Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.11.22 / dotaz č. 145173
Dobrý den mám vepřovicoví dům bez vodorovné izolace .Chci ho zateplit. Hodila by se izolace new therm od Kabe farber mám pochybnosti vzhledem k vlhhosti.Libil se my i systém Styrexon,Zajímal by mě váš odborný názor.Díky za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
V prvním případě se jedná o certifikovaný zateplovací systém s izolantem na bázi PUR desek, který má SVT kód i pro NZÚ. Výhodou systému je především nízká tepelná vodivost materiálu λ 0,022 (W/m.K). Faktor difúzního odporu udává výrobce μ ≤ 20. Uváděna je nízká nasákavost. Desky jsou k dispozici v různých tloušťkách tuším až do 20 cm, což vyhoví i pro velmi vysoké požadavky na tepelnou izolaci. Jedná se o ucelený systém, jehož komponenty jsou uzpůsobeny právě požadavku dostatečného prostupu pro vodní páru z interiéru.
Při porovnání difúzního odporu s jinými materiály, tak například u děrovaných polystyrénů systémů „klima“ nebo „open“ je μ kolem 15. Minerální vata v deskách pro kontaktní systémy pak v rozmezí 1,1 až 1,3, resp. blízko 1. Různé typy zdiva mají faktor difúzního odporu kolem 5 až 20, betonové samozřejmě více. Co kazí výsledek je vliv lepidel, stěrek a omítek, které jsou sice tenkovrstvé, nicméně na cementové bázi. Proto je nutno dodržet systémová řešení, která tyto materiály dodávají s lepšími vlastnostmi difúze.
Druhý jmenovaný je systém s původem ve Slovenské republice. Izolační desky jsou vyráběny ze směsi granulovaného polystyrénu, písku a cementu v tloušťkách do 90 mm. Objemová hmotnost je 200 kg/m3 a s tím souvisí patrně i horší deklarovaná hodnota tepelné vodivosti λ 0,05 (W/m.K). To je více než 2,2x horší hodnota než u PUR desek. To znamená, že ani při maximální tloušťce desky se nedosáhne příliš velké tepelné izolace. Výhodou je nehořlavost a patrně nízká nasákavost. Systém opět deklarovaný jako celek s lepidly na cementové bázi.
Pokud by se mělo dosáhnout vyšších tepelně izolačních vlastností zateplené fasády, snad zdvojením desek, jednalo by se již o příliš velké zatížení a problém s kotvením. Trochu se podobá systému multipor, což jsou desky minerální vylehčené, tedy velmi porézní s hmotností 115 kg/m3 a λ 0,044 (W/m.K), ale bez granulí EPS. U systémů pórobetonových bych se nasákavosti obával.
Rozhodující pro způsob zateplení domu z nepálených cihel či vepřovic a bez funkční hydroizolační bariéry, je reálná skutečná vlhkost zdiva. Všechny systémy zateplení označované někdy jako „sanační“ mají svou hranici bezpečné použitelnosti, která může být někde kolem 6% vlhkosti zdiva, snad max. do 8%. Pak bych se již přiklonil jednoznačně k systému větrané fasády s tepelnou izolací z minerální vaty (dřevité vlny) v roštu a obkladem.
Zda se použijí systémy z děrovaných šedých polystyrénů nebo první jmenovaný z PUR desek již nebude velký rozdíl. Volil bych materiály s nižší λ (do 0,042), aby se nezvyšovala tloušťka.
Zmínit tedy lze i fasádní desky dodatečného zateplení na bázi dřevitých vláken. Tam je sice na hranici tepelná vodivost, nicméně ekologicky šetrnější materiál a přírodní struktura je schopná regulovat procházející vlhkost. Faktor difúzního odporu kolem 5. Jsou vhodné především do dřevostaveb, ale i na dodatečné zateplení starších zděných konstrukcí.
V rozhodnutí bude důležité i to, jakou hodnotu součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) chcete dosáhnout, především s ohledem na případnou dotaci NZÚ a jaká max. tloušťka systému je pro Vás přijatelná.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
V prvním případě se jedná o certifikovaný zateplovací systém s izolantem na bázi PUR desek, který má SVT kód i pro NZÚ. Výhodou systému je především nízká tepelná vodivost materiálu λ 0,022 (W/m.K). Faktor difúzního odporu udává výrobce μ ≤ 20. Uváděna je nízká nasákavost. Desky jsou k dispozici v různých tloušťkách tuším až do 20 cm, což vyhoví i pro velmi vysoké požadavky na tepelnou izolaci. Jedná se o ucelený systém, jehož komponenty jsou uzpůsobeny právě požadavku dostatečného prostupu pro vodní páru z interiéru.
Při porovnání difúzního odporu s jinými materiály, tak například u děrovaných polystyrénů systémů „klima“ nebo „open“ je μ kolem 15. Minerální vata v deskách pro kontaktní systémy pak v rozmezí 1,1 až 1,3, resp. blízko 1. Různé typy zdiva mají faktor difúzního odporu kolem 5 až 20, betonové samozřejmě více. Co kazí výsledek je vliv lepidel, stěrek a omítek, které jsou sice tenkovrstvé, nicméně na cementové bázi. Proto je nutno dodržet systémová řešení, která tyto materiály dodávají s lepšími vlastnostmi difúze.
Druhý jmenovaný je systém s původem ve Slovenské republice. Izolační desky jsou vyráběny ze směsi granulovaného polystyrénu, písku a cementu v tloušťkách do 90 mm. Objemová hmotnost je 200 kg/m3 a s tím souvisí patrně i horší deklarovaná hodnota tepelné vodivosti λ 0,05 (W/m.K). To je více než 2,2x horší hodnota než u PUR desek. To znamená, že ani při maximální tloušťce desky se nedosáhne příliš velké tepelné izolace. Výhodou je nehořlavost a patrně nízká nasákavost. Systém opět deklarovaný jako celek s lepidly na cementové bázi.
Pokud by se mělo dosáhnout vyšších tepelně izolačních vlastností zateplené fasády, snad zdvojením desek, jednalo by se již o příliš velké zatížení a problém s kotvením. Trochu se podobá systému multipor, což jsou desky minerální vylehčené, tedy velmi porézní s hmotností 115 kg/m3 a λ 0,044 (W/m.K), ale bez granulí EPS. U systémů pórobetonových bych se nasákavosti obával.
Rozhodující pro způsob zateplení domu z nepálených cihel či vepřovic a bez funkční hydroizolační bariéry, je reálná skutečná vlhkost zdiva. Všechny systémy zateplení označované někdy jako „sanační“ mají svou hranici bezpečné použitelnosti, která může být někde kolem 6% vlhkosti zdiva, snad max. do 8%. Pak bych se již přiklonil jednoznačně k systému větrané fasády s tepelnou izolací z minerální vaty (dřevité vlny) v roštu a obkladem.
Zda se použijí systémy z děrovaných šedých polystyrénů nebo první jmenovaný z PUR desek již nebude velký rozdíl. Volil bych materiály s nižší λ (do 0,042), aby se nezvyšovala tloušťka.
Zmínit tedy lze i fasádní desky dodatečného zateplení na bázi dřevitých vláken. Tam je sice na hranici tepelná vodivost, nicméně ekologicky šetrnější materiál a přírodní struktura je schopná regulovat procházející vlhkost. Faktor difúzního odporu kolem 5. Jsou vhodné především do dřevostaveb, ale i na dodatečné zateplení starších zděných konstrukcí.
V rozhodnutí bude důležité i to, jakou hodnotu součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) chcete dosáhnout, především s ohledem na případnou dotaci NZÚ a jaká max. tloušťka systému je pro Vás přijatelná.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.