Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.1.20 / dotaz č. 114576
Dobrý den,
obracím se na vás s žádostí o porovnání výhodnosti vytápění domácnosti a provozovny, kde není zemní plyn, PB plynem ze zabudované zemní nádrže, elektřinou, nebo tepelným čerpadlem vzduch při současných cenách energií s výhledem do budoucna. Děkuji za radu
obracím se na vás s žádostí o porovnání výhodnosti vytápění domácnosti a provozovny, kde není zemní plyn, PB plynem ze zabudované zemní nádrže, elektřinou, nebo tepelným čerpadlem vzduch při současných cenách energií s výhledem do budoucna. Děkuji za radu
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Při současných cenách energií lze s jistotou konstatovat, že vytápět dům propanem nebo elektricky přímotopně bude rozhodně dražší. U středně velkého a nepříliš dobře energeticky řešeného domu s roční potřebou tepla na vytápění kolem 17 500 kWh by vytápění elektřinou stálo ročně k 50 000 Kč, propanem 60 000 Kč. Odpovídá to „vzorovému“ domu s tepelnou ztrátou 10 kW a samozřejmě uživatel se může snažit vytápět méně a šetřit, takže roční náklady je schopen třeba až o 20% či 30% snížit na úkor komfortu.
Ten samý dům vytápěný tepelným čerpadlem systému země-voda, kde se bude dosahovat standardně topného faktoru 1:3, bude stát ročně v nákladech na vytápění kolem 20 000 Kč. V případě použití tepelného čerpadla vzduch – voda to bude s topným faktorem v mrazivých nebo chladných dnech o něco horší, náklady se patrně v řádu několika tisíc navýší.
Převedeno na srovnatelné hodnoty Kč / 1 kWh, tedy kolik reálně bude stát jedna kWh při započtení všech cen vstupů (stálé platy za jistič apod.) vychází cena 1 kWh pro propan na 3,54 Kč, elektřina přímotop na 2,98 Kč a tepelné čerpadlo země – voda 1,17 Kč. U systému vzduch – voda cca 1,3 až 1,4 Kč, odhadem.
Je nutno upozornit, že se jedná o orientační výpočty a v cenách odpovídajících ještě loňskému roku. V letošním roce se ceny elektřiny o něco navyšují. Vzájemné poměry ale lze brát v potaz, takže systémy s tepelným čerpadlem v tomto případě lze doporučit.
Výhled do budoucna je nejistý, vzájemné poměry budou asi ještě několik let takto fungovat. Ještě pro srovnání jiné možnosti – dřevěné pelety 1,69 Kč/kWh, dřevo kusové 1,32 Kč a méně. U dřeva lze pozorovat propad, ale až odezní kalamita, může cena dřeva a paliv na bázi dřeva (brikety, pelety) neúměrně vyrůst.
Další otázkou je, zda tento zdroj bude rovněž ohřívat teplou vodu. U tepelného čerpadla vzduch – voda se celoroční provoz s ohřevem vody předpokládá a příprava TV nevychází cenou vysoko. Jiné by to pak bylo v případě ohřevu boileru na akumulační sazbu. Zde bych doporučil zvážit solární instalaci pro ohřev TV. Její investice snížená dotaci z Nové zelené úsporám (-35 000 Kč), vede k návratnosti kolem 10 let.
K vytápění elektřinou je nutno připomenout, že od začátku roku 2020 platí již přísnější předpisy pro energetickou náročnost všech budov, nyní se vztahuje i na rodinné domy a pro novostavby se stává elektrický kotel (nebo elektrické přímotopy, či akumulace) jako hlavní zdroj tepla neobhájitelný. Nevyjde totiž výpočet a prokázání splnění kritérií v Průkazu energetické náročnosti budovy a takový dům by neměl dostat stavební povolení.
Na závěr je férové zmínit investici. U propanu nebude malá, ale po pravdě vzhledem k tomu, že se dnes již nové instalace na propan kvůli vysoké ceně nedělají, nedokáži říci, kolik stojí nádrže. Kotel bude kolem 40 až 60 tis. Kč, k tomu komín nebo vložkování. Pořídit elektrokotel je snadné a levné, v řádu tisíců Kč. Tepelné čerpadlo vzduch – voda lze pořídit již od cca 170 tis. Kč. Je to dost, ale v porovnání s elektřinou přímotopnou je tam provozní návratnost v řádu několika let.
Vyplatilo by se využít nějakou dotaci, které se ale týkají výměny starších zdrojů.
Kotlíkové dotace jsou již ve všech krajích patrně ukončeny, uvidí se, co je nahradí nebo bude doplněno náhradou za ně do NZÚ.
Nejlepším způsobem, jak se vyhnout rostoucím cenám a nákladům na vytápění je snížení potřeby tepla na vytápění domu jako celku. Tedy stavbou energeticky úsporných novostaveb s vysokými tepelně izolačními vlastnostmi a v případě stávajících budov promyšleně zateplovat a to opět nejlépe s využitím dotace NZÚ – Nová zelená úsporám.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Při současných cenách energií lze s jistotou konstatovat, že vytápět dům propanem nebo elektricky přímotopně bude rozhodně dražší. U středně velkého a nepříliš dobře energeticky řešeného domu s roční potřebou tepla na vytápění kolem 17 500 kWh by vytápění elektřinou stálo ročně k 50 000 Kč, propanem 60 000 Kč. Odpovídá to „vzorovému“ domu s tepelnou ztrátou 10 kW a samozřejmě uživatel se může snažit vytápět méně a šetřit, takže roční náklady je schopen třeba až o 20% či 30% snížit na úkor komfortu.
Ten samý dům vytápěný tepelným čerpadlem systému země-voda, kde se bude dosahovat standardně topného faktoru 1:3, bude stát ročně v nákladech na vytápění kolem 20 000 Kč. V případě použití tepelného čerpadla vzduch – voda to bude s topným faktorem v mrazivých nebo chladných dnech o něco horší, náklady se patrně v řádu několika tisíc navýší.
Převedeno na srovnatelné hodnoty Kč / 1 kWh, tedy kolik reálně bude stát jedna kWh při započtení všech cen vstupů (stálé platy za jistič apod.) vychází cena 1 kWh pro propan na 3,54 Kč, elektřina přímotop na 2,98 Kč a tepelné čerpadlo země – voda 1,17 Kč. U systému vzduch – voda cca 1,3 až 1,4 Kč, odhadem.
Je nutno upozornit, že se jedná o orientační výpočty a v cenách odpovídajících ještě loňskému roku. V letošním roce se ceny elektřiny o něco navyšují. Vzájemné poměry ale lze brát v potaz, takže systémy s tepelným čerpadlem v tomto případě lze doporučit.
Výhled do budoucna je nejistý, vzájemné poměry budou asi ještě několik let takto fungovat. Ještě pro srovnání jiné možnosti – dřevěné pelety 1,69 Kč/kWh, dřevo kusové 1,32 Kč a méně. U dřeva lze pozorovat propad, ale až odezní kalamita, může cena dřeva a paliv na bázi dřeva (brikety, pelety) neúměrně vyrůst.
Další otázkou je, zda tento zdroj bude rovněž ohřívat teplou vodu. U tepelného čerpadla vzduch – voda se celoroční provoz s ohřevem vody předpokládá a příprava TV nevychází cenou vysoko. Jiné by to pak bylo v případě ohřevu boileru na akumulační sazbu. Zde bych doporučil zvážit solární instalaci pro ohřev TV. Její investice snížená dotaci z Nové zelené úsporám (-35 000 Kč), vede k návratnosti kolem 10 let.
K vytápění elektřinou je nutno připomenout, že od začátku roku 2020 platí již přísnější předpisy pro energetickou náročnost všech budov, nyní se vztahuje i na rodinné domy a pro novostavby se stává elektrický kotel (nebo elektrické přímotopy, či akumulace) jako hlavní zdroj tepla neobhájitelný. Nevyjde totiž výpočet a prokázání splnění kritérií v Průkazu energetické náročnosti budovy a takový dům by neměl dostat stavební povolení.
Na závěr je férové zmínit investici. U propanu nebude malá, ale po pravdě vzhledem k tomu, že se dnes již nové instalace na propan kvůli vysoké ceně nedělají, nedokáži říci, kolik stojí nádrže. Kotel bude kolem 40 až 60 tis. Kč, k tomu komín nebo vložkování. Pořídit elektrokotel je snadné a levné, v řádu tisíců Kč. Tepelné čerpadlo vzduch – voda lze pořídit již od cca 170 tis. Kč. Je to dost, ale v porovnání s elektřinou přímotopnou je tam provozní návratnost v řádu několika let.
Vyplatilo by se využít nějakou dotaci, které se ale týkají výměny starších zdrojů.
Kotlíkové dotace jsou již ve všech krajích patrně ukončeny, uvidí se, co je nahradí nebo bude doplněno náhradou za ně do NZÚ.
Nejlepším způsobem, jak se vyhnout rostoucím cenám a nákladům na vytápění je snížení potřeby tepla na vytápění domu jako celku. Tedy stavbou energeticky úsporných novostaveb s vysokými tepelně izolačními vlastnostmi a v případě stávajících budov promyšleně zateplovat a to opět nejlépe s využitím dotace NZÚ – Nová zelená úsporám.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice