Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.2.21 / dotaz č. 123579
Dobrý den, prosím o radu ohledně TZB do RD typu bungalov s užitnou plochou 150m2. Vypočtené TZ jsou 4kW. Rád bych našel komplexní řešení pro vytápění (zda podlahové - vodní/elektrické nebo teplovzdušné, TČ nebo elektrokotel), ohřev TUV a rekuperaci (aktivní/pasivní) tak, aby nebyl systém zbytečně předimenzovaný a současně pokryl potřeby pro 4 člennou rodinu. Případné využití dotací NZÚ by bylo výhodou ale není to podmínka. Velice děkuji předem.
Dobrý den,
vzhledem k nízkým tepelným ztrátám objektu nebude příliš velký rozdíl v provozních nákladech na vytápění při realizaci, kteréhokoliv z výše uvedených systémů. Pro výslednou volbu je vhodné stanovit, co od výsledného systému vytápění očekáváte a zároveň finanční možnosti pro vstupní investice.
Přímotopné elektrické podlahové vytápění má výhodu zejména v nižší počáteční investici a rychlé regulaci teploty v jednotlivých částech domů. Nevýhodou je závislost na dodávce elektřiny a nemožnost změnit zdroj tepla za jiný např. TČ bez vysokých investic.
Teplovodní podlahové vytápění má hlavní výhodu oproti elektrickému v možnosti změny zdroje tepla- lze vyřešit napojením jak na TČ, plynový kotel, kotel na biomasu (s použitím akumulační nádrže) a další. Nevýhodou jsou vyšší vstupní náklady a pomalejší regulace teploty – betonová akumulační vrstva „vydává“ teplo ještě několik desítek minut až hodin po vypnutí zdroje tepla a naopak při zátopu.
Teplovzdušné vytápění lze realizovat zároveň při instalaci nuceného větrání a ušetřit vstupní investice za otopnou soustavu – je nutné však počítat s vyšší cenou komponent teplovzdušného vytápění, což může ve výsledku vyrovnat investici do elektrického nebo i teplovodního podlahového vytápění. Teplý vzduch lze do místnosti vhánět vyústkami jak ze stropu, tak z podlahy a systém má dobrou schopnost regulace. Nevýhodou teplovzdušného systému je nutnost vyššího proudění vzduchu pro dostatečný přenos energie na vytápění a tím větší průměry vzduchotechnického potrubí. Tato energie dále může způsobovat zvýšenou prašnost.
Většina běžných vzduchotechnických jednotek je vybavena pasivní rekuperací. Tedy jejich vstupní investice bude nižší než pro VZT s aktivní rekuperací. Aktivní rekuperaci lze použít také k předehřevu teplé vody nebo i na vytápění jako plnohodnotné tepelné čerpadlo.
V případě elektrického vytápění (elektrokotel, podlahové rohože) je nutné instalovat také fotovoltaickou elektrárnu pro splnění legislativních požadavků pro Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a to i v některých případech při instalaci pouze tepelného čerpadla na vytápění a přípravu TV.
Obecně doporučuji nechat si vypracovat nezávislé cenové nabídky pro jednotlivé systémy a na základě výhod a nevýhod porovnat i rozdíl ve vstupních investicích.
Případné využití dotací by bylo možné v oblasti B - Výstavba nebo nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností - v podoblasti B.0 – 150 000 Kč, B.1 - 300 000 Kč a B.2 – 450 000 Kč. Obecně lze říci, že pro přízemní objekty lze očekávat dosažení maximálně podpory z podoblasti B.1.
Možnost získání případné dotace s Vámi můžeme probrat na osobní schůzce.
vzhledem k nízkým tepelným ztrátám objektu nebude příliš velký rozdíl v provozních nákladech na vytápění při realizaci, kteréhokoliv z výše uvedených systémů. Pro výslednou volbu je vhodné stanovit, co od výsledného systému vytápění očekáváte a zároveň finanční možnosti pro vstupní investice.
Přímotopné elektrické podlahové vytápění má výhodu zejména v nižší počáteční investici a rychlé regulaci teploty v jednotlivých částech domů. Nevýhodou je závislost na dodávce elektřiny a nemožnost změnit zdroj tepla za jiný např. TČ bez vysokých investic.
Teplovodní podlahové vytápění má hlavní výhodu oproti elektrickému v možnosti změny zdroje tepla- lze vyřešit napojením jak na TČ, plynový kotel, kotel na biomasu (s použitím akumulační nádrže) a další. Nevýhodou jsou vyšší vstupní náklady a pomalejší regulace teploty – betonová akumulační vrstva „vydává“ teplo ještě několik desítek minut až hodin po vypnutí zdroje tepla a naopak při zátopu.
Teplovzdušné vytápění lze realizovat zároveň při instalaci nuceného větrání a ušetřit vstupní investice za otopnou soustavu – je nutné však počítat s vyšší cenou komponent teplovzdušného vytápění, což může ve výsledku vyrovnat investici do elektrického nebo i teplovodního podlahového vytápění. Teplý vzduch lze do místnosti vhánět vyústkami jak ze stropu, tak z podlahy a systém má dobrou schopnost regulace. Nevýhodou teplovzdušného systému je nutnost vyššího proudění vzduchu pro dostatečný přenos energie na vytápění a tím větší průměry vzduchotechnického potrubí. Tato energie dále může způsobovat zvýšenou prašnost.
Většina běžných vzduchotechnických jednotek je vybavena pasivní rekuperací. Tedy jejich vstupní investice bude nižší než pro VZT s aktivní rekuperací. Aktivní rekuperaci lze použít také k předehřevu teplé vody nebo i na vytápění jako plnohodnotné tepelné čerpadlo.
V případě elektrického vytápění (elektrokotel, podlahové rohože) je nutné instalovat také fotovoltaickou elektrárnu pro splnění legislativních požadavků pro Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a to i v některých případech při instalaci pouze tepelného čerpadla na vytápění a přípravu TV.
Obecně doporučuji nechat si vypracovat nezávislé cenové nabídky pro jednotlivé systémy a na základě výhod a nevýhod porovnat i rozdíl ve vstupních investicích.
Případné využití dotací by bylo možné v oblasti B - Výstavba nebo nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností - v podoblasti B.0 – 150 000 Kč, B.1 - 300 000 Kč a B.2 – 450 000 Kč. Obecně lze říci, že pro přízemní objekty lze očekávat dosažení maximálně podpory z podoblasti B.1.
Možnost získání případné dotace s Vámi můžeme probrat na osobní schůzce.