Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.9.22 / dotaz č. 142827
Dobrý den, jednopodlažní budova je v památkově chráněném území, není mi povoleno zateplit plášť budovy. Letos mi, dle smlouvy, nainstalují fotovoltaiku s tepelným čerpadlem. Poraďte mi, prosím, jak a čím zateplit alespoň strop/půdu.
Dobrý den,
ze zaslaných výkresů stavu domu vyplývá následující skladba stropu obytného přízemí vč. podlahy půdy:
- cementový potěr 20 mm
- škvárobeton 60 mm
- prkenný záklop 20 mm
- dřevěné trámy 140/170 mm, v mezeře mezi nimi vloženy rohože minerálních vláken tl. 60 mm
- prkenné podbití 15 mm
- omítka na rákosovém pletivu 15 mm
- štuk
Pokud je výkresové řešení odpovídající realitě, doporučuji před provedením úprav provést kontrolu stavu stropních trámů, zda nejsou napadeny dřevokazným hmyzem nebo hnilobou (pomocí sond provedených shora ze strany půdy). Rizikovými místy jsou zejména zhlaví (uložení trámů, hlavně na obvodových stěnách). Pokud jsou trámy napadeny, je to závažný problém a je třeba zvážit jejich sanaci - opravu, zesílení nebo i výměnu. Dále je vhodné posoudit i stav vložených minerálně vláknitých rohoží - zda nejsou slehlé, rozpadlé apod. - pokud nejsou v pořádku, je vhodné je vyjmout.
Nevím přesně, k jakému účelu využíváte půdu (jaké je na podlaze půdy zatížení), nicméně jsem to odhadnul na úložné prostory a provedl posouzení únosnosti stropních trámů nad obývacím pokojem, kde jsou nejdelší. Tyto trámy nemají prakticky žádnou rezervu v únosnosti. Pro návrh zateplení je tedy třeba vycházet z požadavku na pokud možno minimální přitížení stropu, a pravděpodobně i zachování využití podlahy půdy.
Úplně ideální by bylo celý strop zateplit tak, aby byl v takzvané teplé zóně, tedy překrýt jej shora tepelně izolačními deskami - z požárně bezpečnostních důvodů nehořlavými, např. z minerálních vláken, z tepelně izolačního hlediska tloušťky alespoň 200 mm. Ovšem to by znemožnilo využívat podlahu půdy. Jde ale o nejlevnější řešení z možných, a velmi efektivní.
Další možností je vyplnění prostoru mezi trámy tepelně izolační výplní. Pokud bude před tím nutné vyjmout stávající minerálně vláknité rohože, k čemuž bude třeba částečně rozebrat podlahu půdy, je možné do tohoto prostoru vložit desky nové, tloušťky cca 160 mm (aby se do mezery vešly); zde lze použít o polystyrenové desky.
Pokud podlaha půdy zůstane zachována, lze malé otvory po sondách využít pro aplikaci foukané izolace, kdy je do každé mezery mezi trámy zafoukán tepelně izolační materiál; materiály jsou různorodé, jejich výběr bych ponechal na dodavateli dle posouzení možností přímo na stavbě. Výhoda tohoto řešení je v tom, že půdu nebude třeba vyklízet a dům nebude znečištěn stavební aktivitou. Nevýhodou je, že tloušťka izolace je omezena výškou mezery, navíc trámy procházející celou výškou dutiny budou mezi izolací tvořit tepelné mosty, s potenciálním rizikem vzniku kondenzace a hniloby dřeva. Toto je třeba posoudit přímo na místě; při správném provedení ale zcela jistě dojde k výrazném zlepšení tepelně izolační vlastnosti stropu, bez omezení využití podlahy půdy. Jde i o relativně levné řešení.
Maximalistické řešení je zateplení krovu střechy, zahrnující vložení minerálně vláknité deskové tepelné izolace (tl. dle výšky krokví, z projektu jsem ji nevyčetl) mezi krokve, upevnění roštu (např. z latí) zdola na krokve, vyplnění mezer mezi latěmi další vrstvou izolace, upevnění parotěsné fólie na latě a podhledu (palubky, desky) rovněž do latí. Aby toto řešení bylo plně funkční a trvanlivé, je velmi náročné na kvalitu provedení detailů v místech napojení na štítové i podélné stěny, okolo komína apod. Slabým místem ale zůstanou neizolované podélné zdi nad úrovní podlahy půdy, ale zejména tenké štítové stěny. Rozhodně nedoporučuji plnohodnotné zateplení těchto stěn z vnitřní strany. Popsané řešení je finančně nejnáročnější, ale jeho efekt v daných souvislostech není odpovídající vynaloženým prostředkům. Jeho výhodou je zachování funkčnosti podlahy půdy, navíc se zateplením krovu na půdě docílí výrazně příznivější teploty než dosud, jak v zimě, tak v létě. Nevýhodou je potřeba jejího alespoň částečného vyklizení, nezbytnost dílčího znečištění, a náročnost provedení.
Při omezeních, jaká jsou pro Váš dům nastavena, asi neexistuje ideální řešení zateplení. Doporučit mohu zateplení dutin stropu fundovanou firmou, která dokáže navrhnout vhodné řešení. Poměr vynaložených finančních prostředků vůči dosaženému efektu je z dostupných možností při využití půdy nejvyšší.
Přeji hodně zdaru. V případě potřeby dalších informací jsme k dispozici.
Jan Pašek
ze zaslaných výkresů stavu domu vyplývá následující skladba stropu obytného přízemí vč. podlahy půdy:
- cementový potěr 20 mm
- škvárobeton 60 mm
- prkenný záklop 20 mm
- dřevěné trámy 140/170 mm, v mezeře mezi nimi vloženy rohože minerálních vláken tl. 60 mm
- prkenné podbití 15 mm
- omítka na rákosovém pletivu 15 mm
- štuk
Pokud je výkresové řešení odpovídající realitě, doporučuji před provedením úprav provést kontrolu stavu stropních trámů, zda nejsou napadeny dřevokazným hmyzem nebo hnilobou (pomocí sond provedených shora ze strany půdy). Rizikovými místy jsou zejména zhlaví (uložení trámů, hlavně na obvodových stěnách). Pokud jsou trámy napadeny, je to závažný problém a je třeba zvážit jejich sanaci - opravu, zesílení nebo i výměnu. Dále je vhodné posoudit i stav vložených minerálně vláknitých rohoží - zda nejsou slehlé, rozpadlé apod. - pokud nejsou v pořádku, je vhodné je vyjmout.
Nevím přesně, k jakému účelu využíváte půdu (jaké je na podlaze půdy zatížení), nicméně jsem to odhadnul na úložné prostory a provedl posouzení únosnosti stropních trámů nad obývacím pokojem, kde jsou nejdelší. Tyto trámy nemají prakticky žádnou rezervu v únosnosti. Pro návrh zateplení je tedy třeba vycházet z požadavku na pokud možno minimální přitížení stropu, a pravděpodobně i zachování využití podlahy půdy.
Úplně ideální by bylo celý strop zateplit tak, aby byl v takzvané teplé zóně, tedy překrýt jej shora tepelně izolačními deskami - z požárně bezpečnostních důvodů nehořlavými, např. z minerálních vláken, z tepelně izolačního hlediska tloušťky alespoň 200 mm. Ovšem to by znemožnilo využívat podlahu půdy. Jde ale o nejlevnější řešení z možných, a velmi efektivní.
Další možností je vyplnění prostoru mezi trámy tepelně izolační výplní. Pokud bude před tím nutné vyjmout stávající minerálně vláknité rohože, k čemuž bude třeba částečně rozebrat podlahu půdy, je možné do tohoto prostoru vložit desky nové, tloušťky cca 160 mm (aby se do mezery vešly); zde lze použít o polystyrenové desky.
Pokud podlaha půdy zůstane zachována, lze malé otvory po sondách využít pro aplikaci foukané izolace, kdy je do každé mezery mezi trámy zafoukán tepelně izolační materiál; materiály jsou různorodé, jejich výběr bych ponechal na dodavateli dle posouzení možností přímo na stavbě. Výhoda tohoto řešení je v tom, že půdu nebude třeba vyklízet a dům nebude znečištěn stavební aktivitou. Nevýhodou je, že tloušťka izolace je omezena výškou mezery, navíc trámy procházející celou výškou dutiny budou mezi izolací tvořit tepelné mosty, s potenciálním rizikem vzniku kondenzace a hniloby dřeva. Toto je třeba posoudit přímo na místě; při správném provedení ale zcela jistě dojde k výrazném zlepšení tepelně izolační vlastnosti stropu, bez omezení využití podlahy půdy. Jde i o relativně levné řešení.
Maximalistické řešení je zateplení krovu střechy, zahrnující vložení minerálně vláknité deskové tepelné izolace (tl. dle výšky krokví, z projektu jsem ji nevyčetl) mezi krokve, upevnění roštu (např. z latí) zdola na krokve, vyplnění mezer mezi latěmi další vrstvou izolace, upevnění parotěsné fólie na latě a podhledu (palubky, desky) rovněž do latí. Aby toto řešení bylo plně funkční a trvanlivé, je velmi náročné na kvalitu provedení detailů v místech napojení na štítové i podélné stěny, okolo komína apod. Slabým místem ale zůstanou neizolované podélné zdi nad úrovní podlahy půdy, ale zejména tenké štítové stěny. Rozhodně nedoporučuji plnohodnotné zateplení těchto stěn z vnitřní strany. Popsané řešení je finančně nejnáročnější, ale jeho efekt v daných souvislostech není odpovídající vynaloženým prostředkům. Jeho výhodou je zachování funkčnosti podlahy půdy, navíc se zateplením krovu na půdě docílí výrazně příznivější teploty než dosud, jak v zimě, tak v létě. Nevýhodou je potřeba jejího alespoň částečného vyklizení, nezbytnost dílčího znečištění, a náročnost provedení.
Při omezeních, jaká jsou pro Váš dům nastavena, asi neexistuje ideální řešení zateplení. Doporučit mohu zateplení dutin stropu fundovanou firmou, která dokáže navrhnout vhodné řešení. Poměr vynaložených finančních prostředků vůči dosaženému efektu je z dostupných možností při využití půdy nejvyšší.
Přeji hodně zdaru. V případě potřeby dalších informací jsme k dispozici.
Jan Pašek
Odpovídá: Doc., Ing., Ph.D. Jan Pašek - Ekis Plzeň Západočeská univerzita
Téma: Zateplování budov , Ostatní
tisk