Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

V roce 2006 jsem uváděl v jedné poradně odpověď cca tohoto znění:
„Provádět dodatečné zateplení vícevrstvé lehké montované konstrukce domu Okal bez odstranění krycích azbestových desek není doporučeno. Skladba konstrukce domu byla zpravidla (příklad, varianty se mohly lišit) ve směru z interiéru ven :
Panel – skladba : tapeta na sololitové nebo dřevotřískové desce – parozábrana z folie – minerální plsť v dřevěné rámové konstrukci 12 cm – vnější opláštění panelu (zpravidla dřevotříska)
Vnější opláštění panelu – skladba : na panelu rošt z distančních lišt (latě vytváří větranou mezeru) – vnější opláštění z osinkocementových desek nebo desek na bázi azbestu. Provedení zateplení za větranou dutinou je nesmysl, nebyla by zateplena stěna domu ale jen tento vnější plášť. Z hygienických a zdravotních důvodů by vnější opláštění mělo být demontováno a ekologicky zlikvidováno.
Při zateplení se dle doporučení výrobce těchto domů postupuje tak, že se vnější plášť vždy odstraní. Nový kontaktní zateplovaní systém se přichycuje na vnější líc panelu. Výrobce domů Okal doporučuje 6 cm PPS desku. Přichycení a skladba se provádí dle technologického předpisu výrobce VKZS. Nepoužívají se zde však hmoždinky jako u zdiva, ale kadmiované hřeby. Firma RD Rýmařov má tuto skladbu patrně posouzenou z hlediska kondenzace. Pokud jde o zajištění vyšších tepelně izolačních vlastností, měla by se použít větší tloušťka polystyrénu, nebo izolantu obecně. Skladba by měla být navržena s ohledem na ověření skutečného provedení jednotlivých vrstev – to je skutečně použitých druhů materiálů, jejich tloušťek a poloze folií ve skladbě.
Provedení je možno konzultovat na technickém oddělení RD Rýmařov – výrobce stále existuje.
Skutečná skladba by měla být ověřena buď dle původní projektové dokumentace domu, nebo sondami. Jinou materiálovou skladbu a tloušťku dodatečného zateplení, než udává výrobce je nutno ověřit alespoň výpočtem kondenzace. Při hodnocení skladby této poměrně složité konstrukce je velmi významný vliv funkčnosti parozábrany na vnitřním líci konstrukce – parotěsná folie zpravidla pod vnitřním obkladem interiérovými deskami. V případě pochyb je možno zvolit systém odvětrávané fasády – to je zateplení z vnější strany konstrukce stávajícího panelu deskami na bázi kamenné nebo minerální vlny, vynechání provětrávané mezery a odsazený fasádní obklad, například na bázi vláknocementových desek uchycených na rošt. Pozornost je nutno věnovat detailům a řešení tepelných mostů.“
Toliko citace.
Je to poplatné tehdejší době a mírným požadavkům na tepelné izolace. Dnes bych doporučil jít cestou difúzně otevřené konstrukce s fasádním obkladem, nebo případně takovým souvrstvím, které odvod vlhkosti umožní v dostatečné míře. Těchto technologií je nyní k dispozici více, například na bázi desek z dřevité vlny a podobně. Dřevitá vlna z důvodu své vyšší měrné tepelné kapacity, je materiálem, který může i velmi příznivě ovlivnit, tedy snížit, přehřívání domu v létě.
Tloušťka zateplení by měla odpovídat doporučení současné platné ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro stěnu vnější lehkou - minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Vhodné je jít na doporučenou hodnotu. Tloušťka izolace pak bude od 20 do cca 24 cm. Je to již dost, ale vyplatí se, pokud se k větší rekonstrukci přikláníte.
Obraťte se proto na projektanta se zkušeností dřevostaveb, který bude schopný skladbu navrhnout a základním způsobem posoudit. Zároveň bude schopný pomoci s posouzením, zda bude možné využít dotaci NZÚ.

Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.