Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.4.20 / dotaz č. 116627
Dobrý den,
rekonstruji dvě mítnosti starého kamenného statku (150 let a více) a rád bych Vás požádal o radu. Kamenná zeď má tloušťku přibližně 700 mm. Nyní jsem kompletně vykopal podlahu do hloubky 500. Rád bych se co nejvíce zbavil vlhkosti, abych měl nadobro klid. Můj plán je takový, že uvnitř po obvodu nosných zdí povedu drenážní potrubí (100 mm). Toto potrubí bych rád odvedl na půdu přes strop, aby se vytvořil komínový efekt. Dále zhutněnou hlínu zavezu makadamem cca 150 mm, poté dám hrubý beton tloušťku cca 60, dále hydroizolaci (doporučíte mi nějakou do takto vlhkých starých místností?) dále tepelnou izolaci (polystyren, doporučujete 100 nebo 150 mm?) dále podlahové topení a čistý beton. Jako podlahu jsme se s manželkou poptávali a do takovýchto starých místností nám nebyla doporučená dřevěná, ani plovoucí podlaha. Co doporučujete vy?
Kamenné zdi budu obezdívat cihlou, konkrétně nejspíš porothermem 80 mm, ytong do takové staré chalupy na internetu většinou nedoporučují... V mezeře mezi kamenem a cihlou povedu již výše zmíněné trubky z drenáže na půdu (která zůstane nevyužívaná). A teď tedy hlavní dotaz. Jeden známý odvětral vlhkou zeď tak, že mezi cihlou a kamenem vedl trubku topení. V zimě, kdy vlhkost je největší by tak teplo s vlhkostí vzlínalo opět na půdu (pomocí několika provrtaných otvorů ve stropu mezi kamenem a cihlou). Setkal jste se někdy s tímto druhem sanace zdiva a vlastně i podlahy, pokud bychom hydroizolaci dali do tzv. vany a zakončili jí mezi cihlou a kamenem? Samozřejmě jsem si vědom, že budou vznikat určité tepelné ztráty. Ale jsem ochoten to akceptovat, abych se definitivně zbavil vlhkosti a plísně.
Předem Vám děkuji za rady.
rekonstruji dvě mítnosti starého kamenného statku (150 let a více) a rád bych Vás požádal o radu. Kamenná zeď má tloušťku přibližně 700 mm. Nyní jsem kompletně vykopal podlahu do hloubky 500. Rád bych se co nejvíce zbavil vlhkosti, abych měl nadobro klid. Můj plán je takový, že uvnitř po obvodu nosných zdí povedu drenážní potrubí (100 mm). Toto potrubí bych rád odvedl na půdu přes strop, aby se vytvořil komínový efekt. Dále zhutněnou hlínu zavezu makadamem cca 150 mm, poté dám hrubý beton tloušťku cca 60, dále hydroizolaci (doporučíte mi nějakou do takto vlhkých starých místností?) dále tepelnou izolaci (polystyren, doporučujete 100 nebo 150 mm?) dále podlahové topení a čistý beton. Jako podlahu jsme se s manželkou poptávali a do takovýchto starých místností nám nebyla doporučená dřevěná, ani plovoucí podlaha. Co doporučujete vy?
Kamenné zdi budu obezdívat cihlou, konkrétně nejspíš porothermem 80 mm, ytong do takové staré chalupy na internetu většinou nedoporučují... V mezeře mezi kamenem a cihlou povedu již výše zmíněné trubky z drenáže na půdu (která zůstane nevyužívaná). A teď tedy hlavní dotaz. Jeden známý odvětral vlhkou zeď tak, že mezi cihlou a kamenem vedl trubku topení. V zimě, kdy vlhkost je největší by tak teplo s vlhkostí vzlínalo opět na půdu (pomocí několika provrtaných otvorů ve stropu mezi kamenem a cihlou). Setkal jste se někdy s tímto druhem sanace zdiva a vlastně i podlahy, pokud bychom hydroizolaci dali do tzv. vany a zakončili jí mezi cihlou a kamenem? Samozřejmě jsem si vědom, že budou vznikat určité tepelné ztráty. Ale jsem ochoten to akceptovat, abych se definitivně zbavil vlhkosti a plísně.
Předem Vám děkuji za rady.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Popisujete jeden z možných způsobů odvlhčení spodní stavby vzducho-izolační metodou. Dovolím si několik upřesnění. Nebude se jednat o „drenážní“ potrubí, nýbrž potrubí odvětrávací. Jeho účelem je přivádět na vnitřní stranu paty zdiva vzduch, jehož přirozené proudění bude odvádět vlhkost. Nejedná se o metodu, která na 100% přivede nadobro klid. To by se muselo jít metodou bariérovou, tedy podříznutí a vložení izolace. U kamenného zdiva více problematické, tedy se příliš neprovádí.
Odvětrávací potrubí doporučuji většího průměru – děrované flexi PVC 125 až 150 mm. Vzduch je do systému přiváděn vnějšími otvory v soklu a odváděn svislými stoupacími potrubími, které je potřeba vyvést nad střechu, nikoli do půdy. Trasy a způsob vedení jednotlivých okruhů systému je potřeba dobře promyslet, aby přirozený tah byl vyvážený a co nejúčinnější.
Vzduchoizolační vrstva je tvořena štěrkem a musí být „vzdušná“. Optimálně čistý štěrk bez jakýchkoli prachových příměsí frakce 32-63 mm. To jsou velké valouny, se kterými se špatně pracuje, a tudíž se často nahrazuje frakcí 16-32 mm, budiž. Tloušťka by měla být 20 cm. Uložené potrubí by mělo ve směru proudění mírně stoupat! Tedy se výkop u zdí prohlubuje, také může být problematické (malá hloubka základů).
Vzduchoizolační dutinu lze provést i jinak a lépe systémovými řešeními (Iglu, IPT desky). V mnoha případech je toto výhodnější. Variantou je vytvoření celého provětrávacího kanálku podél zdí v profilu cca 30/20 cm. Je možno jej vytvořit mnoha způsoby – vyzděním, z jedné řady Iglu, pomocí betonových tvarovek apod.
Hydroizolace na hrubý beton plní zároveň funkci radonové bariéry, měla by být navržena na základě výsledků radonového měření. Výhodné je použít asfaltové modifikované pásy v 1 nebo 2 vrstvách, případně PVC (to určí radonový výpočet). V případě PVC se lépe izolují prostupy, neboť lze využít tvarovky a manžety z plastu. Napojení na stěny je ale nutno pečlivě tmelit, zatímco u asfaltových pásů budou na upravený povrch snadněji nataveny. Tato vrstva musí být plynotěsná.
Tloušťka tepelné izolace vychází ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K). Pokud bude podlahové topení, mělo by se jít na hodnoty alespoň 0,22 a lepší. To splní při tloušťce 16 cm například XPS s tepelnou vodivostí λ 0,034 W/m.K nebo jiný podlahový EPS vhodných vlastností. Spíše bych doporučil 20 cm izolace.
Nášlapná vrstva na podlahovém topení musí mít malý tepelný odpor. Z toho důvodu se doporučuje nejvíce keramická nebo jiná pálená dlažba. Prkna logicky to být nemohou. Jiné podlahové krytiny jsou možné, vhodnost pro podlahové vytápění obvykle deklarují výrobci. (PVC, vinyl, tenké speciální lamely).
Ke zdem. Přizdívkou vnitřní z pálených příčkovek 8 cm se nic nepokazí a dojde k vyrovnání plochy zdiva. Z hlediska tepelné techniky a kondenzace v konstrukci je mezera spíše nežádoucí. Vše by mělo být promaltováno. Poněkud pochybné se jeví vedení potrubí UT v mezeře, které lze označit spíše za lidovou tvořivost než technicky doporučitelný postup.
Tepelný odpor kamenného zdiva 70 cm bude kolem 0,55 m2.K/W a tomu odpovídá součinitel prostupu tepla U kolem 1,45. Příčkovkou přidáme tepelný odpor R 0,32, tedy celkem bude 0,87, tedy součinitel U kolem 1,0 (W/m2.K). Pořád tedy 3 až 4x horší, než výše zmíněná ČSN - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu těžkou 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu U 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Řešením by bylo zateplení. Jak jej provést musí vyjít z celkové koncepce zateplení domu, způsobu vytápění a užívání. To je na další diskusi.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Popisujete jeden z možných způsobů odvlhčení spodní stavby vzducho-izolační metodou. Dovolím si několik upřesnění. Nebude se jednat o „drenážní“ potrubí, nýbrž potrubí odvětrávací. Jeho účelem je přivádět na vnitřní stranu paty zdiva vzduch, jehož přirozené proudění bude odvádět vlhkost. Nejedná se o metodu, která na 100% přivede nadobro klid. To by se muselo jít metodou bariérovou, tedy podříznutí a vložení izolace. U kamenného zdiva více problematické, tedy se příliš neprovádí.
Odvětrávací potrubí doporučuji většího průměru – děrované flexi PVC 125 až 150 mm. Vzduch je do systému přiváděn vnějšími otvory v soklu a odváděn svislými stoupacími potrubími, které je potřeba vyvést nad střechu, nikoli do půdy. Trasy a způsob vedení jednotlivých okruhů systému je potřeba dobře promyslet, aby přirozený tah byl vyvážený a co nejúčinnější.
Vzduchoizolační vrstva je tvořena štěrkem a musí být „vzdušná“. Optimálně čistý štěrk bez jakýchkoli prachových příměsí frakce 32-63 mm. To jsou velké valouny, se kterými se špatně pracuje, a tudíž se často nahrazuje frakcí 16-32 mm, budiž. Tloušťka by měla být 20 cm. Uložené potrubí by mělo ve směru proudění mírně stoupat! Tedy se výkop u zdí prohlubuje, také může být problematické (malá hloubka základů).
Vzduchoizolační dutinu lze provést i jinak a lépe systémovými řešeními (Iglu, IPT desky). V mnoha případech je toto výhodnější. Variantou je vytvoření celého provětrávacího kanálku podél zdí v profilu cca 30/20 cm. Je možno jej vytvořit mnoha způsoby – vyzděním, z jedné řady Iglu, pomocí betonových tvarovek apod.
Hydroizolace na hrubý beton plní zároveň funkci radonové bariéry, měla by být navržena na základě výsledků radonového měření. Výhodné je použít asfaltové modifikované pásy v 1 nebo 2 vrstvách, případně PVC (to určí radonový výpočet). V případě PVC se lépe izolují prostupy, neboť lze využít tvarovky a manžety z plastu. Napojení na stěny je ale nutno pečlivě tmelit, zatímco u asfaltových pásů budou na upravený povrch snadněji nataveny. Tato vrstva musí být plynotěsná.
Tloušťka tepelné izolace vychází ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K). Pokud bude podlahové topení, mělo by se jít na hodnoty alespoň 0,22 a lepší. To splní při tloušťce 16 cm například XPS s tepelnou vodivostí λ 0,034 W/m.K nebo jiný podlahový EPS vhodných vlastností. Spíše bych doporučil 20 cm izolace.
Nášlapná vrstva na podlahovém topení musí mít malý tepelný odpor. Z toho důvodu se doporučuje nejvíce keramická nebo jiná pálená dlažba. Prkna logicky to být nemohou. Jiné podlahové krytiny jsou možné, vhodnost pro podlahové vytápění obvykle deklarují výrobci. (PVC, vinyl, tenké speciální lamely).
Ke zdem. Přizdívkou vnitřní z pálených příčkovek 8 cm se nic nepokazí a dojde k vyrovnání plochy zdiva. Z hlediska tepelné techniky a kondenzace v konstrukci je mezera spíše nežádoucí. Vše by mělo být promaltováno. Poněkud pochybné se jeví vedení potrubí UT v mezeře, které lze označit spíše za lidovou tvořivost než technicky doporučitelný postup.
Tepelný odpor kamenného zdiva 70 cm bude kolem 0,55 m2.K/W a tomu odpovídá součinitel prostupu tepla U kolem 1,45. Příčkovkou přidáme tepelný odpor R 0,32, tedy celkem bude 0,87, tedy součinitel U kolem 1,0 (W/m2.K). Pořád tedy 3 až 4x horší, než výše zmíněná ČSN - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu těžkou 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu U 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Řešením by bylo zateplení. Jak jej provést musí vyjít z celkové koncepce zateplení domu, způsobu vytápění a užívání. To je na další diskusi.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.