Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den,
odpověď na některé Vaše otázky vyžaduje věštecké schopnosti, kterými nedisponujeme, nicméně pokusíme se vycházet z faktů a zkušeností, částečně úvah a odhadů.

Zemní plyn je palivem, které si svoji pozici dlouhodobě upevňovalo v mnoha oblastech využití. V některých z těchto oblastí je relativně rychle nahraditelný (např. v části domácností, v obecné rovině při ohřevu vody apod. s použitím zejména tepelných čerpadel), ale naopak významná část průmyslu a energetiky se bez něj neobejde. Výzkum a vývoj hledá cesty na nalezení dalších alternativ k zemnímu plynu. V kombinaci s úspornými opatřeními a konverzemi energetických zdrojů můžeme předpokládat nyní razantní a později postupné snižování jeho spotřeby, a tedy i nižší vytížení distribuční plynovodní infrastruktury k transportu zemního plynu, ale kdy a zda vůbec dojde k ke kompletnímu nahrazení zemního plynu jiným palivem si netroufám konstatovat - a pokud mohu odhadovat, půjde o desítky let. Současné strategické aktivity směřují spíše k nalezení dlouhodobě spolehlivého dodavatele.

Na využití vodíku jako paliva se pracuje již roky, primárně jako samostatné látky. Přimíchávání vodíku do zemního plynu je zatím ve fází experimentů či testování, prověřování výhod a nevýhod, hledání optimálních poměrů (u obsahu vodíku v zemním plynu se zatím pracuje v řádu nízkých jednotek procent) apod. V obecné rovině přidávání dalších složek do zemního plynu není tak jednoduché, protože na vlastnosti zemního plynu je nastavena celá infrastruktura, včetně koncových spotřebičů. Pokud se mísením tyto parametry zásadně změní, mlže to znamenat i nároky a náklady na změnu či úpravy příslušných systémů a technologií. Takže usuzuji spíše na nalezení nebo vývoj plynu či směsi s vlastnostmi velmi blízkými vlastnostem zemního plynu - momentálně se nadějně jeví syntetický metan, ale může se objevit i další médium. Nicméně ano, budoucnost stávající distribuční infrastruktury není černá, její využitelnost v budoucích desítkách let, ať už pro potřeby zemního plynu v "čisté" podobě či v mixu, anebo zcela jiného plynu, lze s vysokou jistotou předpokládat.

Komunitní energetiku vidím jako jednu z nejvýznamnějších cest k zajištění energetické potřeby společnosti. Zjednodušeně - některý subjekt má či bude mít vyšší předpoklady pro výrobu energie, a za nějakých podmínek jí část poskytne jinému subjektu, který takové podmínky nemá, nebo má vysokou energetickou potřebu. Protože energie potřebujeme a budeme potřebovat všichni. Na rozvoj komunitní energetiky tlačí jak společenská poptávka, tak objektivní skutečnosti. Zaostává ale právě legislativa ČR, vůči Evropě v důsledku nečinnosti v minulých letech nestačíme držet krok. Příslušné dokumenty jsou nyní již ve vysokém stadiu rozpracovanosti a jsou podporovány i z odborné sféry, ale rychlost průběhu schvalovacího procesu či připomínkování mají ve svých rukou zákonodárci. Všem zájemcům mohu jen doporučit sledování průběhu schvalování na stránkách vlády ČR, parlamentu či elektronické knihovně - viz např.

https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNCKUGPN1S

Pokud jde o FVE na střechách městských budov - odpověď není jednoznačná. Vaše otázka směřuje na to, zda město tímto krokem ušetří. To se ale musíme bavit o návratnosti takové investice, kde velkou roli hraje způsob osazení FVE, použitá technologie, počasí i vývoj cen elektřiny, režim a objem její spotřeby, ale i např. potenciální potřeba zvýšení únosnosti nosné konstrukce nebo rekonstrukce pláště takových střech. Některé FVE na tom s návratností mohou být velmi dobře, jiné se nemusí zaplatit vůbec. Nespornou výhodou je ale fakt, že vlastník FVE zvýší svojí nezávislost na veřejných zdrojích, a v případě mimořádného výkyvu, výpadků či nedejbože blackoutu alespoň částečně dokáže zajistit svojí energetickou potřebu. Takže objektivní odpověď na Vaši poslední otázku zní - efektivitu a návratnost FVE je třeba posuzovat individuálně.

S přáním hezkého dne a hodně energie

Jan Pašek