Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

13.1.22 / dotaz č. 134788
Vážení,

v návaznosti na doporučení MPO, Vás zdvořile žádám o odborné stanovisko v následující věci:

V objektu s tepelnou ztrátou 20,5 kW, zvažuji výměnu, původního cca 30 let starého kotle etážového topení Etka LK 31, bez označení třídy (spalujícího kusové dřevo), za nový kotel 5.třídy Atmos DC22S, popř. DC25S s Laddomatem 22 a regulací ACD04.

Vzhledem k tomu, že se názory instalačních firem na výběr výkonu nového kotle, opravdu velmi značně různí, a některé doporučují ještě vyšší výkon, než je vypočtená 20,5 kW tepelná ztráta objektu (370 m3), a v nabídce uvádí kotel s výkonem 25/27 kW, ale také 35 kW i přesto, že v odborné veřejnosti panuje názor, že nově instalovaný zplynovací kotel, by měl být raději mírně poddimenzován, než předimenzován.

Prosím Vás o informaci, s jakou variantou by mělo být pracováno. Uvítám veškerá Vaše doporučení a rady. Děkuji.

S pozdravem a přáním hezkého odpoledne
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Nejprve k výši tepelné ztráty.
S ohledem na velikost domu mi připadá hodnota tepelné ztráty vysoká a odpovídá výstavbě ze šedesátých či sedmdesátých let, kdy se ještě neřešily žádné energetické úspory. Pro dům starý 30 let bych odhadoval tepelnou ztrátu do 15 kW. I tak to znamená, že na domě zbývá mnoho příležitostí na obálce budovy pro zateplení a snížení tepelné ztráty na polovinu.
Jde o to, kdo tepelnou ztrátu spočítal a jakým způsobem. Správně by se měla spočítat tepelná ztráta prostupem plochou jednotlivých konstrukcí a k tomu přičíst tepelná ztráta větráním. Projektanti si někdy zjednodušovali práci výpočtem tepelné ztráty přes objem místností a završili to přirážkou 20 % na zátop. Výhodou takového návrhu bylo, že vám pak nemohla být v takovém domě zima, pokud se topilo, ale že bylo nutno po většinu doby škrtit výkon kotle, neboť 31 kW je opravdu hodně.

Určitě máte svoje zkušenosti s provozem vytápění a dovedete lépe než já posoudit tepelnou ztrátu domu ve vztahu k výkonu kotle. Pamatuji se na označení kotle Etka LS 30, který byl určen však ke spalování uhlí, byl svařen z tlustých plechů a proto vydržel i tento způsob zacházení. Roční účinnost takového kotle byla do 50 %, o emisích raději pomlčet.

S novým kotlem to bude jiné. Bude choulostivější na provoz a bude vyžadovat dva čerpadlové okruhy.
Dnes je standardem používat u kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním akumulaci topné vody, pokud byste chtěli žádat o dotaci z programu zelená úsporám nebo kotlíkových dotací, je použití akumulační nádoby na topnou vodu povinné.
Použitím akumulační nádoby je do značné míry zredukována diskuze o tom, jak výkonný má být kotel, neboť nevadí, bude-li lehce předimenzovaný. Úloha topiče se totiž zredukuje na úkol nabít akumulační nádrž. Dál topení funguje už automaticky.
Doporučuje se velikost akumulační nádrže v hodnotě 55 litrů na 1 kW výkonu kotle, tady např. pro kotel 22kW je to 1210 litrů. Kotel vyžaduje (i kvůli záruce) teplotu vratné vody nad 60 °C, k tomu slouží ten Ladomat, ale pokud si pořizujete regulaci, postačí přímočinný směšovací ventil, nebo trojcestný ventil se servopohonem, který právě řídí ta regulace. Otopný systém má pak také svoje čerpadlo, které prostřednictvím opět trojcestného ventilu udržuje nastavenou teplotu v místnostech.
Doporučené schéma zapojení najdete v dokumentaci kotle, u této firmy bývalo zvykem, že schéma je nalepeno přímo na kotli. Výhodou všeho je to výrazně vyšší účinnost kotle, protože pracuje stále v optimálním režimu s maximální účinností. Tím poklesne i spotřeba paliva, zařízení může topit i v noci po vyhasnutí kotle a na jaře a na podzim budete zatápět obden.

S pozdravem
Zdeněk Krejčí
Odpovídá:  Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre
Téma:  Vytápění
tisk