Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.1.22 / dotaz č. 135281
Dobrý den,
opravuji 90let starý dům, kde byla provedena izolace injektážním krémem.
Dům i základy jsou z plných pálených cihel o tlouš´tce zdi 45cm.
Čím a jak zateplit základ který v některých místech zůstane vlhký?
Popřípadě jaké další opatření provést?
Děkuji za odpověd´.
opravuji 90let starý dům, kde byla provedena izolace injektážním krémem.
Dům i základy jsou z plných pálených cihel o tlouš´tce zdi 45cm.
Čím a jak zateplit základ který v některých místech zůstane vlhký?
Popřípadě jaké další opatření provést?
Děkuji za odpověd´.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Základ pod terénem je nutno zateplit izolantem, který odolává vlivu vlhkosti, které bude vystaven. Používá se extrudovaný polystyrén.
V případě funkční izolace proti zemní vlhkosti, která přeruší 100% vzlínání a zajistí tak konstrukci před vlhkostí zemního prostředí by nemusela být žádná obava. To platí pro bariérové metody odvlhčení, tedy vložení plechů, fólie a podobně.
Chemická injektáž je jistě účinný způsob sanace a to především u homogenního zdiva na kvalitní maltu, kde dojde k optimální redistribuci injektážního roztoku. Je-li tedy na injektáž spoleh, lze postupovat tímto způsobem. Desky XPS vhodné tloušťky, minimálně doporučuji 10 až 12 cm, budou uloženy do hloubky cca 80 cm pod upravený terén. Výkop nutno opatřit drenážním systémem, který musí být proveden správně, aby byl funkční. XPS je chráněn nopovou folií, ale do nakypřeného zásypu vniká srážková voda, která musí být spolehlivě odváděna. V případě že se vsákne pod základ, zatíží více konstrukci.
Sokl a základ musí být zateplený do nějaké hloubky tak jako tak, jinak zůstane u podlahy tepelný most, který se v interiéru projeví problémem s kondenzací a plísní. Zmíněná hloubka 80 cm je doporučovaná jako optimum, lze jistě i hlouběji. V případě obav ze zvýšené vlhkosti zdiva základu po obložení XPS lze hledat různé kombinace kompromisních řešení.
Například uložit EPS do hloubky 50 cm a níže zajistit odvětrání zděného základu funkčním větracím kanálkem.
Variantou může být řešení soklové části nad terénem odvětraným systémem zateplení. Tedy použit v určitém pruhu difúzně otevřenou izolaci, provětrání mezerou a sokl obložit vhodnými deskami nebo obkladem na rošt.
Účinek injektáže lze zvýšit kombinací provětrávané podlahy nebo větracího kanálku pod podlahou i ze strany interiéru.
Zkoušelo se i vložení nízké nopové folie (do 6 mm) mezi základ a XPS. V distanční mezeře je pak možnost určitého odvodu vlhkosti vynechanou malou mezerou mezi horním lícem XPS a začátkem fasádního izolantu. Zde se však vytváří určitý malý tepelný most, takže není to úplně optimální k doporučení. Ve všech případech je nutný drenážní systém.
Konkrétní způsob provedení musí vyjít z posouzení na místě a vyhodnocení všech vlivů, které na výsledem budou mít vliv.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Základ pod terénem je nutno zateplit izolantem, který odolává vlivu vlhkosti, které bude vystaven. Používá se extrudovaný polystyrén.
V případě funkční izolace proti zemní vlhkosti, která přeruší 100% vzlínání a zajistí tak konstrukci před vlhkostí zemního prostředí by nemusela být žádná obava. To platí pro bariérové metody odvlhčení, tedy vložení plechů, fólie a podobně.
Chemická injektáž je jistě účinný způsob sanace a to především u homogenního zdiva na kvalitní maltu, kde dojde k optimální redistribuci injektážního roztoku. Je-li tedy na injektáž spoleh, lze postupovat tímto způsobem. Desky XPS vhodné tloušťky, minimálně doporučuji 10 až 12 cm, budou uloženy do hloubky cca 80 cm pod upravený terén. Výkop nutno opatřit drenážním systémem, který musí být proveden správně, aby byl funkční. XPS je chráněn nopovou folií, ale do nakypřeného zásypu vniká srážková voda, která musí být spolehlivě odváděna. V případě že se vsákne pod základ, zatíží více konstrukci.
Sokl a základ musí být zateplený do nějaké hloubky tak jako tak, jinak zůstane u podlahy tepelný most, který se v interiéru projeví problémem s kondenzací a plísní. Zmíněná hloubka 80 cm je doporučovaná jako optimum, lze jistě i hlouběji. V případě obav ze zvýšené vlhkosti zdiva základu po obložení XPS lze hledat různé kombinace kompromisních řešení.
Například uložit EPS do hloubky 50 cm a níže zajistit odvětrání zděného základu funkčním větracím kanálkem.
Variantou může být řešení soklové části nad terénem odvětraným systémem zateplení. Tedy použit v určitém pruhu difúzně otevřenou izolaci, provětrání mezerou a sokl obložit vhodnými deskami nebo obkladem na rošt.
Účinek injektáže lze zvýšit kombinací provětrávané podlahy nebo větracího kanálku pod podlahou i ze strany interiéru.
Zkoušelo se i vložení nízké nopové folie (do 6 mm) mezi základ a XPS. V distanční mezeře je pak možnost určitého odvodu vlhkosti vynechanou malou mezerou mezi horním lícem XPS a začátkem fasádního izolantu. Zde se však vytváří určitý malý tepelný most, takže není to úplně optimální k doporučení. Ve všech případech je nutný drenážní systém.
Konkrétní způsob provedení musí vyjít z posouzení na místě a vyhodnocení všech vlivů, které na výsledem budou mít vliv.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.