Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.11.19 / dotaz č. 114133
Dobrý den,
plánuji výstavbu nízkoenergetické dřevostavby se zděným suterénem a potřebovala bych poradit se systémem vytápění s ohledem na změny ve Stavebním zákoně s účinností od 1.1.2020.
Zděný suterén bude mít zastavěnou plochu 70m2 z toho cca 30m2 bude vytápěno (na zbylé ploše bude garáž). Suterén bude ze 3 stran zapuštěný v terénu. Na něm bude postavena dřevostavba, zastavěná plocha 120m2. Chtěla bych rekuperaci. Zděná stavba a dřevostavba nebudou stavebně propojeny.
K pozemku je přiveden plyn, původně jsem jej však nechtěla využít (nemám k plynu důvěru).
Předpokládám, že stavební firma zajistí dodržení požadavků na obálku budovy.
Mohl byste mi poradit, jaký způsob vytápění zvolit tak, aby byl nejvhodnější (ekonomicky, ekologicky, s ohledem na nejistou budoucnost v otázce energií) pro daný typ stavby? (Moje původní představa byla elektrické rohože a krb v dřevostavbě, tato kombinace od 1.1.2020 už asi nebude dostačovat, u zděného suterénu jsem představu neměla). Mohl byste mi poradit variantu s plynem i bez plynu?
Bylo by možné si případně sjednat i osobní konzultaci?
Předem velice děkuji za Vaši odpověď.
plánuji výstavbu nízkoenergetické dřevostavby se zděným suterénem a potřebovala bych poradit se systémem vytápění s ohledem na změny ve Stavebním zákoně s účinností od 1.1.2020.
Zděný suterén bude mít zastavěnou plochu 70m2 z toho cca 30m2 bude vytápěno (na zbylé ploše bude garáž). Suterén bude ze 3 stran zapuštěný v terénu. Na něm bude postavena dřevostavba, zastavěná plocha 120m2. Chtěla bych rekuperaci. Zděná stavba a dřevostavba nebudou stavebně propojeny.
K pozemku je přiveden plyn, původně jsem jej však nechtěla využít (nemám k plynu důvěru).
Předpokládám, že stavební firma zajistí dodržení požadavků na obálku budovy.
Mohl byste mi poradit, jaký způsob vytápění zvolit tak, aby byl nejvhodnější (ekonomicky, ekologicky, s ohledem na nejistou budoucnost v otázce energií) pro daný typ stavby? (Moje původní představa byla elektrické rohože a krb v dřevostavbě, tato kombinace od 1.1.2020 už asi nebude dostačovat, u zděného suterénu jsem představu neměla). Mohl byste mi poradit variantu s plynem i bez plynu?
Bylo by možné si případně sjednat i osobní konzultaci?
Předem velice děkuji za Vaši odpověď.
Dobrý den,
úvodem nejdříve k legislativě. Dodržení požadavků na energetickou náročnost budovy neukládá zákon stavební firmě ale stavebníkovi. Ten je ze zákona povinen při výstavbě nové budovy plnit požadavek na energetickou náročnost a to doložit průkazem energetické náročnosti budovy ( ten je součástí projektové dokumentace podle vyhl. 499/2013 sb) a to splnění požadavku na en. náročnost na nákladové optimální úrovni budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1.1.2020.
Tento dokument zpracovává energetický specialista.
K velikosti domu a materiálovému složení se nebudu vyjadřovat to je věcí zadání z vaší strany vůči projektantovi. Projektanti navrhují domy tak, že obálka budovy má nízké tepelné ztráty zpravidla nižší něž jsou tepelné ztráty větráním a tady správně uvažujete využití rekuperace tepla větraného vzduchu. Zde zpravidla nevzniká žádný problém se splněním požadavku na energetickou náročnost co se týká obálky budovy.
Problém vzniká s dodržením požadavku na neobnovitelnou primární energii. A není to jen otázka vytápění ale také ohřevu teplé vody. U nízkoenergetických domů bývá často potřeba tepla na ohřev teplé vody vyšší jak potřeba tepla na vytápění.
Není na místě hovořit o nejisté budoucnosti v oblasti energii, trend je jasný v maximální míře využívat obnovitelné zdroje (biomasu , energii slunce či energii okolí) a co nejvíce potlačovat neobnovitelné zdroje (fosilní paliva)
Využívání elektrické energie odebírané z distribuční sítě znamená stále ve větší míře využívání neobnovitelné energie, z tohoto důvodu vytápění a ohřev TV založený pouze na tomto energonositeli nesplní požadavek na ENB. Kombinace tohoto vytápění s krbem by muselo být zpravidla v poměru 80 ku 20 ve prospěch krbu a v podstatě se jedná o obcházení požadavku na neobnovitelnou primární energii, podíl jednotlivých zdrojů tepla je pak stejně na uživateli domu.
Pokud tedy hledáme levný způsob vytápění co do pořizovacích nákladů a provozních nákladů tak asi kotel na biomasu (dřevo ) ale dům k tomu musí být uzpůsoben ( sklad paliva) a tento způsob není uživatelsky komfortní. Obdobně na tom je využití plynového kondenzačního kotle kde odpadá problém s palivem a kotel nevyžaduje trvalou obsluhu. Při správné instalaci plynových rozvodů, kotle a spalinové cesty a jejich pravidelné kontrole a údržbě není důvod k obavám. Pro ohřev teplé vody je v obou případech vhodná kombinace se solárními termickými nebo fotovoltaickými panely.
Využití elektrické energie ze sítě jako energonositele k vytápění domu a ohřevu TV pak vyžaduje kombinaci s obnovitelnými zdroji a ty představují vyšší pořizovací náklady. Nejběžnější je tepelné čerpadlo (vzduch voda), využívající energii okolí a nebo elektrické topení doplněné fotovoltaickou elektrárnou. U této kombinace je nevýhoda, že v době kdy potřebujeme nejvíce energie (zimní období) je výroba nejmenší a pro noční spotřebu je nutno ukládat do baterií což je další finanční náklad, v létě pak bývají nevyužité přebytky a vzhledem k nízké výkupní ceně to není finančně efektivní. U této varianty bych se přikláněl spíše k tepelnému čerpadlu.
Osobní konzultace je zcela určitě možná v kanceláři Uherský Brod, Mariánské náměstí 2371 po předcházející telefonické dohodě.
S pozdravem, Ing. František Švadleňák tel. 603529467.
úvodem nejdříve k legislativě. Dodržení požadavků na energetickou náročnost budovy neukládá zákon stavební firmě ale stavebníkovi. Ten je ze zákona povinen při výstavbě nové budovy plnit požadavek na energetickou náročnost a to doložit průkazem energetické náročnosti budovy ( ten je součástí projektové dokumentace podle vyhl. 499/2013 sb) a to splnění požadavku na en. náročnost na nákladové optimální úrovni budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1.1.2020.
Tento dokument zpracovává energetický specialista.
K velikosti domu a materiálovému složení se nebudu vyjadřovat to je věcí zadání z vaší strany vůči projektantovi. Projektanti navrhují domy tak, že obálka budovy má nízké tepelné ztráty zpravidla nižší něž jsou tepelné ztráty větráním a tady správně uvažujete využití rekuperace tepla větraného vzduchu. Zde zpravidla nevzniká žádný problém se splněním požadavku na energetickou náročnost co se týká obálky budovy.
Problém vzniká s dodržením požadavku na neobnovitelnou primární energii. A není to jen otázka vytápění ale také ohřevu teplé vody. U nízkoenergetických domů bývá často potřeba tepla na ohřev teplé vody vyšší jak potřeba tepla na vytápění.
Není na místě hovořit o nejisté budoucnosti v oblasti energii, trend je jasný v maximální míře využívat obnovitelné zdroje (biomasu , energii slunce či energii okolí) a co nejvíce potlačovat neobnovitelné zdroje (fosilní paliva)
Využívání elektrické energie odebírané z distribuční sítě znamená stále ve větší míře využívání neobnovitelné energie, z tohoto důvodu vytápění a ohřev TV založený pouze na tomto energonositeli nesplní požadavek na ENB. Kombinace tohoto vytápění s krbem by muselo být zpravidla v poměru 80 ku 20 ve prospěch krbu a v podstatě se jedná o obcházení požadavku na neobnovitelnou primární energii, podíl jednotlivých zdrojů tepla je pak stejně na uživateli domu.
Pokud tedy hledáme levný způsob vytápění co do pořizovacích nákladů a provozních nákladů tak asi kotel na biomasu (dřevo ) ale dům k tomu musí být uzpůsoben ( sklad paliva) a tento způsob není uživatelsky komfortní. Obdobně na tom je využití plynového kondenzačního kotle kde odpadá problém s palivem a kotel nevyžaduje trvalou obsluhu. Při správné instalaci plynových rozvodů, kotle a spalinové cesty a jejich pravidelné kontrole a údržbě není důvod k obavám. Pro ohřev teplé vody je v obou případech vhodná kombinace se solárními termickými nebo fotovoltaickými panely.
Využití elektrické energie ze sítě jako energonositele k vytápění domu a ohřevu TV pak vyžaduje kombinaci s obnovitelnými zdroji a ty představují vyšší pořizovací náklady. Nejběžnější je tepelné čerpadlo (vzduch voda), využívající energii okolí a nebo elektrické topení doplněné fotovoltaickou elektrárnou. U této kombinace je nevýhoda, že v době kdy potřebujeme nejvíce energie (zimní období) je výroba nejmenší a pro noční spotřebu je nutno ukládat do baterií což je další finanční náklad, v létě pak bývají nevyužité přebytky a vzhledem k nízké výkupní ceně to není finančně efektivní. U této varianty bych se přikláněl spíše k tepelnému čerpadlu.
Osobní konzultace je zcela určitě možná v kanceláři Uherský Brod, Mariánské náměstí 2371 po předcházející telefonické dohodě.
S pozdravem, Ing. František Švadleňák tel. 603529467.
Odpovídá: Ing. František Švadleňák - EKIS Uherský Brod Ing. Konečný tisk