Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.2.22 / dotaz č. 136059
Dobrý den,
mám dotaz ohledně varianty složení "dřevěného stropu". Projektant nepočítal s tím, že bude třeba udělat vše "nově" = nebyly provedeny sondy, počítal pouze s vyplněním prostoru mezi záklopy foukanou izolací.
Jde o dům z 1874, s nevytápěnou pochozí půdou. Trámy dávám nové a řeším, zda bude efektivnější polobodbytí či kontrarošt. Koupila jsem (bohužel už) Isover UNI 100mm, mám také parobrzdu Isover Vario KM Duplex UV a nahoru nad izolaci Folie Tyvek Solid.
- u polobodbytí mi vyšlo R=6,08m2K/W, Rt=6,28; U=0,16
- u kontraroštů R= 5,91; Rt=6,11; U=0,16
nejsem si ale jistá, že kalkulačka na TZB zohledňuje křížení.
Jaká varianta je vhodnější, co se týče:
1) tepelné izolace
2) únosnosti/rozložení
3) "odhlučnění"...i když bude podlaha jen pochozí a pro uložení věcí
Děkuji moc
mám dotaz ohledně varianty složení "dřevěného stropu". Projektant nepočítal s tím, že bude třeba udělat vše "nově" = nebyly provedeny sondy, počítal pouze s vyplněním prostoru mezi záklopy foukanou izolací.
Jde o dům z 1874, s nevytápěnou pochozí půdou. Trámy dávám nové a řeším, zda bude efektivnější polobodbytí či kontrarošt. Koupila jsem (bohužel už) Isover UNI 100mm, mám také parobrzdu Isover Vario KM Duplex UV a nahoru nad izolaci Folie Tyvek Solid.
- u polobodbytí mi vyšlo R=6,08m2K/W, Rt=6,28; U=0,16
- u kontraroštů R= 5,91; Rt=6,11; U=0,16
nejsem si ale jistá, že kalkulačka na TZB zohledňuje křížení.
Jaká varianta je vhodnější, co se týče:
1) tepelné izolace
2) únosnosti/rozložení
3) "odhlučnění"...i když bude podlaha jen pochozí a pro uložení věcí
Děkuji moc
Dobrý den,
děkujeme za váš dotaz a pokusím se zhodnotit vaší situaci a možnosti:
Dle vámi zaslaného popisu a náčrtu skladby konstrukce stropu pod nevytápěnou půdou jsem provedl detailnější výpočet součinitele prostupu tepla U i s hodnocením vlhkostní bilance ve skladbě. Berte prosím toto zhodnocení odpovídající základnímu popisu bez znalosti daného stavu objektu. Nicméně vámi uváděné hodnoty U = 0,16 u takto navržené skladby nelze dosáhnout. Pravděpodobně nebyly zohledněny tepelné mosty, které tvoří dřevěné prvky (hranoly a trámy) v tepelné izolaci. Dle mého výpočtu vychází součinitel prostupu tepla U u obou variant přibližně 0,29 (W/m2.K). Tato hodnota je na hranici normou (ČSN 730540) požadované hodnoty, kdy pro strop pod nevytápěnou půdou má být 0,30 a doporučená hodnota je pak 0,20. S vámi uvažovanými variantami skladeb jste tedy na hranici normového požadavku. Samozřejmě i takto navrženým zateplením dojde ke značnému snížení tepelných ztrát stropem na půdu, nicméně pokud hodláte zhotovit konstrukci stropu zcela nově, určitě by stálo za to zvážit nějakou vhodnější variantu. Zásadní problém vidím hlavně ve vrstvě tepelné izolace, která je degradována dřevěnými prvky tvořícími lineární tepelný most. Jako jednodušší a čistší varianta se mi jeví zhotovení konstrukce stropu se zateplením nad nosnými trámy se zachováním spodní vrstvy s dřevěnými hranoly a tepelnou izolací mezi nimi. U druhé horní vrstvy bych se snažil co nejvíce eliminovat ony tepelné mosty, např. formou subtilnějšího roznášecího roštu pomocí osb desek do kříže s následným záklopem. Nebo ideálnější variantou, která však bude jistě i finančně nákladnější, by bylo zhotovení roznášecího roštu pomocí tvrzeného polystyrenu EPS (EPS 100, EPS 150), který by nahradil dřevěný hranol. Toto lze řešit vlastním nákupem a realizací nebo zaběhlí výrobci izolací mají i ucelený systém (např. stepcross). S takto eliminovaným tepelným mostem v jedné vrstvě tepelné izolace dosáhnete doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U.
Co se týče návrhu skladby s ohledem na vlhkostní bilanci, tj. eliminaci kondenzace vodních par v konstrukci, tak váš princip návrhu je v pořádku. Čili umístění parozábrany na spodní hraně konstrukce a paropropustná/pojistná hydroizolace (zde by se tato vrstva dala i vypustit) nad horní hranou tepelné izolace je v pořádku a v konstrukci by nemělo docházet ke kondenzaci vodních par (respektive v malém množství, které je bezpečně pod limitem). Zkuste tedy se svým projektantem uzpůsobit skladbu tak, aby plnila lépe tepelněizolační funkci.
S pozdravem
Ondřej Pokorný, energetický poradce ECČB
děkujeme za váš dotaz a pokusím se zhodnotit vaší situaci a možnosti:
Dle vámi zaslaného popisu a náčrtu skladby konstrukce stropu pod nevytápěnou půdou jsem provedl detailnější výpočet součinitele prostupu tepla U i s hodnocením vlhkostní bilance ve skladbě. Berte prosím toto zhodnocení odpovídající základnímu popisu bez znalosti daného stavu objektu. Nicméně vámi uváděné hodnoty U = 0,16 u takto navržené skladby nelze dosáhnout. Pravděpodobně nebyly zohledněny tepelné mosty, které tvoří dřevěné prvky (hranoly a trámy) v tepelné izolaci. Dle mého výpočtu vychází součinitel prostupu tepla U u obou variant přibližně 0,29 (W/m2.K). Tato hodnota je na hranici normou (ČSN 730540) požadované hodnoty, kdy pro strop pod nevytápěnou půdou má být 0,30 a doporučená hodnota je pak 0,20. S vámi uvažovanými variantami skladeb jste tedy na hranici normového požadavku. Samozřejmě i takto navrženým zateplením dojde ke značnému snížení tepelných ztrát stropem na půdu, nicméně pokud hodláte zhotovit konstrukci stropu zcela nově, určitě by stálo za to zvážit nějakou vhodnější variantu. Zásadní problém vidím hlavně ve vrstvě tepelné izolace, která je degradována dřevěnými prvky tvořícími lineární tepelný most. Jako jednodušší a čistší varianta se mi jeví zhotovení konstrukce stropu se zateplením nad nosnými trámy se zachováním spodní vrstvy s dřevěnými hranoly a tepelnou izolací mezi nimi. U druhé horní vrstvy bych se snažil co nejvíce eliminovat ony tepelné mosty, např. formou subtilnějšího roznášecího roštu pomocí osb desek do kříže s následným záklopem. Nebo ideálnější variantou, která však bude jistě i finančně nákladnější, by bylo zhotovení roznášecího roštu pomocí tvrzeného polystyrenu EPS (EPS 100, EPS 150), který by nahradil dřevěný hranol. Toto lze řešit vlastním nákupem a realizací nebo zaběhlí výrobci izolací mají i ucelený systém (např. stepcross). S takto eliminovaným tepelným mostem v jedné vrstvě tepelné izolace dosáhnete doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U.
Co se týče návrhu skladby s ohledem na vlhkostní bilanci, tj. eliminaci kondenzace vodních par v konstrukci, tak váš princip návrhu je v pořádku. Čili umístění parozábrany na spodní hraně konstrukce a paropropustná/pojistná hydroizolace (zde by se tato vrstva dala i vypustit) nad horní hranou tepelné izolace je v pořádku a v konstrukci by nemělo docházet ke kondenzaci vodních par (respektive v malém množství, které je bezpečně pod limitem). Zkuste tedy se svým projektantem uzpůsobit skladbu tak, aby plnila lépe tepelněizolační funkci.
S pozdravem
Ondřej Pokorný, energetický poradce ECČB