Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.2.21 / dotaz č. 123728
Dobrý den,
jsme v projektové fázi domu z VPC splňující podmínky dotaze NZÚ podoblast B.1. Jde o bungalov s obytnou plochou 115 m2. Vypočítané tepelné ztráty domu jsou 4,3 kW. Dům bude stát na Liberecku v nadm. výšce cca 370 m, venkovní teplota pro výpočet tepelných ztrát je -15 °C. Projektantem máme navržené tepelné čerpadlo vzduch-voda (údajně kvůli nižší ořizovací ceně), podlahové topení a pasivní rekuperaci. Tepelné čerpadlo bude sloužit i pro ohřev TUV. Uvažujeme, že možná někdy v budoucnu postavíme bazén a tak bychom ho využili i pro ohřev vody. Pokud by takové čerpadlo s možností ohřevu bazénu bylo ekonomicky smyslupné.
Mám 3 dotazy:
1) Vyplatí se v jednopodlažním domě z těžkého materiálu v kombinaci s podlahovým topením zónová regulace po místnostech? V projektovém návrhu má vypuštění zónové regulace výhodu v tom, že není nutno instalovat cca 100 l akumulační nádrž pro podlahové topení.
2) Je opravdu čerpadlo vzduch-voda ekonomicky výhodnější pro oblast budoucí stavby?
3) Má cenu do navrženého systému "míchat" aktivní rekuperaci?
Moc děkuji za odpověď.
jsme v projektové fázi domu z VPC splňující podmínky dotaze NZÚ podoblast B.1. Jde o bungalov s obytnou plochou 115 m2. Vypočítané tepelné ztráty domu jsou 4,3 kW. Dům bude stát na Liberecku v nadm. výšce cca 370 m, venkovní teplota pro výpočet tepelných ztrát je -15 °C. Projektantem máme navržené tepelné čerpadlo vzduch-voda (údajně kvůli nižší ořizovací ceně), podlahové topení a pasivní rekuperaci. Tepelné čerpadlo bude sloužit i pro ohřev TUV. Uvažujeme, že možná někdy v budoucnu postavíme bazén a tak bychom ho využili i pro ohřev vody. Pokud by takové čerpadlo s možností ohřevu bazénu bylo ekonomicky smyslupné.
Mám 3 dotazy:
1) Vyplatí se v jednopodlažním domě z těžkého materiálu v kombinaci s podlahovým topením zónová regulace po místnostech? V projektovém návrhu má vypuštění zónové regulace výhodu v tom, že není nutno instalovat cca 100 l akumulační nádrž pro podlahové topení.
2) Je opravdu čerpadlo vzduch-voda ekonomicky výhodnější pro oblast budoucí stavby?
3) Má cenu do navrženého systému "míchat" aktivní rekuperaci?
Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den,
k vašim dotazům lze obecně bez znalosti konkrétního projektu říci následujcí:
add 1) podlahové vytápění bych u domu z takto nízkou tepelnou ztrátou a pravděpodobně velkými okny na jižní orientaci nedoporučoval z pohledu delší teplotní setrvačnosti. Delší setrvačnost způsobí přetápění prostor. Zonová regulace v tomto moc nepomůže a zbytečně prodražuje systém. Z praxe se spíše u těchto typů staveb osvědčilo teplovzdušné vytápění.
add 2) Váš dům bude mít potřebu tepla na vytápění kolem 10 000 kWh/rok. Je otázkou, co je ekonomicky výhodnější. Je nutno porovnat TČ vzduch/voda s jinou alternativou. Pokud máte možnost vytápět např. zemním plynem (cca 1,4 Kč/kWh), kusovým dřevem (cca 0,9 Kč/kWh) aj., tak všechny způsoby vytápění jsou z pohledu pořizovacích nákladů levnější za cenu nepatrně vyšších provozních nákladů. Oproti tomu TČ bude mít návratnost na hraně samotné životnosti kompresoru. I pokud byste porovnal vytápění čistě elektřinou (2,6 Kč/kWh) a TČ (cca 0,8 Kč/kWh), tak i tak TČ může mít návratnost mezi 10-15 lety podle ceny konkrétního TČ. Čisté vytápění elektřinou však z legislativních důvodů (i dotačních) nelze. Je tedy nutné porovnávat investice systémů TZB, které projdou legislativou.
add 3) je zbytečné opět z pohledu pořizovacích nákladů míchat do systému aktivní rekuperaci a postačí levnější varianta pasivní. Zvážil bych však na vašem místě teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla.
Je však nutné na každou alternativu TZB koukat z vícerouhlů pohledu (investice, provozná náklady, servis, životnst komponent) a ve vašem případě bude rozhodující i pohled podmínek NZÚ. Více by vám měl sdělit váš projektant ústředního vytápění a energetický specialista, který vám napočítal pro vámi zvolenou kombinaci dotaci B1.
k vašim dotazům lze obecně bez znalosti konkrétního projektu říci následujcí:
add 1) podlahové vytápění bych u domu z takto nízkou tepelnou ztrátou a pravděpodobně velkými okny na jižní orientaci nedoporučoval z pohledu delší teplotní setrvačnosti. Delší setrvačnost způsobí přetápění prostor. Zonová regulace v tomto moc nepomůže a zbytečně prodražuje systém. Z praxe se spíše u těchto typů staveb osvědčilo teplovzdušné vytápění.
add 2) Váš dům bude mít potřebu tepla na vytápění kolem 10 000 kWh/rok. Je otázkou, co je ekonomicky výhodnější. Je nutno porovnat TČ vzduch/voda s jinou alternativou. Pokud máte možnost vytápět např. zemním plynem (cca 1,4 Kč/kWh), kusovým dřevem (cca 0,9 Kč/kWh) aj., tak všechny způsoby vytápění jsou z pohledu pořizovacích nákladů levnější za cenu nepatrně vyšších provozních nákladů. Oproti tomu TČ bude mít návratnost na hraně samotné životnosti kompresoru. I pokud byste porovnal vytápění čistě elektřinou (2,6 Kč/kWh) a TČ (cca 0,8 Kč/kWh), tak i tak TČ může mít návratnost mezi 10-15 lety podle ceny konkrétního TČ. Čisté vytápění elektřinou však z legislativních důvodů (i dotačních) nelze. Je tedy nutné porovnávat investice systémů TZB, které projdou legislativou.
add 3) je zbytečné opět z pohledu pořizovacích nákladů míchat do systému aktivní rekuperaci a postačí levnější varianta pasivní. Zvážil bych však na vašem místě teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla.
Je však nutné na každou alternativu TZB koukat z vícerouhlů pohledu (investice, provozná náklady, servis, životnst komponent) a ve vašem případě bude rozhodující i pohled podmínek NZÚ. Více by vám měl sdělit váš projektant ústředního vytápění a energetický specialista, který vám napočítal pro vámi zvolenou kombinaci dotaci B1.
Odpovídá: Ing.,Ph.D. Petr Kotek - EKIS Jablonec nad Nisou, EnergySim
Téma: Nízkoenergetické a pasivní domy, Ceny energií, účtování tepla, Dotace a financování projektů, Elektřina, En. audity, en. průkazy a štítky budov, Energie z biomasy, Legislativa, Plyn, Příprava teplé vody, Tepelná čerpadla, geotermální energie, Větrání a rekuperace, Vytápění
tisk