Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.12.22 / dotaz č. 149044
Dobrý den,
rád bych položil obecný dotaz k zateplování veřejných budov, např. základních škol. Dokážete v obecné rovině odhadnout jaký potenciál úspor tepla mají jednotlivá opatření?
Pokud budeme uvažovat, že kompletní zateplení budovy (tzn. výměna otvorových výplní, zateplení obvodového pláště - stěny, střecha, osazení VZT jednotek s rekuperací) dokáže uspořit u školy (uvažuji pavilonovou školu z přelomu 70. a 80. let postavenou např. v systému MS-71) 60 - 70 % tepla, kolik procent z těchto úspor mohou činit jednotlivá opatření? Můj odhad je, že fasáda a střecha se podílí na úsporách cca 65%, otvorové výplně cca 25% a VZT 10%.
Jde mi opravdu jen o odhad pro vedení města, aby se dokázali rozhodnout, jaký rozsah projektů připravit.
Děkuji za odpověď.
rád bych položil obecný dotaz k zateplování veřejných budov, např. základních škol. Dokážete v obecné rovině odhadnout jaký potenciál úspor tepla mají jednotlivá opatření?
Pokud budeme uvažovat, že kompletní zateplení budovy (tzn. výměna otvorových výplní, zateplení obvodového pláště - stěny, střecha, osazení VZT jednotek s rekuperací) dokáže uspořit u školy (uvažuji pavilonovou školu z přelomu 70. a 80. let postavenou např. v systému MS-71) 60 - 70 % tepla, kolik procent z těchto úspor mohou činit jednotlivá opatření? Můj odhad je, že fasáda a střecha se podílí na úsporách cca 65%, otvorové výplně cca 25% a VZT 10%.
Jde mi opravdu jen o odhad pro vedení města, aby se dokázali rozhodnout, jaký rozsah projektů připravit.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za dotaz. Obáváme se však, že bez provedení základního energetického posouzení není možné odhad úspory blíže upřesnit. Úspora na vytápění při renovaci budovy vzniká díky snížení tepelné ztráty. Obecně se pak tepelná ztráta realizuje prostupem konstrukcemi a výměnou vzduchu. Tepelná ztráta prostupem konstrukcemi závisí jednak na „izolační kvalitě“ původní konstrukce, ale také na její ochlazované ploše resp. poměru zastoupení na celkové ploše ochlazované obálky. Zateplení střechy objektu tak bude mít zcela jiný (výrazně větší) dopad u jednopodlažní rozsáhlé školy, nežli u vícepatrové budovy. U jednopodlažního objektu může plocha střechy (a stejně tak plocha podlahy na terénu) činit i např. 40% celkové plochy ochlazované obálky. Naopak u budovy menších půdorysných rozměrů o více patrech pak může plocha střechy činit např. pouze 15% z celkové plochy obálky. Tomuto zastoupení je pak úměrný podíl na úspoře při zateplení dané konstrukce. S tím souvisí i výše úspory pokud zůstane nezateplená podlaha na terénu, případně nad nevytápěným suterénem. A samozřejmě výše úspory při zateplení dané konstrukce bude tím menší, čím lepší bude původní stav konstrukce. Obdobné platí při zateplení fasád a výměně výplní. U vícepatrové budovy bude výrazně větší podíl plochy stěn a výplní v nich. Samozřejmě bude ještě záležet na procentuálním prosklení fasád. Plocha fasád vč. oken pak může tvořit např. 70% celkové plochy obálky a v takovém případě bude zateplení stěn a výměna oken zásadní. V případě tepelné ztráty větráním jsou pak rovněž důležité rozměry budovy. Tepelná ztráta je úměrná objemu vzduchu v budově. Velká budova bude mít větší poměr vnitřního objemu ku ploše obálky a tím i poměr tepelné ztráty větráním bude větší. O to větší bude poměrná úspora vlivem instalace větrání s rekuperací ve srovnání se zateplením konstrukcí. Ztráta větráním může u starší budovy činit například 25% z celkových tepelných ztrát a instalací větrání s rekuperací lze tento podíl redukovat např. o 80%. Nelze zapomínat na část tepelné ztráty, která se realizuje infiltrací netěsnostmi.
K vašim konkrétním odhadům bychom poznamenali následující. Zaprvé celková úspora 60-70% se zdá poměrně vysoká ve chvíli, kdy nedojde k zásahu do konstrukce podlahy. S rezervou bychom spíše předpokládali hodnotu nižší. Rovněž podíl úspory výměnou výplní se zdá nadhodnocený. Výplně zpravidla mají pouze určitý podíl na ploše fasád a navíc výměnou například za moderní trojskla dojde ke snížení solárních tepelných zisků v období vytápění. Podíl úspory připadající na stěny a střechu pak je možný. Pro bližší odhad úspory doporučujeme osobní konzultaci na některém ze středisek EKIS, kdy pokud máte zpracovaný Průkaz energetické náročnosti, bylo by možné hodnoty mírně upřesnit. Dále také můžete využít následujíc kalkulačku, která je sice pro rodinné a bytové domy, ale principy výpočtu jsou podobné. https://chytra-volba.cz/kalkulacka/
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim.
děkujeme za dotaz. Obáváme se však, že bez provedení základního energetického posouzení není možné odhad úspory blíže upřesnit. Úspora na vytápění při renovaci budovy vzniká díky snížení tepelné ztráty. Obecně se pak tepelná ztráta realizuje prostupem konstrukcemi a výměnou vzduchu. Tepelná ztráta prostupem konstrukcemi závisí jednak na „izolační kvalitě“ původní konstrukce, ale také na její ochlazované ploše resp. poměru zastoupení na celkové ploše ochlazované obálky. Zateplení střechy objektu tak bude mít zcela jiný (výrazně větší) dopad u jednopodlažní rozsáhlé školy, nežli u vícepatrové budovy. U jednopodlažního objektu může plocha střechy (a stejně tak plocha podlahy na terénu) činit i např. 40% celkové plochy ochlazované obálky. Naopak u budovy menších půdorysných rozměrů o více patrech pak může plocha střechy činit např. pouze 15% z celkové plochy obálky. Tomuto zastoupení je pak úměrný podíl na úspoře při zateplení dané konstrukce. S tím souvisí i výše úspory pokud zůstane nezateplená podlaha na terénu, případně nad nevytápěným suterénem. A samozřejmě výše úspory při zateplení dané konstrukce bude tím menší, čím lepší bude původní stav konstrukce. Obdobné platí při zateplení fasád a výměně výplní. U vícepatrové budovy bude výrazně větší podíl plochy stěn a výplní v nich. Samozřejmě bude ještě záležet na procentuálním prosklení fasád. Plocha fasád vč. oken pak může tvořit např. 70% celkové plochy obálky a v takovém případě bude zateplení stěn a výměna oken zásadní. V případě tepelné ztráty větráním jsou pak rovněž důležité rozměry budovy. Tepelná ztráta je úměrná objemu vzduchu v budově. Velká budova bude mít větší poměr vnitřního objemu ku ploše obálky a tím i poměr tepelné ztráty větráním bude větší. O to větší bude poměrná úspora vlivem instalace větrání s rekuperací ve srovnání se zateplením konstrukcí. Ztráta větráním může u starší budovy činit například 25% z celkových tepelných ztrát a instalací větrání s rekuperací lze tento podíl redukovat např. o 80%. Nelze zapomínat na část tepelné ztráty, která se realizuje infiltrací netěsnostmi.
K vašim konkrétním odhadům bychom poznamenali následující. Zaprvé celková úspora 60-70% se zdá poměrně vysoká ve chvíli, kdy nedojde k zásahu do konstrukce podlahy. S rezervou bychom spíše předpokládali hodnotu nižší. Rovněž podíl úspory výměnou výplní se zdá nadhodnocený. Výplně zpravidla mají pouze určitý podíl na ploše fasád a navíc výměnou například za moderní trojskla dojde ke snížení solárních tepelných zisků v období vytápění. Podíl úspory připadající na stěny a střechu pak je možný. Pro bližší odhad úspory doporučujeme osobní konzultaci na některém ze středisek EKIS, kdy pokud máte zpracovaný Průkaz energetické náročnosti, bylo by možné hodnoty mírně upřesnit. Dále také můžete využít následujíc kalkulačku, která je sice pro rodinné a bytové domy, ale principy výpočtu jsou podobné. https://chytra-volba.cz/kalkulacka/
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim.