Internetová poradna i-EKIS / odpověď
23.3.20 / dotaz č. 116399
Dobrý den,
chtěl bych Vaši kancelář požádat o posouzení návrhu tepelné izolace stropů sklepních místností pro snížení prochládání podlah přízemních bytů. Jedná se o panelový dům z r. 1969, po obvodu izolovaný polystyrenem. Nákres domu zasílám v příloze.
Byla by přínosná izolace stropu a horní části příček stříkanou PUR pěnou v místech dle nákresu? Je mi jasné, že zateplení v tomto rozsahu není dokonalé, ale protože tyto prostory nejsou využívané, je nejsnáze proveditelné. Sklepní prostory v druhé polovině domu jsou částečně vytápěné, a chladnější podlahy v místnostech, kde jsou většinou ložnice, nejsou takový problém.
Prosím o Váš komentář, zda by byla realizace tohoto návrhu efektivní a popř. doporučení jiných opatření, jak by se docílilo většího tepelného komfortu v přízemních bytech.
Předem děkuji za odpověď
chtěl bych Vaši kancelář požádat o posouzení návrhu tepelné izolace stropů sklepních místností pro snížení prochládání podlah přízemních bytů. Jedná se o panelový dům z r. 1969, po obvodu izolovaný polystyrenem. Nákres domu zasílám v příloze.
Byla by přínosná izolace stropu a horní části příček stříkanou PUR pěnou v místech dle nákresu? Je mi jasné, že zateplení v tomto rozsahu není dokonalé, ale protože tyto prostory nejsou využívané, je nejsnáze proveditelné. Sklepní prostory v druhé polovině domu jsou částečně vytápěné, a chladnější podlahy v místnostech, kde jsou většinou ložnice, nejsou takový problém.
Prosím o Váš komentář, zda by byla realizace tohoto návrhu efektivní a popř. doporučení jiných opatření, jak by se docílilo většího tepelného komfortu v přízemních bytech.
Předem děkuji za odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Zateplení stropu sklepů v panelovém domě pod vytápěnými místnostmi bytů bude mít vždy význam. Přínosem bude především pro tepelnou pohodu dotčených bytů. Z praktických zkušeností lze doložit, že zateplení většinou obyvatelé kladně hodnotili a změnu skutečně pocítili. Z pohledu celkové spotřeby tepla na vytápění domu a nákladů za CZT se to již projeví méně, rozhodující vliv mělo zateplení fasád a výměna oken. Těžko se odhaduje, možná se projeví v řádu několika málo jednotek procent, ale to se může vytratit i v rozdílu topných sezón z pohledu vnějších průměrných teplot. Pokud by se provedl výpočet celkové tepelné bilance, snížení hodnot spotřeb by bylo jistě v jednotkách % doloženo.
Pokud jde o efektivní tloušťku zateplení, to řeší norma. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru 0,60 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,40 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,30 až 0,20 (W/m2.K).
Obvykle se doporučuje hodnota doporučená. Pro izolant o běžné tepelné vodivosti λ 0,038 W/m.K (například bílý obyčejný EPS, nebo levnější desky z minerální vaty), odpovídá to tloušťce 10 cm. Pokud je na stropu dostatek místa, dává se většinou 12 cm. Lze samozřejmě i více, ale pod stropy technického podlaží jsou obvykle vedeny zavěšeny různé instalace, rozvody vody a topení a často se musí v těchto místech improvizovat, tloušťku zmenšit apod.
Z pohledu kondenzace bych neočekával zásadní problém. V době výstavby panelového domu se patrně do podlahy žádné tepelné izolace vůbec nedávaly, jedná se o beton a ŽB panely poměrně málo propustné pro vodní páru, která by mohla v izolaci kondenzovat. Navíc se jedná o prostory sklepa, kde nemrzne, nýbrž se teplota vždy pohybuje kolem 5 až 10°C.
Z pohledu tepelných mostů je pravda, že pokud se zateplují pouze stropy, v místech navazujících panelů tepelné mosty zůstávají a lze se setkat s doporučením přetahovat tepelnou izolace na určitou výšku po stěnách směrem od stropu. Aby to bylo v případě ŽB panelů nějak účinné, musel by tento pruh být poměrně vysoký, takže se to spíše nedělá. Tepelná pohoda v horních pokojích tím zásadně dotčená není, ve sklepích nemrzne.
Pokud budete zateplovat stříkanou PUR pěnou, je potřeba u dodavatele či výrobce ověřit, jakou tepelnou vodivost po nanesení bude pěna mít. Výrobci udávají odlišné hodnoty λ od 0,022 do 0,039 W/m.K. Při nižších hodnotách λ lze tedy na základě přepočtu adekvátně tloušťku o něco snížit. Doporučuji rovněž zvážit životnost úpravy, mírné snížení účinnosti v čase, náchylnost k poškození apod.
Nutno ale upozornit na jiný a dost zásadní problém a to je požární bezpečnost. To, že se nejvíce používají desky z minerální vaty, má důvod v jejich nehořlavosti. Izolanty z minerální vaty mají třídu reakce na oheň A. Naproti tomu polystyrény jsou klasifikovány jako E a stejně tak, pokud se nemýlím, je klasifikace i PIR a PUR výrobků včetně pěn.
Takové materiály se nemohou používat v prostorách chráněných únikových cest (CHÚC) nebo prostorech, které jsou součástí CHÚC, tedy nejsou od nich odděleny požárními uzávěry. V zásadě o tomto rozhoduje požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) domu, které zpracovává příslušný specialista – u stavebních úprav změn budov je to autorizovaná osoba (projektant) v oboru požární ochrany staveb. Vy takové PBŘ k dispozici nemáte. Z toho důvodu se používají nehořlavé materiály, kde se předpokládá, že k negativnímu ovlivnění požární bezpečnosti stavby provedenou úpravou za použití výrobků nehořlavých třídy „A“ nedojde.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Zateplení stropu sklepů v panelovém domě pod vytápěnými místnostmi bytů bude mít vždy význam. Přínosem bude především pro tepelnou pohodu dotčených bytů. Z praktických zkušeností lze doložit, že zateplení většinou obyvatelé kladně hodnotili a změnu skutečně pocítili. Z pohledu celkové spotřeby tepla na vytápění domu a nákladů za CZT se to již projeví méně, rozhodující vliv mělo zateplení fasád a výměna oken. Těžko se odhaduje, možná se projeví v řádu několika málo jednotek procent, ale to se může vytratit i v rozdílu topných sezón z pohledu vnějších průměrných teplot. Pokud by se provedl výpočet celkové tepelné bilance, snížení hodnot spotřeb by bylo jistě v jednotkách % doloženo.
Pokud jde o efektivní tloušťku zateplení, to řeší norma. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru 0,60 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,40 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,30 až 0,20 (W/m2.K).
Obvykle se doporučuje hodnota doporučená. Pro izolant o běžné tepelné vodivosti λ 0,038 W/m.K (například bílý obyčejný EPS, nebo levnější desky z minerální vaty), odpovídá to tloušťce 10 cm. Pokud je na stropu dostatek místa, dává se většinou 12 cm. Lze samozřejmě i více, ale pod stropy technického podlaží jsou obvykle vedeny zavěšeny různé instalace, rozvody vody a topení a často se musí v těchto místech improvizovat, tloušťku zmenšit apod.
Z pohledu kondenzace bych neočekával zásadní problém. V době výstavby panelového domu se patrně do podlahy žádné tepelné izolace vůbec nedávaly, jedná se o beton a ŽB panely poměrně málo propustné pro vodní páru, která by mohla v izolaci kondenzovat. Navíc se jedná o prostory sklepa, kde nemrzne, nýbrž se teplota vždy pohybuje kolem 5 až 10°C.
Z pohledu tepelných mostů je pravda, že pokud se zateplují pouze stropy, v místech navazujících panelů tepelné mosty zůstávají a lze se setkat s doporučením přetahovat tepelnou izolace na určitou výšku po stěnách směrem od stropu. Aby to bylo v případě ŽB panelů nějak účinné, musel by tento pruh být poměrně vysoký, takže se to spíše nedělá. Tepelná pohoda v horních pokojích tím zásadně dotčená není, ve sklepích nemrzne.
Pokud budete zateplovat stříkanou PUR pěnou, je potřeba u dodavatele či výrobce ověřit, jakou tepelnou vodivost po nanesení bude pěna mít. Výrobci udávají odlišné hodnoty λ od 0,022 do 0,039 W/m.K. Při nižších hodnotách λ lze tedy na základě přepočtu adekvátně tloušťku o něco snížit. Doporučuji rovněž zvážit životnost úpravy, mírné snížení účinnosti v čase, náchylnost k poškození apod.
Nutno ale upozornit na jiný a dost zásadní problém a to je požární bezpečnost. To, že se nejvíce používají desky z minerální vaty, má důvod v jejich nehořlavosti. Izolanty z minerální vaty mají třídu reakce na oheň A. Naproti tomu polystyrény jsou klasifikovány jako E a stejně tak, pokud se nemýlím, je klasifikace i PIR a PUR výrobků včetně pěn.
Takové materiály se nemohou používat v prostorách chráněných únikových cest (CHÚC) nebo prostorech, které jsou součástí CHÚC, tedy nejsou od nich odděleny požárními uzávěry. V zásadě o tomto rozhoduje požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) domu, které zpracovává příslušný specialista – u stavebních úprav změn budov je to autorizovaná osoba (projektant) v oboru požární ochrany staveb. Vy takové PBŘ k dispozici nemáte. Z toho důvodu se používají nehořlavé materiály, kde se předpokládá, že k negativnímu ovlivnění požární bezpečnosti stavby provedenou úpravou za použití výrobků nehořlavých třídy „A“ nedojde.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.