Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.12.20 / dotaz č. 122853
Chci si postavit RD, u kterého bych chtěl, aby splňoval vyšší hodnoty NED, tedy na hranici mezi pasivním domem a NED. Jelikož je pozemek ve svahu, RD by byl celý podsklepený, měl by klasické přízemí a obytné podkroví. Půlka suterénu by byla obytná, kde by se nacházel obývací pokoj s ložnicí a s koupelnou, a část by sloužila jako technické zázemí (kotelna, sklep, prádelna). Chtěl bych se zeptat, jakou tloušťku skladby podlahy doporučujete, jaká by měla být min. tloušťka TI jak v suterénu, kde pod podlahou se nachází rostlý terén a jakou optimální tloušťku TI doporučujete použít v přízemí, případně i v podkroví. Ještě bych se rád zeptal, co říkáte na variantu, kde v obytné části suterénu a v celém přízemí bych měl podlahové vytápění a v podkroví bych měl radiátory. Je možné udělat danou kombinaci? Vytápěný RD plánuji kotlem na dřevo (možná biomasu) a později ho doplnit tepelným čerpadlem, případně solární panely. Děkuji předem za Vaši odpověď,
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Takto formulovaný požadavek, tedy mít dům někde mezi NED a pasivním domem, lze postavit na úroveň současných požadavků na nové stavby. Ty jsou určené energetickým zákonem a především vyhláškou 264/2020 Sb. ze dne 5.6.2020, platnost od 1.9.2020. Ta novelizovala známou původní vyhlášku č. 78/2013 Sb. O energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška upravuje požadavky na tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (BTNSE). Novela odráží dosažený stavebně-technologický vývoj a trendy úspor energie, resp. snížení produkce emisí. Takže již dříve platný požadavek, aby nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie, se po novele posouvá dál.
Pokud se ptáte na konkrétní parametry jednotlivých konstrukcí, ty jsou pak zcela související s celkovým hodnocením budovy. To se děje výpočtem Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).
Pokud již máte zpracovanou projektovou dokumentaci, měla by tato být v souladu s hodnocením PENB. Je dobrým zvykem, aby zpracovatel projektu a energetický specialista spolupracovali na nalezení nejlepšího řešení. Pokud je průkaz spočítán podle metodiky vyhlášky před 1.9.2020, i tak by se dům měl nacházet ve Vámi požadovaných mezích. Pokud se bude počítat přísnější optikou novely, bude to ještě lepší. Výpočet PENB se dělá podle konkrétních skladeb a izolací navržených v projektu.
Projektant by se měl držet platné normy. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Norma stanovuje požadavky na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy a to požadovanou a doporučenou hodnotu (Uem,N a Uem,rec) a pak pro jednotlivé konstrukce na obálce hodnoty součinitelů prostupu tepla - požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Tyto hodnoty se prakticky užívají pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace ve stavebním návrhu domu.
(Pak se musí počítat PENB podle vyhlášky a pokud nevyjde splnění všech sledovaných parametrů s porovnáním referenční budovy, musí se vstupy upravit, tedy například zvýšit tloušťky tepelných izolací).
Chce-li mít projektant jistotu, tak rovnou navrhuje konstrukce tak, aby jejich součinitele prostup tepla U byly na té nejlepší doporučené hodnotě, tedy doporučené hodnoty pro pasivní budovy.
Takže v případě podlahy na terénu - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K). Pokud bude podlahové topení, mělo by se jít na hodnoty lepší než 0,22. To splní při tloušťce 20 cm například XPS s tepelnou vodivostí λ 0,034 W/m.K nebo jiný podlahový EPS vhodných vlastností. Spíše bych doporučil 24 cm izolace. U pasivních domů je obvyklé cca 30 cm.
Obdobně je nutno postupovat u stěn, oken, podkroví apod. Například podkroví - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu šikmou (se střechou do 45°) - 0,24 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Pokud je navržena tepelná izolace na bázi běžné minerální vlny, vychází tloušťky celkové kolem 40 cm. Ale pozor, záleží na uspořádání skladby a typu vaty (i tam jsou rozdíly v tepelných vodivostech). U pasivních domů je obvyklé cca 50 cm.
U obvodových stěn je tolik variant, že by bylo zavádějící zde říci nějakou hodnotu. Doporučení je, při zadání projektu jasně stanovit projektantovi své požadavky a pak nepodceňovat průběžné konzultace a „pilování“ projektu. Nebo zvolte bezplatnou konzultaci ve středisku EKIS.
Rozdělit vytápění v RD na podlahové a část s radiátory jistě lze, ale je nutné v řešení rozvodů ÚT mít samostatné a samostatně regulované větvě. Podlahové topení bude mít tepelnou setrvačnost, podkroví ne, tam je potřeba vytápět v jiném režimu.
Otázka kombinace zdrojů tepla s různými výstupními teplotami topné vody je složitější. Je lépe vyjít z toho, jaký bude konečný a dlouhodobý stav (zdroj) a podle toho koncipovat systém ÚT a regulace.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Takto formulovaný požadavek, tedy mít dům někde mezi NED a pasivním domem, lze postavit na úroveň současných požadavků na nové stavby. Ty jsou určené energetickým zákonem a především vyhláškou 264/2020 Sb. ze dne 5.6.2020, platnost od 1.9.2020. Ta novelizovala známou původní vyhlášku č. 78/2013 Sb. O energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška upravuje požadavky na tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (BTNSE). Novela odráží dosažený stavebně-technologický vývoj a trendy úspor energie, resp. snížení produkce emisí. Takže již dříve platný požadavek, aby nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie, se po novele posouvá dál.
Pokud se ptáte na konkrétní parametry jednotlivých konstrukcí, ty jsou pak zcela související s celkovým hodnocením budovy. To se děje výpočtem Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).
Pokud již máte zpracovanou projektovou dokumentaci, měla by tato být v souladu s hodnocením PENB. Je dobrým zvykem, aby zpracovatel projektu a energetický specialista spolupracovali na nalezení nejlepšího řešení. Pokud je průkaz spočítán podle metodiky vyhlášky před 1.9.2020, i tak by se dům měl nacházet ve Vámi požadovaných mezích. Pokud se bude počítat přísnější optikou novely, bude to ještě lepší. Výpočet PENB se dělá podle konkrétních skladeb a izolací navržených v projektu.
Projektant by se měl držet platné normy. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Norma stanovuje požadavky na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy a to požadovanou a doporučenou hodnotu (Uem,N a Uem,rec) a pak pro jednotlivé konstrukce na obálce hodnoty součinitelů prostupu tepla - požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Tyto hodnoty se prakticky užívají pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace ve stavebním návrhu domu.
(Pak se musí počítat PENB podle vyhlášky a pokud nevyjde splnění všech sledovaných parametrů s porovnáním referenční budovy, musí se vstupy upravit, tedy například zvýšit tloušťky tepelných izolací).
Chce-li mít projektant jistotu, tak rovnou navrhuje konstrukce tak, aby jejich součinitele prostup tepla U byly na té nejlepší doporučené hodnotě, tedy doporučené hodnoty pro pasivní budovy.
Takže v případě podlahy na terénu - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K). Pokud bude podlahové topení, mělo by se jít na hodnoty lepší než 0,22. To splní při tloušťce 20 cm například XPS s tepelnou vodivostí λ 0,034 W/m.K nebo jiný podlahový EPS vhodných vlastností. Spíše bych doporučil 24 cm izolace. U pasivních domů je obvyklé cca 30 cm.
Obdobně je nutno postupovat u stěn, oken, podkroví apod. Například podkroví - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu šikmou (se střechou do 45°) - 0,24 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Pokud je navržena tepelná izolace na bázi běžné minerální vlny, vychází tloušťky celkové kolem 40 cm. Ale pozor, záleží na uspořádání skladby a typu vaty (i tam jsou rozdíly v tepelných vodivostech). U pasivních domů je obvyklé cca 50 cm.
U obvodových stěn je tolik variant, že by bylo zavádějící zde říci nějakou hodnotu. Doporučení je, při zadání projektu jasně stanovit projektantovi své požadavky a pak nepodceňovat průběžné konzultace a „pilování“ projektu. Nebo zvolte bezplatnou konzultaci ve středisku EKIS.
Rozdělit vytápění v RD na podlahové a část s radiátory jistě lze, ale je nutné v řešení rozvodů ÚT mít samostatné a samostatně regulované větvě. Podlahové topení bude mít tepelnou setrvačnost, podkroví ne, tam je potřeba vytápět v jiném režimu.
Otázka kombinace zdrojů tepla s různými výstupními teplotami topné vody je složitější. Je lépe vyjít z toho, jaký bude konečný a dlouhodobý stav (zdroj) a podle toho koncipovat systém ÚT a regulace.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.