Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.6.22 / dotaz č. 140356
Dobrý den,
rekonstruuji podlahu ve staré kamenném době (stáří více jak 200 let), bez vodorovné hydroizolace, ale z vnějšku odkopán s nopovou fólií a drenáží. Tl. stěn 80 cm, cca 5 let nová dřevěná okna. Stěny pohledově nevykazují zvýšenou vlhkost.
Odstranil jsem dřevěnou podlahu, škváru a hlínu do 40 cm. Skladba nové podlahy - štěrk, beton, ipa, polystyren, separační folie, beton, finálová podlaha.
Rozumím, že nejlepší řešení je dodatečná vodorovná izolace, to je však z ekonomického i technického hlediska nerealizovatelné.
Dotaz: Vzlínající vlhkost se nově zastaví o IPU, může se přesunout do stran, tj. do zdí? Lze to vyřešit obrácenou vanou, tj. IPU (případně dám nopovou folii a spojím s IPOU) ohnu dolu, aby se vlhkost nemohla dostat do zdí?
S vlhkostí z podzákladů není dnes problém, ale nechtěl bych si novou skladbou podlahy problém vytvořit.
Děkuji.
rekonstruuji podlahu ve staré kamenném době (stáří více jak 200 let), bez vodorovné hydroizolace, ale z vnějšku odkopán s nopovou fólií a drenáží. Tl. stěn 80 cm, cca 5 let nová dřevěná okna. Stěny pohledově nevykazují zvýšenou vlhkost.
Odstranil jsem dřevěnou podlahu, škváru a hlínu do 40 cm. Skladba nové podlahy - štěrk, beton, ipa, polystyren, separační folie, beton, finálová podlaha.
Rozumím, že nejlepší řešení je dodatečná vodorovná izolace, to je však z ekonomického i technického hlediska nerealizovatelné.
Dotaz: Vzlínající vlhkost se nově zastaví o IPU, může se přesunout do stran, tj. do zdí? Lze to vyřešit obrácenou vanou, tj. IPU (případně dám nopovou folii a spojím s IPOU) ohnu dolu, aby se vlhkost nemohla dostat do zdí?
S vlhkostí z podzákladů není dnes problém, ale nechtěl bych si novou skladbou podlahy problém vytvořit.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
U starých staveb s velkou tloušťkou zdiva je obtížné realizovat klasické bariérové metody, tedy podříznutí a vložení izolace do zdiva. U kamenného zdiva lze použitím diamantových lan, ale ne každé zdivo se na to hodí. A hlavně finanční stránka je jinde. U zdiva z plných cihel s jasně definovanou spárou pro řez je to snadnější. Lze použít i metodu zarážených plechů. V homogenním cihlovém zdivu se poměrně dobře osvědčila metoda chemické injektáže, ať již tlakové nebo beztlakové a díky zvyšující účinnosti chemických přípravků pro injektáž. To je rovněž metoda bariérová, kdy injektované zdivo značně omezuje transfer zemní vlhkosti.
Okrajově musím zmínit i metody elektroosmotické, u kterých je potřeba mít na paměti určitý závazek, kdy je potřeba situaci sledovat a udržovat.
K těmto řešením se přistupuje po předchozím podrobném stavebně technickém průzkumu, provedení sond, odběru vzorků a jejich rozboru a zvážení budoucího provozu v sanovaných prostorech, respektive požadavku na stav prostředí podle jeho užívání.
Je tedy na Vašem uvážení, zda se vyplatí více investovat jak do přípravy, tak provedení.
Důležité ale je, že žádná z těchto hlavních metod se neobejde bez kombinace s postupy doplňkovými.
Váš popis záměru zahrnuje vytvoření štěrkové vrstvy. To směřuje k metodě sanace, která se nazývá vzduchoizolační. Zahrnuje širší řadu postupů a řešení, jejichž společným prvkem je vytvoření provětrávané dutiny nebo tenké vrstvy vzduchu, která přiléhá k zavlhlému zdivu.
V první řadě tedy doporučuji zajistit provětrání štěrkové vrstvy pod podlahou. Štěrky by měl být čistý, větší frakce (32-63, lze připustit 16-32). Provětrání uložením flexibilního potrubí, které je obvykle vedeno podél vnitřní paty stěn. Provedení je detailněji popisováno ve starších odpovědích v poradně, nebudu tedy dále rozvádět. Principem je zajištění prodění vzduchu vhodným uspořádáním přívodních a odvodních otvorů vzduchu s dostatečným převýšením pro vytvoření tahu.
Uložení PVC flexi potrubí profilu 125 mm je snadnější varianta, pracnější je vytvoření větracího kanálku (zděný apod.) podél zdi.
Toto lze samozřejmě provést i ze strany exteriéru. Je zřejmé, že odvětrání zdiva z obou stran bude mít větší účinek. Uvádíte, že zde bylo provedeno odkopání a vložení nopové fólie. To je obvykle provedeno bez zajištění přívodu a odtahu vzduchu a tudíž HDPE nopová folie má funkci spíše separační. Záleží na výšce nopu, ukončení separační mezery apod.
V reálném životě se setkávám s výsledkem, kdy stav po takovémto „obkopání zvenku“ je stejný. Chybuje se v absenci nutného provedení odvodu dešťové vody drenážním systémem, kdy neulehnuté zásypy umožní větší vsakování deště u zdi.
Konkrétně k Vašemu dotazu – ohnutí asfaltového pásu někam dolů situaci moc neřeší. Zaměřte na řešení s odvětráním. S tím ale souvisí velmi úzce tepelná izolace podlahy, která musí být v dostatečné tloušťce (také viz. jiné odpovědi) a hlavně se zamyslet nad „zaizolováním“ tepelného mostu soklu a v zimě chladných přívodních trubek externího vzduchu.
Tepelný most a jeho důsledky – kondenzace na povrchu – se pak někdy zaměňuje se vzlínající zemní vlhkostí. Dobře se u těchto staveb osvědčuje podlahový systém topení.
A zpět k doplňkovým metodám odvlhčení, to je obvykle sanační omítka. Omítkový sanační systém doplní to, co „nestihne“ odvětrání. Obecně jakékoli vzdušná prodyšná vápenná omítka je prospěšná, včetně vápenné výmalby.
Pokud jde i IPU, poslední poznámka je k radonu. Při takto komplexní rekonstrukci vrstev podlahy je nutno vyjít z radonového průzkumu a zakomponovat požadavky na radonovou izolaci do řešení. To se nevylučuje, naopak.
Výše popsané postupy odvětrání a izolace, správně zrealizované, by rozhodně neměly vést ke zhoršení situace s vlhkostí zdiva nebo problému.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
U starých staveb s velkou tloušťkou zdiva je obtížné realizovat klasické bariérové metody, tedy podříznutí a vložení izolace do zdiva. U kamenného zdiva lze použitím diamantových lan, ale ne každé zdivo se na to hodí. A hlavně finanční stránka je jinde. U zdiva z plných cihel s jasně definovanou spárou pro řez je to snadnější. Lze použít i metodu zarážených plechů. V homogenním cihlovém zdivu se poměrně dobře osvědčila metoda chemické injektáže, ať již tlakové nebo beztlakové a díky zvyšující účinnosti chemických přípravků pro injektáž. To je rovněž metoda bariérová, kdy injektované zdivo značně omezuje transfer zemní vlhkosti.
Okrajově musím zmínit i metody elektroosmotické, u kterých je potřeba mít na paměti určitý závazek, kdy je potřeba situaci sledovat a udržovat.
K těmto řešením se přistupuje po předchozím podrobném stavebně technickém průzkumu, provedení sond, odběru vzorků a jejich rozboru a zvážení budoucího provozu v sanovaných prostorech, respektive požadavku na stav prostředí podle jeho užívání.
Je tedy na Vašem uvážení, zda se vyplatí více investovat jak do přípravy, tak provedení.
Důležité ale je, že žádná z těchto hlavních metod se neobejde bez kombinace s postupy doplňkovými.
Váš popis záměru zahrnuje vytvoření štěrkové vrstvy. To směřuje k metodě sanace, která se nazývá vzduchoizolační. Zahrnuje širší řadu postupů a řešení, jejichž společným prvkem je vytvoření provětrávané dutiny nebo tenké vrstvy vzduchu, která přiléhá k zavlhlému zdivu.
V první řadě tedy doporučuji zajistit provětrání štěrkové vrstvy pod podlahou. Štěrky by měl být čistý, větší frakce (32-63, lze připustit 16-32). Provětrání uložením flexibilního potrubí, které je obvykle vedeno podél vnitřní paty stěn. Provedení je detailněji popisováno ve starších odpovědích v poradně, nebudu tedy dále rozvádět. Principem je zajištění prodění vzduchu vhodným uspořádáním přívodních a odvodních otvorů vzduchu s dostatečným převýšením pro vytvoření tahu.
Uložení PVC flexi potrubí profilu 125 mm je snadnější varianta, pracnější je vytvoření větracího kanálku (zděný apod.) podél zdi.
Toto lze samozřejmě provést i ze strany exteriéru. Je zřejmé, že odvětrání zdiva z obou stran bude mít větší účinek. Uvádíte, že zde bylo provedeno odkopání a vložení nopové fólie. To je obvykle provedeno bez zajištění přívodu a odtahu vzduchu a tudíž HDPE nopová folie má funkci spíše separační. Záleží na výšce nopu, ukončení separační mezery apod.
V reálném životě se setkávám s výsledkem, kdy stav po takovémto „obkopání zvenku“ je stejný. Chybuje se v absenci nutného provedení odvodu dešťové vody drenážním systémem, kdy neulehnuté zásypy umožní větší vsakování deště u zdi.
Konkrétně k Vašemu dotazu – ohnutí asfaltového pásu někam dolů situaci moc neřeší. Zaměřte na řešení s odvětráním. S tím ale souvisí velmi úzce tepelná izolace podlahy, která musí být v dostatečné tloušťce (také viz. jiné odpovědi) a hlavně se zamyslet nad „zaizolováním“ tepelného mostu soklu a v zimě chladných přívodních trubek externího vzduchu.
Tepelný most a jeho důsledky – kondenzace na povrchu – se pak někdy zaměňuje se vzlínající zemní vlhkostí. Dobře se u těchto staveb osvědčuje podlahový systém topení.
A zpět k doplňkovým metodám odvlhčení, to je obvykle sanační omítka. Omítkový sanační systém doplní to, co „nestihne“ odvětrání. Obecně jakékoli vzdušná prodyšná vápenná omítka je prospěšná, včetně vápenné výmalby.
Pokud jde i IPU, poslední poznámka je k radonu. Při takto komplexní rekonstrukci vrstev podlahy je nutno vyjít z radonového průzkumu a zakomponovat požadavky na radonovou izolaci do řešení. To se nevylučuje, naopak.
Výše popsané postupy odvětrání a izolace, správně zrealizované, by rozhodně neměly vést ke zhoršení situace s vlhkostí zdiva nebo problému.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.