Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Tuto problematiku řeší několik předpisů a norem. Základním předpisem je zákon o hospodaření energií známý pod číslem 406/2000 Sb. Jeho poslední novela má číslo zákona 3/2020 Sb. V §7 Snižování energetické náročnosti budov se uvádí povinnost plnit požadavky na energetickou náročnost budov.
Podrobněji pak řeší prováděcí vyhlášky, které na tento zákon navazují a které jsou v současnosti rovněž novelizovány. Ohledně výstavby nových, ale i změn stávajících domů se jedná o vyhlášku 264/2020 Sb. ze dne 5.6.2020, platnost od 1.9.2020. Ta nahrazuje původní vyhlášku č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů.
Tato novela reaguje na potřebu implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Tato směrnice nově upravuje např. výpočet energetické náročnosti, klade větší důraz na dosažení kvalitního vnitřního prostředí v budovách při snižování energetické náročnosti. Vyhláška upravuje požadavky na tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (BTNSE). Současné nastavení parametrů BTNSE neodráží dosažený stavebně-technologický vývoj a významně se odchyluje od parametrů BTNSE stanovených v doporučení Komise (EU) 2016/1318 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie
Pokud se ptáte na konkrétní parametry – ty lze ve vyhlášce nalézt a to ve vztahu k hodnocení nových budov a změn dokončených budov vztažených k referenční budově. Principem je, že posuzovaná budova se porovnává s budovou referenční, jejíž parametry jsou vyhláškou stanovené na nákladově optimální úrovni a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Vyhláška stanovuje metodiku posouzení formou Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).
Takže tato legislativa nějaké současné konkrétní parametry co je a co již není pasivní dům a podobně neurčuje. Nacházíme zde však odkazy na důležitou normu.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky.
Pokud jde o energetickou náročnost - norma stanovuje požadavky na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy a to požadovanou a doporučenou hodnotu (Uem,N a Uem,rec) a pak pro jednotlivé konstrukce na obálce hodnoty součinitelů prostupu tepla – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Tyto hodnoty se prakticky užívají pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace v prvním návrhu domu. Pak se musí počítat PENB podle vyhlášky a doložit splnění všech sledovaných parametrů referenční budovy.
Norma má ještě jednu část, která se nazývá Příloha A (informativní), kde v části A.5 Budovy s velmi nízkou energetickou náročností jsou zmíněny některé základní parametry pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Pro pasivní domy se zde například uvádí hodnoty zmíněného součinitele Uem a pak všeobecně známé hodnoty jako:
Měrná potřeba tepla na vytápění: například pro rodinné domy ≤ 20 (doporučeno ≤ 15) kWh/m2.rok.
Měrná potřeba primární energie: například pro rodinné domy ≤ 60 kWh/m2.rok.
Další parametry používané při hodnocení pasivních budov, zde ale pro potřeby dotace, naleznete v materiálu Závazné pokyny pro žadatele RD 3-výzva_2018-09 Nová zelená úsporám, kde se v podoblasti podpory B uvádí požadavky týkajících se výstavby rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností.
Souhrnně lze konstatovat, že parametry používané pro hodnocení nejsou příliš sjednoceny, používají různé metodiky a pro veřejnost nejsou příliš srozumitelné.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.