Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.10.20 / dotaz č. 121939
Dobrý den,
mam dotaz na pana Ing. Veseleho...
Chtel bych spocitat odpor a lambdu svoji steny a chtel bych se Vas zeptat zda postupuji spravne vim že kdyz se stena sklada z nekolika casti? hlavni stena pak izolace na stene atd. musim si spocitat R jednotlivych casti a ty secist a dostanu vysledný odpor cele steny.
Ale jak se resi penovy bíly polystyren s ruznymi tloustkami preci kdyz dam na fasadu 10cm nebo 20 cm musi se preci nejak zohlednit ta tloustka?
Pokud vim tak polystyren ma lambdu 0,037 ale pro jakou je to tloustku již nevim...?
OSB deska 15mm ma lambdu 0,13.
O co mne jde chci si spocitat jak moc musim dat tlustou izolaci na steny domu aby mne to vyslo na pasiv ne kvuli dotaci, ale abych usporil teplo a vytapeni v dome!!
KONSTRUKCE: jedna se o SIP panely 170mm stena je OSB 15mm polystyren 140mm OSB 15mm. Odpor teto steny me vychazi porad 8.87 a to i kdyz pouziji 10cm nebo 25cm olystyren...? Moje otazka je v jake tlousce musi byt fasadni polystyren na tomto panelu?
Chtel jsem Vas poprosit zda mne poradite jak spocitat jake bude mit dum ztraty a podle ceho poznam jake bude nejlepsi vytapeni?
mam dotaz na pana Ing. Veseleho...
Chtel bych spocitat odpor a lambdu svoji steny a chtel bych se Vas zeptat zda postupuji spravne vim že kdyz se stena sklada z nekolika casti? hlavni stena pak izolace na stene atd. musim si spocitat R jednotlivych casti a ty secist a dostanu vysledný odpor cele steny.
Ale jak se resi penovy bíly polystyren s ruznymi tloustkami preci kdyz dam na fasadu 10cm nebo 20 cm musi se preci nejak zohlednit ta tloustka?
Pokud vim tak polystyren ma lambdu 0,037 ale pro jakou je to tloustku již nevim...?
OSB deska 15mm ma lambdu 0,13.
O co mne jde chci si spocitat jak moc musim dat tlustou izolaci na steny domu aby mne to vyslo na pasiv ne kvuli dotaci, ale abych usporil teplo a vytapeni v dome!!
KONSTRUKCE: jedna se o SIP panely 170mm stena je OSB 15mm polystyren 140mm OSB 15mm. Odpor teto steny me vychazi porad 8.87 a to i kdyz pouziji 10cm nebo 25cm olystyren...? Moje otazka je v jake tlousce musi byt fasadni polystyren na tomto panelu?
Chtel jsem Vas poprosit zda mne poradite jak spocitat jake bude mit dum ztraty a podle ceho poznam jake bude nejlepsi vytapeni?
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Tepelně technické parametry stavebních dílů by měl uvádět výrobce tohoto stavebního systému. A nejen parametry tepelných izolací, ale i konstrukční, požární, hygienické a další.
Souhrnně – jedná se o montovaný systém dřevostaveb, který dodávají v ČR některé firmy. Základní panel je tvořen dvěma konstrukčními deskami OSB, které mohou mít dle mého názoru i jinou tloušťku než 15 mm (jsou-li nosné, záleží na statice konkrétního domu). Mezi nimi je v sendvičové konstrukci izolant. Nemusí to být jen polystyrén, může se jednat například i o polyuretanovou deskovou výplň, která bude mít vyšší tepelně izolační vlastnosti při stejné tloušťce, protože tepelná vodivost λ PUR desek je kolem 0,022 W/m.K.
K rekapitulaci Vašeho dotazu:
Panel SIP má tloušťku 170 mm, tedy OSB 15 mm + EPS 140 mm + 15 mm OSB.
Tepelné vodivosti λ jsou 0,13 W/m.K pro desku OSB a řekněme oněch 0,037 W/m.K pro polystyrén. To může být i trochu jiné, záleží na typu nebo druhu polystyrénu.
Výpočet tepelného odporu je jednoduchý. R = d/ λ (m2.K/W). Celkový tepelný odpor se skládá ze součtu dílčích tepelných odporů jednotlivých vrstev. Tedy Rcelk = suma Rn.
Konkrétně tedy pro panel R = 0,015/0,13 + 0,14/0,037 + 0,015/0,13 = 4,014 (m2.K/W)
Je jasné, že pokud chceme tepelný odpor zvýšit, může přidat tloušťku tepelné izolace – například na 20 cm. Pak je výpočet:
R = 0,015/0,13 + 0,20/0,037 + 0,015/0,13 = 5,636 (m2.K/W).
Norma používá pro porovnání hodnotu zvanou součinitel prostupu tepla – U (W/m2.K). Jedná se přibližně o hodnotu reciproční. Tedy U=1/R, ale s tím, že v U se ještě projeví zvýšení přestupem tepla na vnějším a vnitřním povrchu. Takže k hodnotě panelu SIP, kde je R 4,014 odpovídá hodnota součinitel U 0,24. Pro 20 cm EPS je součinitel U kolem 0,17.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
K normě: Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro stěnu vnější lehkou 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Ve Vašem případě se jedná o stěnu lehkou, těžké konstrukce jsou ty zděné. Vypočtená hodnota U pro tloušťku panelu 170 mm byla 0,24, leží tedy někde uprostřed mezi hodnotou požadovanou a doporučenou. To je z pohledu dnešních požadavků a očekávání již hodně málo. Pokud by bylo mezi OSB deskami 20 cm EPS, jsme na hodnotě U 0,17. To již je pod doporučenou hodnotou a tak trochu se blíží doporučení pro nízkoenergetické domy. Patrně lze standardní panel zateplit EPS zvenku, pak by to mělo být od 6 do lépe 10 cm.
Novostavby se hodnotí podle požadavků novelizované vyhlášky o energetické náročnosti staveb, platí nově od 09/2020. Hodnocení je přísnější než dříve a nejedná se jen o porovnání tepelně technických vlastností obálky, ale i ostatní energie užívané v domě. Hodnotí to Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).
Pokud tedy uvažujete o novostavbě montovaného RD v této technologii, požadujte od zhotovitele kompletní stanovení všech parametrů formou PENB pro daný dům. Součástí tohoto hodnocení je i obálka budovy a zde nutno připomenout, že obdobně stěnám by měly být dobré i hodnoty tepelné izolace na střeše, v podlahách na terénu a kvalitní parametry oken. Tepelná ztráta se musí spočítat pro konkrétní dům podle projektu.
Rovněž je dobré mít na paměti, že tyty lehké stavby nemají prakticky žádnu tepelnou akumulaci, tedy rychleji vychladnou v zimě a stejně tak se v létě velmi rychle přehřívají. Zdrojem tepla by proto mělo být například tepelné čerpadlo nebo plynový kotel, aby nebyly otopné přestávky. Příliš dobré nejsou akustické vlastnosti.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Tepelně technické parametry stavebních dílů by měl uvádět výrobce tohoto stavebního systému. A nejen parametry tepelných izolací, ale i konstrukční, požární, hygienické a další.
Souhrnně – jedná se o montovaný systém dřevostaveb, který dodávají v ČR některé firmy. Základní panel je tvořen dvěma konstrukčními deskami OSB, které mohou mít dle mého názoru i jinou tloušťku než 15 mm (jsou-li nosné, záleží na statice konkrétního domu). Mezi nimi je v sendvičové konstrukci izolant. Nemusí to být jen polystyrén, může se jednat například i o polyuretanovou deskovou výplň, která bude mít vyšší tepelně izolační vlastnosti při stejné tloušťce, protože tepelná vodivost λ PUR desek je kolem 0,022 W/m.K.
K rekapitulaci Vašeho dotazu:
Panel SIP má tloušťku 170 mm, tedy OSB 15 mm + EPS 140 mm + 15 mm OSB.
Tepelné vodivosti λ jsou 0,13 W/m.K pro desku OSB a řekněme oněch 0,037 W/m.K pro polystyrén. To může být i trochu jiné, záleží na typu nebo druhu polystyrénu.
Výpočet tepelného odporu je jednoduchý. R = d/ λ (m2.K/W). Celkový tepelný odpor se skládá ze součtu dílčích tepelných odporů jednotlivých vrstev. Tedy Rcelk = suma Rn.
Konkrétně tedy pro panel R = 0,015/0,13 + 0,14/0,037 + 0,015/0,13 = 4,014 (m2.K/W)
Je jasné, že pokud chceme tepelný odpor zvýšit, může přidat tloušťku tepelné izolace – například na 20 cm. Pak je výpočet:
R = 0,015/0,13 + 0,20/0,037 + 0,015/0,13 = 5,636 (m2.K/W).
Norma používá pro porovnání hodnotu zvanou součinitel prostupu tepla – U (W/m2.K). Jedná se přibližně o hodnotu reciproční. Tedy U=1/R, ale s tím, že v U se ještě projeví zvýšení přestupem tepla na vnějším a vnitřním povrchu. Takže k hodnotě panelu SIP, kde je R 4,014 odpovídá hodnota součinitel U 0,24. Pro 20 cm EPS je součinitel U kolem 0,17.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
K normě: Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro stěnu vnější lehkou 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Ve Vašem případě se jedná o stěnu lehkou, těžké konstrukce jsou ty zděné. Vypočtená hodnota U pro tloušťku panelu 170 mm byla 0,24, leží tedy někde uprostřed mezi hodnotou požadovanou a doporučenou. To je z pohledu dnešních požadavků a očekávání již hodně málo. Pokud by bylo mezi OSB deskami 20 cm EPS, jsme na hodnotě U 0,17. To již je pod doporučenou hodnotou a tak trochu se blíží doporučení pro nízkoenergetické domy. Patrně lze standardní panel zateplit EPS zvenku, pak by to mělo být od 6 do lépe 10 cm.
Novostavby se hodnotí podle požadavků novelizované vyhlášky o energetické náročnosti staveb, platí nově od 09/2020. Hodnocení je přísnější než dříve a nejedná se jen o porovnání tepelně technických vlastností obálky, ale i ostatní energie užívané v domě. Hodnotí to Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).
Pokud tedy uvažujete o novostavbě montovaného RD v této technologii, požadujte od zhotovitele kompletní stanovení všech parametrů formou PENB pro daný dům. Součástí tohoto hodnocení je i obálka budovy a zde nutno připomenout, že obdobně stěnám by měly být dobré i hodnoty tepelné izolace na střeše, v podlahách na terénu a kvalitní parametry oken. Tepelná ztráta se musí spočítat pro konkrétní dům podle projektu.
Rovněž je dobré mít na paměti, že tyty lehké stavby nemají prakticky žádnu tepelnou akumulaci, tedy rychleji vychladnou v zimě a stejně tak se v létě velmi rychle přehřívají. Zdrojem tepla by proto mělo být například tepelné čerpadlo nebo plynový kotel, aby nebyly otopné přestávky. Příliš dobré nejsou akustické vlastnosti.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.