Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.4.21 / dotaz č. 125180
Dobrý den, koupili jsme starou chatu se střechou z pozinkovaného plechu cca 50 let. Mám na Vás dotaz ohledně izolace střešního prostoru pod střechou. Chata je obýváná hlavně v létě a svítí na ni celý den sluníčko. Budeme plech natírat ale potřebujeme poradit s nejvhodnější izolací, jaký použít materiál. Jde nám o odizolování zvýšené teploty v létě a i např. odstranění hluku při dešti. Děkuji moc.
Přeji pěkný den.
Přeji pěkný den.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Pokusím se o jakýsi stavební rozbor situace, jak jsem jej pochopil z Vašeho popisu.
Nad obytnou částí chaty je zřejmě podstřešní prostor, který je asi poměrně nízký, ale přístupný. Strop bude patrně dřevěný, zaklopený nějakými deskami na bázi dřeva a střešní plášť chaty je tvořen bedněním na krokvích (nebo na prkenných vaznících) a na bednění je plech, pod ním ještě bude podkladní pás z asfaltové lepenky, něco na způsob IPA.
Jedná se lehkou střešní konstrukci, která nemá příliš dobré vlastnosti z hlediska tepelné stability ani v zimě, a stejně tak teplotního útlumu v letním období. Pokud má chata alespoň obvodové svislé konstrukce zděné, pak nejspíš hlavní příčinou letního přehřívání může být střecha. Ale nezapomeňme na okna, hlavně ta osluněná na jih a západ. Jejich teplotní zisk může být určující.
Zvýšit odolnost střešní konstrukce před přehříváním lze především vhodnou skladbou střešního pláště, kde hlavní účinnou vrstvou bude odvětrávaná vzduchová mezera. Tou, pokud je správně provedena, proudí vzduch a konstrukci ochlazuje. Pod takovýmto střešním pláštěm má pak smysl vhodná tepelná izolace. Cílem je především to, aby nedošlo k přehřátí půdního prostoru, neboť vlastní strop již netvoří pro šíření tepla překážku.
Pokud jde o tepelné izolace, doporučeny jsou ty, které mají vyšší hodnotu měrné tepelné kapacity (J/kg*K). To splňují výrobky ze dřevovlákna s hodnotou 2100 (J/kg*K). Pro porovnání izolace z minerálních vláken mají 800 (J/kg*K), polystyrény kolem 1300 (J/kg*K).
Desky na bázi dřevovlákna (dřevovláknité izolace) se tedy používají jako izolace tam, kde je nutno zabránit přílišnému letnímu přehřívání. V zásadě se jedná o časový interval, který proběhne, než v interiéru teplota stoupne na maximum v závislosti na vnějším maximálním teplotním vzestupu. Sleduje to veličina nazývaná fázový posun teplotního kmitu (v hodinách, čím delší, tím lépe). Více informací naleznete na stránkách výrobců a dovozců (například Insowool, Pavatex, Steico a další). Naleznete zde i vzorové skladby střech a u nich uvedené vypočtené fázové posuny. To samozřejmě neznamená, že v letních dnech, za sebou následujících, teplota postupně nestoupá. Je to ale pomalejší.
Optimálně by tedy skladba měla vypadat například (shora): krytina ve Vašem případě drážková plechová – podkladní pás – bednění – vzduchová větraná mezera vytvořená kontralatěmi, výška alespoň 6 cm – spodní bednění (na něm pojistná fólie vysokodifúzní) – tepelná izolace dřevovlákno (například 12 cm mezi krokve a 8 cm pod krokve, celkem alespoň 20 cm) – parobrzda – podhled.
Výhodou těchto skladeb je, že jsou většinou koncipovány jako difúzně otevřené. Tedy není zde klasická parozábrana, ale parobrzda. Podmínkou však je difúzní otevřenost, což zajišťuje větraná vrstva.
Pokud budete ve Vašem případ ponechávat krytinu a ta je bezpochyby bez odvětrání, pak je nutná parozábrana. Avšak bez odvětrávané mezery k přehřívání dojde. Vhodnou variantou je tedy položení dřevovláknité izolace na strop a provětrávat co nejlépe půdní prostor nad izolací, aby zde teplota byla co nejnižší.
Z hlediska izolace proti hluku dojde k jeho určitému útlumu při vložení jakékoli vláknité izolace na strop, ale hluk se přenáší přímo i konstrukcemi, tedy nedojde k úplnému odstranění problému.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Pokusím se o jakýsi stavební rozbor situace, jak jsem jej pochopil z Vašeho popisu.
Nad obytnou částí chaty je zřejmě podstřešní prostor, který je asi poměrně nízký, ale přístupný. Strop bude patrně dřevěný, zaklopený nějakými deskami na bázi dřeva a střešní plášť chaty je tvořen bedněním na krokvích (nebo na prkenných vaznících) a na bednění je plech, pod ním ještě bude podkladní pás z asfaltové lepenky, něco na způsob IPA.
Jedná se lehkou střešní konstrukci, která nemá příliš dobré vlastnosti z hlediska tepelné stability ani v zimě, a stejně tak teplotního útlumu v letním období. Pokud má chata alespoň obvodové svislé konstrukce zděné, pak nejspíš hlavní příčinou letního přehřívání může být střecha. Ale nezapomeňme na okna, hlavně ta osluněná na jih a západ. Jejich teplotní zisk může být určující.
Zvýšit odolnost střešní konstrukce před přehříváním lze především vhodnou skladbou střešního pláště, kde hlavní účinnou vrstvou bude odvětrávaná vzduchová mezera. Tou, pokud je správně provedena, proudí vzduch a konstrukci ochlazuje. Pod takovýmto střešním pláštěm má pak smysl vhodná tepelná izolace. Cílem je především to, aby nedošlo k přehřátí půdního prostoru, neboť vlastní strop již netvoří pro šíření tepla překážku.
Pokud jde o tepelné izolace, doporučeny jsou ty, které mají vyšší hodnotu měrné tepelné kapacity (J/kg*K). To splňují výrobky ze dřevovlákna s hodnotou 2100 (J/kg*K). Pro porovnání izolace z minerálních vláken mají 800 (J/kg*K), polystyrény kolem 1300 (J/kg*K).
Desky na bázi dřevovlákna (dřevovláknité izolace) se tedy používají jako izolace tam, kde je nutno zabránit přílišnému letnímu přehřívání. V zásadě se jedná o časový interval, který proběhne, než v interiéru teplota stoupne na maximum v závislosti na vnějším maximálním teplotním vzestupu. Sleduje to veličina nazývaná fázový posun teplotního kmitu (v hodinách, čím delší, tím lépe). Více informací naleznete na stránkách výrobců a dovozců (například Insowool, Pavatex, Steico a další). Naleznete zde i vzorové skladby střech a u nich uvedené vypočtené fázové posuny. To samozřejmě neznamená, že v letních dnech, za sebou následujících, teplota postupně nestoupá. Je to ale pomalejší.
Optimálně by tedy skladba měla vypadat například (shora): krytina ve Vašem případě drážková plechová – podkladní pás – bednění – vzduchová větraná mezera vytvořená kontralatěmi, výška alespoň 6 cm – spodní bednění (na něm pojistná fólie vysokodifúzní) – tepelná izolace dřevovlákno (například 12 cm mezi krokve a 8 cm pod krokve, celkem alespoň 20 cm) – parobrzda – podhled.
Výhodou těchto skladeb je, že jsou většinou koncipovány jako difúzně otevřené. Tedy není zde klasická parozábrana, ale parobrzda. Podmínkou však je difúzní otevřenost, což zajišťuje větraná vrstva.
Pokud budete ve Vašem případ ponechávat krytinu a ta je bezpochyby bez odvětrání, pak je nutná parozábrana. Avšak bez odvětrávané mezery k přehřívání dojde. Vhodnou variantou je tedy položení dřevovláknité izolace na strop a provětrávat co nejlépe půdní prostor nad izolací, aby zde teplota byla co nejnižší.
Z hlediska izolace proti hluku dojde k jeho určitému útlumu při vložení jakékoli vláknité izolace na strop, ale hluk se přenáší přímo i konstrukcemi, tedy nedojde k úplnému odstranění problému.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.