Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.11.19 / dotaz č. 114123
Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o informaci ohledně zateplování panelového domu polystyrenem. A to zejména z pohledu polystyrenu jako materiálu. Je tento materiál, resp. chemické příměsi, které se do něj přidávají jako retardéry hoření zdraví nezávadný? Jak je to s hořlavostí polystyrenu použitého na zateplení vnějšího pláště panelového domu. Jaká je jeho životnost a jak se může po uplynutí životnosti zlikvidovat (náklady na likvidaci apod.). Je možné polystyren jako izolant využít i ve vyšších patrech panelových domů, nebo je nějakou státní normou výška použití limitována? Jaká je přibližná návratnost investice na zateplení panelového domu při použití tohoto materiálu? Je tento materiál vhodný i pro panelový dům, který je špatně odizolovaný a při vydatnějších srážkách voda prosakuje do suterénních místností? Případně prosím i o další podstatné informace k tomuto materiálu pro zateplení panelového domu.
Děkuji.
chtěl bych Vás požádat o informaci ohledně zateplování panelového domu polystyrenem. A to zejména z pohledu polystyrenu jako materiálu. Je tento materiál, resp. chemické příměsi, které se do něj přidávají jako retardéry hoření zdraví nezávadný? Jak je to s hořlavostí polystyrenu použitého na zateplení vnějšího pláště panelového domu. Jaká je jeho životnost a jak se může po uplynutí životnosti zlikvidovat (náklady na likvidaci apod.). Je možné polystyren jako izolant využít i ve vyšších patrech panelových domů, nebo je nějakou státní normou výška použití limitována? Jaká je přibližná návratnost investice na zateplení panelového domu při použití tohoto materiálu? Je tento materiál vhodný i pro panelový dům, který je špatně odizolovaný a při vydatnějších srážkách voda prosakuje do suterénních místností? Případně prosím i o další podstatné informace k tomuto materiálu pro zateplení panelového domu.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš zájem o poradenství a dotaz.
Zdravotní nezávadnost stavebních materiálů a výrobků je obecně vyžadováno českou i evropskou legislativou. Výrobky mohou obsahovat zdraví nebezpečné látky nebo přípravky pouze za stanovených podmínek a povoleném množství. Vliv retardérů hoření na lidské zdraví je tedy poměrně pečlivě sledován, každý výrobek zkoušen a do stavby může být použit a na trh uveden pouze při dodržení všech technických, hygienických a dalších požadavků. Příslušná osvědčení vydává Technický a zkušební stavební ústav, akreditované zkušebny a laboratoře.
Pro doplnění přikládám citaci ze článku z portálu TZB info:
„Ke snížení jejich hořlavosti (polystyrénů), zejména v procesu realizace na stavbách, budou vyžadovány typy EPS s retardéry hoření. Proces aplikací samozhášivých EPS izolantů bude pokračovat i po zákazu používání retardéru hoření typu HBCD v souladu s aplikací nového ekologicky nezávadného retardéru hoření. Náhrada novým ekologicky přijatelným typem retardéru Polymeric FR je technicky zvládnutá a čeká se pouze na plné najetí výrobních kapacit pro umožnění plné náhrady HBCD. V současné době již na českém trhu je k dispozici více než polovina EPS desek s novým retardérem hoření. Sdružení EPS ČR usiluje o totální přechod od EPS s HBCD ve 2. polovině roku 2015 s tím, že nové typy budou odlišeny jiným barevným značením – pokud je druhý pruh v barvě černé a po obou stranách je ohraničen dvěma silnými čarami, potom výrobek splňuje třídu reakce na oheň E a neobsahuje HBCD. Jako nezbytnost se jeví efektivní způsob třídění EPS odpadů a energetické využití typů EPS s HBCD, neboť skládkování nebude nadále možné.“ Konec citace.
Zde je naznačena odpověď k recyklaci. Polystyrén recyklovatelný jistě je, problém nastává s tím, že po budoucím sejmutí z fasády bude znečištěn lepidly, omítkou apod. Způsoby vyčištění a oddělení příměsí v procesu recyklace bude jistě nutno dále hledat nebo vylepšovat. Z toho důvodu se v současné době jeví vhodnější stávající EPS na fasádách dle možností ponechat a při požadavcích lepšího zateplení přidat další izolant přes ten starý. Technologické postupy jsou již známé a nadále se zdokonalují.
Samostatnou kapitolou je hořlavost. Zde se vychází z ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb, která byla poměrně přísně novelizována tuším v roce 2016. Nová ČSN 73 08 10 přistupuje k požárně bezpečnostnímu řešení ETICS bez rozdílu mezi rekonstrukcí a novostavbou. Podle této normy je vnější tepelně izolační kompozitní systém ucelenou sestavou součástí, která musí být z hlediska reakce na oheň hodnocena jako celek – ETICS a musí se navrhovat v požárně bezpečnostním řešení v rámci projektové dokumentace a následně realizovat podle stanovených zásad pro skupiny objektů a jejich částí. Záleží tedy na výšce domu a základní dělení je takto:
Jednopodlažní objekty (np = 1) s požární výškou h = 0 m
Objekty s požární výškou h ≤ 12 m
Objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m
Objekty s požární výškou h > 22,5 m
Zatímco u jednopodlažní RD lze EPS použít bez omezení všude, u vyšších jsou již daná různá omezení a například v té třetí skupině již natolik komplikované řešení požárních pásů (které musí být z výrobků třídy reakce na oheň A, například minerální vata), že se tak v praxi ani nevyplatí a mnohde ani nedá takto postupovat. Vše je tedy věcí návrhu projektu a požárního posouzení konkrétního domu. Projekt musí řešit i ochranu před vodou. Odhadovat investici je velmi ošemetné, nejlépe je vyjít z projektu a položkového rozpočtu. Návratnost je obecně dlouhodobá, zde je ale nutno odečíst náklady, které by byly vynaloženy na běžnou opravu bez zateplení a vyjde ihned jinak, stejně tak, pokud by se odečetla dotace, kterou lze například na bytové domy získat.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš zájem o poradenství a dotaz.
Zdravotní nezávadnost stavebních materiálů a výrobků je obecně vyžadováno českou i evropskou legislativou. Výrobky mohou obsahovat zdraví nebezpečné látky nebo přípravky pouze za stanovených podmínek a povoleném množství. Vliv retardérů hoření na lidské zdraví je tedy poměrně pečlivě sledován, každý výrobek zkoušen a do stavby může být použit a na trh uveden pouze při dodržení všech technických, hygienických a dalších požadavků. Příslušná osvědčení vydává Technický a zkušební stavební ústav, akreditované zkušebny a laboratoře.
Pro doplnění přikládám citaci ze článku z portálu TZB info:
„Ke snížení jejich hořlavosti (polystyrénů), zejména v procesu realizace na stavbách, budou vyžadovány typy EPS s retardéry hoření. Proces aplikací samozhášivých EPS izolantů bude pokračovat i po zákazu používání retardéru hoření typu HBCD v souladu s aplikací nového ekologicky nezávadného retardéru hoření. Náhrada novým ekologicky přijatelným typem retardéru Polymeric FR je technicky zvládnutá a čeká se pouze na plné najetí výrobních kapacit pro umožnění plné náhrady HBCD. V současné době již na českém trhu je k dispozici více než polovina EPS desek s novým retardérem hoření. Sdružení EPS ČR usiluje o totální přechod od EPS s HBCD ve 2. polovině roku 2015 s tím, že nové typy budou odlišeny jiným barevným značením – pokud je druhý pruh v barvě černé a po obou stranách je ohraničen dvěma silnými čarami, potom výrobek splňuje třídu reakce na oheň E a neobsahuje HBCD. Jako nezbytnost se jeví efektivní způsob třídění EPS odpadů a energetické využití typů EPS s HBCD, neboť skládkování nebude nadále možné.“ Konec citace.
Zde je naznačena odpověď k recyklaci. Polystyrén recyklovatelný jistě je, problém nastává s tím, že po budoucím sejmutí z fasády bude znečištěn lepidly, omítkou apod. Způsoby vyčištění a oddělení příměsí v procesu recyklace bude jistě nutno dále hledat nebo vylepšovat. Z toho důvodu se v současné době jeví vhodnější stávající EPS na fasádách dle možností ponechat a při požadavcích lepšího zateplení přidat další izolant přes ten starý. Technologické postupy jsou již známé a nadále se zdokonalují.
Samostatnou kapitolou je hořlavost. Zde se vychází z ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb, která byla poměrně přísně novelizována tuším v roce 2016. Nová ČSN 73 08 10 přistupuje k požárně bezpečnostnímu řešení ETICS bez rozdílu mezi rekonstrukcí a novostavbou. Podle této normy je vnější tepelně izolační kompozitní systém ucelenou sestavou součástí, která musí být z hlediska reakce na oheň hodnocena jako celek – ETICS a musí se navrhovat v požárně bezpečnostním řešení v rámci projektové dokumentace a následně realizovat podle stanovených zásad pro skupiny objektů a jejich částí. Záleží tedy na výšce domu a základní dělení je takto:
Jednopodlažní objekty (np = 1) s požární výškou h = 0 m
Objekty s požární výškou h ≤ 12 m
Objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m
Objekty s požární výškou h > 22,5 m
Zatímco u jednopodlažní RD lze EPS použít bez omezení všude, u vyšších jsou již daná různá omezení a například v té třetí skupině již natolik komplikované řešení požárních pásů (které musí být z výrobků třídy reakce na oheň A, například minerální vata), že se tak v praxi ani nevyplatí a mnohde ani nedá takto postupovat. Vše je tedy věcí návrhu projektu a požárního posouzení konkrétního domu. Projekt musí řešit i ochranu před vodou. Odhadovat investici je velmi ošemetné, nejlépe je vyjít z projektu a položkového rozpočtu. Návratnost je obecně dlouhodobá, zde je ale nutno odečíst náklady, které by byly vynaloženy na běžnou opravu bez zateplení a vyjde ihned jinak, stejně tak, pokud by se odečetla dotace, kterou lze například na bytové domy získat.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.