Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.8.22 / dotaz č. 141520
Jsme SVJ s 18 b.j. Teplo nám dodává teplárna. Při vyúčtování tepla každoročně doplácíme nemalou částku za teplo.
Při výpočtu spotřeby tepla je postupováno dle vyhlášky. Vlastník b.j., který nevytápí do jakého si průměru, doplácí i za nespotřebované teplo. Nevytápíme všechny místnosti (kuchyně, ložnice). Záměrem není využívání tepla od svých sousedů.
V posledních týdnech slyšíme, že máme stáhnout teplotu o 2 stupně.
Žádám o informaci, jak se stanoví průměrná spotřeba tepla. Jak vytápět b.j., abychom nedopláceli za nespotřebované teplo.
Totéž platí o ohřevu vody. Vlastník b.j. 3+1 zaplatí za 1 m3 teplé vody méně než vlastník b.j. 2+1.
Děkuji za odpověď.
Při výpočtu spotřeby tepla je postupováno dle vyhlášky. Vlastník b.j., který nevytápí do jakého si průměru, doplácí i za nespotřebované teplo. Nevytápíme všechny místnosti (kuchyně, ložnice). Záměrem není využívání tepla od svých sousedů.
V posledních týdnech slyšíme, že máme stáhnout teplotu o 2 stupně.
Žádám o informaci, jak se stanoví průměrná spotřeba tepla. Jak vytápět b.j., abychom nedopláceli za nespotřebované teplo.
Totéž platí o ohřevu vody. Vlastník b.j. 3+1 zaplatí za 1 m3 teplé vody méně než vlastník b.j. 2+1.
Děkuji za odpověď.
Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům se řídí od 1. 1. 2016 zákonem č. 67/2013 Sb. v platném znění (dále jen zákon) a prováděcí vyhláškou MMR č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen vyhláška). Více pak zákon a vyhlášku doplňuje metodický pokyn aktualizovaný dne 31. 1. 2017.
Ze zákona je důležitý zejména § 6, který se věnuje rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, ve vyhlášce se jedná o § 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce. V těchto čtyřech odstavcích jsou uvedeny zásadní informace k rozúčtování nákladů na vytápění:
• Náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, které je nejvýš 12-ti měsíční, rozdělí vlastník (tedy SVJ) na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
• Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
• Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
• Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice.
Pokud byt vytápíte centrálně, upravuje výpočet ceny za teplo pro jednotlivé byty tato vyhláška.
Ta dělí tedy náklady na část základní a spotřební. Základní složka vychází z plochy bytu či nebytového prostoru a jsou do ní započítány také například náklady na vytápění společných prostor, tepelné ztráty apod.
Složka spotřební pak odpovídá skutečné spotřebě Vašeho bytu, a to podle údajů na měřičích, které jsou v bytě povinně instalovány
Spotřební složka se musí ovšem pohybovat v rozmezí 80-200 % průměrné ceny tepla za metr čtvereční v domě.
V praxi to znamená, že i ten, kdo v bytě netopí vůbec, musí nakonec zaplatit 80 % průměrné ceny tepla v domě.
Ze zákona je důležitý zejména § 6, který se věnuje rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, ve vyhlášce se jedná o § 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce. V těchto čtyřech odstavcích jsou uvedeny zásadní informace k rozúčtování nákladů na vytápění:
• Náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, které je nejvýš 12-ti měsíční, rozdělí vlastník (tedy SVJ) na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
• Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
• Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
• Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice.
Pokud byt vytápíte centrálně, upravuje výpočet ceny za teplo pro jednotlivé byty tato vyhláška.
Ta dělí tedy náklady na část základní a spotřební. Základní složka vychází z plochy bytu či nebytového prostoru a jsou do ní započítány také například náklady na vytápění společných prostor, tepelné ztráty apod.
Složka spotřební pak odpovídá skutečné spotřebě Vašeho bytu, a to podle údajů na měřičích, které jsou v bytě povinně instalovány
Spotřební složka se musí ovšem pohybovat v rozmezí 80-200 % průměrné ceny tepla za metr čtvereční v domě.
V praxi to znamená, že i ten, kdo v bytě netopí vůbec, musí nakonec zaplatit 80 % průměrné ceny tepla v domě.
Odpovídá: Ing., Ph.D. David Sýkora* - EKIS Ostrava Ing. Sýkora tisk