Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.2.21 / dotaz č. 123937
Dobrý den,
zajímá mě téma vytvoření vzduchotěsné obálky u zděného domu. Jako modelový příklad použiji bungalov s pevným stopem, zdivo např. VPC. Zajímá mě, zda uvažuji správně, zejména u systému č.2.
Systém 1 - vnitřní:
obálku tvoří vnitřní omítka všech stěn a příček, omítka stropu (v případě monolitu nemusí být??) a hydroizolace na podlaze. Vzduchotěsně napojit mezi sebou. Všechny prostupy touto obálkou rovněž pečlivě utěsnit - prostupy podlahou (kanál voda, el. atd.), vzduchotechniku, zásuvky, vypínače, drážky, každé kotvení poličky, zavěšený nábytek, kotvení podhledu, atd... Okna utěsnit přilepením vnitřní pásky.
Systém 2 - vnější:
obálku tvoří vnější stěrka (provedená před lepením polystyrenu) na obvodovém zdivu, hydroizolace podlahy, která se vytáhne venku např. 30 cm nad terén a nataví se na stěrku na zdivu - dojde takto k vzduchotěsnému napojení? A nahoře u stropu se stěrka natáhne zároveň přes věnec (u monolitu součást stropu, v případě skládaného stropu nosníky/vložky/přebetonování součást přebetonování) - dojde takto k vzduchotěsnému napojení styku strop/stěna? U stropu by tedy vzduchotěsnou obálku tvořil jen beton (ať až monolitický strop, nebo jen přebetonávka skládaného). Poté utěsnit jen prostupy hydroizolací v podlaze, to co jde skrz obvodové zdivo ven (kabely od žaluzií, nasávání a přívod VTZ atd.), kotvení čehokoli na fasádě do zdiva (okapy, hromosvod atd.), a to co prochází nad střechu. Jinak vše co se bude dělat uvnitř neutěsňovat (drážky, zásuvky, kotvení čehokoliv uvnitř atd.) Okna utěsnit přilepením vnější pásky na stěrku (provedenou před osazením).
Lze tedy takto popsané systémy považovat funkčně za rovnocenné? Má některý systém výrazný nedostatek nebo naopak benefit? Nebude u systému 2 vzduch nějak "bloudit" v dutinách stěn a stropu a dělat neplechu v BD testu?
Nebude u systému 2 dělat ta stěrka neplechu ve skladbě stěny a zateplení? Myslím tím s ohledem na kondenzaci vodní páry atd. - vzduchotěsná, ale difuzně otevřená stěrka?
zajímá mě téma vytvoření vzduchotěsné obálky u zděného domu. Jako modelový příklad použiji bungalov s pevným stopem, zdivo např. VPC. Zajímá mě, zda uvažuji správně, zejména u systému č.2.
Systém 1 - vnitřní:
obálku tvoří vnitřní omítka všech stěn a příček, omítka stropu (v případě monolitu nemusí být??) a hydroizolace na podlaze. Vzduchotěsně napojit mezi sebou. Všechny prostupy touto obálkou rovněž pečlivě utěsnit - prostupy podlahou (kanál voda, el. atd.), vzduchotechniku, zásuvky, vypínače, drážky, každé kotvení poličky, zavěšený nábytek, kotvení podhledu, atd... Okna utěsnit přilepením vnitřní pásky.
Systém 2 - vnější:
obálku tvoří vnější stěrka (provedená před lepením polystyrenu) na obvodovém zdivu, hydroizolace podlahy, která se vytáhne venku např. 30 cm nad terén a nataví se na stěrku na zdivu - dojde takto k vzduchotěsnému napojení? A nahoře u stropu se stěrka natáhne zároveň přes věnec (u monolitu součást stropu, v případě skládaného stropu nosníky/vložky/přebetonování součást přebetonování) - dojde takto k vzduchotěsnému napojení styku strop/stěna? U stropu by tedy vzduchotěsnou obálku tvořil jen beton (ať až monolitický strop, nebo jen přebetonávka skládaného). Poté utěsnit jen prostupy hydroizolací v podlaze, to co jde skrz obvodové zdivo ven (kabely od žaluzií, nasávání a přívod VTZ atd.), kotvení čehokoli na fasádě do zdiva (okapy, hromosvod atd.), a to co prochází nad střechu. Jinak vše co se bude dělat uvnitř neutěsňovat (drážky, zásuvky, kotvení čehokoliv uvnitř atd.) Okna utěsnit přilepením vnější pásky na stěrku (provedenou před osazením).
Lze tedy takto popsané systémy považovat funkčně za rovnocenné? Má některý systém výrazný nedostatek nebo naopak benefit? Nebude u systému 2 vzduch nějak "bloudit" v dutinách stěn a stropu a dělat neplechu v BD testu?
Nebude u systému 2 dělat ta stěrka neplechu ve skladbě stěny a zateplení? Myslím tím s ohledem na kondenzaci vodní páry atd. - vzduchotěsná, ale difuzně otevřená stěrka?
Dobrý den,
systém 1.
V podstatě ano, vnitřní omítka musí být u obvodových stěn spojitá. Což znamená například zdění příček natupo a před zděním vrstvu lepidla (omítky) v místě styku stěna/příčka.
Systém 2.
Je možné vzduchotěsnou rovinu mít z vnější strany zdiva, jen je třeba ošetřit právě přechody a případnou perforaci při realizaci. To je ale možnou pouze v případě použití sendvičové konstrukce (zdivo + tepelný izolant). V případě jednovrstvého zdiva by se spárami uvnitř mohl teplý a vlhký vzduch dostávat až na vnější vrstvu omítky a zde by docházelo ko kondenzaci a tepelným ztrátám. U stropu doporučuji se nespoléhat na vzduchotěsnost železobetonu a už vůbec ne skládaného stropu, i zde je potřeba doplnění omítkou, stěrkou nebo vrstvou lepidla.
Za mě je lepší řešení vnitřní vrstva omítky a vedení vzduchotěsné roviny uvnitř. Je to bezpečnější systém, kdy teplý vzduch zůstává v interiéru a nepouštíme jej do skladby stěny.
systém 1.
V podstatě ano, vnitřní omítka musí být u obvodových stěn spojitá. Což znamená například zdění příček natupo a před zděním vrstvu lepidla (omítky) v místě styku stěna/příčka.
Systém 2.
Je možné vzduchotěsnou rovinu mít z vnější strany zdiva, jen je třeba ošetřit právě přechody a případnou perforaci při realizaci. To je ale možnou pouze v případě použití sendvičové konstrukce (zdivo + tepelný izolant). V případě jednovrstvého zdiva by se spárami uvnitř mohl teplý a vlhký vzduch dostávat až na vnější vrstvu omítky a zde by docházelo ko kondenzaci a tepelným ztrátám. U stropu doporučuji se nespoléhat na vzduchotěsnost železobetonu a už vůbec ne skládaného stropu, i zde je potřeba doplnění omítkou, stěrkou nebo vrstvou lepidla.
Za mě je lepší řešení vnitřní vrstva omítky a vedení vzduchotěsné roviny uvnitř. Je to bezpečnější systém, kdy teplý vzduch zůstává v interiéru a nepouštíme jej do skladby stěny.