Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.4.22 / dotaz č. 138195
Dobrý den,
mám domek z Heluz 440 broušené 8 x 10 m, výška štítu 4,7 m. Na klasickém krovu, úhel 22 st., je paro folie a jen latě a tašky Bramac. Stropní konstrukce trámy, ze spodu palubky smrk tloušťky 19 mm na nich mezi trámy Isover, součinitel tepelné vodivosti 0,039 v tloušťce 2 x 12 cm, celkem 24 cm a z vrchu je podlaha z palubek borovice tloušťky 28 mm. Včera mi řekli kámoši, že by to chtělo podlahu odšroubovat, vatu odejmout a dát parotěsnou folii kvůli srážení vlhkosti.
Co Vy na to jako odborníci? Potřebuji tam dát parotěsnou folii? Bo postačí krokve pobít zespodu palubky?
Děkuji.
mám domek z Heluz 440 broušené 8 x 10 m, výška štítu 4,7 m. Na klasickém krovu, úhel 22 st., je paro folie a jen latě a tašky Bramac. Stropní konstrukce trámy, ze spodu palubky smrk tloušťky 19 mm na nich mezi trámy Isover, součinitel tepelné vodivosti 0,039 v tloušťce 2 x 12 cm, celkem 24 cm a z vrchu je podlaha z palubek borovice tloušťky 28 mm. Včera mi řekli kámoši, že by to chtělo podlahu odšroubovat, vatu odejmout a dát parotěsnou folii kvůli srážení vlhkosti.
Co Vy na to jako odborníci? Potřebuji tam dát parotěsnou folii? Bo postačí krokve pobít zespodu palubky?
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Takto provedená střecha při přísnějším posouzení nemusí úplně vyhovovat požadavkům normy na provádění a navrhování střech ČSN 73 1901/novela 2020. Pro střešní pláště se zde stanovují požadavky na jejich těsnost, respektive spolehlivost a těsnost provedení doplňkové hydroizolační vrstvy. Doplňková hydroizolační vrstva (DHV) je ta, kterou označujete jako paro folie pod latěmi a taškami.
To posouzení vychází z koncepce podstřeší. Například u domů typu bungalov s vazníkem, který vytváří nízké podstřeší s tepelnou izolací vloženou dole mezi vazníky, se při započítání vlivu různých podmínek dochází k nutnosti provést střechu pod krytinou s celoplošným bedněním.
Ve Vašem případě máme půdní prostor, kterým se dá chodit po záklopu z borovice, takže je to poněkud nejednoznačné. Pokud podstřešní fólie nemá těsněné přesahy proti zafoukávání sněhu a deště, může se dostávat do půdy. Podle sklonu střechy a typu krytiny, kde je vždy výrobcem, normou, nebo „Pravidly pro provádění střech CKPT“ určen nejen minimální, ale i bezpečný sklon je někdy potřeba doplnit těsnění pod kontralatě a další.
Tím jsem trochu odbočil od dotazu, který je k parozábraně. Ta by v konstrukci stropu být měla. Jaký typ parozábrany použít by měl stanovit projekt a to podle toho, jak je skladba a konstrukce navržená, zda difúzně uzavřená, nebo difúzně otevřená. V principu se jedná o to, že veškerá vzdušná vlhkost na základě fyzikálních zákonů prostupuje z teplého interiéru do chladné půdy. Zde pak podle teploty a vlhkosti může kondenzovat buď již ve stropě pod záklopem, nebo v půdě na chladných površích.
Pod záklopem se to děje tehdy, když je tento parotěsný a nepropustný, typické OSB desky, které po čase zespodu plesniví. Pokud je záklop prodyšný (například prkna s mezerami), vlhkost se obvykle odpaří. Studený povrch v půdě se zase týká půd, které nevětrají. Typicky pod plechovými krytinami nebo pod asfaltovými šindeli na bednění. Bednění zespodu pak i namrzá. To vypadá na „škodlivost“ bednění, ale poruchy nastávající tam, kde podstřeší není větrané, neboli zase neodpovídá zmíněné ČSN.
Připomínka snad ještě k tepelné izolaci, je jí málo. A pokud je jen mezi trámy a neprobíhá v souvislé vrstvě nad nimi, pak jsou zde průběžné tepelné mosty.
Trochu nerozumím návrhu pobít krokve zespodu palubkami a jaký účel to má plnit.
K současnému provedení - teoreticky, pokud je půda dostatečně odvětraná, se nebude dít nic. Podstřešní fólie je jistě použitá správná, tedy paropropustná a půda asi větrá. Ještě k životnosti fólie. Pokud je na bednění, je ve tmě a nepodléhá tak rychle rozpadu vlivem světla UV záření.
Neuvádíte, zda byl dům již v zimě užíván. Doporučuji v zimním období sledovat stav konstrukcí a těsnost podstřešní fólie – zatékání nebo sníh na půdě významně zhoršuje stav.
Dodatečné vložení nějaké parobrzdy se dá udělat vždy. Bude ale muset kopírovat stropní trámy. Doporučil bych pak přidat i tepelnou izolaci, cca 10 až 14 cm a hlavně se vyvarovat neprodyšného záklopu.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Takto provedená střecha při přísnějším posouzení nemusí úplně vyhovovat požadavkům normy na provádění a navrhování střech ČSN 73 1901/novela 2020. Pro střešní pláště se zde stanovují požadavky na jejich těsnost, respektive spolehlivost a těsnost provedení doplňkové hydroizolační vrstvy. Doplňková hydroizolační vrstva (DHV) je ta, kterou označujete jako paro folie pod latěmi a taškami.
To posouzení vychází z koncepce podstřeší. Například u domů typu bungalov s vazníkem, který vytváří nízké podstřeší s tepelnou izolací vloženou dole mezi vazníky, se při započítání vlivu různých podmínek dochází k nutnosti provést střechu pod krytinou s celoplošným bedněním.
Ve Vašem případě máme půdní prostor, kterým se dá chodit po záklopu z borovice, takže je to poněkud nejednoznačné. Pokud podstřešní fólie nemá těsněné přesahy proti zafoukávání sněhu a deště, může se dostávat do půdy. Podle sklonu střechy a typu krytiny, kde je vždy výrobcem, normou, nebo „Pravidly pro provádění střech CKPT“ určen nejen minimální, ale i bezpečný sklon je někdy potřeba doplnit těsnění pod kontralatě a další.
Tím jsem trochu odbočil od dotazu, který je k parozábraně. Ta by v konstrukci stropu být měla. Jaký typ parozábrany použít by měl stanovit projekt a to podle toho, jak je skladba a konstrukce navržená, zda difúzně uzavřená, nebo difúzně otevřená. V principu se jedná o to, že veškerá vzdušná vlhkost na základě fyzikálních zákonů prostupuje z teplého interiéru do chladné půdy. Zde pak podle teploty a vlhkosti může kondenzovat buď již ve stropě pod záklopem, nebo v půdě na chladných površích.
Pod záklopem se to děje tehdy, když je tento parotěsný a nepropustný, typické OSB desky, které po čase zespodu plesniví. Pokud je záklop prodyšný (například prkna s mezerami), vlhkost se obvykle odpaří. Studený povrch v půdě se zase týká půd, které nevětrají. Typicky pod plechovými krytinami nebo pod asfaltovými šindeli na bednění. Bednění zespodu pak i namrzá. To vypadá na „škodlivost“ bednění, ale poruchy nastávající tam, kde podstřeší není větrané, neboli zase neodpovídá zmíněné ČSN.
Připomínka snad ještě k tepelné izolaci, je jí málo. A pokud je jen mezi trámy a neprobíhá v souvislé vrstvě nad nimi, pak jsou zde průběžné tepelné mosty.
Trochu nerozumím návrhu pobít krokve zespodu palubkami a jaký účel to má plnit.
K současnému provedení - teoreticky, pokud je půda dostatečně odvětraná, se nebude dít nic. Podstřešní fólie je jistě použitá správná, tedy paropropustná a půda asi větrá. Ještě k životnosti fólie. Pokud je na bednění, je ve tmě a nepodléhá tak rychle rozpadu vlivem světla UV záření.
Neuvádíte, zda byl dům již v zimě užíván. Doporučuji v zimním období sledovat stav konstrukcí a těsnost podstřešní fólie – zatékání nebo sníh na půdě významně zhoršuje stav.
Dodatečné vložení nějaké parobrzdy se dá udělat vždy. Bude ale muset kopírovat stropní trámy. Doporučil bych pak přidat i tepelnou izolaci, cca 10 až 14 cm a hlavně se vyvarovat neprodyšného záklopu.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.