Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.10.20 / dotaz č. 122129
Jeste rychly dotaz
cim by se dala posilit lepsi zvukova izolace domu? Vice SDK zevnitr domu?
jak zabezpecit aby se dum neprehrival nebo nevychladal - akumulace tepla atd.? opet pridanim SDK na stenu?
TZN. zminoval jste ze pokud by bylo mezi OSB 20cm polystyrenu byla by izolace lepsi nebude stacit kdyz dam na fasadu jen jeste navic 20 cm polystyren a tim padem bude U jeste nizci než 0,17...?
Co se tyka strechy tam by mel byt panel o tl. 270mm nebo 310mm což by melo stacit a podlaha bude na plovouci zakladove desce od fa IZODOM tl 250mm.
cim by se dala posilit lepsi zvukova izolace domu? Vice SDK zevnitr domu?
jak zabezpecit aby se dum neprehrival nebo nevychladal - akumulace tepla atd.? opet pridanim SDK na stenu?
TZN. zminoval jste ze pokud by bylo mezi OSB 20cm polystyrenu byla by izolace lepsi nebude stacit kdyz dam na fasadu jen jeste navic 20 cm polystyren a tim padem bude U jeste nizci než 0,17...?
Co se tyka strechy tam by mel byt panel o tl. 270mm nebo 310mm což by melo stacit a podlaha bude na plovouci zakladove desce od fa IZODOM tl 250mm.
Dobrý den.
Děkuji za Váš doplňující dotaz a zájem o naše poradenství.
Ještě k otázce tepelné izolace, aby byla správně pochopena odpověď. Systémové řešení panelu v tloušťkách 15 mm OSB – EPS 140 mm - 15 mm OSB je patrně dané. Doporučuji tedy konzultovat s výrobcem systému dodatečné zateplení této konstrukce vnějším kontaktním zateplením, které bude odpovídat podmínkám ETICS. Ostatně jsem to již zmínil v minulé odpovědi a doporučil rozmezí 6 až 10 cm.
Pokud tepelný odpor typového panelu je R 4,014 (m2.K/W) a hodnota součinitele U 0,24 (W/m2.K), pak při dodatečném zateplení 6 cm EPS bude celkový tepelný odpor 5,63 (m2.K/W) a součinitel U 0,17.
Při dodatečném zateplení 10 cm EPS bude celkový tepelný odpor 6,72 (m2.K/W) a součinitel U 0,145. To již odpovídá doporučením pro nízkoenergetickou stavbu.
Ve výpočtu není zohledněn vliv kotev. Dále není ověřeno, zda v konstrukci nebude docházet ke kondenzaci vodní páry. Je tedy potřeba provést podrobný výpočet tepelného odporu a kondenzace dle příslušných norem řady ČSN 73 0540.
Na základě výpočtu navrhnout optimální složení vnějšího zateplovacího systému ETICS včetně způsobu kotvení a technického provedení dle příslušných norem:
ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS)
ČSN 73 2902 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) – Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem
ETAG 004 Vnější kontaktní tepelně izolační systémy s omítkou, případně ETAG 014 Plastové kotvy pro ukotvení vnějšího kontaktního tepelně izolačního systému s omítkou. Zde se ovšem nebude jednat o plně plastové kotvy, ale kotvy s kovovým dříkem šroubované do OSB desky a nejlépe s přerušeným tepelným mostem.
Systém by měl obsahovat vhodné komponenty lepidla, stěrkové výztužné vrstvy a finální pastózní omítky, které by v daném případě měly mít dostatečnou paropropustnost.
Pokud by se zvyšovala tloušťka EPS dodatečného zateplení, patrně se nic nezkazí, kromě toho, že v nějakém momentu to již nebude zcela ekonomické.
Znovu zdůrazňuji, že správný návrh a provedení odpovídá výrobce a dodavatel sytému a stavby.
Zvýšení akustické izolace stěny lze dosáhnout dalšími vhodnými vrstvami a konstrukcemi. Obecně – norma ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost obvodových plášťů budov v závislosti na ekvivalentní hladině akustického tlaku v denní a noční době ve vzdálenosti 2 m před fasádou. Tyto hodnoty jsou dané místními podmínkami, tudíž posouzení je poněkud pracnější. Pokud bude dům stát někde u hlučné komunikace a pod, mělo by se to zohlednit především v návrhu oken, která jsou obecně slabším místem. Tedy skla s vyšší hodnotou akustického útlumu.
Pokud jde o stěnu – uváděná vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě (zde je vše lehké!), ale i řešení jednotlivých vrstev, například tedy vhodným řešením akusticky dvojité konstrukce. Ta již tedy v základním provedení panelu de facto je, ale její vlastnosti neznám a měl by je vědět zase výrobce. Zvýšit akustické parametry lze například vnitřním obkladem sádrokartonem s optimálně navrženou výplní. Má to ale zase dopad na tepelně vlhkostí chování, takže posuzovat veškeré tyto úpravy je nutno vždy současně.
Z hlediska akustiky jsou tedy nejlepší zděné hmotné stavby a to platí i k Vaší otázce na zvýšení tepelné akumulace. Dodat do stavby hmotné prvky. Může to být betonová podlaha, vnitřní hmotné akumulační stěny, nebo alespoň použití takových tepelných izolací, které mají větší tepelnou kapacitu. To jsou například izolační desky na bázi dřevité vlny.
Letnímu přehřívání lze významně zabránit především stíněním oken – předokenní žaluzie nebo rolety. Trochu pomohou i vhodné provedené přesahy střechy apod., ale stínit okna je nejúčinnější.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš doplňující dotaz a zájem o naše poradenství.
Ještě k otázce tepelné izolace, aby byla správně pochopena odpověď. Systémové řešení panelu v tloušťkách 15 mm OSB – EPS 140 mm - 15 mm OSB je patrně dané. Doporučuji tedy konzultovat s výrobcem systému dodatečné zateplení této konstrukce vnějším kontaktním zateplením, které bude odpovídat podmínkám ETICS. Ostatně jsem to již zmínil v minulé odpovědi a doporučil rozmezí 6 až 10 cm.
Pokud tepelný odpor typového panelu je R 4,014 (m2.K/W) a hodnota součinitele U 0,24 (W/m2.K), pak při dodatečném zateplení 6 cm EPS bude celkový tepelný odpor 5,63 (m2.K/W) a součinitel U 0,17.
Při dodatečném zateplení 10 cm EPS bude celkový tepelný odpor 6,72 (m2.K/W) a součinitel U 0,145. To již odpovídá doporučením pro nízkoenergetickou stavbu.
Ve výpočtu není zohledněn vliv kotev. Dále není ověřeno, zda v konstrukci nebude docházet ke kondenzaci vodní páry. Je tedy potřeba provést podrobný výpočet tepelného odporu a kondenzace dle příslušných norem řady ČSN 73 0540.
Na základě výpočtu navrhnout optimální složení vnějšího zateplovacího systému ETICS včetně způsobu kotvení a technického provedení dle příslušných norem:
ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS)
ČSN 73 2902 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) – Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem
ETAG 004 Vnější kontaktní tepelně izolační systémy s omítkou, případně ETAG 014 Plastové kotvy pro ukotvení vnějšího kontaktního tepelně izolačního systému s omítkou. Zde se ovšem nebude jednat o plně plastové kotvy, ale kotvy s kovovým dříkem šroubované do OSB desky a nejlépe s přerušeným tepelným mostem.
Systém by měl obsahovat vhodné komponenty lepidla, stěrkové výztužné vrstvy a finální pastózní omítky, které by v daném případě měly mít dostatečnou paropropustnost.
Pokud by se zvyšovala tloušťka EPS dodatečného zateplení, patrně se nic nezkazí, kromě toho, že v nějakém momentu to již nebude zcela ekonomické.
Znovu zdůrazňuji, že správný návrh a provedení odpovídá výrobce a dodavatel sytému a stavby.
Zvýšení akustické izolace stěny lze dosáhnout dalšími vhodnými vrstvami a konstrukcemi. Obecně – norma ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost obvodových plášťů budov v závislosti na ekvivalentní hladině akustického tlaku v denní a noční době ve vzdálenosti 2 m před fasádou. Tyto hodnoty jsou dané místními podmínkami, tudíž posouzení je poněkud pracnější. Pokud bude dům stát někde u hlučné komunikace a pod, mělo by se to zohlednit především v návrhu oken, která jsou obecně slabším místem. Tedy skla s vyšší hodnotou akustického útlumu.
Pokud jde o stěnu – uváděná vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě (zde je vše lehké!), ale i řešení jednotlivých vrstev, například tedy vhodným řešením akusticky dvojité konstrukce. Ta již tedy v základním provedení panelu de facto je, ale její vlastnosti neznám a měl by je vědět zase výrobce. Zvýšit akustické parametry lze například vnitřním obkladem sádrokartonem s optimálně navrženou výplní. Má to ale zase dopad na tepelně vlhkostí chování, takže posuzovat veškeré tyto úpravy je nutno vždy současně.
Z hlediska akustiky jsou tedy nejlepší zděné hmotné stavby a to platí i k Vaší otázce na zvýšení tepelné akumulace. Dodat do stavby hmotné prvky. Může to být betonová podlaha, vnitřní hmotné akumulační stěny, nebo alespoň použití takových tepelných izolací, které mají větší tepelnou kapacitu. To jsou například izolační desky na bázi dřevité vlny.
Letnímu přehřívání lze významně zabránit především stíněním oken – předokenní žaluzie nebo rolety. Trochu pomohou i vhodné provedené přesahy střechy apod., ale stínit okna je nejúčinnější.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.