Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.9.22 / dotaz č. 141658
VZKAZ OD EDITORA MPO: tento dotaz položil tazatel jinému EKIS, které však má zpoždění s odpovědí. Proto jsme dotaz přidělila náhradnímu EKIS a vyhráli jste vy.
odpovězte prosím tazateli co nejdříve a dotaz + odpověd zveřejněte.
Tazateli se mimo web přes email či telefon omluvte za zpoždění. dekuji. ID03
Město provozuje centrální plynovou kotelnu. Teplem z ní zásobuje několik bytových domů, školu, radnici, knihovnu atd. Je cestou, jak snížit spotřebu tepla a tudíž i náklady na toto teplo pro odběratele ohřívat vodu pro ÚT i TÚV na zásadně nižší teploty, než tomu bylo doposud tj cca . 65 stupňů Celsia? Jaká by ona "nová" teplota měla být? Vím, že pak ale odběratelé nebudou moci dosáhnout ve vytápěných místnostech pro ně obvyklou teplotu oscilující kolem 21 stupňů Celsia.
odpovězte prosím tazateli co nejdříve a dotaz + odpověd zveřejněte.
Tazateli se mimo web přes email či telefon omluvte za zpoždění. dekuji. ID03
Město provozuje centrální plynovou kotelnu. Teplem z ní zásobuje několik bytových domů, školu, radnici, knihovnu atd. Je cestou, jak snížit spotřebu tepla a tudíž i náklady na toto teplo pro odběratele ohřívat vodu pro ÚT i TÚV na zásadně nižší teploty, než tomu bylo doposud tj cca . 65 stupňů Celsia? Jaká by ona "nová" teplota měla být? Vím, že pak ale odběratelé nebudou moci dosáhnout ve vytápěných místnostech pro ně obvyklou teplotu oscilující kolem 21 stupňů Celsia.
Dobrý den,
tento dotaz je v současné době velmi vhodný. Bohužel nevím podrobnosti o vašem tepelném hospodářství. Jestli v kotelně je připravováno ústřední topení a teplá voda a distribuce je pomocí čtyřtrubkového systému. Nebo je v kotelně připravována teplá voda (horká voda), která je distribuována dvoutrubkovým systémem do předávacích stanic pro každý objekt.
Budeme brát v úvahu druhou možnost. Tedy dvoutrubkový systém s předávacími stanicemi. V takovém případě bude v každém objektu předávací stanice, která bude „připravovat“ teplo a teplou vodu.
V předávací stanici můžete zkusit snížit teplotu zásobníku pro přípravu teplé vody na 60°C. Radši doporučíme o pár stupňů více, aby nedošlo k rozmnožení legionelly. Zároveň můžete experimentovat s teplotou na výstupu z předávací stanice. V přechodovém období, kdy nebude venku příliš zima 11-13°C můžete nastavit teplotu na výstupní vody na 30°C a poté si regulovat teplotu podle potřeby a venkovní teploty. Zde nevíme, jestli je teplota regulována pomocí venkovního čidla tzv hysterezní křivkou. V takovém případě, zkuste použít křivku s nižšími teplotami.
Především, ale bude záležet na vytápění místností v objektu. Protože zde platí zákon zachování energie. Uvedeme na příkladu, který není podpořen výpočty a čísla jsou pouze ilustrativní:
V objektu budete mít nastavenou teplotu v místnostech na 21°C při venkovní teplotě 0°C.
- Z předávací stanice bude teplota vody nastavena na 65°C. Objekt bude denně vytápěn 10 hodin.
- Z předávací stanice bude teplota vody nastavena na 40°C. Objekt bude denně vytápěn 20 hodin.
Z výše uvedeného příkladu lze vidět, že bude sice uspořeno za přípravu teplé vody sníženou o 20°C, protože je ústřední topení ohříváno pouze na 40°C, ale zároveň bude zvýšen náklad za delší dobu vytápění. To znamená, že je nejlepším řešením pro úsporu zemního plynu bude snížit koncovou teplotu v jednotlivých vytápěných prostorách. Nevytápět zbytečně nevyužívané prostory. Možnost zvýšit izolaci potrubí v nevytápěných prostorách případně předávacích stanicích. Snížení teploty teplé vody v zásobnících. Případně instalovat elektrické průtokové baterie, které budou připravovat teplou vodu v místě užívání například na 30°C.
Klidně nám napište dále, můžeme celou problematiku podrobněji rozebrat.
tento dotaz je v současné době velmi vhodný. Bohužel nevím podrobnosti o vašem tepelném hospodářství. Jestli v kotelně je připravováno ústřední topení a teplá voda a distribuce je pomocí čtyřtrubkového systému. Nebo je v kotelně připravována teplá voda (horká voda), která je distribuována dvoutrubkovým systémem do předávacích stanic pro každý objekt.
Budeme brát v úvahu druhou možnost. Tedy dvoutrubkový systém s předávacími stanicemi. V takovém případě bude v každém objektu předávací stanice, která bude „připravovat“ teplo a teplou vodu.
V předávací stanici můžete zkusit snížit teplotu zásobníku pro přípravu teplé vody na 60°C. Radši doporučíme o pár stupňů více, aby nedošlo k rozmnožení legionelly. Zároveň můžete experimentovat s teplotou na výstupu z předávací stanice. V přechodovém období, kdy nebude venku příliš zima 11-13°C můžete nastavit teplotu na výstupní vody na 30°C a poté si regulovat teplotu podle potřeby a venkovní teploty. Zde nevíme, jestli je teplota regulována pomocí venkovního čidla tzv hysterezní křivkou. V takovém případě, zkuste použít křivku s nižšími teplotami.
Především, ale bude záležet na vytápění místností v objektu. Protože zde platí zákon zachování energie. Uvedeme na příkladu, který není podpořen výpočty a čísla jsou pouze ilustrativní:
V objektu budete mít nastavenou teplotu v místnostech na 21°C při venkovní teplotě 0°C.
- Z předávací stanice bude teplota vody nastavena na 65°C. Objekt bude denně vytápěn 10 hodin.
- Z předávací stanice bude teplota vody nastavena na 40°C. Objekt bude denně vytápěn 20 hodin.
Z výše uvedeného příkladu lze vidět, že bude sice uspořeno za přípravu teplé vody sníženou o 20°C, protože je ústřední topení ohříváno pouze na 40°C, ale zároveň bude zvýšen náklad za delší dobu vytápění. To znamená, že je nejlepším řešením pro úsporu zemního plynu bude snížit koncovou teplotu v jednotlivých vytápěných prostorách. Nevytápět zbytečně nevyužívané prostory. Možnost zvýšit izolaci potrubí v nevytápěných prostorách případně předávacích stanicích. Snížení teploty teplé vody v zásobnících. Případně instalovat elektrické průtokové baterie, které budou připravovat teplou vodu v místě užívání například na 30°C.
Klidně nám napište dále, můžeme celou problematiku podrobněji rozebrat.