Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.4.22 / dotaz č. 137732
Pořád slyším o tom, jak mám využít FVE. Žádám zdvořile o stanovisko k následujícího projektu:
Málo používaná budova v Polabí, šikmá střecha 100 m2 s orientací na jih, kvalifikovaný odhad získané FVE asi 15 MWh/rok. Mám v úmyslu tuto energii prodávat do sítě a o 100 km dál v obývané budově si ji podle potřeby odebírat od stejného majitele sítě. Především vzhledem ke zdražení plynu pro vytápění na několikanásobek to jistě splňuje všechny proklamace MPO v tomto směru. Jaký je odhad investičních nákladů a odhadovaný roční zisk resp. návratnost roční investice?
Málo používaná budova v Polabí, šikmá střecha 100 m2 s orientací na jih, kvalifikovaný odhad získané FVE asi 15 MWh/rok. Mám v úmyslu tuto energii prodávat do sítě a o 100 km dál v obývané budově si ji podle potřeby odebírat od stejného majitele sítě. Především vzhledem ke zdražení plynu pro vytápění na několikanásobek to jistě splňuje všechny proklamace MPO v tomto směru. Jaký je odhad investičních nákladů a odhadovaný roční zisk resp. návratnost roční investice?
Dobrý den,
děkujeme za dotaz. V případě prodeje přebytků máte prakticky dvě základní možnosti. V prvním případě je možné elektrárnu provozovat bez licence (míněno licence na výrobu elektřiny od energetického regulačního úřadu). V takovém případě musí mít elektrárna instalovaný výkon do 10 kWp a odprodej přebytků může být realizován pouze přes vašeho dodavatele elektřiny. Cena za vykoupenou energii je v tomto případě zpravidla výrazně nižší s tím, že dodavatel má navíc možnost výkup přebytků zcela odmítnout.
Druhou možností je provozování elektrárny na základě licence. V takovém případě pak máte možnost uzavřít smlouvu o prodeji přebytků s kterýmkoliv obchodníkem. To zpravidla vede k výrazně lepším výkupním cenám. Upozorňujeme však, že provozování licence obnáší nějakou administrativní zátěž (získání licence, povinnost mít IČ se vším, co s tím souvisí, pravidelné vykazování operátorovi trhu s elektřinou, atd.).
Je zde ještě třetí možnost, a to využití některého ze specifických tarifů pro elektřinu. Zde dodavatel může nabídnout zpětný odpočet obchodní části ceny elektřiny za přebytky dodané do distribuční soustavy. Tarif však může obsahovat omezení maximálního množství přebytků související s množstvím elektřiny odebrané z DS a současně cena za elektřinu odebranou z DS může být vyšší. V případě, že v objektu je zanedbatelný odběr, tak toto pravděpodobně nebude výhodné řešení.
Pokud zmiňujete „kvalifikovaný odhad výroby“ na 15 MWh/rok, tak se zcela jistě bude jednat o elektrárnu o instalovaném výkonu vyšším, nežli 10 kWp. V takovém případě bude licence na výrobu elektřiny povinná. Pokud bychom uvažovali o měrném zisku 1000 kWh/kWp, jednalo by se o elektrárnu o instalovaném výkonu 15 kWp. Velmi hrubým odhadem by se takováto elektrárna dala zrealizovat do 600 tis. Kč (upozorňujeme, že na trhu je samozřejmě velký rozptyl cen, které se budou lišit rovněž dle parametrů instalace). Pokud bychom uvažovali cenu za výkup například 3 Kč/kWh a jak píšete, roční výrobu 15 000 kWh, byl následně roční přínos za prodej elektřiny 45 tis. Kč. Prostá návratnost by v tom případě byla 13,3 let. Odhadovat cenu za výkup v dnešní turbulentní době je však velmi obtížné, tedy jedná se o příklad.
Specifická možnost, jak elektřinu vyrobenou v jednom odběrném místě využít na místě jiném (vzdáleném 100 km), prozatím v ČR možná není.
Nakonec bychom ještě rádi poznamenali, že instalace elektrárny prakticky nesouvisí s vytápěním plynem. Pokud by byla elektrárna dimenzovaná pro úsporu na vlastní spotřebě, tak v zimním období, kdy je třeba vytápět, zpravidla po využití elektřiny z FVE pro elektrické domácí spotřebiče plus případně přípravu teplé vody na vytápění žádná energie nezbývá. A to ani při poměrně výkonné instalaci.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim
děkujeme za dotaz. V případě prodeje přebytků máte prakticky dvě základní možnosti. V prvním případě je možné elektrárnu provozovat bez licence (míněno licence na výrobu elektřiny od energetického regulačního úřadu). V takovém případě musí mít elektrárna instalovaný výkon do 10 kWp a odprodej přebytků může být realizován pouze přes vašeho dodavatele elektřiny. Cena za vykoupenou energii je v tomto případě zpravidla výrazně nižší s tím, že dodavatel má navíc možnost výkup přebytků zcela odmítnout.
Druhou možností je provozování elektrárny na základě licence. V takovém případě pak máte možnost uzavřít smlouvu o prodeji přebytků s kterýmkoliv obchodníkem. To zpravidla vede k výrazně lepším výkupním cenám. Upozorňujeme však, že provozování licence obnáší nějakou administrativní zátěž (získání licence, povinnost mít IČ se vším, co s tím souvisí, pravidelné vykazování operátorovi trhu s elektřinou, atd.).
Je zde ještě třetí možnost, a to využití některého ze specifických tarifů pro elektřinu. Zde dodavatel může nabídnout zpětný odpočet obchodní části ceny elektřiny za přebytky dodané do distribuční soustavy. Tarif však může obsahovat omezení maximálního množství přebytků související s množstvím elektřiny odebrané z DS a současně cena za elektřinu odebranou z DS může být vyšší. V případě, že v objektu je zanedbatelný odběr, tak toto pravděpodobně nebude výhodné řešení.
Pokud zmiňujete „kvalifikovaný odhad výroby“ na 15 MWh/rok, tak se zcela jistě bude jednat o elektrárnu o instalovaném výkonu vyšším, nežli 10 kWp. V takovém případě bude licence na výrobu elektřiny povinná. Pokud bychom uvažovali o měrném zisku 1000 kWh/kWp, jednalo by se o elektrárnu o instalovaném výkonu 15 kWp. Velmi hrubým odhadem by se takováto elektrárna dala zrealizovat do 600 tis. Kč (upozorňujeme, že na trhu je samozřejmě velký rozptyl cen, které se budou lišit rovněž dle parametrů instalace). Pokud bychom uvažovali cenu za výkup například 3 Kč/kWh a jak píšete, roční výrobu 15 000 kWh, byl následně roční přínos za prodej elektřiny 45 tis. Kč. Prostá návratnost by v tom případě byla 13,3 let. Odhadovat cenu za výkup v dnešní turbulentní době je však velmi obtížné, tedy jedná se o příklad.
Specifická možnost, jak elektřinu vyrobenou v jednom odběrném místě využít na místě jiném (vzdáleném 100 km), prozatím v ČR možná není.
Nakonec bychom ještě rádi poznamenali, že instalace elektrárny prakticky nesouvisí s vytápěním plynem. Pokud by byla elektrárna dimenzovaná pro úsporu na vlastní spotřebě, tak v zimním období, kdy je třeba vytápět, zpravidla po využití elektřiny z FVE pro elektrické domácí spotřebiče plus případně přípravu teplé vody na vytápění žádná energie nezbývá. A to ani při poměrně výkonné instalaci.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim
Odpovídá: Ing. Jan Antonín - EKIS Jablonec nad Nisou, EnergySim tisk