Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.9.22 / dotaz č. 142157
Dobry den,
Na zaklade novinoveho clanku mne zaujala moznost posouzeni a pripadna konzultace ohledne vyuziti energie domu. Pristi rok na jare chceme zacit stavet/rekonstruovat dum v Jaroslavicich. Dum je navrhovan jako pasivni. Dum bude stat na miste dnesni stodoly. V priloze muzete videt studii. Jelikoz musi mit dum podle uradu jedno popisne cislo vzniklo ve dvore funkcni propojeni dvou objektu, puvodni radove zastavby smerem do ulice a rodinneho domu smerem do zahrady. Dum bude z casti podsklepen, kde vznikne technicka mistnost, sklad zelenina/ovoce (vypestky). Obvodove zdivo a pricky budou z vapenopiskove cihly (napriklad KM beta sendwix). Ohrev teple vody a podlahoveho vytapeni bude zajistovat tepelne cerpadlo TC Mach. Tepelnou ztratu domu budu vedet v prubehu zari. Muj dotaz spociva v doporuceni izolace domu, velikosti FVE s bateriovým ulozistem a asymetrickym stridacem asi (10Kw?). Dale bychom chteli mit rekuperaci. Ve studii je znazorneny zastreseny bazen, s nim se v 1. ani 2. fazi nepocita, stat bude jen zastreseni a obvodova zidka. Co by jste doporucili?
- izolace, typ a sila
- fotovoltaika, vykon panelu, velikost baterioveho uloziste, stridac
- rekuperace ?
- velikost nadrze na destovou vodu
- tepelne cerpadlo - pocitan s ohrevem TUV a podlahoveho vytapeni, velikost nadrze na teplou vodu bude 800L s elektrickym prihrevem, ambientni kotel bude elektricky
- jina doporuceni?
Predem dekuji za odpoved.
Na zaklade novinoveho clanku mne zaujala moznost posouzeni a pripadna konzultace ohledne vyuziti energie domu. Pristi rok na jare chceme zacit stavet/rekonstruovat dum v Jaroslavicich. Dum je navrhovan jako pasivni. Dum bude stat na miste dnesni stodoly. V priloze muzete videt studii. Jelikoz musi mit dum podle uradu jedno popisne cislo vzniklo ve dvore funkcni propojeni dvou objektu, puvodni radove zastavby smerem do ulice a rodinneho domu smerem do zahrady. Dum bude z casti podsklepen, kde vznikne technicka mistnost, sklad zelenina/ovoce (vypestky). Obvodove zdivo a pricky budou z vapenopiskove cihly (napriklad KM beta sendwix). Ohrev teple vody a podlahoveho vytapeni bude zajistovat tepelne cerpadlo TC Mach. Tepelnou ztratu domu budu vedet v prubehu zari. Muj dotaz spociva v doporuceni izolace domu, velikosti FVE s bateriovým ulozistem a asymetrickym stridacem asi (10Kw?). Dale bychom chteli mit rekuperaci. Ve studii je znazorneny zastreseny bazen, s nim se v 1. ani 2. fazi nepocita, stat bude jen zastreseni a obvodova zidka. Co by jste doporucili?
- izolace, typ a sila
- fotovoltaika, vykon panelu, velikost baterioveho uloziste, stridac
- rekuperace ?
- velikost nadrze na destovou vodu
- tepelne cerpadlo - pocitan s ohrevem TUV a podlahoveho vytapeni, velikost nadrze na teplou vodu bude 800L s elektrickym prihrevem, ambientni kotel bude elektricky
- jina doporuceni?
Predem dekuji za odpoved.
Dobrý den,
ve studii je neprávně orientovaná severka, z fotomapy vyplývá, že hřeben střechy novostavby je orientovaný ve směru SZZ-JVV. JJZ polovina střechy je tedy vhodná pro osazení FV panelů. 10 kWp je vhodný strop špičkového výkonu FVE pro rodinný dům a laického provozovatele - je to horní hranice podporovaná dotací a její provozování nevyžaduje speciální pravidla.
Realizovat stěny domu z vápenopískového zdiva je velmi dobrá volba, doporučuji ještě provést analýzu dostupných systémů a výrobců. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje na základě energetického posouzení provozu stavby, dle mých zkušeností s energeticky pasivními domy z VPC se pohybuje od 280 mm výše. Je třeba zohlednit i skutečnost, zda okna budou vybavena předokenními žaluziemi - tl. tepelné izolace musí umožňovat zapuštění žaluziových kapes a tepelnou izolaci překladů. Ze zaslané studie jsem vyčetl předběžně stanovenou tloušťku obvodových stěn na 500 mm - při optimalizaci tlouštěk zdiva a tepelného izolantu lze této hodnoty dosáhnout. Materiál tepelného izolantu bude kombinovaný - v oblasti soklu a suterénu zřejmě extrudovaný polystyren, v ploše fasád pěnový polystyren, pokud ale bude seznán jako nevyhovující z požárně bezpečnostních důvodů (s ohledem na polohu stavby na hranici pozemku), budou to minerálně vláknité desky, v případě předokenních žaluzií budou překlady zatepleny nejspíše deskami z PIR pěny. Podlaha na terénu XPS nebo tuhý EPS, u střechy minerálně vláknité rohože mezi krokvemi a PIR nebo PUR nadkrokevní desky.
Výkon FVE a kapacita úložiště do značné míry závisí na životním stylu uživatelů a režimu domácnosti. Pro běžnou rodinu se obvykle výkon FVE pohybuje kolem kolem 4 - 5 kWp a kapacita baterie (lithiové) cca 8 - 10 kWh. Pokud chcete jít na maximum podporovaného výkonu a velikost střechy umožní instalaci FVE o výkonu 10 kWp, půjde nejspíše o 22 panelů o výkonu 450 Wp. Velikost baterie ale těžko odhadnu bez bližších informací, analyzujte si příkon a režim provozu zabudovaných elektrických spotřebičů v domě - v letním i zimním období; kapacitu baterie je pak třeba optimalizovat dle těchto spotřeb a výkonu FVE. Stále vycházím z předpokladu, že elektřina bude vyráběna pouze pro potřebu domácnosti, a nebude prodávána do distribuční sítě.
Nucené větrání s rekuperací u tohoto typu stavby určitě doporučuji. U domu s mimořádným zateplením obálky se pak dominantním parametrem tepelných ztrát stane přirozené větrání. Využitím rekuperace jednak dosáhnete žádanou výměnu vzduchu v interiéru a tedy kvalitní vnitřní prostředí po celý rok, a jednak snížíte energetické ztráty větráním někam ke 20 %.
U jímky na dešťovou vodu záleží na tom, zda ji chcete akumulovat pouze pro zálivku zahrady, nebo i jako šedou vodu v domácnosti, nebo pro oba typy spotřeby současně. Pro dimenzování nádrže pro účely zálivky je na internetu k dispozici řada kalkulaček, podle mých zkušeností ale stanovují malé objemy - mně se osvědčilo dimenzování na cca 15 % zachycených ročních srážek (výška vodního sloupce ročních srážek v dané lokalitě x plocha střechy x koeficient odtoku cca 0,6 - 0,8 x 0,15). Pro potřeby šedé vody se dimenzuje na cca 1,5 m3 na každou osobu v domácnosti.
K vytápění nemám připomínek, možná bych zvážil ohřev TV napřímo pouze elektřinou (a ne přes tepelné čerpadlo) - záleží to na bilancích spotřeb elektrické energie v domácnosti při zvažování FVE a úložiště.
Další doporučení bude směřovat ke zvážení úprav proti přehřívání interiéru v létě - celého domu, ale zejména podkrovních místností se střešními okny (stínicí rolety nefungují stoprocentně, navíc v interiéru při zatažení je temno) a velmi prosklených prostor orientovaných na jih. Pokud se rozhodnete pro výkonnou FVE, je možné použít klimatizaci, resp. tepelné čerpadlo či rekuperaci s chlazením, jinak optimalizovat velikosti a vlastnosti prosklených ploch a jejich stínicích opatření.
V případě potřeby dalších informací jsem k dispozici, hezký den.
Jan Pašek
ve studii je neprávně orientovaná severka, z fotomapy vyplývá, že hřeben střechy novostavby je orientovaný ve směru SZZ-JVV. JJZ polovina střechy je tedy vhodná pro osazení FV panelů. 10 kWp je vhodný strop špičkového výkonu FVE pro rodinný dům a laického provozovatele - je to horní hranice podporovaná dotací a její provozování nevyžaduje speciální pravidla.
Realizovat stěny domu z vápenopískového zdiva je velmi dobrá volba, doporučuji ještě provést analýzu dostupných systémů a výrobců. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje na základě energetického posouzení provozu stavby, dle mých zkušeností s energeticky pasivními domy z VPC se pohybuje od 280 mm výše. Je třeba zohlednit i skutečnost, zda okna budou vybavena předokenními žaluziemi - tl. tepelné izolace musí umožňovat zapuštění žaluziových kapes a tepelnou izolaci překladů. Ze zaslané studie jsem vyčetl předběžně stanovenou tloušťku obvodových stěn na 500 mm - při optimalizaci tlouštěk zdiva a tepelného izolantu lze této hodnoty dosáhnout. Materiál tepelného izolantu bude kombinovaný - v oblasti soklu a suterénu zřejmě extrudovaný polystyren, v ploše fasád pěnový polystyren, pokud ale bude seznán jako nevyhovující z požárně bezpečnostních důvodů (s ohledem na polohu stavby na hranici pozemku), budou to minerálně vláknité desky, v případě předokenních žaluzií budou překlady zatepleny nejspíše deskami z PIR pěny. Podlaha na terénu XPS nebo tuhý EPS, u střechy minerálně vláknité rohože mezi krokvemi a PIR nebo PUR nadkrokevní desky.
Výkon FVE a kapacita úložiště do značné míry závisí na životním stylu uživatelů a režimu domácnosti. Pro běžnou rodinu se obvykle výkon FVE pohybuje kolem kolem 4 - 5 kWp a kapacita baterie (lithiové) cca 8 - 10 kWh. Pokud chcete jít na maximum podporovaného výkonu a velikost střechy umožní instalaci FVE o výkonu 10 kWp, půjde nejspíše o 22 panelů o výkonu 450 Wp. Velikost baterie ale těžko odhadnu bez bližších informací, analyzujte si příkon a režim provozu zabudovaných elektrických spotřebičů v domě - v letním i zimním období; kapacitu baterie je pak třeba optimalizovat dle těchto spotřeb a výkonu FVE. Stále vycházím z předpokladu, že elektřina bude vyráběna pouze pro potřebu domácnosti, a nebude prodávána do distribuční sítě.
Nucené větrání s rekuperací u tohoto typu stavby určitě doporučuji. U domu s mimořádným zateplením obálky se pak dominantním parametrem tepelných ztrát stane přirozené větrání. Využitím rekuperace jednak dosáhnete žádanou výměnu vzduchu v interiéru a tedy kvalitní vnitřní prostředí po celý rok, a jednak snížíte energetické ztráty větráním někam ke 20 %.
U jímky na dešťovou vodu záleží na tom, zda ji chcete akumulovat pouze pro zálivku zahrady, nebo i jako šedou vodu v domácnosti, nebo pro oba typy spotřeby současně. Pro dimenzování nádrže pro účely zálivky je na internetu k dispozici řada kalkulaček, podle mých zkušeností ale stanovují malé objemy - mně se osvědčilo dimenzování na cca 15 % zachycených ročních srážek (výška vodního sloupce ročních srážek v dané lokalitě x plocha střechy x koeficient odtoku cca 0,6 - 0,8 x 0,15). Pro potřeby šedé vody se dimenzuje na cca 1,5 m3 na každou osobu v domácnosti.
K vytápění nemám připomínek, možná bych zvážil ohřev TV napřímo pouze elektřinou (a ne přes tepelné čerpadlo) - záleží to na bilancích spotřeb elektrické energie v domácnosti při zvažování FVE a úložiště.
Další doporučení bude směřovat ke zvážení úprav proti přehřívání interiéru v létě - celého domu, ale zejména podkrovních místností se střešními okny (stínicí rolety nefungují stoprocentně, navíc v interiéru při zatažení je temno) a velmi prosklených prostor orientovaných na jih. Pokud se rozhodnete pro výkonnou FVE, je možné použít klimatizaci, resp. tepelné čerpadlo či rekuperaci s chlazením, jinak optimalizovat velikosti a vlastnosti prosklených ploch a jejich stínicích opatření.
V případě potřeby dalších informací jsem k dispozici, hezký den.
Jan Pašek
Odpovídá: Doc., Ing., Ph.D. Jan Pašek - Ekis Plzeň Západočeská univerzita tisk