Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den, děkujeme za dotaz.
K potvrzení vhodnosti záměny a stanovení výkonu tepelného čerpadla nahrazujícího původní zdroj by bylo třeba více podrobnějších údajů. Nejčastějším důvodem úvah a snah o odpojení od soustavy CZT je růst ceny za 1 GJ tepla. Při zvažování nějaké jiné alternativy je důležité dobře spočítat a porovnat náklady na vytápění mezi stávajícím a uvažovaným způsobem. Je třeba si uvědomit, že ve stávajícím stavu zaplacením faktury za teplo končí pro uživatele veškeré starosti o vytápění, neboť ty jdou všechny za poskytovatelem služby – dodavatelem tepla. Počínaje zajištěním paliva (energonositelů), dále vybudování, údržba a obnova technického zařízení, distribuce tepla a konče zajištěním dodržování předpisů a účetnictvím.
Donedávna bývalo jakousi hranicí, od které mělo smysl začít uvažovat odpojení od soustavy CZT cena 600 Kč za 1 GJ tepla. Při porovnávání nového zdroje s CZT nelze uvažovat proto jen cenu za palivo, v daném případě za elektřinu, ale za další položky, kterých jste prozatím ušetřeni – rozpočítání pořizovacích nákladů a různých provozních vydání. Po patnácti letech provozu bude možná třeba tepelné čerpadlo vyměnit. Na druhou stranu získáte pro celý dům výhodnější sazbu elektřiny. Dodavatel se bude také bránit odpojení, protože ztráta odběratele pro něho znamená relativní zvýšení nákladů na jeden prodaný GJ. Také bude požadovat zaplacení nákladů souvisejících se zrušením přípojky: náklady na odpojení od rozvodu, likvidaci potrubí přípojky a odstranění předávací stanice.
Protože se jedná o změnu vytápění, mělo by proběhnout stavební řízení. Jedná se dále o použití tepelného čerpadla, tedy tzv. alternativního zdroje, nebude patrně příslušný stavební úřad vyžadovat zpracování energetického posudku podle zákona o ochraně ovzduší a podle zákona o hospodaření energií, že připojení na CZT je pro Vás ekonomicky nevýhodné. Stavební úřad by měl také posoudit, zda věc je v souladu s územní energetickou koncepcí (pokud existuje) a zajistit vyjádření ochrany životního prostředí. V daném případě se podle veřejně dostupných informací jedná o zdroj s velkým podílem obnovitelné energie (78% tvoří biomasa).
Z technického hlediska je nutno posoudit, zda stávající otopná soustava bude schopna zajistit sdílení potřebného množství tepla, protože tepelné čerpadlo bude schopno dodat topnou vodu o maximální teplotě cca 50 °C. Jinak by se musela provést úprava topného systému ve smyslu zvětšení topné plochy. Co se týká stanovení výkonu tepelného čerpadla, je třeba znát tepelnou ztrátu budovy stanovenou přesným výpočtem, protože dimenzování tepelného čerpadla má svoje pravidla a výsledek může ovlivnit spolehlivost funkce zařízení, jeho provozní náklady, pořizovací náklady i životnost. Zde je nutno obrátit se na autorizovaného projektanta vytápění, který má i patřičné zkušenosti. Zřejmě by se jednalo o tepelné čerpadlo vzduch – voda, kde bude důležitá i volba místa pro osazení z důvodu obtěžování hlukem, obzvlášť sousedů.
Také bych zvážil možnost zateplení domu, pokud dosud nebylo realizováno, s využitím dotačního programu Nová zelená úsporám až s 50 % podporou. Za stejnou cenu jako za velké tepelné čerpadlo by bylo možno snížit i několikanásobně spotřebu tepla na vytápění. Vzhledem k velkému podílu domácí suroviny (štěpky) by cena tepla měla být poměrně rezistentní ke kolísání a zvyšování ceny plynu.
S pozdravem

Krejčí.