Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.3.21 / dotaz č. 124655
Dobrý den,
řeším přístavbu hobby dílny 9x12m k RD. Nad dílnou bude pochozí terasa, která je z jihozápadní strany stíněná RD. Strop dílny je tvořený předpjatými panely tl. 265mm ve spádu a povrch terasy bude dlažba na terčích. Chtěla bych se zeptat jestli má smysl dávat do skladby stropu (ploché střechy) na panely tepelnou izolaci nebo ne. Při výpočtu součinitele tepla, tak bych splnila požadovanou hodnotu mi vychází cca 100mm EPS, při uvažování vnitřní teploty 15°C. Zajímalo by mě jak moc to zateplení ovlivní vnitřní prostor nejen z hlediska vytápění, ale spíše co se týká přehřívání vnitřního prostoru v létě. Jestli i minimální tloušťka izolace má smysl. Z důvodu návaznosti na okolní terén a konstrukce bych potřebovala tloušťku stropu co nejmenší. Obvodové zdivo je z keramických tvárnic tl. 450mm. V podlaze je 50mm EPS. Ze severozápadní strany budou dvě okna 1,5x1m.
A ještě jeden dotaz. Pokud by nad částí terasy byla zelená střecha, jak výrazně by mohla ovlivnit vnitřní prostor z hlediska přehřívání v létě, případně jestli je nutné i do této skladby dávat zateplení nebo mi to částečně zabezpečí substrát. Předem děkuji za odpověď.
řeším přístavbu hobby dílny 9x12m k RD. Nad dílnou bude pochozí terasa, která je z jihozápadní strany stíněná RD. Strop dílny je tvořený předpjatými panely tl. 265mm ve spádu a povrch terasy bude dlažba na terčích. Chtěla bych se zeptat jestli má smysl dávat do skladby stropu (ploché střechy) na panely tepelnou izolaci nebo ne. Při výpočtu součinitele tepla, tak bych splnila požadovanou hodnotu mi vychází cca 100mm EPS, při uvažování vnitřní teploty 15°C. Zajímalo by mě jak moc to zateplení ovlivní vnitřní prostor nejen z hlediska vytápění, ale spíše co se týká přehřívání vnitřního prostoru v létě. Jestli i minimální tloušťka izolace má smysl. Z důvodu návaznosti na okolní terén a konstrukce bych potřebovala tloušťku stropu co nejmenší. Obvodové zdivo je z keramických tvárnic tl. 450mm. V podlaze je 50mm EPS. Ze severozápadní strany budou dvě okna 1,5x1m.
A ještě jeden dotaz. Pokud by nad částí terasy byla zelená střecha, jak výrazně by mohla ovlivnit vnitřní prostor z hlediska přehřívání v létě, případně jestli je nutné i do této skladby dávat zateplení nebo mi to částečně zabezpečí substrát. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
V hobby dílně se plánuje celoroční provoz, bude se tam tedy patrně vytápět. Nezmiňujete to, ani jaký zdroj tepla tam bude. To je docela důležité i z pohledu zateplení, aby například při osazení elektrických topidel nevycházelo vytápění příliš drahé. Přehřívání v letním období je druhá věc, ale stejně tak, jako uvažujeme o tepelné stabilitě v letním období, to samé platí i pro období zimní. Pokud bude mít prostor celkem pěknou schopnost akumulace tepla ve hmotných ohraničujících konstrukcích a ty navíc správně zateplené, bude to jen dobře a jistě i značný přínos pro kvalitu vnitřního (pracovního) prostředí.
Doporučil bych nazírat na prostor jako vytápěný a pro návrh tepelných izolací vyjít z platné normy. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci (důležité i ve vazbě bez zateplení, o čemž uvažujete) a tepelné vazby.
Pokud jde o zateplení. - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu plochou 0,24 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pokud by se tedy vyloučila hodnota pasivních staveb, tak pro dosažení požadované hodnoty U 0,24 by bylo potřeba 16 cm tloušťka klasického EPS pro střechy s hodnotou tepelné vodivosti λ 0,038 W/m.K. Pro doporučenou pak 24 cm. Tepelné vodivosti jsou různé u různých typů materiálů. Například střešní EPS 200 s λ 0,034 W/m.K by vyšel v tloušťkách 14 cm a 22 cm, desky z šedého EPS Grey 100 s λ 0,031 W/m.K pak 12 cm a 20 cm.
Pokud jde o co nejmenší tloušťku konstrukce, je zde ještě možnost použít PIR desky s λ 0,022 W/m.K pak vychází pouze 10 cm a 14 cm. Takže je na výběr.
Rozhodně bych doporučil inspirovat se systémovou skladbou. Ta musí obsahovat parozábranu. Tedy odspodu vypadá cca takto: panely – penetrační emulze – parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva (například SBS modifikovaný asfaltový pás) – PIR desky – PVC-P fólie určená pod zatěžovací vrstvy – ochranná textilie – dlažba na terče.
Takto koncipovaná střecha bude nejtenčí skladby a bude funkční.
Střecha s vegetačním souvrstvím bude odspodu až po vrchní fólii PVC defakto stejná s tím, že se použije fólie PVC-P 1,5 mm pro vegetační střechy. Na ní bude ochranná textilie a pak následuje drenážní a hydroakumulační vrstva (nopová fólie 20 mm s perforacemi na horním povrchu). Na ní pak textilie a vegetační substrát pro suchomilné rostliny. Materiálových variant je více, lze používat asfaltové pásy místo PVC a pod, různé typy tepelných izolací apod. Pokud by měla na střeše růst náročnější květena, dává se pod vegetační substrát například substrátová deska na bázi hydrofilní minerální vlny v tloušťce 5 až 10 cm.
Nutno upozornit, že tyto desky, které jsou součástí vegetačního souvrství, se neuplatňují ve výpočtu tepelného odporu. Jedná se o vrstvu nad hydroizolací, tedy s proměnnými izolačními schopnostmi a v případě nasycení vodou a zámrzem spíše neizolující. Takže tepelná izolace musí být vždy.
Vegetační střecha s další vrstvou bude bezpochyby v létě zajišťovat daleko lepší ochranu před horkem. Celková tloušťka konstrukce však bude již dost velká.
Pokud by se střecha nezateplovala, obával bych se kondenzace pod hydroizolačním souvrstvím. A krátce k tepelným mostům – pozor na zateplení detailů v místě věnců, na které jsou uložené stropní panely. Je důležité, aby zde tepelné izolace bez přerušení proběhly na izolaci věnců. Ta by měla být také v dostatečné tloušťce. Nesprávné provedení může mít za následek plesnivění pod stropem. Obdobně zateplení soklové části. Nejlépe dle typových detailů výrobce pálených bloků.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
V hobby dílně se plánuje celoroční provoz, bude se tam tedy patrně vytápět. Nezmiňujete to, ani jaký zdroj tepla tam bude. To je docela důležité i z pohledu zateplení, aby například při osazení elektrických topidel nevycházelo vytápění příliš drahé. Přehřívání v letním období je druhá věc, ale stejně tak, jako uvažujeme o tepelné stabilitě v letním období, to samé platí i pro období zimní. Pokud bude mít prostor celkem pěknou schopnost akumulace tepla ve hmotných ohraničujících konstrukcích a ty navíc správně zateplené, bude to jen dobře a jistě i značný přínos pro kvalitu vnitřního (pracovního) prostředí.
Doporučil bych nazírat na prostor jako vytápěný a pro návrh tepelných izolací vyjít z platné normy. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci (důležité i ve vazbě bez zateplení, o čemž uvažujete) a tepelné vazby.
Pokud jde o zateplení. - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu plochou 0,24 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pokud by se tedy vyloučila hodnota pasivních staveb, tak pro dosažení požadované hodnoty U 0,24 by bylo potřeba 16 cm tloušťka klasického EPS pro střechy s hodnotou tepelné vodivosti λ 0,038 W/m.K. Pro doporučenou pak 24 cm. Tepelné vodivosti jsou různé u různých typů materiálů. Například střešní EPS 200 s λ 0,034 W/m.K by vyšel v tloušťkách 14 cm a 22 cm, desky z šedého EPS Grey 100 s λ 0,031 W/m.K pak 12 cm a 20 cm.
Pokud jde o co nejmenší tloušťku konstrukce, je zde ještě možnost použít PIR desky s λ 0,022 W/m.K pak vychází pouze 10 cm a 14 cm. Takže je na výběr.
Rozhodně bych doporučil inspirovat se systémovou skladbou. Ta musí obsahovat parozábranu. Tedy odspodu vypadá cca takto: panely – penetrační emulze – parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva (například SBS modifikovaný asfaltový pás) – PIR desky – PVC-P fólie určená pod zatěžovací vrstvy – ochranná textilie – dlažba na terče.
Takto koncipovaná střecha bude nejtenčí skladby a bude funkční.
Střecha s vegetačním souvrstvím bude odspodu až po vrchní fólii PVC defakto stejná s tím, že se použije fólie PVC-P 1,5 mm pro vegetační střechy. Na ní bude ochranná textilie a pak následuje drenážní a hydroakumulační vrstva (nopová fólie 20 mm s perforacemi na horním povrchu). Na ní pak textilie a vegetační substrát pro suchomilné rostliny. Materiálových variant je více, lze používat asfaltové pásy místo PVC a pod, různé typy tepelných izolací apod. Pokud by měla na střeše růst náročnější květena, dává se pod vegetační substrát například substrátová deska na bázi hydrofilní minerální vlny v tloušťce 5 až 10 cm.
Nutno upozornit, že tyto desky, které jsou součástí vegetačního souvrství, se neuplatňují ve výpočtu tepelného odporu. Jedná se o vrstvu nad hydroizolací, tedy s proměnnými izolačními schopnostmi a v případě nasycení vodou a zámrzem spíše neizolující. Takže tepelná izolace musí být vždy.
Vegetační střecha s další vrstvou bude bezpochyby v létě zajišťovat daleko lepší ochranu před horkem. Celková tloušťka konstrukce však bude již dost velká.
Pokud by se střecha nezateplovala, obával bych se kondenzace pod hydroizolačním souvrstvím. A krátce k tepelným mostům – pozor na zateplení detailů v místě věnců, na které jsou uložené stropní panely. Je důležité, aby zde tepelné izolace bez přerušení proběhly na izolaci věnců. Ta by měla být také v dostatečné tloušťce. Nesprávné provedení může mít za následek plesnivění pod stropem. Obdobně zateplení soklové části. Nejlépe dle typových detailů výrobce pálených bloků.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.