Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.3.21 / dotaz č. 124814
Dobrý den. Pro rekonstrukci podlah ve staré chalupě uvažuji použití štěrku z pěnoskla. Calupa nemá řádné základy ani izolaci základů. Stávající podlahy byly realizovány ř cm betonu přímo na hlínu. Po odstranění jsem vykopal hlínu do hloubky 35 cm a nyní chci na feotextilii na dně výkopu aplikovat pěnoštěrk fr. 0=63.Lze do této vrstvy položit drenážní trubky a vyústit je mimo dům(komínový efekt odvětrání) podobně jako při použití guttadrytek?
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Přemýšlíte patrně o řešení, které není zcela standardní. Otázkou je, zda hodláte použít násyp pěnoskla jako tepelnou izolaci a na něj například položit tradiční „chalupářskou“ podlahu z prken na polštáře (trámky osazené v pěnoskle).
Jaká bude celková skladba podlahy, dále nepopisujete, ale výkop provedený na hloubku 35 cm umožní realizaci pěkné funkční skladby. Ta by měla být uzpůsobena finální nášlapné vrstvě. Stojí za to si zopakovat základní požadavky. Provedení nové podlahy by mělo splnit především:
1. ochrana stavby před namáháním vlhkostí
2. ochrana před vnikáním radonu
3. tepelně technická kritéria, tedy tepelně izolační vlastnosti podlahy.
Existují technická řešení, která všechna výše uvedená kritéria splní. Konkrétní návrh by měl samozřejmě vycházet z posouzení stavu na místě.
Vlhkost a ochrana spodní stavby před ní:
Lze řešit provedením provětrávané spodní vrstvy pod novou podlahou. Nejčastěji jsou používány štěrkové podsypy a systém větracích trubek ve štěrku uložených. Je nutné použít hrubý čistý suchý štěrk bez příměsí frakce 32-63 mm, obvykle v tloušťce min. 20 cm. Větrací trubky jsou z flexibilního děrovaného PVC, doporučený profil 125 mm a jsou vedeny především podél stěn (snížení jejich vlhkosti), ale mohou být i v ploše. Systém má v soklu přiváděcí otvory vzduchu a odtahy do volných komínových průduchů (nebo potrubím nad střechu), aby se zajistilo tlakovým rozdílem neustálé přirozené proudění.
Účinnější je pak vytvoření celoplošné provětrávané vzduchové mezery, jak v dotazu uvádíte.
Zde je potřeba si uvědomit, že pokud bude vrstva pěnoskla zároveň provětrávána, tedy i ochlazována, pak se jaksi ztrácí efekt tepelné izolace. Pěnosklo se používá spíše v případech celoplošného založení stavby. Zde není vyloučené, ale tepelně izolační funkci by měla spíše plnit nějaká souvislá vrstva tepelné izolace nad tímto.
Radon:
Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a v případě potřeby vyšší ochrany odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu - například těch větracích.
Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou.
K tepelné izolaci:
Skladba podlahy musí respektovat požadavky ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla. Zde jednoznačně doporučuji přihlédnout k tomu, že dutinou proudí chladný vzduch z exteriéru a návrh tepelných izolací tedy přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS. U vstupních otvorů přívodního vzduchu, kde jsou většinou 2 kolena a svislé vedení dolů k dutině je nutno zabezpečit vnitřní povrch zdi před kondenzací na chladném povrchu zateplením trubky, nebo jiným opatřením, které eliminuje tento tepelný most.
Shrnuto – lepší funkce podlahy se dosáhne provedením provětrávané spodní vrstvy levnějším čistým štěrkem velké frakce s odvětrávacím vedením trubek a nad to radonová bariéra a dostatečná tloušťka tepelné izolace. Pak již požadovaná skladba čisté nášlapné vrstvy.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Přemýšlíte patrně o řešení, které není zcela standardní. Otázkou je, zda hodláte použít násyp pěnoskla jako tepelnou izolaci a na něj například položit tradiční „chalupářskou“ podlahu z prken na polštáře (trámky osazené v pěnoskle).
Jaká bude celková skladba podlahy, dále nepopisujete, ale výkop provedený na hloubku 35 cm umožní realizaci pěkné funkční skladby. Ta by měla být uzpůsobena finální nášlapné vrstvě. Stojí za to si zopakovat základní požadavky. Provedení nové podlahy by mělo splnit především:
1. ochrana stavby před namáháním vlhkostí
2. ochrana před vnikáním radonu
3. tepelně technická kritéria, tedy tepelně izolační vlastnosti podlahy.
Existují technická řešení, která všechna výše uvedená kritéria splní. Konkrétní návrh by měl samozřejmě vycházet z posouzení stavu na místě.
Vlhkost a ochrana spodní stavby před ní:
Lze řešit provedením provětrávané spodní vrstvy pod novou podlahou. Nejčastěji jsou používány štěrkové podsypy a systém větracích trubek ve štěrku uložených. Je nutné použít hrubý čistý suchý štěrk bez příměsí frakce 32-63 mm, obvykle v tloušťce min. 20 cm. Větrací trubky jsou z flexibilního děrovaného PVC, doporučený profil 125 mm a jsou vedeny především podél stěn (snížení jejich vlhkosti), ale mohou být i v ploše. Systém má v soklu přiváděcí otvory vzduchu a odtahy do volných komínových průduchů (nebo potrubím nad střechu), aby se zajistilo tlakovým rozdílem neustálé přirozené proudění.
Účinnější je pak vytvoření celoplošné provětrávané vzduchové mezery, jak v dotazu uvádíte.
Zde je potřeba si uvědomit, že pokud bude vrstva pěnoskla zároveň provětrávána, tedy i ochlazována, pak se jaksi ztrácí efekt tepelné izolace. Pěnosklo se používá spíše v případech celoplošného založení stavby. Zde není vyloučené, ale tepelně izolační funkci by měla spíše plnit nějaká souvislá vrstva tepelné izolace nad tímto.
Radon:
Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a v případě potřeby vyšší ochrany odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu - například těch větracích.
Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou.
K tepelné izolaci:
Skladba podlahy musí respektovat požadavky ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla. Zde jednoznačně doporučuji přihlédnout k tomu, že dutinou proudí chladný vzduch z exteriéru a návrh tepelných izolací tedy přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS. U vstupních otvorů přívodního vzduchu, kde jsou většinou 2 kolena a svislé vedení dolů k dutině je nutno zabezpečit vnitřní povrch zdi před kondenzací na chladném povrchu zateplením trubky, nebo jiným opatřením, které eliminuje tento tepelný most.
Shrnuto – lepší funkce podlahy se dosáhne provedením provětrávané spodní vrstvy levnějším čistým štěrkem velké frakce s odvětrávacím vedením trubek a nad to radonová bariéra a dostatečná tloušťka tepelné izolace. Pak již požadovaná skladba čisté nášlapné vrstvy.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.