Internetová poradna i-EKIS / odpověď
31.7.20 / dotaz č. 119291
Dobrý den,
omluvte mě, že obtěžuji s dotazem ohledně vlhkosti v mém bytě, ale nevím, kam se mám v této věci obrátit.
Bydlím ve třípokojovém bytě v přízemí panelového domu, kdy jediná místnost se kterou na poschodí sousedíme je místnost kočárkárna domu, která je stále odvětrávána a v zimě vytápěna dálkovým topením. Celý dům je zateplen před cca 28 lety, kdy byl postaven.
U souseda nade mnou jsem kontroloval jak vzdušnou vlhkost, taky vlhkost stěn a nezjistil jsem výkyv od normálu. V bytě nade mnou je zcela sucho. Na mém stropě v bytě nejsou vidět žádné mokré skvrny, které by ukazovaly na intenzivní zatápění od souseda.
Zakoupil jsem si proto přístroj na měření vodivosti zdiva a zjistil jsem, že strop předsíně a koupelny je vodivější, než ostatní stropy v bytě (vlhčejší). Taky stěny od stropu směrem k podlaze vykazují větší vodivost. Stěna u stropu je více vodivá, než uprostřed a dole u podlahy už je minimální, nebo žádná. Proto se domnívám, že vlhkost do mého bytu vstupuje stopem, nikoliv od podlahy. Vlhkost v bytě se pohybuje od 60% do 77%. Přes den, kdy např. venku je hezky, vyvětrám celý den tak vlhkost klesne na 40% – 50%. Kdykoliv, když zavřu okna, tak začne vlhkost v bytě okamžitě stoupat. Když zaprší a vlhkost venku je vysoká, tak se vlhkost v bytě pohybuje kolem 80% – 82%. To už máme vlhké peřiny, sedačku i oblečení ve skříni a modlíme se, aby vše nezačalo plesnivět. V okamžiku, kdy klesne venkovní vlhkost pod hranici nižší, než máme doma, tak znova větráme průvanem a snažíme se vlhkost vyvětrat, ale odnášíme to už zdravím. A tak je to stále dokola.
V období topné sezony takové problémy nejsou.
Kde mám sehnat odborníka, který by posoudil, jak vzniká vlhkost v mém bytě.
Děkuji za odpověď
omluvte mě, že obtěžuji s dotazem ohledně vlhkosti v mém bytě, ale nevím, kam se mám v této věci obrátit.
Bydlím ve třípokojovém bytě v přízemí panelového domu, kdy jediná místnost se kterou na poschodí sousedíme je místnost kočárkárna domu, která je stále odvětrávána a v zimě vytápěna dálkovým topením. Celý dům je zateplen před cca 28 lety, kdy byl postaven.
U souseda nade mnou jsem kontroloval jak vzdušnou vlhkost, taky vlhkost stěn a nezjistil jsem výkyv od normálu. V bytě nade mnou je zcela sucho. Na mém stropě v bytě nejsou vidět žádné mokré skvrny, které by ukazovaly na intenzivní zatápění od souseda.
Zakoupil jsem si proto přístroj na měření vodivosti zdiva a zjistil jsem, že strop předsíně a koupelny je vodivější, než ostatní stropy v bytě (vlhčejší). Taky stěny od stropu směrem k podlaze vykazují větší vodivost. Stěna u stropu je více vodivá, než uprostřed a dole u podlahy už je minimální, nebo žádná. Proto se domnívám, že vlhkost do mého bytu vstupuje stopem, nikoliv od podlahy. Vlhkost v bytě se pohybuje od 60% do 77%. Přes den, kdy např. venku je hezky, vyvětrám celý den tak vlhkost klesne na 40% – 50%. Kdykoliv, když zavřu okna, tak začne vlhkost v bytě okamžitě stoupat. Když zaprší a vlhkost venku je vysoká, tak se vlhkost v bytě pohybuje kolem 80% – 82%. To už máme vlhké peřiny, sedačku i oblečení ve skříni a modlíme se, aby vše nezačalo plesnivět. V okamžiku, kdy klesne venkovní vlhkost pod hranici nižší, než máme doma, tak znova větráme průvanem a snažíme se vlhkost vyvětrat, ale odnášíme to už zdravím. A tak je to stále dokola.
V období topné sezony takové problémy nejsou.
Kde mám sehnat odborníka, který by posoudil, jak vzniká vlhkost v mém bytě.
Děkuji za odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Popisujete skutečně velmi vysoké hodnoty vlhkosti. Pokud Váš vlhkoměr ukazuje správně, pak jsou až neobvyklé. V letním období jsou vyšší hodnoty vlhkosti obvyklejší, neboť se v interiéru více projeví parametry vnějšího vzduchu. Je celkem logické, že při vnější vlhkosti vzduchu po dešti, kdy je více než 80%, větráním vlhkost v interiéru nesnížíme. Dlouhodobě taková vlhkost může vést k plesnivění věcí a podobně.
Jiná situace nastává v zimním období. Tehdy jsou nejvíce riziková místa takzvaných tepelných mostů (jinak také tepelné vazby konstrukce), kde je snížena tepelně izolační schopnost obvodové konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. V těchto místech se objevuje nižší teplota než v ploše a to může být až o několik °C. V tomto případě je riziko vzniku plísní v důsledku kondenzace v těchto chladných místech konstrukce vysoké a přináší závažný problém jak situaci vyřešit. Stavební úpravy bývají obvykle náročné a nákladné.
Tyto rizika často souvisejí s provedením zateplení domu. U panelových domů jsou místa tepelných vazeb poměrně „háklivá“ na špatně nebo spíše neúplně provedené zateplení. V dotazu neuvádíte, zda se někde v rozích plíseň nebo vlhké mapy projevují, což by vzhledem k vysokým hodnotám naměřené vlhkosti byla jistě dobrá zpráva. Situace by se však mohla časem a trvajícím stavem klimatu v bytě zhoršit.
Z popisu zcela nevyplývá, zda byt je situován v přízemí na terénu nebo v poschodí (uvádíte, že na „poschodí“ sousedíte s kočárkárnou). Pokud je byt na terénu, je velmi pravděpodobné, že zateplení stěn bylo ukončeno někde nad přilehlou úrovní terénu a přetažení tepelné izolace pod sokl a pod zem (doporučuje se min. 80 cm) nebylo prováděno. Obvykle to tak bývá, neboť při akce zateplení tohle znamená významný nárůst nákladů. Vezmeme-li v úvahu, že zateplení podlah je nedostatečné (respektive není vůbec, to se kdysi vypouštělo), můžeme si představit, že konstrukce u podlahy a podlaha má velký tepelný únik, což může vést k nižším povrchovým teplotám podlahy. Všichni možná známe, jak sklepy nebo přízemní místnosti jsou chladné a vlhké a souvisí to právě s teplotami. Velmi ovlivněno i osluněním, resp. je-li zde třeba stín od přerostlé zeleně. Kolísání teploty vzduchu v interiéru při zimním větrání tak není úplně příznivé.
Pokud jde o vodivost stropní konstrukce, resp. její lokální změny, nesetkal jsem se ve své praxi s tím, že by tohle působilo nějakou akceleraci šíření vlhkosti. Přirození transfer vodní páry mezi prostory je dán rozdílem mezi teplotou a vlhkostí navzájem sousedících prostorů, tlakem vodní páry a difúzními vlastnostmi dělící konstrukce. Navíc byt nad Vámi je zcela v normě, nevidím tam žádnou souvislost.
Spíše by stálo za to prohlédnout v zimě byt v interiéru termokamerou, aby se zjistily povrchové teploty. Nutno ještě připomenout, že vlhkost v bytě má nějaký svůj původ (praní, sušení prádla, vaření, koupelna, zalévání kytek, akvária apod.) a že okny, pokud byla vyměněna za těsná při zateplení, se při zavření neodvětrá nic.
K řešení situace. S polohou bytu jako takovou nic neuděláme. Ovlivnit lze uživatelské chování, především produkci vlhka, ale i to má své hranice. V daném případě bych doporučil řešit situaci buď osazením lokálních vzduchotechnických rekuperačních jednotek, nebo centrální jednotky umístěné například pod stropem se základním rozvodem přívodu a odvodu vzduchu do místností. Vzduchotechnika by zajistila pravidelnou a dostatečnou výměnu vzduchu a při zpětném získávání tepla v chladném období přivádí do interiéru sušší vzduch. Toto opatření pak umožní i stálé vytápění bez kolísání teploty po otevření oken.
Vhodné řešení si nechte navrhnout od vzduchotechnické firmy a trvejte i na výpočetním vyhodnocení potřebných výkonů a množství výměny vzduchu s uvažováním vstupních parametrů, aby bylo osazeno účinné a dimenzemi vhodné zařízení.
V letním období lze ve vlhkých dnech větrání spíše omezit a vyzkoušet osazení mobilního odvlhčovače, nebo by odvlhčení mohlo být součástí jednotky vzduchotechniky. Pokud je v letním období teplota interiéru nižší než venku, celkem logicky při větrání odevzdává nasycení vnější vzduch svůj obsah vodní páry chladnějšímu vzduchu v interiéru.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Popisujete skutečně velmi vysoké hodnoty vlhkosti. Pokud Váš vlhkoměr ukazuje správně, pak jsou až neobvyklé. V letním období jsou vyšší hodnoty vlhkosti obvyklejší, neboť se v interiéru více projeví parametry vnějšího vzduchu. Je celkem logické, že při vnější vlhkosti vzduchu po dešti, kdy je více než 80%, větráním vlhkost v interiéru nesnížíme. Dlouhodobě taková vlhkost může vést k plesnivění věcí a podobně.
Jiná situace nastává v zimním období. Tehdy jsou nejvíce riziková místa takzvaných tepelných mostů (jinak také tepelné vazby konstrukce), kde je snížena tepelně izolační schopnost obvodové konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. V těchto místech se objevuje nižší teplota než v ploše a to může být až o několik °C. V tomto případě je riziko vzniku plísní v důsledku kondenzace v těchto chladných místech konstrukce vysoké a přináší závažný problém jak situaci vyřešit. Stavební úpravy bývají obvykle náročné a nákladné.
Tyto rizika často souvisejí s provedením zateplení domu. U panelových domů jsou místa tepelných vazeb poměrně „háklivá“ na špatně nebo spíše neúplně provedené zateplení. V dotazu neuvádíte, zda se někde v rozích plíseň nebo vlhké mapy projevují, což by vzhledem k vysokým hodnotám naměřené vlhkosti byla jistě dobrá zpráva. Situace by se však mohla časem a trvajícím stavem klimatu v bytě zhoršit.
Z popisu zcela nevyplývá, zda byt je situován v přízemí na terénu nebo v poschodí (uvádíte, že na „poschodí“ sousedíte s kočárkárnou). Pokud je byt na terénu, je velmi pravděpodobné, že zateplení stěn bylo ukončeno někde nad přilehlou úrovní terénu a přetažení tepelné izolace pod sokl a pod zem (doporučuje se min. 80 cm) nebylo prováděno. Obvykle to tak bývá, neboť při akce zateplení tohle znamená významný nárůst nákladů. Vezmeme-li v úvahu, že zateplení podlah je nedostatečné (respektive není vůbec, to se kdysi vypouštělo), můžeme si představit, že konstrukce u podlahy a podlaha má velký tepelný únik, což může vést k nižším povrchovým teplotám podlahy. Všichni možná známe, jak sklepy nebo přízemní místnosti jsou chladné a vlhké a souvisí to právě s teplotami. Velmi ovlivněno i osluněním, resp. je-li zde třeba stín od přerostlé zeleně. Kolísání teploty vzduchu v interiéru při zimním větrání tak není úplně příznivé.
Pokud jde o vodivost stropní konstrukce, resp. její lokální změny, nesetkal jsem se ve své praxi s tím, že by tohle působilo nějakou akceleraci šíření vlhkosti. Přirození transfer vodní páry mezi prostory je dán rozdílem mezi teplotou a vlhkostí navzájem sousedících prostorů, tlakem vodní páry a difúzními vlastnostmi dělící konstrukce. Navíc byt nad Vámi je zcela v normě, nevidím tam žádnou souvislost.
Spíše by stálo za to prohlédnout v zimě byt v interiéru termokamerou, aby se zjistily povrchové teploty. Nutno ještě připomenout, že vlhkost v bytě má nějaký svůj původ (praní, sušení prádla, vaření, koupelna, zalévání kytek, akvária apod.) a že okny, pokud byla vyměněna za těsná při zateplení, se při zavření neodvětrá nic.
K řešení situace. S polohou bytu jako takovou nic neuděláme. Ovlivnit lze uživatelské chování, především produkci vlhka, ale i to má své hranice. V daném případě bych doporučil řešit situaci buď osazením lokálních vzduchotechnických rekuperačních jednotek, nebo centrální jednotky umístěné například pod stropem se základním rozvodem přívodu a odvodu vzduchu do místností. Vzduchotechnika by zajistila pravidelnou a dostatečnou výměnu vzduchu a při zpětném získávání tepla v chladném období přivádí do interiéru sušší vzduch. Toto opatření pak umožní i stálé vytápění bez kolísání teploty po otevření oken.
Vhodné řešení si nechte navrhnout od vzduchotechnické firmy a trvejte i na výpočetním vyhodnocení potřebných výkonů a množství výměny vzduchu s uvažováním vstupních parametrů, aby bylo osazeno účinné a dimenzemi vhodné zařízení.
V letním období lze ve vlhkých dnech větrání spíše omezit a vyzkoušet osazení mobilního odvlhčovače, nebo by odvlhčení mohlo být součástí jednotky vzduchotechniky. Pokud je v letním období teplota interiéru nižší než venku, celkem logicky při větrání odevzdává nasycení vnější vzduch svůj obsah vodní páry chladnějšímu vzduchu v interiéru.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.