Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.2.22 / dotaz č. 135942
Dobry den,
Zvazuju nahrazeni vytapeni elektrickym kotlem za teplene cerpadlo a instalaci fotovoltaicke elektrarny na strechu. Pripadne jen jedno z reseni. Rad bych Vas pozadal o konzultaci a vyjasneni o jake vysi dotace muzu uvazovat. Mam obavu, ze nahrazuji provozne drahe, ale spolehlive a jednoduche vytapeni elektrokotlem potencialne komplikovanym systemem, ktery muze prinest vic problemu a nakladu jak uzitku.
Dum (u Turnova) je v katastru zapsan jako objekt k bydleni, vyuzivame ho vsak jako chalupu. Vychazim z toho, ze na dotace budu mit narok a je jen otazka na jake?
Vytapena plocha je cca 240m2. Tepelne ztraty 18kw (12,3kw Qp a 5,5kw Qv) – vychazim z projektu, ktery jsem zdedil po prechozim majiteli z roku 2008 pri rekonstrukci. V dome je jeste jedna nedokoncena nevytapena mistnost, ktera tepelne ztraty navysi asi o 1,8kw po dokonceni. Dum v nepritomnosti temperuju na 14C, cast pokoju, ktere se vyuzivaji jen vynimocne na 10C. Pred prijezdem elektrokotlem zvysim teplotu na 18-19C a spodne obytne patro dotapim drevem. Je tepelne cerpadlo schopne nahradit pri takovem vyuzivani elektrokotel?
Jeste nemame odbydleny cely rok, ale spotrebu elektricke energie odhaduju na +- 15MWh a 12m3 dreva. Letos byl teply podzim a zatim je relativne mirna zima, takze jine roky to muze jeste narust. 3-4Mwh z toho bude tepla voda a bezny provoz. 11-12MWh pripadne na vytapeni.
Fotovoltaiku zvazuju 10kWp bez baterii, vzhledem k tomu, ze je dum vyuzivan jen pres víkendy nevidim u baterii navratnost investice. CEZ zmenil od konce roku pravidla svého tarifu „Elektrina pro solary“ a vypada to nasledne „O hodnotu přebytečné energie z vaší fotovoltaiky, neboli přetok, odeslané do distribuční sítě vám ve vyúčtování snížíme částku za spotřebovanou elektřinu, a to až do výše vaší spotřeby v MWh. Hodnota přetoků je stanovena ve výši obchodní části ceny (řádek 1 a 2 na další straně tohoto ceníku). Distribuční a ostatní poplatky, jako např. daň za elektřinu odebranou ze sítě z vyúčtování odečíst nejde.“
Moje uvaha vyzera nasledne. Jestli 10kWp fotovoltaika vyrobi rocne cca 10MWh a ja z toho nespotrebuju bez pouziti fyzicke baterie temer nic, pretoky cca 10MWh si nakoupim kdyz je budu potrebovat od CEZu za cenu distribuce, dani a podpory OZ. Tedy cca 1000Kc MWh.
Kdyz to sectu. Momentalni spotreba 15MWh – uspora 6MWh tepelnym cerpadlem – 10MWh vyrobenych fotovoltaikov a dostanu sa na 0 nakoupenych za plnu cenu.
Za soucasnych cen (3 254Kc/Mwh) fix na 3 roky a jistici 3x50A budu rocni naklady na elektrinu 77 749 Kc.
Kdyz zrealizuju jen fotovoltaiku a vyrobim 10MWh budu rocni naklady 45 199Kc. (Uspora rocne 32 550Kc)
Kdyz zrealizuju jak fotovoltaiku, tak tepelne cerpadlo budu rocni naklady na elektriku 22 928Kc. (Uspora rocne 54 821Kc)
Jeste teoreticky muzu uvazovat o uspore, za mensi jistic vzhledem k tomu, ze k tepelnemu cerpadlu nebude asi potreba 3x50A.
Z predbezne konzultace s prodejcem tepelnych cerpadel a fotovoltaiky chapu, ze teplene cerpadlo s montazi bude stat cca 400 tis. Kc + 50 000 v pripadne za ohrev teple vody. Fotovoltaicka elektrarna s hybridnim menicem pro pripad pozdejsiho pripojeni baterii a 10kwp dalsich 450 000 Kc.
Na jake dotace prosim dosahnu?
Fotovoltaika:
Fotovoltaika s hybridnim menicem 60 000 Kc za 2kWp + 8 x 1kWp dodatecnych panelu je 80 000Kc. Celkove 140 000Kc + 5tis. za projekt
Fotovoltaika s tepelnym cerpadlem a ohrevem vody je 100 000Kc za 2kWp + 8 x 1kWp. Celkove 180 000Kc + 5tis. za projekt
Tepelne cerpadlo:
Tepelné čerpadlo s teplovodním systémem vytápění a přípravou teplé vody – 100 000 Kč
Tepelné čerpadlo s teplovodním systémem vytápění bez přípravy teplé vody – 80 000 Kč
Tepelné čerpadlo pro teplovodní systém vytápění s přípravou teplé vody připojené k FV systému – 140 000 Kč
Rozumim tomu spravne, ze abych dosahl na dotaci 180 000 Kc za fotovoltaiku a 140 000 Kc musim pracovat i s ohrevem teple vody? Anebo dodatecnych 40 000tis dotace za ohrev teple vody a kombinaci ceradla s fotovoltaikou muzu ziskat jen jednou a tedy na 140 000 + 180 000 se nemuzu dostat?
Investice na ohrev teple vody vzhledem k tomu, ze dum je vyuzivan jen o vikendech nema realnu navratnost. Vyssi dotace mne nuti uvazovat i o tomto reseni.
Vzhledem k porizovacim cenam je dotace zasadni pro to jestli investice ma nejaku realnu navratnost. Mate prosim nejake doporuceni jak upravit moji uvahu, tak aby se zkratila doba navratnosti? Kolik by prosim u vas stalo nasledne vypracovani projektu na vytapeni a elektrarnu?
Dekuji
Zvazuju nahrazeni vytapeni elektrickym kotlem za teplene cerpadlo a instalaci fotovoltaicke elektrarny na strechu. Pripadne jen jedno z reseni. Rad bych Vas pozadal o konzultaci a vyjasneni o jake vysi dotace muzu uvazovat. Mam obavu, ze nahrazuji provozne drahe, ale spolehlive a jednoduche vytapeni elektrokotlem potencialne komplikovanym systemem, ktery muze prinest vic problemu a nakladu jak uzitku.
Dum (u Turnova) je v katastru zapsan jako objekt k bydleni, vyuzivame ho vsak jako chalupu. Vychazim z toho, ze na dotace budu mit narok a je jen otazka na jake?
Vytapena plocha je cca 240m2. Tepelne ztraty 18kw (12,3kw Qp a 5,5kw Qv) – vychazim z projektu, ktery jsem zdedil po prechozim majiteli z roku 2008 pri rekonstrukci. V dome je jeste jedna nedokoncena nevytapena mistnost, ktera tepelne ztraty navysi asi o 1,8kw po dokonceni. Dum v nepritomnosti temperuju na 14C, cast pokoju, ktere se vyuzivaji jen vynimocne na 10C. Pred prijezdem elektrokotlem zvysim teplotu na 18-19C a spodne obytne patro dotapim drevem. Je tepelne cerpadlo schopne nahradit pri takovem vyuzivani elektrokotel?
Jeste nemame odbydleny cely rok, ale spotrebu elektricke energie odhaduju na +- 15MWh a 12m3 dreva. Letos byl teply podzim a zatim je relativne mirna zima, takze jine roky to muze jeste narust. 3-4Mwh z toho bude tepla voda a bezny provoz. 11-12MWh pripadne na vytapeni.
Fotovoltaiku zvazuju 10kWp bez baterii, vzhledem k tomu, ze je dum vyuzivan jen pres víkendy nevidim u baterii navratnost investice. CEZ zmenil od konce roku pravidla svého tarifu „Elektrina pro solary“ a vypada to nasledne „O hodnotu přebytečné energie z vaší fotovoltaiky, neboli přetok, odeslané do distribuční sítě vám ve vyúčtování snížíme částku za spotřebovanou elektřinu, a to až do výše vaší spotřeby v MWh. Hodnota přetoků je stanovena ve výši obchodní části ceny (řádek 1 a 2 na další straně tohoto ceníku). Distribuční a ostatní poplatky, jako např. daň za elektřinu odebranou ze sítě z vyúčtování odečíst nejde.“
Moje uvaha vyzera nasledne. Jestli 10kWp fotovoltaika vyrobi rocne cca 10MWh a ja z toho nespotrebuju bez pouziti fyzicke baterie temer nic, pretoky cca 10MWh si nakoupim kdyz je budu potrebovat od CEZu za cenu distribuce, dani a podpory OZ. Tedy cca 1000Kc MWh.
Kdyz to sectu. Momentalni spotreba 15MWh – uspora 6MWh tepelnym cerpadlem – 10MWh vyrobenych fotovoltaikov a dostanu sa na 0 nakoupenych za plnu cenu.
Za soucasnych cen (3 254Kc/Mwh) fix na 3 roky a jistici 3x50A budu rocni naklady na elektrinu 77 749 Kc.
Kdyz zrealizuju jen fotovoltaiku a vyrobim 10MWh budu rocni naklady 45 199Kc. (Uspora rocne 32 550Kc)
Kdyz zrealizuju jak fotovoltaiku, tak tepelne cerpadlo budu rocni naklady na elektriku 22 928Kc. (Uspora rocne 54 821Kc)
Jeste teoreticky muzu uvazovat o uspore, za mensi jistic vzhledem k tomu, ze k tepelnemu cerpadlu nebude asi potreba 3x50A.
Z predbezne konzultace s prodejcem tepelnych cerpadel a fotovoltaiky chapu, ze teplene cerpadlo s montazi bude stat cca 400 tis. Kc + 50 000 v pripadne za ohrev teple vody. Fotovoltaicka elektrarna s hybridnim menicem pro pripad pozdejsiho pripojeni baterii a 10kwp dalsich 450 000 Kc.
Na jake dotace prosim dosahnu?
Fotovoltaika:
Fotovoltaika s hybridnim menicem 60 000 Kc za 2kWp + 8 x 1kWp dodatecnych panelu je 80 000Kc. Celkove 140 000Kc + 5tis. za projekt
Fotovoltaika s tepelnym cerpadlem a ohrevem vody je 100 000Kc za 2kWp + 8 x 1kWp. Celkove 180 000Kc + 5tis. za projekt
Tepelne cerpadlo:
Tepelné čerpadlo s teplovodním systémem vytápění a přípravou teplé vody – 100 000 Kč
Tepelné čerpadlo s teplovodním systémem vytápění bez přípravy teplé vody – 80 000 Kč
Tepelné čerpadlo pro teplovodní systém vytápění s přípravou teplé vody připojené k FV systému – 140 000 Kč
Rozumim tomu spravne, ze abych dosahl na dotaci 180 000 Kc za fotovoltaiku a 140 000 Kc musim pracovat i s ohrevem teple vody? Anebo dodatecnych 40 000tis dotace za ohrev teple vody a kombinaci ceradla s fotovoltaikou muzu ziskat jen jednou a tedy na 140 000 + 180 000 se nemuzu dostat?
Investice na ohrev teple vody vzhledem k tomu, ze dum je vyuzivan jen o vikendech nema realnu navratnost. Vyssi dotace mne nuti uvazovat i o tomto reseni.
Vzhledem k porizovacim cenam je dotace zasadni pro to jestli investice ma nejaku realnu navratnost. Mate prosim nejake doporuceni jak upravit moji uvahu, tak aby se zkratila doba navratnosti? Kolik by prosim u vas stalo nasledne vypracovani projektu na vytapeni a elektrarnu?
Dekuji
Dobrý den,
níže uvádím reakci pro jednotlivé body dotazu, jak jdou za sebou:
Pokud se jedná o objekt k bydlení (rodinný dům), měl by být na dotaci nárok. Vzhledem k tomu, že kotlíková dotace je určená pro nízkopříjmové domácnosti, bude se nejspíše jednat o dotaci Nová zelená úsporám, oblast C1, případně C3.
To, zdali bude tepelné čerpadlo schopno nahradit elektrokotel, bude záležet na více věcech. Co se týče celkové tepelné ztráty, tak není problém pořídit dostatečně výkonné tepelné čerpadlo (obvykle se navrhuje TČ o výkonu odpovídajícímu cca 70% návrhové tepelné ztráty). Bude ovšem rovněž záležet na parametrech otopné soustavy, především na návrhové teplotě přívodu do otopných těles. Předpokládám, že jsou osazeny radiátory. Pokud je návrhový teplotní spád například 80/60 °C (teplota přívodu/teplota zpátečky), nebude TČ schopno v návrhových podmínkách (návrhová teplota -15°) samo vytopit dané místnosti. V daném stavu mu však může pomoci doplňkový zdroj – kamna na dřevo, resp. v bivalenci elektrokotel. Alternativou je rekonstrukce otopné soustavy. Pokud je realizováno podlahové vytápění, bude situace lepší, jelikož teploty přívodu jsou nižší. Dále je zde aspekt toho, že primárně objekt temperujete. Z tohoto pohledu budou v režimu temperace stačit nižší teploty do soustavy a tepelné čerpadlo by to mohlo utáhnout. Rovněž by nejspíš, pokud by bylo čistě pro účel temperace, mohlo být méně výkonné=levnější. Samozřejmě to pak není plnohodnotné řešení pro trvalý provoz, pokud by se tam například mělo bydlet.
Pokud bychom uvažovali u dřeva přibližně 1,5 MWh/PRM, je vaše spotřeba na vytápění cca 12MWh v elektřině + 18 MWh v palivovém dřevě. Dohromady tedy cca 30 MWh na vytápění. Hrubý odhad spotřeby energie na vytápění na základě tepelné ztráty 18 kW je nějakých 35-40 MWh. I přes režim temperace se tedy spotřeba blíží trvalému provozu (cca ¾ spotřeby za plného provozu). To zásadně mění pohled na ekonomiku provozu. Je však nutné započítat ještě další spotřebiče. Pokud je celková spotřeba elektrické energie 15 MWh a z toho 3-4 MWh je pro přípravu teplé vody, pak pokud by byla další uživatelská spotřeba například 3 MWh, zbývá na vytápění méně, 8-9 MWh. Instalací TČ poklesne spotřeba elektřiny v případě vytápění cca 3x (uvažován SCOP 3, při režimu temperace bude topný faktor vyšší). Dále při použití TČ i pro přípravu TV poklesne spotřeba na tuto položku přibližně 2,2 krát (topný faktor pro přípravu TV je nižší, zpravidla kolem 2,2 v závislosti na teplotě TV).
Úvahu ohledně FVE bych viděl spíše obráceně, ne, co bude stát část za distribuci a ostatní, ale přímo o jakou cenu se vám sníží platby. Aktuální ceník uvádí 3254,9 Kč/MWh vč DPH. Tedy oněch 10 MWh, co FVE vyrobí, bude za 32,5 tis Kč. To by měla být úspora, pokud tam nejsou další poplatky.
Spotřeba vytápění je 9 MWh, úspora pomocí TČ = 6 MWh, další úspora cca 2 MWh na teplé vodě. Poslední větě přesně nerozumím, každopádně úsporu pomocí TČ 6+2=8 MWh je třeba násobit celkovou cenou elektřiny (tedy včetně distribučních a ostatních poplatků, ovšem odečíst jistič, ten se bude platit tak, jako tak). Neznám přesně vaši cenu elektřiny, ale odhaduji 4500 Kč/MWh, čili cca 6*4500=27000 Kč/rok bude úspora pomocí TČ.
Pokud se bude jednat o TČ vzduch voda, tak bude přípojná hodnota jističe shodná s elektrokotlem (navrhuje se 100% bivalence a COP v návrhových podmínkách je výrazně horší).
K dotacím na FVE a tepelné čerpadlo:
V případě dotace TČ-FVE v oblasti C.1 již není možné žádat o podporu C3 ve výši 100 tis. Pokud byste tedy zažádal na oblast TČ+FV 140 tis., můžete dále získat již „pouze“ 60 tis. za základ 2 kW s hybridním měničem plus 8*10 tis. nad rámec 2 kW. Tedy celkem 140+60+80=280 tis. Kč plus kombinační bonus 10 tis.
Alternativní varianta jsou dvě žádosti. V prvním roce žádost na C1 pouze TČ = 100 tis. Kč. Po ukončení této žádosti pak podat druhou žádost v oblasti C3 = FVE spolupracující s TČ = 100 tis. plus nad rámec 2 kW dalších 80 tis. Celkem tedy 280 tis. bez kombinačního bonusu s tím, že se musí podat žádost postupně dvakrát.
Pro cenovou nabídku kontaktujte napřímo některého zpracovatele/projektanta.
níže uvádím reakci pro jednotlivé body dotazu, jak jdou za sebou:
Pokud se jedná o objekt k bydlení (rodinný dům), měl by být na dotaci nárok. Vzhledem k tomu, že kotlíková dotace je určená pro nízkopříjmové domácnosti, bude se nejspíše jednat o dotaci Nová zelená úsporám, oblast C1, případně C3.
To, zdali bude tepelné čerpadlo schopno nahradit elektrokotel, bude záležet na více věcech. Co se týče celkové tepelné ztráty, tak není problém pořídit dostatečně výkonné tepelné čerpadlo (obvykle se navrhuje TČ o výkonu odpovídajícímu cca 70% návrhové tepelné ztráty). Bude ovšem rovněž záležet na parametrech otopné soustavy, především na návrhové teplotě přívodu do otopných těles. Předpokládám, že jsou osazeny radiátory. Pokud je návrhový teplotní spád například 80/60 °C (teplota přívodu/teplota zpátečky), nebude TČ schopno v návrhových podmínkách (návrhová teplota -15°) samo vytopit dané místnosti. V daném stavu mu však může pomoci doplňkový zdroj – kamna na dřevo, resp. v bivalenci elektrokotel. Alternativou je rekonstrukce otopné soustavy. Pokud je realizováno podlahové vytápění, bude situace lepší, jelikož teploty přívodu jsou nižší. Dále je zde aspekt toho, že primárně objekt temperujete. Z tohoto pohledu budou v režimu temperace stačit nižší teploty do soustavy a tepelné čerpadlo by to mohlo utáhnout. Rovněž by nejspíš, pokud by bylo čistě pro účel temperace, mohlo být méně výkonné=levnější. Samozřejmě to pak není plnohodnotné řešení pro trvalý provoz, pokud by se tam například mělo bydlet.
Pokud bychom uvažovali u dřeva přibližně 1,5 MWh/PRM, je vaše spotřeba na vytápění cca 12MWh v elektřině + 18 MWh v palivovém dřevě. Dohromady tedy cca 30 MWh na vytápění. Hrubý odhad spotřeby energie na vytápění na základě tepelné ztráty 18 kW je nějakých 35-40 MWh. I přes režim temperace se tedy spotřeba blíží trvalému provozu (cca ¾ spotřeby za plného provozu). To zásadně mění pohled na ekonomiku provozu. Je však nutné započítat ještě další spotřebiče. Pokud je celková spotřeba elektrické energie 15 MWh a z toho 3-4 MWh je pro přípravu teplé vody, pak pokud by byla další uživatelská spotřeba například 3 MWh, zbývá na vytápění méně, 8-9 MWh. Instalací TČ poklesne spotřeba elektřiny v případě vytápění cca 3x (uvažován SCOP 3, při režimu temperace bude topný faktor vyšší). Dále při použití TČ i pro přípravu TV poklesne spotřeba na tuto položku přibližně 2,2 krát (topný faktor pro přípravu TV je nižší, zpravidla kolem 2,2 v závislosti na teplotě TV).
Úvahu ohledně FVE bych viděl spíše obráceně, ne, co bude stát část za distribuci a ostatní, ale přímo o jakou cenu se vám sníží platby. Aktuální ceník uvádí 3254,9 Kč/MWh vč DPH. Tedy oněch 10 MWh, co FVE vyrobí, bude za 32,5 tis Kč. To by měla být úspora, pokud tam nejsou další poplatky.
Spotřeba vytápění je 9 MWh, úspora pomocí TČ = 6 MWh, další úspora cca 2 MWh na teplé vodě. Poslední větě přesně nerozumím, každopádně úsporu pomocí TČ 6+2=8 MWh je třeba násobit celkovou cenou elektřiny (tedy včetně distribučních a ostatních poplatků, ovšem odečíst jistič, ten se bude platit tak, jako tak). Neznám přesně vaši cenu elektřiny, ale odhaduji 4500 Kč/MWh, čili cca 6*4500=27000 Kč/rok bude úspora pomocí TČ.
Pokud se bude jednat o TČ vzduch voda, tak bude přípojná hodnota jističe shodná s elektrokotlem (navrhuje se 100% bivalence a COP v návrhových podmínkách je výrazně horší).
K dotacím na FVE a tepelné čerpadlo:
V případě dotace TČ-FVE v oblasti C.1 již není možné žádat o podporu C3 ve výši 100 tis. Pokud byste tedy zažádal na oblast TČ+FV 140 tis., můžete dále získat již „pouze“ 60 tis. za základ 2 kW s hybridním měničem plus 8*10 tis. nad rámec 2 kW. Tedy celkem 140+60+80=280 tis. Kč plus kombinační bonus 10 tis.
Alternativní varianta jsou dvě žádosti. V prvním roce žádost na C1 pouze TČ = 100 tis. Kč. Po ukončení této žádosti pak podat druhou žádost v oblasti C3 = FVE spolupracující s TČ = 100 tis. plus nad rámec 2 kW dalších 80 tis. Celkem tedy 280 tis. bez kombinačního bonusu s tím, že se musí podat žádost postupně dvakrát.
Pro cenovou nabídku kontaktujte napřímo některého zpracovatele/projektanta.
Odpovídá: Ing. Jan Antonín - EKIS Jablonec nad Nisou, EnergySim tisk