Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.5.20 / dotaz č. 117197
Dobrý den, prosím Vás o navigaci, zda existují nějaká pravidla pro rozúčtování CHLADU.
Ve výpravních železničních budovách v prostorách přístupných cestující veřejnosti zajišťujeme zejména v letním období dodávku chladu klimatizačními jednotkami. Tyto prostory jsou však současně užívány interně (výdej jízdenek, informační kancelář) i externími subjekty (stánky, prodejny, provozovny). Rozúčtování nákladů na vytápění provádíme v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb. (zpravidla poměrem dle započitatelných podlahových ploch). Je tento způsob vhodný také pro rozúčtování chladu ?
Ve výpravních železničních budovách v prostorách přístupných cestující veřejnosti zajišťujeme zejména v letním období dodávku chladu klimatizačními jednotkami. Tyto prostory jsou však současně užívány interně (výdej jízdenek, informační kancelář) i externími subjekty (stánky, prodejny, provozovny). Rozúčtování nákladů na vytápění provádíme v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb. (zpravidla poměrem dle započitatelných podlahových ploch). Je tento způsob vhodný také pro rozúčtování chladu ?
Dobrý den,
Legislativa k rozúčtování nákladů není příliš přehledná, jak je patrné z upřesnění níže, a v praxi mohou nastat i situace, že náklady v podstatě nelze rozúčtovat tak, aby byly splněny všechny související legislativní předpisy. Každopádně v případě nebytových objektů není v současnosti stanovena legislativní povinnost, ani co se týká instalace měřící nebo registrační techniky, ani nejsou stanovena závazná pravidla pro rozúčtování nákladů na služby poskytované nájemcům.
Váš dotaz však zněl, jestli je postup podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. vhodný i pro dodávku chladu systémem klimatizace, konkrétně poměrem započitatelných podlahových ploch. Podle mého názoru to je vhodné pouze v případě, že dodávka chladu resp. nastavená vnitřní teplota je přibližně stejná ve všech užívaných prostorech tzn. lze ji centrálně regulovat a není zcela závislá jen na uživateli. Protože pokud někteří uživatelé (nájemci) klimatizaci využívají a jiní ne, pak to není příliš spravedlivý způsob rozúčtování. V úvahu by připadalo zohlednění alespoň časového režimu využívaných prostor v letním (klimatizovaném) období, způsob využití daných prostor (požadovaná vnitřní teplota) apod.
Upřesnění k legislativě:
Pokud vyjdeme z § 6 zákona č. 67/2013 Sb. o poskytování služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty (což ale není váš případ), lze náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody rozúčtovat na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, ale to pouze v případě, že jiným právním předpisem není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. V druhém případě se rozúčtování provádí postupem podle tohoto zákona a prováděcí vyhlášky č. 269/2015 Sb.
Dle zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni vybavit v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie.
Přehledný popis uvedené legislativy včetně doporučení k rozúčtování je uveden například v tomto článku: https://vytapeni.tzb-info.cz/15034-jak-rozuctovat-teplo-pro-nebytove-prostory
S pozdravem, Lucie Stuchlíková
Legislativa k rozúčtování nákladů není příliš přehledná, jak je patrné z upřesnění níže, a v praxi mohou nastat i situace, že náklady v podstatě nelze rozúčtovat tak, aby byly splněny všechny související legislativní předpisy. Každopádně v případě nebytových objektů není v současnosti stanovena legislativní povinnost, ani co se týká instalace měřící nebo registrační techniky, ani nejsou stanovena závazná pravidla pro rozúčtování nákladů na služby poskytované nájemcům.
Váš dotaz však zněl, jestli je postup podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. vhodný i pro dodávku chladu systémem klimatizace, konkrétně poměrem započitatelných podlahových ploch. Podle mého názoru to je vhodné pouze v případě, že dodávka chladu resp. nastavená vnitřní teplota je přibližně stejná ve všech užívaných prostorech tzn. lze ji centrálně regulovat a není zcela závislá jen na uživateli. Protože pokud někteří uživatelé (nájemci) klimatizaci využívají a jiní ne, pak to není příliš spravedlivý způsob rozúčtování. V úvahu by připadalo zohlednění alespoň časového režimu využívaných prostor v letním (klimatizovaném) období, způsob využití daných prostor (požadovaná vnitřní teplota) apod.
Upřesnění k legislativě:
Pokud vyjdeme z § 6 zákona č. 67/2013 Sb. o poskytování služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty (což ale není váš případ), lze náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody rozúčtovat na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, ale to pouze v případě, že jiným právním předpisem není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. V druhém případě se rozúčtování provádí postupem podle tohoto zákona a prováděcí vyhlášky č. 269/2015 Sb.
Dle zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni vybavit v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie.
Přehledný popis uvedené legislativy včetně doporučení k rozúčtování je uveden například v tomto článku: https://vytapeni.tzb-info.cz/15034-jak-rozuctovat-teplo-pro-nebytove-prostory
S pozdravem, Lucie Stuchlíková