Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.2.21 / dotaz č. 124278
Dobrý den, prosím chtěla bych se zeptat na zateplení podlahy v rodinném domě starém cca 120 let. Na podlaze je linoleum pod ním stěrka a pak jen beton. V roce 2019 je na domě udělaná nová střecha kdy pudní podlahy jsou zatepleny vatou a OSB desky. Na podzim 2020 byly vnější obvodové zdi izolovány. Přesto vše je cítit od podlah a zdí chladný vzduch, hlavně v tomto období. Chtěla bych to nějak zateplit a nevím jak . Má smysl dát na dům polysteren a jak řešit popřípadě chladné podlahy ? Aby se nemusela kopat podlaha šlo by i ji nějak zateplit ? Děkuji za odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Z Vašeho popisu vyplývá, že v roce 2019 došlo v rámci opravy střechy k zateplení stropu mezi posledním vytápěným podlažím a půdou. Dále zmiňujete izolaci obvodových stěn v roce 2020. Nevím, zda si to mám vyložit jako tepelnou izolaci, nebo tímto myslíte provedení dodatečné izolace proti zemní vlhkosti. Patrně spíše to druhé, když se ptáte na možnost zateplení domu polystyrénem.
Je zřejmé, že podlahy jsou bez jakékoli tepelné izolace. Znamená to nejen značný únik tepla z domu do přilehlého terénu, ale zároveň i značný pocit chladu. To je zapříčiněno tím, že člověk vnímá nejen teplotu vzduchu v místnosti, ale je pocitově nepříznivě ovlivněn i nízkou teplotou povrchů, které jej obklopují. V daném případě se jedná o nezateplené zdi a chladný povrch podlahy především v pruhu přilehlém k obvodové stěně. Velmi dobře by se zjistily reálné povrchové teploty na těchto površích například termovizní kamerou. Ta by odhalila i tepelné mosty, které se mohou objevovat nejspíše v rozích a koutech u podlahy.
Pokud již máte stěny nějak zateplené, je možné, že izolace není provedená v soklové části a tím by zde působením tepelného mostu byl zdůvodněn pocit chladu.
Situaci je nejlépe řešit dodatečným zateplením těch obvodových konstrukcí, které mají největší tepelné ztráty. Dům starý 120 let bude mít zcela jistě stěny bez jakýchkoli izolačních schopností. Dodatečné zateplení nemusí být prováděno jen klasickým bílým polystyrénem. Použít lze systémy kontaktního zateplení z děrovaného šedého EPS s lepidly a stěrkami o vyšší paropropustnosti, které jsou ke staršímu zdivu šetrnější a odvádějí část vlhkosti.
V případě obav z vyšší vlhkosti opak nejlépe jít cestou zateplení na bázi desek z minerální vlny a provětrávaným fasádním obkladem, tedy difúzně otevřená fasáda.
Ohledně podlahy – nejlepší řešení je dostatečná tepelná izolace. To ovšem znamená vykopání a vybourání betonů.
Pokud by došlo k celkové rekonstrukci podlahy, měla by splnit tři základní požadavky. Je to ochrana stavby před namáháním vlhkostí, ochrana před vnikáním radonu a tepelně technická kritéria, tedy tepelně izolační vlastnosti podlahy.
Existují technická řešení, která všechna výše uvedená kritéria splní. Konkrétní návrh by měl samozřejmě vycházet z posouzení stavu na místě.
Jedná se o podlahu na terénu, starší dům, je nutno předejít problému s možnou zemní vlhkostí. Tomu lze provedením provětrávané spodní vrstvy pod novou podlahou. Nejčastěji jsou používány štěrkové podsypy a systém větracích trubek ve štěrku uložených. Je nutné použít hrubý čistý suchý štěrk bez příměsí frakce 32-63 mm, obvykle v tloušťce min. 20 cm. Větrací trubky jsou z flexibilního děrovaného PVC, doporučený profil 125 mm a jsou vedeny především podél stěn (snížení jejich vlhkosti), ale mohou být i v ploše. Systém má v soklu přiváděcí otvory vzduchu a odtahy do volných komínových průduchů (nebo potrubím nad střechu), aby se zajistilo tlakovým rozdílem neustálé přirozené proudění.
Účinnější je pak vytvoření celoplošné provětrávané vzduchové mezery. Jedná se o systém s tvarovkami IGLU nebo IPT deskou z HDPE. Oba jsou v zásadě rovnocenné, měl by se ale udělat odborný návrh (platí i pro variantu se štěrkem), který navrhne výšku dutiny, rozmístění vstupních otvorů přívodního vzduchu z exteriéru a rozmístění odtahů ať už do komínových průduchů využitelných pro tah, nebo jinak, tedy stanovení jednotlivých odvětrávaných sekcí.
Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a kombinované opatření zahrnuje odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu komínem nebo jinudy (přizdívka, ve stěně) pro převýšení zajištění tahu.
Podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je aktivní opatření (provětrání podloží) vyžadováno v kombinaci s izolací v těchto případech:
- pokud je zjištěn vysoký radonový index,
- pokud je pod stavbou drenážní vrstva o vysoké propustnosti,
- je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění – Váš případ.
Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou.
Z toho plyne, že návrhem provětrání pod podlahou dosáhneme splnění dvou požadavků.
K tepelné izolaci:
Tloušťka tepelné izolace vychází ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Pokud se jedná o řešení s dutinou, kde proudí chladný vzduch z exteriéru, pak návrh tepelných izolací nutno přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS.
Pokud v podlaze větraná dutina není, pak jít na hodnoty alespoň 0,30 nebo o něco lepší. To se splní při tloušťce kolem 12 cm například XPS s tepelnou vodivostí λ 0,034 W/m.K nebo jiný podlahový EPS vhodných vlastností.
Je vidět, že na stávající betony se taková tloušťka tepelné izolace nevejde.
Pak je potřeba posoudit, kolik centimetrů „navíc“ si lze ještě dovolit. Možností pak je použít desky na bázi polyuretanové pěny (PUR nebo PIR podlahové dílce), kde je součinitel tepelné vodivosti kolem 0,022 W/m.K. Při tloušťce 2 cm izolantu + podlahové desky na bázi sádrokarton (např. 2x 12,5 mm) se lze dostat na součinitel U kolem 1,0. Je to s bídou polovina minimální hodnoty vyžadované normou, ale pocit chladné podlahy by se o něco vylepšil. Navýšení této skladby by bylo o cca 5 cm.
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice
Z Vašeho popisu vyplývá, že v roce 2019 došlo v rámci opravy střechy k zateplení stropu mezi posledním vytápěným podlažím a půdou. Dále zmiňujete izolaci obvodových stěn v roce 2020. Nevím, zda si to mám vyložit jako tepelnou izolaci, nebo tímto myslíte provedení dodatečné izolace proti zemní vlhkosti. Patrně spíše to druhé, když se ptáte na možnost zateplení domu polystyrénem.
Je zřejmé, že podlahy jsou bez jakékoli tepelné izolace. Znamená to nejen značný únik tepla z domu do přilehlého terénu, ale zároveň i značný pocit chladu. To je zapříčiněno tím, že člověk vnímá nejen teplotu vzduchu v místnosti, ale je pocitově nepříznivě ovlivněn i nízkou teplotou povrchů, které jej obklopují. V daném případě se jedná o nezateplené zdi a chladný povrch podlahy především v pruhu přilehlém k obvodové stěně. Velmi dobře by se zjistily reálné povrchové teploty na těchto površích například termovizní kamerou. Ta by odhalila i tepelné mosty, které se mohou objevovat nejspíše v rozích a koutech u podlahy.
Pokud již máte stěny nějak zateplené, je možné, že izolace není provedená v soklové části a tím by zde působením tepelného mostu byl zdůvodněn pocit chladu.
Situaci je nejlépe řešit dodatečným zateplením těch obvodových konstrukcí, které mají největší tepelné ztráty. Dům starý 120 let bude mít zcela jistě stěny bez jakýchkoli izolačních schopností. Dodatečné zateplení nemusí být prováděno jen klasickým bílým polystyrénem. Použít lze systémy kontaktního zateplení z děrovaného šedého EPS s lepidly a stěrkami o vyšší paropropustnosti, které jsou ke staršímu zdivu šetrnější a odvádějí část vlhkosti.
V případě obav z vyšší vlhkosti opak nejlépe jít cestou zateplení na bázi desek z minerální vlny a provětrávaným fasádním obkladem, tedy difúzně otevřená fasáda.
Ohledně podlahy – nejlepší řešení je dostatečná tepelná izolace. To ovšem znamená vykopání a vybourání betonů.
Pokud by došlo k celkové rekonstrukci podlahy, měla by splnit tři základní požadavky. Je to ochrana stavby před namáháním vlhkostí, ochrana před vnikáním radonu a tepelně technická kritéria, tedy tepelně izolační vlastnosti podlahy.
Existují technická řešení, která všechna výše uvedená kritéria splní. Konkrétní návrh by měl samozřejmě vycházet z posouzení stavu na místě.
Jedná se o podlahu na terénu, starší dům, je nutno předejít problému s možnou zemní vlhkostí. Tomu lze provedením provětrávané spodní vrstvy pod novou podlahou. Nejčastěji jsou používány štěrkové podsypy a systém větracích trubek ve štěrku uložených. Je nutné použít hrubý čistý suchý štěrk bez příměsí frakce 32-63 mm, obvykle v tloušťce min. 20 cm. Větrací trubky jsou z flexibilního děrovaného PVC, doporučený profil 125 mm a jsou vedeny především podél stěn (snížení jejich vlhkosti), ale mohou být i v ploše. Systém má v soklu přiváděcí otvory vzduchu a odtahy do volných komínových průduchů (nebo potrubím nad střechu), aby se zajistilo tlakovým rozdílem neustálé přirozené proudění.
Účinnější je pak vytvoření celoplošné provětrávané vzduchové mezery. Jedná se o systém s tvarovkami IGLU nebo IPT deskou z HDPE. Oba jsou v zásadě rovnocenné, měl by se ale udělat odborný návrh (platí i pro variantu se štěrkem), který navrhne výšku dutiny, rozmístění vstupních otvorů přívodního vzduchu z exteriéru a rozmístění odtahů ať už do komínových průduchů využitelných pro tah, nebo jinak, tedy stanovení jednotlivých odvětrávaných sekcí.
Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a kombinované opatření zahrnuje odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu komínem nebo jinudy (přizdívka, ve stěně) pro převýšení zajištění tahu.
Podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je aktivní opatření (provětrání podloží) vyžadováno v kombinaci s izolací v těchto případech:
- pokud je zjištěn vysoký radonový index,
- pokud je pod stavbou drenážní vrstva o vysoké propustnosti,
- je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění – Váš případ.
Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou.
Z toho plyne, že návrhem provětrání pod podlahou dosáhneme splnění dvou požadavků.
K tepelné izolaci:
Tloušťka tepelné izolace vychází ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Pokud se jedná o řešení s dutinou, kde proudí chladný vzduch z exteriéru, pak návrh tepelných izolací nutno přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS.
Pokud v podlaze větraná dutina není, pak jít na hodnoty alespoň 0,30 nebo o něco lepší. To se splní při tloušťce kolem 12 cm například XPS s tepelnou vodivostí λ 0,034 W/m.K nebo jiný podlahový EPS vhodných vlastností.
Je vidět, že na stávající betony se taková tloušťka tepelné izolace nevejde.
Pak je potřeba posoudit, kolik centimetrů „navíc“ si lze ještě dovolit. Možností pak je použít desky na bázi polyuretanové pěny (PUR nebo PIR podlahové dílce), kde je součinitel tepelné vodivosti kolem 0,022 W/m.K. Při tloušťce 2 cm izolantu + podlahové desky na bázi sádrokarton (např. 2x 12,5 mm) se lze dostat na součinitel U kolem 1,0. Je to s bídou polovina minimální hodnoty vyžadované normou, ale pocit chladné podlahy by se o něco vylepšil. Navýšení této skladby by bylo o cca 5 cm.
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice