Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.9.21 / dotaz č. 131186
Dobrý den, děsí mne stoupající ceny elektřiny. Bydlíme v řadovém domě (krajním), který byl dostavěn v roce 1982. Zateplen vč.oken byl v 90. letech. Má původní podlahové topení ( kabely zalité v betonu), čili topíme pouze elektřinou! Na dům máme hypotéku, malé děti a nemáme finance na nějaké větší investice. Mohli by jste nám poradit ohledně případné změny způsobu vytápění, úspor, dotací? Moc děkuji!
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Tepelně technické vlastnosti rodinného domu vystavěného v 80-letech minulého století odpovídaly tehdejším nízkým požadavkům na tepelné izolace. Navržený způsob vytápění rovněž odpovídal tehdejšímu trendu, vycházel z nízkých cen přímotopné elektřiny. Pokud by se našla původní projektová dokumentace a její část „Ústřední vytápění“, patrně by se nalezla informace o tehdy vypočtené tepelné ztrátě domu, která mohla být někde v rozmezí 16 až 20 kW. Jistě zohledňovala to, že se jedná o krajní řadovku, tedy s ochlazovanou štítovou stěnou. Domy uprostřed jsou v tomto trochu zvýhodněny.
Po provedeném zateplení v 90. letech se tepelná bilance musel zlepšit. Otázkou však je, jak bylo zateplení provedeno, kde všude (obvykle se řešily pouze fasády) a jaký typ oken byl použit. Standardně v té době se doporučovalo zateplení v tloušťce kolem 8 cm, max. 10 cm, okna byla bezpochyby s dvojskly. V takovém případě by se dalo odhadnout, pozor, velmi orientačně, snížení tepelné ztráty na hodnoty kolem 10 až 12 kW.
Tomu by mohla odpovídat současná potřeba tepla na vytápění přibližně 17 000 až 20 000 kWh. Berte prosím čísla s velkou rezervou. Záleží na způsobu regulace, době plného a tlumeného vytápění (noc), vnitřní teplotě, která je uživatelsky různá. Náklady při současných sazbách na vlastní topení (bez ohřevu TV) jsou kolem 50 000 Kč a více.
Systém elektrického přímotopného podlahového systému má své výhody i nevýhody. Výhodou je princip podlahového topení jako takového, kdy subjektivní vnímání tepla v místnosti je dáno jak teplotou vnitřního vzduchu, tak teplotou povrchů, které jsou v místnosti (podlaha, stěny). Vyhřívaná podlaha zvyšuje pocit teplotního komfortu i při nižší teplotě interiérového vzduchu. Běžně se člověk cítí optimálně v teplotách 21 až 22°C, při teplé vyhřívané podlaze je tento pocit vnímán v teplotách cca 1 až 2 °C nižších. Je prokázáno, že o každý jeden 1°C nižší teplota vnitřního vzduchu znamená pokles teplotního toku obálkou budovy o 6%. To je vlastně i onen zásadní argument určité úspornosti podlahového topení.
Tím nechci nabádat k úspoře za cenu snížení tepelného komfortu. Navíc neznáme detailní způsob dodatečného zateplení stavby, především v otázce tepelných mostů a lineárních teplotních vazeb. Snižování vnitřní teploty přináší poměrně zásadní riziko toho, že se tepelné mosty projeví kondenzací a plísněni. Tomu nutno předejít.
Druhou výhodou topných kabelů je možnost přímého využití vlastní výroby elektrické energie. To by byla varianta částečného snížení množství nakupované elektřiny. Od 21.9.2021 vyhlášené nové „Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy RODINNÉ DOMY“ do jisté míry navyšují podporu fotovoltaických systémů s maximální výší podpory 200 tis. Kč. Reálně by to bylo asi o něco méně, záleží na velikosti (výkonu) instalace.
Nevýhodou topných kabelů v podlaze je obtížnost přechodu na jiný druh vytápění, resp. nutnost investice do teplovodního rozvodu tepla. Pak je na výběr z více variant. V případě využití NZÚ by to bylo tepelné čerpadlo. Podpora TČ + FV tuším 140 tis. Kč. Jedná se však o vyšší vstupní investici.
Vzhledem k tomu, že při náhradě elektrického topení jsou podporována pouze TČ, jsou zařízení na spalování biomasy patrně mimo podporu. Je zde ještě možnost, pokud má dům komín a vhodnou dispozici, pořídit lokální zdroj (odpovídající krbová kamna, například peletová) a tím zajistit snížení potřeby elektřiny. Cena 1 kWh z pelet je nyní o cca 40% méně než přímotopná sazba, nikdo však netuší, jak se bude cena biomasy vyvíjet.
Nejjistějším způsobem snížení nákladů na vytápění je snížení tepelné potřeby domu, tedy dokonalé zateplení. I to je podporované v rámci NZÚ. Dokument si můžete stáhnout z webu.
Více informací můžete získat na osobní bezplatné konzultaci v rámci poradenství EKIS. Např. v ECČB (www.eccb.cz), vhodné přinést s sebou co nejvíce podkladů o domě (projekt apod.)
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Tepelně technické vlastnosti rodinného domu vystavěného v 80-letech minulého století odpovídaly tehdejším nízkým požadavkům na tepelné izolace. Navržený způsob vytápění rovněž odpovídal tehdejšímu trendu, vycházel z nízkých cen přímotopné elektřiny. Pokud by se našla původní projektová dokumentace a její část „Ústřední vytápění“, patrně by se nalezla informace o tehdy vypočtené tepelné ztrátě domu, která mohla být někde v rozmezí 16 až 20 kW. Jistě zohledňovala to, že se jedná o krajní řadovku, tedy s ochlazovanou štítovou stěnou. Domy uprostřed jsou v tomto trochu zvýhodněny.
Po provedeném zateplení v 90. letech se tepelná bilance musel zlepšit. Otázkou však je, jak bylo zateplení provedeno, kde všude (obvykle se řešily pouze fasády) a jaký typ oken byl použit. Standardně v té době se doporučovalo zateplení v tloušťce kolem 8 cm, max. 10 cm, okna byla bezpochyby s dvojskly. V takovém případě by se dalo odhadnout, pozor, velmi orientačně, snížení tepelné ztráty na hodnoty kolem 10 až 12 kW.
Tomu by mohla odpovídat současná potřeba tepla na vytápění přibližně 17 000 až 20 000 kWh. Berte prosím čísla s velkou rezervou. Záleží na způsobu regulace, době plného a tlumeného vytápění (noc), vnitřní teplotě, která je uživatelsky různá. Náklady při současných sazbách na vlastní topení (bez ohřevu TV) jsou kolem 50 000 Kč a více.
Systém elektrického přímotopného podlahového systému má své výhody i nevýhody. Výhodou je princip podlahového topení jako takového, kdy subjektivní vnímání tepla v místnosti je dáno jak teplotou vnitřního vzduchu, tak teplotou povrchů, které jsou v místnosti (podlaha, stěny). Vyhřívaná podlaha zvyšuje pocit teplotního komfortu i při nižší teplotě interiérového vzduchu. Běžně se člověk cítí optimálně v teplotách 21 až 22°C, při teplé vyhřívané podlaze je tento pocit vnímán v teplotách cca 1 až 2 °C nižších. Je prokázáno, že o každý jeden 1°C nižší teplota vnitřního vzduchu znamená pokles teplotního toku obálkou budovy o 6%. To je vlastně i onen zásadní argument určité úspornosti podlahového topení.
Tím nechci nabádat k úspoře za cenu snížení tepelného komfortu. Navíc neznáme detailní způsob dodatečného zateplení stavby, především v otázce tepelných mostů a lineárních teplotních vazeb. Snižování vnitřní teploty přináší poměrně zásadní riziko toho, že se tepelné mosty projeví kondenzací a plísněni. Tomu nutno předejít.
Druhou výhodou topných kabelů je možnost přímého využití vlastní výroby elektrické energie. To by byla varianta částečného snížení množství nakupované elektřiny. Od 21.9.2021 vyhlášené nové „Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy RODINNÉ DOMY“ do jisté míry navyšují podporu fotovoltaických systémů s maximální výší podpory 200 tis. Kč. Reálně by to bylo asi o něco méně, záleží na velikosti (výkonu) instalace.
Nevýhodou topných kabelů v podlaze je obtížnost přechodu na jiný druh vytápění, resp. nutnost investice do teplovodního rozvodu tepla. Pak je na výběr z více variant. V případě využití NZÚ by to bylo tepelné čerpadlo. Podpora TČ + FV tuším 140 tis. Kč. Jedná se však o vyšší vstupní investici.
Vzhledem k tomu, že při náhradě elektrického topení jsou podporována pouze TČ, jsou zařízení na spalování biomasy patrně mimo podporu. Je zde ještě možnost, pokud má dům komín a vhodnou dispozici, pořídit lokální zdroj (odpovídající krbová kamna, například peletová) a tím zajistit snížení potřeby elektřiny. Cena 1 kWh z pelet je nyní o cca 40% méně než přímotopná sazba, nikdo však netuší, jak se bude cena biomasy vyvíjet.
Nejjistějším způsobem snížení nákladů na vytápění je snížení tepelné potřeby domu, tedy dokonalé zateplení. I to je podporované v rámci NZÚ. Dokument si můžete stáhnout z webu.
Více informací můžete získat na osobní bezplatné konzultaci v rámci poradenství EKIS. Např. v ECČB (www.eccb.cz), vhodné přinést s sebou co nejvíce podkladů o domě (projekt apod.)
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.