakkoli provětrávanou dutinu. Na různých webech nebo i literatuře se často naráží na tato řešení jako doporučená, ale po pravdě tomu nerozumím. Tento způsob totiž přináší řadu rizik a to především, pokud se tyto mezery větrají do interiéru. Vnější povrch v těchto mezerách je studený, dochází tam ke kondenzacím a plísně a spóry se dostávají do vnitřního vzduchu. O něco lepší je provětrání ven, to je zhruba princip provětrávaných fasád. Ale pozor, při vnitřním zateplení ponecháváme všude v návaznosti na okolní konstrukce významnou tepelnou vazbu (tepelný most) a tím je zaděláno na vznik chladných koutů a plísní v interiéru. Mezera je tedy uzavřená, vodní pára z ní může pryč přirozenou difúzí roubením, tedy nechceme ji tam mít moc.
Popisované řešení je tudíž založené na nutnosti provedení co nejlepší parozábrany. Je nutno parotěsnou fólii nalepit na stěny a strop tak, aby dutina nebyla namáhána prostupující vlhkostí. Tedy jak tepelná izolace, tak parotěsná vrstva jsou těsně vyplněny a nalepeny na ohraničující konstrukce. Předsazená stěna na cw profily již není parotěsnící vrstvou. Ta je před PIR izolací. Zde je třeba spíše zajistit, pokud se do PIR stěny něco kotví, aby díry v parozábraně byly přelepeny a přetěsněny.
Pokud se další parotěsná fólie vloží pod sádrokarton, lze to označit za jakési vylepšení a pojistku. Avšak při kotvení SDK desek na rošt vzniká velké množství průrazů šrouby, takže si nedělejme velké iluze.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš zájem o poradenství a dotaz.
Pokud by bylo v koupelně instalováno podlahové topení, skladbu je potřeba tomu přizpůsobit. Záleží trochu i na zvolené technologii podlahového vytápění, tedy bude-li se jednat o teplovodní rozvod, elektrické kabely nebo elektrickou topnou rohož do stěrky pod dlažbu. Také zda to bude vytápění nepřerušované zajišťující celou tepelnou potřebu místnosti (nebo tam bude ještě jiné topné těleso?) či se bude podlahou přitápěn jen v okamžiku užívání koupelny.
Princip bude stejný, ale je potřeba si uvědomit, že v případě klasického systému podlahového topení v betonové desce o tloušťce několika centimetrů, tuto nahříváme topnou vodou kolem 40°- 35°C a pod podlahou je provětrávaná dutina z důvodu odvlhčení, kde v některých místech (například u přívodů vzduchu) může být teplota pod 0°C. Mířím k požadavku na tloušťku tepelné izolace. Měli bychom se spíše blížit hodnotám požadovaným na konstrukci mezi vnějším a vnitřním prostředím, vždyť teplotní rozdíl bude kolem 35 °C. Ač to v ČSN přímo uváděné není, klonil bych se za sebe k takové konstrukci a skladbě, která se dostane na hodnotu součinitele prostupu tepla v rozmezí 0,24 až 0,16 (W/m2.K). To je hodnota požadovaná až doporučená pro konstrukci podlahy nad venkovním prostorem.
V praxi by to tedy bylo ne 10 až 12, ale alespoň 16 cm izolantu na bázi podlahového EPS + například 20 mm XPS systémové desky pro uložení topných trubek. Zde se již jeví větší nárok na celkovou tloušťku skladby. To lze eliminovat tím, že jako tepelná izolace může být použitá tepelně izolační deska do podlahy na bázi PIR nebo PUR pěny s tepelnou vodivostí kolem 0,22 W/m.K (obdobně jako na stěně). Postačí pak v tloušťce kolem 10 cm.
Nad tepelnou izolací bude pak skladba zvolena podle podlahového topného systému a to zase podle systémového řešení suché montáže pro tento účel.
Ohledně stěny – vzniklá mezera mezi roubenou stěnou vzniká především z důvodu zajištění roviny pro předsazenou izolační vnitřní stěnu a nemyslel jsem tím jakkoli provětrávanou dutinu. Na různých webech nebo i literatuře se často naráží na tato řešení jako doporučená, ale po pravdě tomu nerozumím. Tento způsob totiž přináší řadu rizik a to především, pokud se tyto mezery větrají do interiéru. Vnější povrch v těchto mezerách je studený, dochází tam ke kondenzacím a plísně a spóry se dostávají do vnitřního vzduchu. O něco lepší je provětrání ven, to je zhruba princip provětrávaných fasád. Ale pozor, při vnitřním zateplení ponecháváme všude v návaznosti na okolní konstrukce významnou tepelnou vazbu (tepelný most) a tím je zaděláno na vznik chladných koutů a plísní v interiéru. Mezera je tedy uzavřená, vodní pára z ní může pryč přirozenou difúzí roubením, tedy nechceme ji tam mít moc.
Popisované řešení je tudíž založené na nutnosti provedení co nejlepší parozábrany. Je nutno parotěsnou fólii nalepit na stěny a strop tak, aby dutina nebyla namáhána prostupující vlhkostí. Tedy jak tepelná izolace, tak parotěsná vrstva jsou těsně vyplněny a nalepeny na ohraničující konstrukce. Předsazená stěna na cw profily již není parotěsnící vrstvou. Ta je před PIR izolací. Zde je třeba spíše zajistit, pokud se do PIR stěny něco kotví, aby díry v parozábraně byly přelepeny a přetěsněny.
Pokud se další parotěsná fólie vloží pod sádrokarton, lze to označit za jakési vylepšení a pojistku. Avšak při kotvení SDK desek na rošt vzniká velké množství průrazů šrouby, takže si nedělejme velké iluze.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.