Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.11.20 / dotaz č. 122486
Dobrý den,
Plánujeme stavbu rodinného domu ve svahu a územním plánem máme omezenou výšku stavby na 9 metrů. Plánujeme desku vyrovnat podle nejvyššího bodu terénu a do vzniklého prostoru umístit sklep (částečně zapuštěný). Chtěl bych se proto zeptat od jakého bodu se počítá výška stavby ..od základové desky například ?
Plánujeme stavbu rodinného domu ve svahu a územním plánem máme omezenou výšku stavby na 9 metrů. Plánujeme desku vyrovnat podle nejvyššího bodu terénu a do vzniklého prostoru umístit sklep (částečně zapuštěný). Chtěl bych se proto zeptat od jakého bodu se počítá výška stavby ..od základové desky například ?
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Zpracovatel územního plánu by měl v textové části určit, jak bude výška zástavby stanovena. Stavební předpisy nejčastěji uvádějí stanovení výšky stavby jako vzdálenost od nejnižšího místa přilehlého původního terénu po výšku atiky u staveb s plochou střechou a výšky hřebene u sedlových střech, nebo výšky horní hrany pultové střechy. Setkat se lze i s určením výšky stavby od úrovně prvního nadzemního podlaží. Ve svažitém terénu to ale může být značný rozdíl. Územní plán obvykle udává rovněž přípustnou podlažnost a to podle uváděných 9 m vypadá, že se připouští maximálně 2 nadzemní podlaží. Jedno již, zda druhé nadzemní podlaží bude s plochou nebo sedlovou střechou. Proto se rovněž obvykle uvádí tvar střech a zda je přípustné podzemní podlaží.
Pokud by byla přípustná plochá střecha, patrně by se do 9 m vešla výška všech podlaží s tím, že podzemní podlaží by nemuselo být příliš zapuštěné.
Ve vašem případě, pokud se jedná o sedlovou střechu, je zřejmé, že při menší šířce domu, řekněme do 9,0 m by mohla být celková výška prvního nadzemního podlaží (včetně stropu) cca 3,0 m a při skonu střechy kolem 40-42° přibude výška cca 4,0, na zapuštěné podzemí zbývá kolem 2,0 m. Takže sklep by byl na straně od svahu rovněž zapuštěný.
Pokud není výška stavby v ÚPD jednoznačně definována, je jistě možné obrátit se dotazem a žádostí o výklad na zpracovatele UPD, případně tento dotaz směrovat na odbor územního plánu příslušného úřadu (magistrátu, městského nebo s obce rozšířenou působností). Ten podle zákona bude vydávat „Závazné stanovisko“ z hlediska požadavků územního plánovaní. Stavební úřad tedy v tomto již příliš rozhodovat nebude, bude se řídit zmíněným závazným stanoviskem orgánu územního plánování.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Zpracovatel územního plánu by měl v textové části určit, jak bude výška zástavby stanovena. Stavební předpisy nejčastěji uvádějí stanovení výšky stavby jako vzdálenost od nejnižšího místa přilehlého původního terénu po výšku atiky u staveb s plochou střechou a výšky hřebene u sedlových střech, nebo výšky horní hrany pultové střechy. Setkat se lze i s určením výšky stavby od úrovně prvního nadzemního podlaží. Ve svažitém terénu to ale může být značný rozdíl. Územní plán obvykle udává rovněž přípustnou podlažnost a to podle uváděných 9 m vypadá, že se připouští maximálně 2 nadzemní podlaží. Jedno již, zda druhé nadzemní podlaží bude s plochou nebo sedlovou střechou. Proto se rovněž obvykle uvádí tvar střech a zda je přípustné podzemní podlaží.
Pokud by byla přípustná plochá střecha, patrně by se do 9 m vešla výška všech podlaží s tím, že podzemní podlaží by nemuselo být příliš zapuštěné.
Ve vašem případě, pokud se jedná o sedlovou střechu, je zřejmé, že při menší šířce domu, řekněme do 9,0 m by mohla být celková výška prvního nadzemního podlaží (včetně stropu) cca 3,0 m a při skonu střechy kolem 40-42° přibude výška cca 4,0, na zapuštěné podzemí zbývá kolem 2,0 m. Takže sklep by byl na straně od svahu rovněž zapuštěný.
Pokud není výška stavby v ÚPD jednoznačně definována, je jistě možné obrátit se dotazem a žádostí o výklad na zpracovatele UPD, případně tento dotaz směrovat na odbor územního plánu příslušného úřadu (magistrátu, městského nebo s obce rozšířenou působností). Ten podle zákona bude vydávat „Závazné stanovisko“ z hlediska požadavků územního plánovaní. Stavební úřad tedy v tomto již příliš rozhodovat nebude, bude se řídit zmíněným závazným stanoviskem orgánu územního plánování.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.