Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.7.20 / dotaz č. 118523
Dobrý den,
pro našeho zadavatele plánujeme stavbu průmyslové haly. Ke stavebnímu povolení byl zpracován PENB. Obvodové konstrukce byly navrženy tak, aby byly splněny požadavky pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. I přes nezvykle vysoké tloušťky izolace, byl požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla jen velmi těsně dodržen.
U haly jsou naplánovány průmyslová vrata. V PENB jsou tato vrata zohledněna s činitelem prostupnosti tepla U = 1,2 W/m²K. Tuto kvalitu dosahují pouze sekční vrata. Z konstrukčních a technických důvodů je ale nyní možné vsadit pouze rolovací vrata, která jsou na trhu dostupná v nejlepším případě s U = 2,7 W/m²K. V PENB ale aktuálně není žádná rezerva, která by umožňovala činitel prostupnosti tepla vrat zvýšit. (Velký počet vrat má za důsledek, že v součtu zabírají podstatnou plochu obálky budovy. Tepelná izolace u ostatní stavebních konstrukcí je momentálně už tak silná - 24cm stěna, 34 cm střecha, 16cm podlaha -, že se efektivně nedaří vykompenzovat horší tepelnou propustnost vrat)
Jaké jsou zde možnosti, když sekční vrata nepřipadají v úvahu a rolovací nedosahují požadované kvality?
Jak se toto řeší u jiných průmyslových staveb? Český standard je ohledně tepelné izolace pro průmyslovou halu z mého pohledu neskutečně přísný. Zde musí být nějaký způsob, jak zohlednit rolovací vrata (s hodnotou 2,7 W/m²K). Pro našeho stavebníka je jednoduše nepředstavitelné, že v ČR lze průmyslovou halu jen sotva vybavit rolovacími vraty.
Neexistují alespoň nějaké výjimky na základě ekonomičnosti nebo technické proveditelnosti?
Předem mockrát děkuji
pro našeho zadavatele plánujeme stavbu průmyslové haly. Ke stavebnímu povolení byl zpracován PENB. Obvodové konstrukce byly navrženy tak, aby byly splněny požadavky pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. I přes nezvykle vysoké tloušťky izolace, byl požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla jen velmi těsně dodržen.
U haly jsou naplánovány průmyslová vrata. V PENB jsou tato vrata zohledněna s činitelem prostupnosti tepla U = 1,2 W/m²K. Tuto kvalitu dosahují pouze sekční vrata. Z konstrukčních a technických důvodů je ale nyní možné vsadit pouze rolovací vrata, která jsou na trhu dostupná v nejlepším případě s U = 2,7 W/m²K. V PENB ale aktuálně není žádná rezerva, která by umožňovala činitel prostupnosti tepla vrat zvýšit. (Velký počet vrat má za důsledek, že v součtu zabírají podstatnou plochu obálky budovy. Tepelná izolace u ostatní stavebních konstrukcí je momentálně už tak silná - 24cm stěna, 34 cm střecha, 16cm podlaha -, že se efektivně nedaří vykompenzovat horší tepelnou propustnost vrat)
Jaké jsou zde možnosti, když sekční vrata nepřipadají v úvahu a rolovací nedosahují požadované kvality?
Jak se toto řeší u jiných průmyslových staveb? Český standard je ohledně tepelné izolace pro průmyslovou halu z mého pohledu neskutečně přísný. Zde musí být nějaký způsob, jak zohlednit rolovací vrata (s hodnotou 2,7 W/m²K). Pro našeho stavebníka je jednoduše nepředstavitelné, že v ČR lze průmyslovou halu jen sotva vybavit rolovacími vraty.
Neexistují alespoň nějaké výjimky na základě ekonomičnosti nebo technické proveditelnosti?
Předem mockrát děkuji
Dobrý den,
Děkujeme za moc pěkný dotaz. Není to ale tak jednoduché, jak se to na první pohled zdá.
Pokud stavba průmyslové haly bude v souladu s §7 Snižování energetické náročnosti budov, odst. 5, písm. e) zák. 406/2000 Sb., pak Vámi uváděné hodnoty právě proto, že se jedná o průmyslovou budovu (tzv. průmyslový nebo výrobní provoz, dílenských provozoven) není nutné dodržet požadavky na energetickou náročnost budovy podle odst. 1 až 3, za předpokladu spotřeby energie do 195 MWh za rok (cca 702 GJ). Spotřeba energie je myšlená jako spotřeba energie na vytápění (chlazení) aby to dávalo smysl, spotřeba technologie a strojů se do této částky nezahrnuje.
Tedy výkladem docházíme při ceně např. CZT 600 Kč/GJ/bez DPH musí vyjít náklady na vytápění a chlazení budovy cca 421 tis.Kč/rok. Bude tedy záležet hlavně na tom, jak:
- je navržený a efektivní systém vytápění
- je navržený a efektivní systém chlazení
- jaká je teplota v systému vytápění (efektivnost rozvodů a distrinuce)
- jestli je použita rekuperace, nebo třeba míchání vzduchu
- a samozřejmě jaká je vnitřní teplota na kterou chceme vytopit skladové a průmyslové prostory...
V případě, že spotřebou tepla se nedokážete vejít do 195 MWh, bude nutné s ohledem na §7, odst.7 zák. 406/2000 Sb., udělat a spočítat nákladově optimální úroveň požadavků - ve vašem případě tedy rozdíl o co nesplníte prováděcí předpis a energetickým specialistou prokázat a posoudit technickou, ekonomickou a ekologickou proveditelnost resp. možná i neproveditelnost zvoleného řešení. Pokud tedy z analýzy vyjde nějaké číslo (dopad o co by byla investice dražší, kdy by se třeba musela dělat tzv. předzóna s jinou teplotou a doložil by se dopad na výši ztrát tepla bez použití tohoto opatření, pak má stavební úřad možnost k tomuto přihlédnout a povolit i limity přesahující tzv. minimální "U". Tedy investice do předzóny vyjdou třeba na 8 milionů, přitom nedodržení U bude ročně znamenat nárůst spotřeby o 50 GJ, což vyjádřeno ekonomicky je o 30 tis.Kč, tedy řešení je ekonomicky nenávratné, představuje 266 let, což převyšuje plánovanou životnost). Tak by mohl vypadat výpočet. Je to jen ale pouze hodně rychlý návrh, berte ho jen a pouze jako příklad.
Děkujeme za moc pěkný dotaz. Není to ale tak jednoduché, jak se to na první pohled zdá.
Pokud stavba průmyslové haly bude v souladu s §7 Snižování energetické náročnosti budov, odst. 5, písm. e) zák. 406/2000 Sb., pak Vámi uváděné hodnoty právě proto, že se jedná o průmyslovou budovu (tzv. průmyslový nebo výrobní provoz, dílenských provozoven) není nutné dodržet požadavky na energetickou náročnost budovy podle odst. 1 až 3, za předpokladu spotřeby energie do 195 MWh za rok (cca 702 GJ). Spotřeba energie je myšlená jako spotřeba energie na vytápění (chlazení) aby to dávalo smysl, spotřeba technologie a strojů se do této částky nezahrnuje.
Tedy výkladem docházíme při ceně např. CZT 600 Kč/GJ/bez DPH musí vyjít náklady na vytápění a chlazení budovy cca 421 tis.Kč/rok. Bude tedy záležet hlavně na tom, jak:
- je navržený a efektivní systém vytápění
- je navržený a efektivní systém chlazení
- jaká je teplota v systému vytápění (efektivnost rozvodů a distrinuce)
- jestli je použita rekuperace, nebo třeba míchání vzduchu
- a samozřejmě jaká je vnitřní teplota na kterou chceme vytopit skladové a průmyslové prostory...
V případě, že spotřebou tepla se nedokážete vejít do 195 MWh, bude nutné s ohledem na §7, odst.7 zák. 406/2000 Sb., udělat a spočítat nákladově optimální úroveň požadavků - ve vašem případě tedy rozdíl o co nesplníte prováděcí předpis a energetickým specialistou prokázat a posoudit technickou, ekonomickou a ekologickou proveditelnost resp. možná i neproveditelnost zvoleného řešení. Pokud tedy z analýzy vyjde nějaké číslo (dopad o co by byla investice dražší, kdy by se třeba musela dělat tzv. předzóna s jinou teplotou a doložil by se dopad na výši ztrát tepla bez použití tohoto opatření, pak má stavební úřad možnost k tomuto přihlédnout a povolit i limity přesahující tzv. minimální "U". Tedy investice do předzóny vyjdou třeba na 8 milionů, přitom nedodržení U bude ročně znamenat nárůst spotřeby o 50 GJ, což vyjádřeno ekonomicky je o 30 tis.Kč, tedy řešení je ekonomicky nenávratné, představuje 266 let, což převyšuje plánovanou životnost). Tak by mohl vypadat výpočet. Je to jen ale pouze hodně rychlý návrh, berte ho jen a pouze jako příklad.