Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.2.20 / dotaz č. 115379
Dobrý den,
na internetu jsem našel vaši reakci na otázku vnitřního zateplení polystyrenem.
Prosím o radu. Rodiče si chtějí přestavět kamennou stodolu k bydleni a bylo jim doporučeno vnitřní zateplení polystyrenem. Má to nějaké úskalí ohledně rosného bodu, plísní atd.?
- budova se nachází v okrese Klatovy
- kamenné zdivo o šíři 1 m
- nejsou limitovány šíří zateplení.
Děkuji za odpověď.
na internetu jsem našel vaši reakci na otázku vnitřního zateplení polystyrenem.
Prosím o radu. Rodiče si chtějí přestavět kamennou stodolu k bydleni a bylo jim doporučeno vnitřní zateplení polystyrenem. Má to nějaké úskalí ohledně rosného bodu, plísní atd.?
- budova se nachází v okrese Klatovy
- kamenné zdivo o šíři 1 m
- nejsou limitovány šíří zateplení.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
V odpovědi na dotaz, kterou zmiňujete, byly patrně vysvětleny nevýhody vnitřního zateplení. Vnitřní zateplení není obecně doporučováno. V daném případě stodoly s velkou tloušťkou zdiva až 1,0 m dochází možná i k transferu vlhkosti z podzákladí do stěny.
Vlastní kondenzace konstrukce se dá teoreticky spočítat z dané skladby. Obtížně se ale reálně dopočítá právě vliv vyšší vlhkosti konstrukce na celkový budoucí stav.
Uvádíte, že není limit v tloušťce zateplení, patrně je tedy prostor stodoly dostatečně rozlehlý. Nabízí se pak možnost jiného řešení.
V první řadě bych doporučil zamyslet se nad koncepcí vestavby jako celku. Tedy neohraničit nyní řešení jen na vnitřní zateplení stěny, ale začít plánovat i to, jak bude vypadat střecha. Mám na mysli konstrukci krovu, která bude rovněž přitížena jakousi novou skladbou. Nebo zde vznikne strop, bude využíván i podkrovní prostor? Je vhodné dát do souladu tepelně technickou koncepci i s konstrukčním záměrem.
Nebo otázka oken, jak budou v masivní stěně řešena, jak to bude s dispoziční a architektonickou stránkou? Velká okna lze například navrhnout v místě původních vrat.
Je rovněž na zvážení, zda vůbec masivní stěny zateplovat. To souvisí i s tím, čím se bude topit a jaké odhadneme náklady na vytápění. Určitě by bylo vhodné se zaměřit na to, aby byly dostatečně zatepleny podlahy, střešní plášť a byla použita energeticky výkonná okna a ta správně osazena. Takže u těchto všech ostatních konstrukcí jít minimálně na doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2. Tyto hodnoty popisuji v některých jiných odpovědích v této poradně. Pokud se bude řešit podkroví v ponechávaném krovu, mohlo by se jednat například o nadkrokevní izolaci s viditelnou konstrukcí dřeva.
Možná se dojde k závěru, že s ohledem na vnitřní dispozici nebude úplně nutno všechny stěny zateplovat anebo bude vnitřní zateplení dostatečně nahrazeno nějakou vnitřní přizdívkou, která bude vložena třeba i z důvodu konstrukční a nosné funkce.
U podobných přestaveb starých stodol se někdy postupuje systémem „stavba ve stavbě“, kde se vhodně řešené nové konstrukce vestaví do původní stavby. Konstrukčně vypomáhají krovu, který bývá u stodol poddimenzovaný. Tedy vůči současným požadavkům a přitížení, dříve postačil. Variantou tedy je například vestavět nějaké vnitřní stěny a mezi starou kamennou zdí a novou stěnou ponechat mezeru. Ale nemusí to zase být všude, může to být doplněno někde o vnitřní zateplení ve vhodném systému a tloušťce. Například do 8 cm izolace na bázi desek pro vnitřní zateplení, z dřevité vlny, nebo i zmíněný EPS apod.
Má-li tedy výsledná přestavba sloužit k bydlení, bude se patrně jednat o nákladnější investici a doporučuji pečlivě zvážit stavební, konstrukční, architektonické, ale i tepelně technické řešení včetně instalací.
Téma je obsáhlejší, omlouvám se za nepříliš konkrétní odpověď a doporučuji spíše bezplatnou osobní konzultaci v některém ze středisek EKIS, které jsou uvedeny na webu mpo-efekt.cz.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
V odpovědi na dotaz, kterou zmiňujete, byly patrně vysvětleny nevýhody vnitřního zateplení. Vnitřní zateplení není obecně doporučováno. V daném případě stodoly s velkou tloušťkou zdiva až 1,0 m dochází možná i k transferu vlhkosti z podzákladí do stěny.
Vlastní kondenzace konstrukce se dá teoreticky spočítat z dané skladby. Obtížně se ale reálně dopočítá právě vliv vyšší vlhkosti konstrukce na celkový budoucí stav.
Uvádíte, že není limit v tloušťce zateplení, patrně je tedy prostor stodoly dostatečně rozlehlý. Nabízí se pak možnost jiného řešení.
V první řadě bych doporučil zamyslet se nad koncepcí vestavby jako celku. Tedy neohraničit nyní řešení jen na vnitřní zateplení stěny, ale začít plánovat i to, jak bude vypadat střecha. Mám na mysli konstrukci krovu, která bude rovněž přitížena jakousi novou skladbou. Nebo zde vznikne strop, bude využíván i podkrovní prostor? Je vhodné dát do souladu tepelně technickou koncepci i s konstrukčním záměrem.
Nebo otázka oken, jak budou v masivní stěně řešena, jak to bude s dispoziční a architektonickou stránkou? Velká okna lze například navrhnout v místě původních vrat.
Je rovněž na zvážení, zda vůbec masivní stěny zateplovat. To souvisí i s tím, čím se bude topit a jaké odhadneme náklady na vytápění. Určitě by bylo vhodné se zaměřit na to, aby byly dostatečně zatepleny podlahy, střešní plášť a byla použita energeticky výkonná okna a ta správně osazena. Takže u těchto všech ostatních konstrukcí jít minimálně na doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2. Tyto hodnoty popisuji v některých jiných odpovědích v této poradně. Pokud se bude řešit podkroví v ponechávaném krovu, mohlo by se jednat například o nadkrokevní izolaci s viditelnou konstrukcí dřeva.
Možná se dojde k závěru, že s ohledem na vnitřní dispozici nebude úplně nutno všechny stěny zateplovat anebo bude vnitřní zateplení dostatečně nahrazeno nějakou vnitřní přizdívkou, která bude vložena třeba i z důvodu konstrukční a nosné funkce.
U podobných přestaveb starých stodol se někdy postupuje systémem „stavba ve stavbě“, kde se vhodně řešené nové konstrukce vestaví do původní stavby. Konstrukčně vypomáhají krovu, který bývá u stodol poddimenzovaný. Tedy vůči současným požadavkům a přitížení, dříve postačil. Variantou tedy je například vestavět nějaké vnitřní stěny a mezi starou kamennou zdí a novou stěnou ponechat mezeru. Ale nemusí to zase být všude, může to být doplněno někde o vnitřní zateplení ve vhodném systému a tloušťce. Například do 8 cm izolace na bázi desek pro vnitřní zateplení, z dřevité vlny, nebo i zmíněný EPS apod.
Má-li tedy výsledná přestavba sloužit k bydlení, bude se patrně jednat o nákladnější investici a doporučuji pečlivě zvážit stavební, konstrukční, architektonické, ale i tepelně technické řešení včetně instalací.
Téma je obsáhlejší, omlouvám se za nepříliš konkrétní odpověď a doporučuji spíše bezplatnou osobní konzultaci v některém ze středisek EKIS, které jsou uvedeny na webu mpo-efekt.cz.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice