Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.10.20 / dotaz č. 121157
Dobrý den, prosím Vás o objasnění pojmů uvedených ve Směrnici Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/2002:
1/ " informace o vyúčtování a (nebo) o spotřebě" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně čtvrtletně nebo pololetně, později měsíčně)
2/ "vyúčtování" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně jednou ročně).
V příloze VIIa je v odst. 2 uveden požadavek na Minimální četnost "informací o vyúčtování" avšak bez uvedení obsahu těchto informací. V odst. 3 je uveden požadavek na Minimální informace obsažené ve "vyúčtování" s přehledem informací, které má vyúčtování obsahovat.
Přestože směrnice není dosud implementována v české legislativě, je nutné, abychom se na požadavky s dostatečným předstihem připravili (smluvní ujednání, SW, plánování výměny měřidel apod.)
Děkuji Vám.
1/ " informace o vyúčtování a (nebo) o spotřebě" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně čtvrtletně nebo pololetně, později měsíčně)
2/ "vyúčtování" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně jednou ročně).
V příloze VIIa je v odst. 2 uveden požadavek na Minimální četnost "informací o vyúčtování" avšak bez uvedení obsahu těchto informací. V odst. 3 je uveden požadavek na Minimální informace obsažené ve "vyúčtování" s přehledem informací, které má vyúčtování obsahovat.
Přestože směrnice není dosud implementována v české legislativě, je nutné, abychom se na požadavky s dostatečným předstihem připravili (smluvní ujednání, SW, plánování výměny měřidel apod.)
Děkuji Vám.
Dobrý den,
Odpovědi na Vaše dotazy naleznete níže, nicméně je prosím berte jako náš odhad situace, neboť implementace této části směrnice se předpokládá v rámci připravované novely energetického zákona a následně jeho prováděcích předpisů, tj. vyhlášek MPO a vyhlášek ERÚ a to v horizontu příštích dvou let. Do té doby můžeme pouze předjímat vývoj a tudíž doporučujeme držet se nákladově optimalizovaných řešení. Jelikož neuvádíte konkrétnější údaje (o jaký druh měřidla a média se jedná, je i naše odpověď v obecné rovině.
1/ " informace o vyúčtování a (nebo) o spotřebě" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně čtvrtletně nebo pololetně, později měsíčně)
Do 25. 10. 2020 by měly být všechny nově instalované měřiče spotřeby dálkově odečitatelné, tak aby usnadnily vyhodnocování spotřeby. Jako dálkový odečet spotřeby energie je považován odečet bez nutného přístupu k měřidlu zařízení. Toto je řešeno v rámci Národního akčního plánu pro chytré sítě, kde se termíny několikrát posouvaly a termín uvedený ve směrnici není nikde v národních předpisech zakotven.
Směrnice však dává velký prostor pro alternativy – „pokud tomu tak není a odběrné místo nemá dálkový odečet musí být podle 1.1. přílohy VII spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě elektřiny a plynu, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné. Podle článku 11a platí, že vyúčtování individuální spotřeby energie je prováděno neziskově a to i třetí stranou nebo může být uloženo na konečného uživatele.“
Pokud prozatím nejste schopni zajistit podrobnější informace, než v roční podrobnosti, není požadavek na podrobnější vyúčtování vymahatelný – viz odpověď na druhou otázku.
2/ "vyúčtování" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně jednou ročně).
V příloze VIIa je v odst. 2 uveden požadavek na Minimální četnost "informací o vyúčtování" avšak bez uvedení obsahu těchto informací. V odst. 3 je uveden požadavek na Minimální informace obsažené ve "vyúčtování" s přehledem informací, které má vyúčtování obsahovat.
Přestože směrnice není dosud implementována v české legislativě, je nutné, abychom se na požadavky s dostatečným předstihem připravili (smluvní ujednání, SW, plánování výměny měřidel apod.)
Podle nové přílohy VIIa musí spotřebitelé energie získat vyúčtování jednou ročně, tak aby mohli regulovat svoji spotřebu. Pro nové měřící zařízení s dálkovým odečtem, která jsou povinná od 25. 10. 2020, jsou informace o spotřebě poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku v elektronické podobě na vyžádání spotřebitele, jinak dvakrát ročně – toto uplatníte v případě, kdy budete v souladu s podnikovou strategií a na vlastní náklady instalovat měřidla s dálkovým odečtem. V takovém případě je čistě na vás, v jaké periodě zákazníkům data poskytnete a zda to využijete i jinak –marketingově, obchodně. Lze například zautomatizovat celý proces odečtu a fakturace apod.
Jedná se samozřejmě o distribuční sazby s měřením typu C, v případě velkodoběru a měření typu A a B je již nyní povinnost konečným zákazníkům data poskytnou (požádá-li o to) – v případě elektřiny. Zemní plyn a teplo je řešen odlišně.
Od 1. 1. 2022 jsou spotřebitelům poskytovány informace o spotřebě energie alespoň jednou za měsíc. Tyto informace mohou být poskytnuty prostřednictvím internetu a data aktualizovány tak často, jak daný systém umožní. Obáváme se, že ani na tento termín česká legislativa nezareaguje včas.
Podle směrnice musejí zákazníci dále dostávat tyto informace: aktuální cenu a spotřebu energie, informace o použitých zdrojích na energii (v případě CZT až od 20 MW), srovnání aktuální spotřeby a předchozí spotřeby energie, kontaktní údaje na organizace v oblasti dodávky energií a podobné subjekty, informace pro podávání stížností, srovnání s průměrným nebo referenčním uživatelem stejné kategorie, vyúčtovaná částka musí být podána srozumitelně a vysvětlena, jak byla vypočtena.
To vše samozřejmě můžete zajistit svým zákazníkům s předstihem, ale s ohledem na vlastní propočty nákladovosti a dosaženého efektu (zjednodušení vašich dalších agend). Obecně platí, že hlavní distributoři vyčkávají na změnu legislativy a především na reakci ERÚ, neboť se jedná o regulované odvětví a žádný z nich nebude investovat aniž by měl zajištěné krytí (více)nákladů.
V případě, že upřesníte dotaz, rádi Vám poradíme s konkrétním řešením.
Hezký den.
Odpovědi na Vaše dotazy naleznete níže, nicméně je prosím berte jako náš odhad situace, neboť implementace této části směrnice se předpokládá v rámci připravované novely energetického zákona a následně jeho prováděcích předpisů, tj. vyhlášek MPO a vyhlášek ERÚ a to v horizontu příštích dvou let. Do té doby můžeme pouze předjímat vývoj a tudíž doporučujeme držet se nákladově optimalizovaných řešení. Jelikož neuvádíte konkrétnější údaje (o jaký druh měřidla a média se jedná, je i naše odpověď v obecné rovině.
1/ " informace o vyúčtování a (nebo) o spotřebě" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně čtvrtletně nebo pololetně, později měsíčně)
Do 25. 10. 2020 by měly být všechny nově instalované měřiče spotřeby dálkově odečitatelné, tak aby usnadnily vyhodnocování spotřeby. Jako dálkový odečet spotřeby energie je považován odečet bez nutného přístupu k měřidlu zařízení. Toto je řešeno v rámci Národního akčního plánu pro chytré sítě, kde se termíny několikrát posouvaly a termín uvedený ve směrnici není nikde v národních předpisech zakotven.
Směrnice však dává velký prostor pro alternativy – „pokud tomu tak není a odběrné místo nemá dálkový odečet musí být podle 1.1. přílohy VII spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě elektřiny a plynu, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné. Podle článku 11a platí, že vyúčtování individuální spotřeby energie je prováděno neziskově a to i třetí stranou nebo může být uloženo na konečného uživatele.“
Pokud prozatím nejste schopni zajistit podrobnější informace, než v roční podrobnosti, není požadavek na podrobnější vyúčtování vymahatelný – viz odpověď na druhou otázku.
2/ "vyúčtování" (je stanovena povinnost poskytovat minimálně jednou ročně).
V příloze VIIa je v odst. 2 uveden požadavek na Minimální četnost "informací o vyúčtování" avšak bez uvedení obsahu těchto informací. V odst. 3 je uveden požadavek na Minimální informace obsažené ve "vyúčtování" s přehledem informací, které má vyúčtování obsahovat.
Přestože směrnice není dosud implementována v české legislativě, je nutné, abychom se na požadavky s dostatečným předstihem připravili (smluvní ujednání, SW, plánování výměny měřidel apod.)
Podle nové přílohy VIIa musí spotřebitelé energie získat vyúčtování jednou ročně, tak aby mohli regulovat svoji spotřebu. Pro nové měřící zařízení s dálkovým odečtem, která jsou povinná od 25. 10. 2020, jsou informace o spotřebě poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku v elektronické podobě na vyžádání spotřebitele, jinak dvakrát ročně – toto uplatníte v případě, kdy budete v souladu s podnikovou strategií a na vlastní náklady instalovat měřidla s dálkovým odečtem. V takovém případě je čistě na vás, v jaké periodě zákazníkům data poskytnete a zda to využijete i jinak –marketingově, obchodně. Lze například zautomatizovat celý proces odečtu a fakturace apod.
Jedná se samozřejmě o distribuční sazby s měřením typu C, v případě velkodoběru a měření typu A a B je již nyní povinnost konečným zákazníkům data poskytnou (požádá-li o to) – v případě elektřiny. Zemní plyn a teplo je řešen odlišně.
Od 1. 1. 2022 jsou spotřebitelům poskytovány informace o spotřebě energie alespoň jednou za měsíc. Tyto informace mohou být poskytnuty prostřednictvím internetu a data aktualizovány tak často, jak daný systém umožní. Obáváme se, že ani na tento termín česká legislativa nezareaguje včas.
Podle směrnice musejí zákazníci dále dostávat tyto informace: aktuální cenu a spotřebu energie, informace o použitých zdrojích na energii (v případě CZT až od 20 MW), srovnání aktuální spotřeby a předchozí spotřeby energie, kontaktní údaje na organizace v oblasti dodávky energií a podobné subjekty, informace pro podávání stížností, srovnání s průměrným nebo referenčním uživatelem stejné kategorie, vyúčtovaná částka musí být podána srozumitelně a vysvětlena, jak byla vypočtena.
To vše samozřejmě můžete zajistit svým zákazníkům s předstihem, ale s ohledem na vlastní propočty nákladovosti a dosaženého efektu (zjednodušení vašich dalších agend). Obecně platí, že hlavní distributoři vyčkávají na změnu legislativy a především na reakci ERÚ, neboť se jedná o regulované odvětví a žádný z nich nebude investovat aniž by měl zajištěné krytí (více)nákladů.
V případě, že upřesníte dotaz, rádi Vám poradíme s konkrétním řešením.
Hezký den.